Stále častější hysteráky. Je to ještě "normální"?
Dobrý den, nebyla jsem tu hooodně dlouho, ale teď potřebuju opravdu poradit... chtěla bych se zeptat, jestli je chování mé 18m dcerky ještě vůbec "normální zlobení". Pokusím se vám co nejpřesněji popsat, co mě vlastně znepokojuje... i když vlastně ani nevím, kde začat. Už jako miminko, které jenom leží, byla pořád v pohybu - při krmení alespoň pohupovala nohou, byla celkem dost plačtivá. V noci ale relativně pěkně spala, v porovnání s jinýma miminkama. Kolem půl roku měla (podle doktora) předvoj separační úzkosti, kdy nešla za dědou, tetou a tátu brala na milost, jenom když jsem nebyla v dohledu a doslechu. Pak to tak nějak přešlo a v roce začalo toto období na plno. Pokud jde znovu o SÚ. Do této až extrémní závislosti na mě se ještě přidalo odmítání tatínka (vídá ho pravidelně, nejsme od sebe nebo něco podobného). V neposlední řadě chytá hysterické záchvaty, dle mého i bez důvodně. Například se po obědě vzbudí s plačem a třeba i 20min jenom plače, neví jestli chce jít na zem, nebo zůstat na rukách. Na jednu stejnou situaci reaguje odlišně. Další příklad - chce pomoct obout boty - řeknu, ať počká, že zametu zem a pomůžu jí. Buď je její reakce absolutně klidná, počká s botama, případně si jde hrát a vzpomene si na ně po čase, kdy jí samozřejmě hned pomůžu. Nebo začne šíleně ječet, zalyká se, přestává dýchat. A v tom případě trvá plač i několik desítek minut, byť má boty dávno obuté. Někdy spadne tak krkolomě, až se leknu a přejde to jakoby nic, a z toho se ťukne a je zle. Navíc chce zase mléčko před spaním, po ránu (i když se sama odstavila a prostě nechtěla), někdy i během dne. Jinak je snad od narození pořád v pohybu - teď, když běhá, tak úplně, v noci při krmení v polospánku alespoň žmoulá dudlík mezi prsty, pohupuje nohou.... Je sice strašně bystrá a šikovná - má velkou aktivní i pasivní zásobu, rychle si spojí plno věcí... Na druhou stranu se toto její "nežádoucí chování" stupňuje. Dřív to bylo občas, momentálně je každý den alespoň jeden 15min řev, asi 3x týdně i 30minut. V týdnu jsou klidné dny snad 2, možná tři. Nemyslím si, že se nudí, nebo že ji rozmazlujem - na pravidlech a režimu trváme, když se něco řekne, tak to platí. Ví, že když něco slíbíme, snažíme se to dodržet. Už nás i napadlo, jestli nebude jinačí - ADHD, nebo něco podobného.
Budu ráda za vše rady, případně názor odborníka, pokud se tu najde. Příjde mě, že v těchto psychických věcech náš doktor trošku bagatelizuje situaci - už si toho začínají všímat i ostatní maminky, v rodině, že je naše malá jednoduše pořádný oříšek, ne-li kokos 🙂 Díky všem za reakce
Naprosto normální chování batolete. Mám doma dvouleťáka a někdy je fakt na odstřel. Toto vztekání mi dělá každý den...několikrát. Hlavně moc nezkoumat, neřešit každý pohyb dítěte apod. Literatura by mohla možná pomoci, já se to snažíš předcházet anebo při vzteku hned odvézt pozornost jinam...daří se v jednom případu ze tří..takže asi tak.
Máme doma prakticky to samé. 2 roky. A přijde mi to teda úplně normální.
Separátní úzkost byla příšerna. Trvala rok. A to včetně manžela. Po poledním spánku někdy vstává s úsměvem, někdy řve a řve. U kojení si vždycky s něčím hrála, korale, vlasy.. A to že reaguje jednou tak a jednou tak mi přijde ze všeho asi nejnormalnejsi. Myslím že ani ty nereagujes vždycky stejně.
No jo, jenže se to stupňuje. Jak říkám- dřív to bylo občas a to jsem taky neřešila. Ale jestli to tak půjde dál, tak nás za chvilku čeká každý den prořvaný. To je to, čeho si všímáme, co nám dělá starosti. Že se ty plače stupňují. Nemože přece ob-hodinu ječet - tam to s takovou směřuje. Dyť nic neudělám, protože ju budu věčně křísit
U nás to bylo to samé.Kolen 2 a půl roku se to začalo zlepšovat.A měla fakt dny , které celé prorvala.Myslim, že bude i taková povaha.Co nastoupila do školky se to hodně zlepšilo.
@normalnimatka Doporucis konkretne tituly? Dakujem!
Mama pozna, kdyz neni neco v poradku. Zkus se poradit s nekym, komu proslo rukama hodne deti (treba nejaka montesori lektorka, co pracuje s batolaty, detsky psycholog, pracovnik rane pece...). Treba ji neco drazdi, co by se dalo odstranit.
Irena Kubantová - montessori praxe, maminka 3 dětí má videa na you tubu.
V 18 měsících je dcera malá na nějakou diagnózu - snaží se prosazovat nebo jen přitahovat Vás k sobě od Vašich důležitých věcí apod. Pokud u Vás její záchvaty vyvolávají pocit bezmoci, štvou Vás, unavují Vás, mate pocity lítosti a soucitu nebo Vás dokonce děsí, v tom případě bude Vaše dcera draždivější. Pokud ne, je to jen vývojové období.
Můj syn se v roce a půl choval dost podobně a postupně mezi 2. a 3. rokem se to vystupňovalo, to už pak byly typické projevy období vzdoru v kombinaci se snahou se ve všem vyrovnat starší sestře. Nyní mu jsou čerstvě 4 roky, už je možné se s ním lépe domluvit, dá si říct, ale přesto impulzivita přetrvává, ale nemyslím si, že by jeho chování nějak vybočovalo z normy. Pracuji v pedagogicko-psychologické poradně, kde mám v péči obvykle děti od 3 let věku. Pokud byste se chtěla s někým poradit o chování dcery, doporučuji se obrátit na dětského klinického psychologa. Jinak u některých dětí bývá někdy na místě i vyšetření dětským neurologem. Co se týče zmiňovaného ADHD, tak to se diagnostikuje až později (nejdříve ve 3 - 4 letech, ale častěji až v předškolním věku), i když u některých dětí lze projevy sledovat od raného vývoje.
je to náročné ale je to úplně normální. pokud vás její hysteráky stresují, bude období a intenzita o to delší. Mluvím z vlastní zkušenosti. Děti se hodily do klidu, až když jsem se zklidnila já. U nás období hysterických záchvatů u dcery postupně odeznívá. Po 11 letech😅 (jako předškolák je měla denně, jako školách třeba každý týden, každý měsíc)
To popisuješ naší Violku, ne? Tímhle jsme si taky prošli. Dnes je jí už 3 a kousek a je to pohodička. Ale zatápěla nám tehdy taky dost. Načti si, jak na to správně reagovat, i když moje dcera četla hodně a pak taky kolikrát nezasáhla zrovna citlivě. Prý asi přeskočila kapitoly. 😀
U nás nás něco velmi podobného. Kolem 3 let se to začalo lepšit. Dokázala jesneji říct, co chce, my ji dokázali lépe vysvětlit určitě hranice.... Myslím si, že tohle období má většina dětí, ale určitě nebude chba, když se poradíš s lékařem třeba při preventivce.
@normalnimatka nějaký tip na takovou literaturu? 🙂
@91katka V prvnim roce to zacalo i u nas. Nepotesim vas, mezi 2-3 rokem to bylo nejhorsi, ke 3 roku zklidneni. Mene hyster.scen, ale zase stoji za to. Zvysila se intenzita a kolikrat mi to prijde kvuli uplnym blbostem. Jak je v afektu, tak se s nim clovek absolutne nedomluvi 🤔🙄 Drive se i zajikal a mel nabeh na zvraceni. To je treba 40 min revu i pres veskere snahy neco vysvetlit. Kdyz se zklidni, tak uz se s nim da pak normalne bavit.
Prarodice uz to komentovali, ze zda do neni na psyhologa?? Ze nikdy nic takoveho nezazili....Ted je otazka, zda jsme my jako deti poslouchali jako hodinky a nic jsme si nedovolili nebo to prarodiče uz zapomneli.
@kusanagi87
@diva_ziva
ženy, mám to spíš v seznamu k přečtení, než v těch nastudovanejch:D
- nicméně, myslim, že hodně dobrejch postřehů a tipů je ve stručný a výstižný knížce Zkoušeli jsme všechno! Lze sáhnout i po jinejch titulech od stejný autorky. Tahle se zaměřuje na nejmenší děti právě.
podle mě se dá inspirovat v různejch knihách o respektující výchově, která se snaží vždycky vycházet z dítěte, ne z toho, že se my snažíme dítě za každou cenu napasovat do něčeho. (i když samozřejmě, výchova o tom nutně tak trochu je, jen ne s tím slovem nutně zřejmě..)
- takže, dobrá je jistě Aha! rodičovství - existuje i českej web
- dál si myslim, že bude hodně fajn Výchova bez poražených, stravitelnější forma známý knihy Respektovat a být respektován
- nebo Jak mluvit, aby nás děti poslouchaly - autoři maj další tituly zaměřený na školáky apod
- možná že by nebyly marný knihy od Markéty Skládalový, podle mě to bude z těch jinejch asi hodně vycházet
- a už tu padla Irena Kubantová, která mně osobně taky hodně sedí. navíc se dá poslouchat docela dobře za chodu domácnosti🙂
- taková trochu extrémnější poloha respektující výchovy je Vychováváme děti a rosteme s nimi, ale je náročnější na čtení i chápání a je to fakt už takový...na český prostředí to úplně spíš nebude, ale na inspiraci a uvědomění si mnohem širších kontextů v ohledu k výchově dětí, dost fajn. je to hodně o práci na sobě sama. i když to do jistý míry všecky tyhle směry.
😂 ja se pridavam k tem co rikaji: je to normalni, neco podobneho mam doma 😂 ale teda prijde me, ze holky okolo maji tak klidne decka, jen ta moje da zabrat za tri 😂 tak jsem rada, ze nejsem sama. A sestrencina dcera to same a jeji rodice ji jeste vysirali recma o tom, ze to neni normalni a ze to neni vztek ale epilepticke zachvaty 😂 tak ja nevim, fakt to nase generace nedelala, nebo jejich generace ma selektivni pamet?🤔😂 Jinak s tim ,,bezduvodnym,, revem po probuzeni: u nas to byvaly zuby... Tento rev vzdycky tak tyden v kuse kazdy den a pak se ji vetsinou prorezal zub ....
Podobné diskuze
- Jak na dětskou obuv?62
- Stupňující se hysterické záchvaty batolete. Může to být ADHD nebo období vzdoru?1
- Plačtivé úzkostné dítě. Může to být období vzdoru?1
- 5 měsíční dítě často pláče. Má špatně období nebo jsme ho rozmazlili?23
- 2,5leté dítě vyžaduje vše ode mě, tátu odmítá15
- Crocsy pro 16ti měsíční dítě, kupujete značkové?19
normální ;)
doporučuju sáhnout po dobrý literatuře zabývající se nejnovějšíma pozatkama z vývojový psychologie, abyste věděli, jak co nejlíp reagovat a jak nějakýmu chování co nejvíc předcházet.