Separační úzkost v roce a půl? Měly to vaše děti?

a kdy nastává období separeční úzkosti?? Jestli v roce, tak jí máme v plném proudu 😀 Dnes byl úžasný den, kdykoliv jsem jí posadila na zem či poodešla, slzy jak hrachy, srdceryvný křik, natažené ručičky a nepřestala než jsem jí zvedla do náruče ... bohužel nestačí když u ní jsem, prostě chce být jen a jen v náručí. ....

Ada: teda promiň, že neporadím, ale spíš se svezu 😀 😉

jindri
a dělá ti to i když ji necháš třeba v dštském koutku?
mně dělá,že doma někdy doslova visí na mejch teplákách 😅 ale když jdeme ven, tak mě potřebuje jen k přebalení a kvůli jídlu 😀

holky,separační úzkost se objevuje kolem 8m,aspoň takhle se to uvádí.Ale každé dítě to může mít jinak.

Soanpe: mám teď zaplacené cvičení a v druhé místnosti je hlídání. Bohužel se to sešlo tak blbě, že tam je 9ti měs., 15ti měs a naše roční - když jsem odcházela buleli všichni 3, když jsem po hodině přišla, buleli všichni 3. Je domluveno, že kdyby nešla utišit, přinese mi jí vedle, ale co jsem pak pochopila z jeho referování - neustále se střídali. Jeden přestal, začal druhý, ostatní se přidali 😖 Když jsme tam byli poprvé, pobrekávala jen občas, odcházela jsem a byla v klidu. Jinak když jsme někde v děts. koutku, musí na mě vidět, batolí se u mě.

jindri
tak my to máme tak,že pokud je v kolektivu dětí,tak já pro ní neexistuju 😅 ale je fakt,že cvičení a nechat jí hlídat jsem ještě nezkusila

Tak my jsme to měli v 8m, pak chvíli klid a v roce a půl znova. No, už jsem si zvykla, ale doufám, že to co nejdřív přejde. Doma za mnou chodí jak ocásek 🙂 Když třeba uklízím a chodím z místnosti do místnosti, jde oddaně za mnou🙂 A když jsme někde mezi lidmi (dětmi), dělá to také. Když si chce třeba v herně jít hrát, tahá mě za ruku, ať jdu s ní. A když si chci odskočit na záchod, tak spustí brekot, takže ji už automaticky beru s sebou. 🙂 Nevím, do jaké míry to spolu souvisí, ale mám pocit, že a úzkost, co máme teď začala po tom, co jsem ji jednou dala do dětského koutku a šla cvičit. Prý to tam celé probrečela (nevím, proč mi to nepřišli, říct, to jsem byla docela naštvaná 😠 ) V noci se pak budila s brekotem a od té doby se mě drží jak klíště. Možná to je náhoda, ale já mám fakt pocit, že to spolu souvisí.

ahojte, my sme si touto separacnou uzkostou presli 2x ... prvy krat na prelome 7. a 8. mesiaca ... druhy krat, ked synovi isli ocne zuby, bolo to v cca 13 mesiacoch ... nikto sa ho nesmel ani dotknut, nikto ho nesmel prebalit, nakrmit, ulozit spat, ist s nim von ... pomaly ani priblizit sa k nemu nikto nesmel ☹ stale plakal, mala som ho na sebe nalepeneho 24 hodin denne ... vysli mu ocne zuby a mam zase to iste dieta co predtym - je kamarat s kazdym, ide ku komukolvek, vsetko je v poriadku ... nuz, toto je nas pripad 😉

ahoj. já mám 17m holčičku a asi před měsícem se začala budit v noci s pláčem, špatně usínat, pořád mě volala. do té doby usínala sama v postýlce, v 19,30 jsem ji položila a odešla a byl klid, teď kalamita-jen se hnu, vrznou parkety a ona je okamžitě na nohou a mama, mama...takže teď sedím u postýlky i třičtvrtě hodiny než usne. přes den se po mě taky pořád šplhá. jen když je v dětském kolektivu, tak pozapomene. takže taky máme veselo 🙂 doufala jsem, že to je vyjímečná situace a že to brzy přejde, ale už to trvá přes měsíc.

Já tohle znám taky. Míšovi je dneska 21 měsíců a to maminkování trvalo od půl roku do roka a půl. Nemohla jsem ho nechat chvíli ani s tátou a odejít jenom vedle do lékárny. To mi hned volal, že mu doma řve jako tur. Jakmile jsem přišla , chtěl hned na ruku a byl klid. Teď se to někdy taky vrací, jsou to takový období, jeden měsíc nic a druhej měsíc třeba týden mamámkuje. Hlídat se nechá, od báby a tety i teď od táty a je v pohodě, ale běda, jak se vrátím. To hned ke mě a každýho pak odstrkuje a už k němu nechce. Podle mě to je normální, musíme hold vydržet. Nejhorší je, když si potřebuješ odpočinou a on chce pořád jenom k tobě.

S tím usínáním je to u nás přesně tak, jak píše hroznatko. Včetně vrznutí parket 😀 Já jsem to vyřešila tak, že ji uspávám u nás v posteli. To je daleko klidnější, obejde se to bez jejího pláče, bez mých nervů. Sice tam s ní ležím tak 30-40 min, ale je to všechno v klidu. Pak odejdu a ona se vůbec nevzbudí, ani když ji přenáším kolem 23h do své postýlky. Vím, že spousta mamin se brání tomu, "učit" dítě spát v posteli, ale nám to tak funguje. A ještě něco - kolem toho roku a půl to tak má spousta dětí z našeho okolí. Asi je to prostě součást nějaké vývojová fáze ....

Holky, my to míváme, když malého trápí zuby. TO chce být se mnou stále. 😉

rewg: a jak uspávají třeba babičky nebo jiné hlídání?to s prcek taky leží v posteli?mam na mailu knizku kazde dite umi samo spat a presne to co popisujes je jeden z tech spatnych navyku,kdy pak dochazi k tomu ze dite jeste pomalu v prvni tride chodi za rodicema do postele 😒

My takhle jak uspává rewg uspáváme asi od roka a je klid.Jen já jsem někdy na nervy když tam ležíme přes hodinu a Lucka nemůže usnout 🙂 .Taky máme doma mamánka a nejhorší období u nás bylo do 1roku.To nikdo jiný neexistoval než já.To se mnou chodila na WC a všude jinak byl řev.

@hroznatko a za jak dlouho to preslo? uz jsme to meli driv a kdyz se to konecne srovnalo zacal ted delat presne to coopisujete. nekdo rika, ze zkousi co si vybreci.... ;;( ja se spis bojim , aby to usinani u me nechtel pak dalsi rok....protoze i v noci se vzbudi a chce abych tam byla dokud nesusne a to je vycerpavajici

Co tak koukám kole sebe má většina dětí separační úzkost v roce a půl do té doby pohoda a najednou zlom....většinou to brzy přejde, nás to teprve čeká máme 13m. 🙂

Dobry vecer..mam doma 13 mesicni dcerku.a ona je jak vsichni popisujete..moje klistatko..tatinek dost pracuje tak je s nami malo..tak jsem s ni 24 hod sama..je to dost narocne..od nikoho se nenecha ponosit.ale pry pokud me nevidi..tak je v klidu..jal me spatri tak je rev...takze mazec..akorad nase tchyne..ta ma moudre slova;/)(..ze jsem si ji spatne naucila hlavne na ruce atd..mala taky u ni nechce byt...babicku vidi jednou za 1,2 mesice.tak se neda tomu divit.....
Jinak bobek je od miminka nemocna na ledvinky.litame po dr.porad.a po nemocn..tak nevim..zda i to muze s tim souviset..ze ma bobek strach

musím teda přispět....znovu. Syn má dnes 20 měsicu. A jak sjem psal avýše...potýkali jsme se neustále se špatným usínáním a častým buzením a pláčem. Ted když to vidím zpětně....tak asi prostě platí rada: dělat vše svým srdcem a být s ddítětem jak on potřebuje...u nás se to zklidnilo výměnou dětské postýlky za postel. Večer si lehnu k němu do postele a čteme si knižku nebo si povídáme dokud neusne. Chce me vedle sebe a já si to konečně uívám to uspávání🙂 a i tak s ev noci aspon jednou vzbudí...tak to prostě je .
Myslím,že vše jednou rpostě přejde...a už se těším an druhé dítě . Protože to tak nebudu moc řešit jako s tím prvním.

@berunka
Vim ze je to 7 let stary nazor ale knizku hodte do kose..nejak nechapu maminky ktere si "poridi"dite a pak se neridi srdcem a chteji mit hlavne klid😒...sve dite znate jen vy...zkuste se vzit do ditete ktere je ve tme samo a nic nevidi..copak jste se jako dite v noci nebala??? Ja teda ano...jako kazde dite jsem obcas mela.nocni muru a jedine co pomohlo bylo jit za jistotou za rodici do postele...nikdy to nikdo neresil neresilo se to v televizi v knizkach..proste nikde..prestala jsem za nimi chodit sama od sebe a je ze mne normalni clovek...dekuji za sve rodice kteri me nevyhnali zpet do pokojiku...a svemu diteti to take nikdy neudelammyslim ze v noci nneni zadnr dite tak " vycurane" aby si vymyslelo strach