Sezení u jídla - 19měsíční batole. Máte to stejně?
Nějaký tip, případně uklidnění, že máte situaci stejně? Malá mi od prvních příkrmů krásně jedla. Zhruba před půl rokem začal mírný bojkot k vůli zubům. Aby něco jedla, nechávala jsem ji si pro jídlo chodit. Měla ho položené na stolku. Když seděla tak jsem ji dala nějakou kostku, auto aj.,ať se zabaví. Jednu dobu u jídla koukala z okna. Prostě měla nějakou činnost, seděla a jedla. Zhruba 3 měsíce už u jídla nesedí, případně jen chvíli a uteče. Jídelní židli jsem musela zrušit, protože se s ní vzteky málem několikrát převrátila. Popruhy na židli jsem nemohla použít vůbec, to šla okamžitě do amoku, že se nemůže hýbat. Posazuji ji na židli nebo do učící věže ( jde z ní udělat židle k jidlenimu stolu), ale i v tomto případě během chvíle odbíhá. Jediná možnost jak ji nakrmit (snídaně, oběd, večeře, svačina) je za ní běhat po bytě s jídlem a krmit ji. Případně ji usadit k TV a tam ji krmit. Od 3/4 roku krásně sama jedla, ale pak nastal zlom a nechává se krmit. Sama jí velmi málo. Pokud ji jídlo vezmu, tak je schopna celé dopoledne nejíst, oběd jen trochu a situace se opakuje. Jenže třeba u oběda polevím, protože hlady velice špatně usíná 🤦♀️ Nechci na ni tlačit, jenže mi kvalita jejího stolování začíná dost vadit 😒a ráda bych ho změnila. Nějaké rady? Děkuji.
Malé je 15 měsíců a heslo je nechceš, nejez, ji se u stolu
@revmelin rozhodně bych za ní přestala běhat. Vím, že to pro tebe bude náročné, ale domluvila bych se s ní, že jídlo bude jen u stolu. Posaď se tam s ní, taky si něco dej. Ale jakmile půjde od stolu, žádné jídlo. Bude to chvíli trvat, ale pochopí a do budoucna ti to mnohé ulehčí! Ve školce za ní nikdo běhat nebude.
Když se mi roční syn začne vstekat a stoupat v židličce, tak prostě nejí. U stolu se sedí a jí, hotovo.
Vím, že u malého dítěte to svádí dělat ústupky, ale tohle se hrozně vymsti do budoucna. Zažila jsem babičku, která lítala za vnouckem s jogurtem na kroužku mezi cvičícími detmi, i když na jídlo byla vyhrazena místnost, v hernicce nektere děti rozpatlavaji mlsky, protože nezvládnou sníst svačinu u stolecku...Rozhodně bych zrušila TV a běhání za dítětem po bytě. Jíte společně? U nás jednu dobu fungovalo sezeni na klíně a nebo alespoň jídlo z mojeho talíře, teď už sedí i jí sám. Nejlepší je být hodně venku nebo mít nějaký program a pak dát najist, když je jídlo pořád k dispozici, tak mají moje děti taky tendenci uzobavat a pořádně se nenajedi. Dobrovolně ale hlady určitě neumre 🙂
@felixfelicis s malou jím, efekt žádný. TV je jen když už si opravdu nevím rady. Vlastně nám doma hraje tak 1x 3 dny... Nepouštím ji ani přes den. Malá je hodně tvrdohlavá a jde snadno do afektu, kdy je schopna vzteky přestat dýchat a omdlí (řešeno u lékaře) a bohužel proto nemohu vždy trvat 100 % na svém. To je pak docela náročné najít úměrnou míru kompromisu 🙄
Syn cca od 10m také dělal scény v židličce. Pomohlo nám vzít si k jídlu knížku (má vyloženě jednu "na jídlo"). Buď si čteme, nebo ukazujeme a nebo dělá, že krmí zvířátka.. a i toho jí (ale teda já ho ještě krmím, je mladší).. jako není to ideál, vždycky jsem měla názor, že u jídla si hrát nebude, ale víš jak je to s ideály v mateřství 😁 nebo ho ještě baví dělat, že krmí mě nebo tátu..
Ale asi bych za ní přestala běhat, když se nenají, tak bych ji nechala. Syn má taky jednou za čas náladu, že nesní nic, tak chvíli nabízím a pak má smůlu no. Řekla bych ji, že ji to nechám na lince/na stole a pak ji to můžu ohřát. A třeba se jí za hoďku zeptala.. A třeba by na to za pár dnů přišla (jako určitě to bude očistec, když bude hladová a protivná). Ono je blbé, že teď je takhle naučená, tak to asi bude chvíli trvat, než si zvykne na něco jiného. Nebo třeba postupně -dat ji do židličky a zapnout ji u toho tu TV, když je zvyklá, po nějakém čase nabídnout třeba místo TV tu knihu, pak třeba jen povídání.. 🙂
@revmelin A když ráno půjdete někam na procházku, na hřiště, vrátíte se až na oběd a bude mít hlad, ani pak nevydrží jist? Když už je na něco zvyklá, tak bude obtížné to zrušit, to je jasné. Občas mám nějakou představu, kolik by toho dítě mělo sníst, a ve skutečnosti mu toho stačí mnohem min. Jídelní židličku nemáme, sedí na normální zidli s podsedakem.
Dceři je 14 měsíců a jí ve své židli, občas dělá scény, stoupá, chce vylézat... Když stojí a ji, tak mi to až tolik nevadí, ale když začne vylézat a nechce si sednout zpátky, tak je s jídlem konec... Už mi i přišlo, že to pochopila, ale pak byl vikend, manžel doma a tak to zkusila znova a jedem od začátku 😄 když jsme doma samy, tak jí většinou pěkně... Určitě bych za ní nebehala po bytě a podobně, zvyk na televizi při jídle je hodně špatný, já sama mám blbý zvyk se na něco dívat nebo si číst při jídle, vím, že to dělám od mala, prý jsem jinak nejedla...
@revmelin naše dcera s námi seděla u stolu a jedla, pak se zvedla furt něco musela dělat, chodila, poskakovala, projela se na kole, bouchala dverma od ledničky, mezi tím si vždycky přišla vzít. Pak jí zjistili mírnou formu ADHD, takže je u ní ta hyperaktivita normální. Neříkám, že je to i váš případ, jen jsem chtěla napsat jak to bylo u nás.
Jinak už od příkrmů byla určená, že se jí u stolu a nikam se neodchází, až dojí může odejít. To jí učíme pořád. Pokud jdeš pryč, asi už nemáš hlad. Teď už chápe všechno, má přes 3 roky.
My třeba jíme buď na podlaze. Krmim ho teda. Sedíme v Tureckem sedu a mám nizkej stolecek. Nebo si sedne do Židlicky. Nebo já jim nejvíc na gauci a on si přísedne a jíme z jednoho talíře. 😄 Mě to teda nevadí. Ale já nejim u stolu dodneška. A to se u nás u stolu jedno, a v tichosti, a lokty ze stolu a nohy dolu, sed rovně. 🙄🙄🙄
@revmelin znám takové děti a máma s nima nemůže ani na kafe, do restaurace, nebo na dovolenou do hotelu. Jídlo mimo domov není možný, takže zvenku úprk v 11 domu, tam tyhle psi kusy a večer to samy. Celý den u vody, nebo někde na výletě prostě neexistuje. Osobně by mi z toho hrablo.
Od mala syna (teď 14mes) berem vsude, cestujeme a představa, že mi dělá scény s jídlem v restauraci a ja za ním běhám, ne děkuji. Prostě sedi ve své židli s nama u stolu a ji. A když nechce, tak jde od stolu. Konec. Žádný doprosovani a ústupky. Chci jist v klidu a dal dělat věci, co máme rádi, milujeme dobre jidlo a kávu a společnost, a nenavidim rozcapene děti, co rvou a otravuji ostatní. Takové nemají v kavárně, restauraci atd co dělat, takže jsem se snažila, abych takové dite neměla a uz nejednou se mám od obsluhy dostalo pochvaly, jak krásně sedi u stolu a ze o něm ani nevědí.
@95newmommy2020 já jsem se to úplně bála napsat, ale my taky jíme na gauči 😉 Pamatuju si od babičky, jak jsme museli vzorně stolovat, u jídla nemluvit, muselo být slyšet jen cinkání příborů. Jak já to nenáviděla.
@aguu Přesně. A pak stěhovacka od rodičů a Gauč, TV, nohy na horu. 😄😄😄 Ať zijou rodinný návyky. 😂😂😂🤭
Tohle jsem nedávno řešila taky 🙂 Budu asi za moc mírnou matku, ale mám teda štěstí, že naše malá je vlastně zlatá a dá se s ní na všem domluvit, většinou 😀 Taky nejdřív parádně jedla, pak se to zlomilo v roce po 6. nemoci a konec, nechtěla jíst skoro nic. Rozjedla se trochu v roce a půl, ale přesně jak píšeš - odmítala po chvíli sedět u stolu. Chvíli jsem s tím bojovala, ale pak jsme si s manželem řekli, že je to zkrátka dítě, co má v tomhle věku potřebu objevovat a neustále se hýbat. Nechtěli jsme jít ale za mez únosnou pro nás - takže žádná TV, ať vnímá, co jí, žádné běhání za ní. Na pár měsíců jsme se přesunuli s jídlem ke konferenčnímu stolku 😀, ale pro nás to není žádná tragédie, doma hodně trávíme čas na zemi. A malá zkrátka chvíli seděla u stolu na své židličce, a pak si třeba odešla sednout ke knížce nebo něco zkoumat - a pak se vrátila pro jídlo. Teď jí byly dva a jsme ve fázi, kdy už sedí u velkého stolu, sní třeba půlku a hlásí, že má dost. Věřím jí to, sama jsem neměla ráda, když mě naši nutili sníst všechno, i když už jsem nemohla. Někdy si pak vzpomene při koupání, že má ještě hlad, a tam jsem zatím ustoupila a holt ji nechám dojíst to z vany. Vím, že i to časem přejde, a když jí jídlo nedám, nepůjde jí usnout. Vidím na ni, že když netrvám slepě na pravidle, které jde změnit, mnohem líp spolupracuje. Když si jdeme občas někam sednout, vydrží sedět, nikoho neobtěžuje, neběhá, protože ví, že když řeknu, že tady běhat nemůže, zkrátka k tomu mám pádný důvod.
Pro každého ale platí něco jiného - někdo jede radši rovnou autoritativnější výchovu, někdo je ještě měkčí než já, a těžko říct, co je správné... Píšu jen, aby sis z toho nedělala hlavu, pokud náhodou "když nebudeš sedět u stolu, jídlo nebude" na chvíli nezafunguje. Ono, jak psala třeba @95newmommy2020, když ti tvrdě vyžadovaný návyk nesedne, stejně ho změníš, jakmile bude příležitost 🙂
@revmelin Ježíš to u nás to byl taky teror, mě už z toho někdy bývalo blbě předem, když se blížil oběd. Malá odmítala sedět u stolu a partner tvrdil, že jí musím prostě u stolu udržet jinak úplně zvlčí, zkoušel jí tam držet na sílu, takže malá řvala jak tur, já jsem nadávala jemu, ať se uklidní a zároveň jsem z toho byla nešťastná, že u stolu vůbec nesedí a nevěděla jak to řešit. Nikdy jsem za ní teda neběhala. Prostě když nechtěla jíst, tak nejedla a do večera jí vyhládlo a přišla sama s tím, že chce jist nebo jsem jí dala sváču a snědla si ho během pobytu na hřišti, venku na houpačce nebo tak. Doma nám pak pomohlo krmit na klíně. Tam aspoň chvíli sedět vydržela. Venku nebo na oslavách se jí ani nepokouším držet u stolu. Prostě když proběhne kolem něco jí dám do pusy, ale teď bude mít 2 roky a v židličce už zase normálně jí. Bez protestů, bez křiku. Bylo to takové období, samo to přešlo. Ale fakt jsem se teda nesníža k tomu, že jsem jí krmila za běhu nebo jí posadila na gauč a krmila u telky. Buď jedla na klíně, venku nebo když přiběhla ke mě.
Syn to měl taky, vždy ho zajímalo vše možné, jen ne jídlo 🤷🏻♀️ bohužel jsem v tomhle musela začít být tvrdá. Prostě jídlo u stolu...nebudeš sedět a jíst? Fajn, nebudeš jíst vůbec 🤷🏻♀️ Někdy jedl a někdy ne...hlady neumřel, ale s nástupem do školky to byl taky problém. Prostě musel sedět a alespoň něco jíst, žádné hraní,protože on si chce teď hrát .... jak by to v té školce pak vypadalo, kdyby to tak dělala půlka třídy. Tak se prostě musel naučit být u jídla v klidu 🤔 a čím dřív to začnete trénovat, tím menší nervy v budoucnu....
Je to strašný, ale u nás se pouští u stolu pohádka. Jinak je schopná třeba 2 dny nejíst. Nikdy jsem tohle dělat nechtěla a odsuzovala ty matky co to dělají 😂 dneska se za to nestydím 🤷🏻♀️ Zásadně teda sedíme všichni u stolu, ale abych pravdu řekla pokud nemáme nějaký společný oběd s rodinou apod. tak taky koukáme na tv 🤷🏻♀️ Takže jí vlastně nemůžu nic vyčítat.
Naše malá (14 měsíců) teda sedí v jídelní židličce u stolu nebo vedle stolu (podle toho, jestli ji krmím já nebo jestli jí sama). Sezení není problém, ale nebaví jí jíst, takže musím pořád podávat hračky, abych ji zabavila, jinak začne kňourat, brečet a pořád "todle, todle" - ukazuje na věci, které chce. Jenže dřív ji jedna věc zabavila třeba na 5 soust, teď už skoro ani na jednou sousto. Když to tady tak čtu, tak bych se taky měla zamyslet. Jenže u nás je problém, že podle doktorky je dcera hubená. Takže já jsem vzteklá, že nechce jíst, protože přeci MUSÍ jíst, aby přibrala. Říkám si, že děti přeci mají hlad a chtějí jíst, ne? Naše teda ne, klidně by byla hlady celý den. Chci taky to podávání hraček omezit, ale nevím jak. Jsem z každýho jídla na nervy, jak to zase bude vypadat, aby snědla aspoň něco. Když jí nedám najíst, tak zase zhubne, jinak bych jí taky nedala nic, kdyby se začala vztekat. Pořád si říkám, že to ještě nemůže pochopit ve 14 měsících, když najednou otočím a žádný hračky jí nedám, ale myslím, že by mě zkušené matky asi vyvedly z omylu 😀 Nicméně na to asi stejně dojde, protože jak to pak bude vypadat ve školce, že?
@87pavlina Kojis, nebo je na UM? A opravdu hubne, nebo jen málo pribira? Když tu občas někdo napíše, že dvouletak má 8 kg, tak je to pro mě úplně scifi, ale stejně jako já mám velké děti, tak zase někdo musí být na opačné straně křivky...Jo, máš pravdu, je ještě malička, asi proto bych to změnila, dokud je tvarna 🙂 Jestli potřebuje mít něco v ruce, tak bych ji dala lžičku nebo okurku, papriku, něco, co souvisí s tím jídlem, ale nezabavovala bych něčím úplně jiným.
@felixfelicis Kojila jsem do 10 měsíců, umělé nemá, dávám už normální kravské. Od malička málo přibírá. Má teď 9 kg.
@87pavlina to mi nepřijde zas tak hrozně málo. Kamarádka má taky klučíka, který je o 4 měsíce starší než ta moje a když mi ho dala pochovat, tak jsem ho málem zahodila, jak mě překvapilo, že je lehoučký 😄 a to samé bratranec, ten má o rok staršího a je lehčí, ale i menší než ta moje. Oba jsou takový drobnější a váhu nikdy neřešili oni ani doktoři.
@87pavlina Já toho našeho nejedlika řešila už několikrát. A když tady čtu, jak žádný dítě hlady dobrovolně nebude, tak se musím smát: můj kluk by nejedl klidně nikdy. A byl by spoko. Takže oběd do něho kolikrát cpu u YouTube, i když to nesnáším. Ale taky je hubenej, jíst musí. Nicméně tohle bohužel nikdy nepochopí někdo, kdo fakt neměl dítě, co nejedlo a jíst nechtělo a klidně by hladem poslo...
@revmelin úplně vidím syna sestřenice. Moc nechtěl jíst, tak za ním všude běhali, málem mu děkovali, že si laskavě něco vezme.. Dnes je mu 14 a pořádně nejí dosud. Neumí se v klidu najíst, musí mít něco v ruce a zabavit se (dnes už je to mobil, samozřejmě). Nejen, že to není slušné vůči ostatním u stolu, hlavně to není vůbec zdravé. An jídlo se máme soustředit.. Takže bych tomu být tebou udělala rázný konec. Jí se v sedě u stolu. Tečka. Chceš, nechceš, tvoje volba. Děti hlady neumřou. Klidně jí krm, ale u stolu.