Šestiletá dcera krade, je třeba psycholog?
Maminky takový dotaz... Přítelkyně má dceru, teď ji bylo šest let. Už potřetí se jí malá pokusila něco ukrást. naposledy ji ujela ruka a malá dostala přes pusu. Prý tu věc chtěla, tak ji vysvětlila že takhle ne a jak příště jinak. Myslíte že je třeba psycholog? Podle mě ještě třeba není. Někde jsem četla že do nějakých sedmi osmi let se to řeší vysvětlováním doma že některé děti to ještě nejsou schopné pochopit... Má někdo zkušenost?
Krade co? něco v obchodě, nebo doma?
@stekkna nie. Skúste sa spýtať v nejakej online poradni zameranej na psychológiu dieťaťa, možno vám poradia.
@stekkna tu som niečo našla
http://www.emimino.cz/poradny/detska-psychologie/
@betelgeuzz Tak prvně chtěla odnést od babičky nějaké hadříky na hraní. Následovala moje reakce že babičce zavoláme a musí to říct aby je babička nehledala, ona hysterák že ne, že to neřekne že se stydí. Následovala moje nepřiměřená reakce že to teda řekne a křičela jsem a nadávala, fakt ostuda, dala bych si přes hubu. Naštvala mě že to nechtěla přiznat. Po druhé přinesla ze školky takovou malou penenku. V tomto případě i v tom s babičkou to odnesla v tašce do skříně a večer si to vzala do postele, přišla jsem na to náhodou. Po driuhé jsem reagovala adekvátně, vysvětlovala a probírala i když možná až moc dlouho. Napposlledy měla jen cizí věc položenou na poličce ve školce s tím že když jsem se ptala tak si to vzala protože to chtěla....
Musím dodat že mi včera v noci došlo jak to máme doma nastavená. Je zvyklá že dostane vše co si přeje a že si to bere sama. Můj mobil na hraní kam si sama instaluje hry, manžela tablet do práce kde si hraje, tady sladkost ze skřínky, tady z mé kabelky lízátko...My se s manželem chováme stejně. Já si vezmu z jeho peněženky peníze, ona to vídí, on ode mě z kavelky kartu ( máme jednnu o kterou se střídáme) , on o de mě z kavelky, já od něj z kapsy...Moje máma, můj táta, moji bratři....prostě jsme rodina...myslím že jsme ji jen naučili nerespektovat věci jiných a MŮŽEŠ SI BRÁT COKOLI, JE TO V POŘÁDKU....
Kopírováno od kamarádky. Jinak je fakt že mi to máme doma nastavené podobně, ale myslím že by to mohl být kámen úrazu
@slimacikmia Děkuji tam je vyčerpán limit
Ví kamarádka, proč dcera tu věc vzala? Ale myslím doopravdy. Nikoliv že na ní nastoupí a dcera ze sebe vymáčkne nějaký důvod. Chce to hodně důvěry a porozumění. Třeba holčička pouze neodolala pokušení, protože tu věc opravdu chtěla.
Má kapesné? Měla jiný způsob, jak věc získat? Půjčit si? Nebo třeba namalovat a vystřihnout z papíru? Jak matka respektuje vlastnictví dcery? Ptá se jí, když si chce půjčit její hračku? Bere jí věci z rukou bez dovolení, nebo vysvětlení? Nutí kamarádka dceru do půjčování svých hraček? Má dcera možnost na vlastní kůži zjistit, co znamená osobní vlastnictví - možnost nepůjčit a zároveň nemožnost vypůjčit si?
Jako další důvod mě napadá obligátní volání po pozornosti.
Souhlasím s tebou, že psycholog je zatim zbytečný.
Moje dcera si jednou ve škole také něco "půjčila", bylo to v 1 třídě......spolužák donesl do třídy nějakou tu kravinu z Lidlu (co tam dávali), pak to leželo celý den na okně, tak si to vzala a samozřejmě ztratila.....Ale doma z toho měla špatné svědomí, nechtěla ani kvůli tomu do školy. Tak jsem ji vysvětlila, že i když to někde leží, tak si to nemůže brát jen tak a vyřešily jsme to tak, že si vzala svého (také tu kravinu z Lidlu, ale jinou-stejnou doma neměla, proto to chtěla) a dala to tomu spolužákovi.......
Takže to asi děti občas udělají......jinak, co bych poradila. vysvětlovat pořád dokola, že takhle ne a pokud na něco přijdeš, že vzala, ať to jde další den sama vrátit a omluvit se. Psychologem nic nepokazíš a možná, čím dříve, tím lépe......pamatuji si, že náš bratranec si také bral věci domů, co se mu líbily a teta, jednu dobu, mu musela prohledávat kapse, když třeba šli od z nás z návštěvy. Nevím, kolik mu bylo let....mohlo mu být tak 5-6. Nevím, jak to trvalo dlouho, ale vyrostl z toho a dnes je to normální chlap s rodinou.
Takže bych z toho nedělala asi žádnou tragédii ještě....., ale ať to jde sama vrátit a omluvit se.
No vida, než jsem příspěvek odeslala, přišly další informace.
Kamarádka tuší sama, že to bude tím osobním vlastnictvím 🙂
@pavlina212 No prý jí vzala protože jí chtěla, ale jestli to neřekla ze strachu to nikdo neví. Její dcera má vše na co si ukáže, ale když něco nechtějí koupit tak vzhledem k tomu že jí jindy koupí vše jí pořádně nevysvětlí proč ted to tak není. Jinak kapesné nemá, v 6 letech není třeba ale má svou kasičku kam jí občas za něco šoupnout. Kdy jak a za co a kolik nevím. Jinak do půjčování hraček jí nutí, to vím že kolikrát nechce půjčit třeba našemu klukovi že se béjí aby jí to nerozbil, tak jí nutí at to pujci, není krkavá že náš Tobík si dává pozor na hračky, což je pravda. Jinak když jí jde uklidit pokoj tak jsem byla svědkem že jí tam prostě vejde, nahází hračky do krabic a vyluxuje. Malá pak vbrečela že tam měla postavené město a že jí to máma zbourala
@pavlina212 Děkuji i za tvou reakci. My to máme doma ale dost podobně a nemáme takový problém, to mě mate právě. Jsme často spolu proto vím jak to mají oni a jak mi. Je fakt že já než jdu dětem uklidit tak se ptám jestli si chtějí ty hračky rozestavěné nechat a zvednout mi je jen ať pod nimi vysaju, nebo zda je uklidí popř. oni či spolu.. Ale také je nutím půjčovat hračky, dělit se, dostávají smajlíky za slušné chování...za deset dostnou maličkost...
@stekkna Jsou to pro kamarádku takové podněty k zamyšlení. Nemyslím si, že je fér chtít po dětech to, co ani jako dospělí neděláme.
Já také ale občas taky pěkně ujedu. Já třeba svoje děti nebiju, nikdy nedostali na zadek, přes pusu... ne protože bych si myslela že je to nějaké týrání či tak, ale mě taky nikdo nebil jako malou, nikdo mě nesmí bít teď, oni mě nesmí bít, nesmí tlouct děti ve školce ani ve škole tak já je přece taky nebudu bít...
E si tuhle donesla jakousi plyšovou ovečku ze školky, že by jí tam bylo smutno..na víkend 🙂
Beru to jen jako touhu po ní, ne krádež, v pondělí jsme ji nesly zpět, nechtělo se jí, ale vrátila ji.
ta holčička to dělá proto, že to vnímá jako normální. Jestliže vidí doma, že si členové rodiny berou přirozeně vše od ostatních, aniž by se zeptali, tak to holčička přirozeně bude dělat taky. Je to vše o jasně stanových mantinelech a správném způsobu komunikace. Změnit se musí v tomto rodiče a svým příkladem tak pomoci své dceři ke změně. Pokud to dělá ale vědomě, což v tomto věku děti už dokáží, tak pak je psycholog na uvážení. Ale stejně bude nutná změna u rodičů. Včera jsem otestovala své děti 6 let a 4 roky - byli jsme v solné jeskyni a chtěli si vzít jeden kamínek, který se lišil od ostatních - nechala jsem to na nich, ať zvolí, co je správné - při odchodu se zpetali paní, zda si ho mohou vzít - jen příklad toho, že takto malé děti pokud od mala je jim vše vysvětlováno, tak dokáží pochopit význam jednotlivých věcí a zhodnotit své chování 🙂
Jinak všem děkujeme, evidentně je to opravdu přístupem rodiny...to jsme chtěli slyšet. Tohle se dá změnit. V minulosti dělali hodně věcí špatně. Malá mlátila a byla zákeřná k dětem ve školce, pak se přislo na to že je to způsobem života rodičů a oni se od základu změnili a malá je až na tohle malé lupičství moc hodná :D tak věřím že i toto dokáží
Zkuste poradnu tady:
http://ona.idnes.cz/rodicovska-poradna-kateriny...
Já myslím, že je to na konzultaci u psychologa, když si s malou nevíte rady. Podle mě šestileté dítě už dokáže odhadnout, co se smí a co ne a chápe co znamená "něco vzít". Jen asi nechápe důsledek svého chování.
Určitě to řešte než vám to přeroste přes hlavu...
Mám kamarádku, která má také šestiletou dceru, ta sice nekrade, ale zase se s mámou baví velice vulgárně a velice drsně ji odpálkovává a kamarádka to nechce řešit - malá už ale pochopila kdo je u nich pánem a podle toho se chová i jinde - např ve školce
TO opravdu nikdo nemá žádnou zkušenost?