Přijímání sladkostí od cizích lidí. Jak reagovat?
Ahoj maminky, chtěla bych znát váš názor a jak reagovat, pokud úplně cizí člověk dá vašemu dítku ve vaší přítomnosti nějaká kokina. Stalo se nám to naposledy dnes ve vlaku. Muž, který seděl na sedačkách za námi, přišel dát synovi perníček a dvě čoko mince. A za nějakou dobu ještě dva cucací bonbóny. Nebylo mi to příjemné ale zároveň jsem toho muže nechtěla urazit, že ten "dárek" nepřijmeme. Když mu pak dal ještě ty bonbóny už jsem byla naštvaná. Štve mě, že synovi vtloukám do hlavy, ať si od cizích nic nebere, že to může být past, a pak si to jak blbec vezmu 🤦♀️ Tak jsem mu "vysvětlila", že pokud je u toho rodič, tak je to v pořádku. Ale dobrý pocit z toho nemám. Jak mám příště zareagovat?
Stalo se nam to jednou. Odmitla jsem to s tim, ze ma syn zkazene zuby a sladke nemuze. Coz je pravda.
Já myslím, že jsi zareagovala celkem dobře, vysvětlila jsi mu to pak a ok... sama nevím, jak bych reagovala já, nám zatím nikdo cizí nic nedával, záleželo by asi co by to bylo, kdo by to dával... Zatím se mi to stává od rodiny a tam to vezmu s tím, že to sníme my, říkám to rovnou... Poprvé dostala dcera v půl roce kinder vajíčko 😄
@pipi_puncocha rozlišuju cizí a úplně cizí lidi. Sousedka by mi také nevadila. Ale úplně cizí chlapík ve vlaku, mi přijde podezřelý. Říkala, jsem si, takhle si ty děti "chystá" až je třeba někdy potká, bez rodičů. Třeba budu kupovat jízdenku, syn poodběhne a ...
@rozitta jo to je fakt divné 🤔
@rozitta to máš pravdu. Takhle od vyloženě cizího se mi to ještě nestalo. Když tak nad tím uvažuju, tak by asi bylo správné to odmítnout, jak píšeš, aby to pak nepovažovalo dítě za standardní chování. Koneckonců, i kdyby se pán urazil, tak ho už pravděpodobně nikdy neuvidíš, klidně bych se usmála a řekla, že je hodný, ale že děti učíš, že si nemají od cizích lidí nic brát, pro jejich bezpečnost.
@pipi_puncocha ano, řeknu to tak. Že je hodný ale ať se nezlobí, že od cizích si nesmí nic brát, kvůli svojí bezpečnosti. 👍
@rozitta Tak já jsem zvyklá, že třeba na hřišti se děti "přiživí" tak nějak navzájem. Hřiště v Praze. Prostě když dítě něco jí a nějaké cizí přijde / moje přijde k cizímu, tak se typicky zeptám maminky, zda můžu dítěti dát (alternativa je to schovat 🙂 ) a podle toho řeším. Někdy odmítnou, že třeba jdou na oběd, na cvičení vím, že tam chodil chlapeček s alergií na lepek (ale už nevím, kdo přesně to je 🙂 ) a zrovna se žene po jídle, tak tam ho malému hlídám víc než na hřišti. Můj drobek se taky ledaskde "přikrmí".
Teda taky záleží na věku, já mám ještě stále batole. Ale u starších je ok dostat - jen by o tom rodiče měli vědět.
Na druhou stranu ... až vám holky někdo odtáhne pryč z hřiště, tak viníkem může být můj milovaný syn. On prostě chytne klidně náhodné dítě za ruku a řekne: "Pojď." a odtáhne ho skoro kamkoli. A sem-tam si takhle odtáhne i dospěláka. Sám že by šel s někým, to ani náhodou, ale tahat bude všechny všude možně.
@rozitta Já bych od úplně cizích lidí vše zamítla. Klidně ať se urazí, ale...
Vždy všem říkám, že sladke nedáváme- což je pravda a nikdy jsme si nic nevzali. Většinou cpou lidi lízátka a podobne sračky a to i když neměl ještě ani rok...
U me zalezi na situaci.Kdyz je to jina maminka s ditkem tak nemam strach a klidne at si mala vezme.
@merope Mám podobnou zkušenost s hřištěm v Praze. Občas mají děti skoro piknik, jak kolují od jedné maminky k druhé 😃
@rozitta Toho bych se fakt nebála. Šance, že se ti někdo pokusí odlákat dítě pomocí sladkostí je prakticky nulová. To se děje tak maximálně ve filmu. Násilníci jsou obvykle blízcí nebo známí lidé (spíš ten soused, než někdo cizí) a mnohem , mnohem chytřejší.
Já bych to řešila jen u divně vypadajících lidí, jinak bereme, co kdo dává 😃 Ale žádnou situaci v tomto směru, co by mi přišla podezřelá, jsem ještě nezažila.
Stávalo se mi to často s bráchou, věkově je mi spíš synem, roztomilý blonďacek. Lidem se prostě líbil, chtěli se mu nějak přiblížit, prohodit slovíčko, třeba ho pohladit. U náhodných kolemjdoucích málokdy, i když některé babičky vypadaly, že by pohladit a potěšit potřebovaly spíš ony. Zato návštěva banky, pošty, obchodu.. po takovém kolečku ve městě jsme byli jak chodící cukrárna + samolepky, omalovánky... v jeho 19 nemám pocit, že by tím byl nějak negativně dotčen.
Syn je ještě malý, ale o těch 10-15let později vnímám, že jsou lidé opatrnější. Takový úzkostnejsi, netroufnou si skoro ani dítě oslovit. Když to píšu, až mě to mrzí, jak se ten mezilidský kontakt vytrácí..
Mě se to nezdá neslušné, už jsem takhle odmítla sladkosti minimálně 3x nebo 4x. Od cizích bych si nevzala nic ani já :D Prostě poděkuju, ale ne!
@rozitta To sa nám stávalo bežne keď bolo teplejšie a ľudia vysedávali všade možne. 1x som bola zarazená ale syn to vyriešil za mňa keď zakýval hlavou, že nechce a odišiel 😀 a potom som už automaticky poďakovala s tým, že ho nechcem učiť aby si od cudzích niečo bral. Potom to tým ľuďom došlo, že robia kravinu, aj keď chceli byť iba milí.
Asi záleží na situaci. Ale úchyl by podle mě nešel dat sladkost dítěti přímo před tebou a ještě aby se u toho ukázal a pamatovala sis jeho ksicht. Taky se nám to občas stávalo, ale vesměs to byli starší lidé, babičky atd., osamocení dedousci, z mladých nikdo.
Abych odlehčila situaci a trochu ses nad tím pousmala....pořád lepší když se citis zahanbena, že nechceš urazit člověka, který nabídl sladkost, než to že moje suverénní dcera se naučila kdekoliv kde jsme a mohly by být reklamní bonbóny , naorklida v bankách, na úřadech.....tak rovnou jít a říct si o kokino 🤦 jeden jí to naučil a už je problém do ní hicet od rána do večera, že se to nemá a nesluší. To takhle přijdeš podepsat papíry na úřad a dcera se usměje a praví mocným hlasem.....této já chci kokinko, máš tady?....😱 To je pak trapas a hrůza , když ten dotyčný zoufale něco hledá, aby ji dal a já vztekle šťoucham dečka k východu a k tomu se omlouvám za drzost svých dětí a v tu chvíli bych je nejradši nadrtila psovi do žrádla. Kdysi jedna paní ji dala i svoje rajče k svacine. Vysvětlujeme horem dolem, naštěstí už jento lepší a dá si říct.
@ruzova_pastelka
To si vzala kde, ze je šance 0? Bydlím na sídlišti v Plzni a už 2x jsem řešila na hřišti. Naštěstí ano jednou se to netýkalo mého dítěte.
Tohle je strašně nebezpečný…
Díky bohu Bublis už několikrát sama odmítla. Proste od cizích lidi si nic nebereme ani my dospěly.
Já nenechávám cizi lidi ani aby dávali něco našim psům, natož dítěti
Musim rict, ze mne osobne toto strasne moc vadi. Opravdu nemam rada, kdyz moje dite oslovuji cizi lidi a jeste mu neco davaji. Kdokoli. Nemam to rada ani u sousedu, lidi ze vsi, nebo klidne moje kolegyne v praci. Nechci nic dostavat od lidi, co nejsou rodina nebo nejblizsi pratele 😁🙈 Jsem asi asocial 😁
@magicaetezzz Mohla bys tu situaci/situace víc popsat? Tohle prostě není reálně proveditelné. Fakt ne. Je to taková devadesátková urban legend. Čerpám z policejních statistik.
Taky by se mi to nelíbilo a asi bych odmítla, fakt bych se oprostila od toho, že by to bylo "neslušné". Od sousedky, co dítě zná, dejme tomu, od úplně cizího chlapa nebo babky nee. A že kolikrát ty starý ženský (asi že nemají vlastní vnoučata nebo nevím) to fakt udělají, už se mi kdysi taky párkrát stalo, to byla dcera ještě v kočárku.
@ruzova_pastelka Jj, taky si pamatuju, jak se do nás jako děcek hustilo, že si máme dávat pozor na "pány s bonbóny". A hlavně k nikomu nesedat do auta a nevěřit nikomu, když řekne, že ho posílá maminka/tatínek/babička. Rady jsme si vyposlechla, ale v reálu mi to už tehdy na tom prvním stupni přišlo tak absurdní (navíc já jsem byla dost asociál, co měl problém na lidi jen promluvit, takže tohle asi fakt nehrozilo, i kdyby ta situace opravdu někdy nastala 😀) V tomto si říkám, že pro klid rodičů a bezpečnost dítěte je vždy lepší to dítě-asociál než dítě-extrovert, co se ti bez problémů dá do řeči s úplně cizím člověkem a během minuty na sebe vykecá úplně všechno. Mít takový dítě doma, tak trnu hrůzou.
@ruzova_pastelka
Sedíš na hřišti, oploceném, decka si hrajou. Všímám si svého dítěte, po ocku vidím lidi, co chodí kolem, zdravím sousedku se psem, všímám si nějakého chlapa za plotem u lavičky, dítě mě potřebuje na skluzavce. Po par minutách křičí jiná maminka na někoho ať vypadne a ze zavolá PCR. Z holčičky (chodila do první třídy) vylezlo, ze ji pan nabízel velké placate lizatko, jako z pouti, když ho doprovodí domu, ze bydlí kousek a ze mu není dobře.
Naštěstí si toho někdo všimnul a zajímal se o chlapa za plotem, co se bavi s malou holčičkou.
Moje tchyně děla u PCR na spisech a divila by ses, co vše je reálné…
@magicaetezzz Tak to byl spíš člověk duševně nemocný, co možná fakt potřeboval pomoc, než někdo reálně nebezpečný, protože, jak je zjevné i z tvého příběhu, má podobná snaha nulovou šanci na úspěch.
Ad tvá tchýně - pokud je reálný člověk, co porušuje svou zákonem danou mlčenlivost, tak bych o tom určitě nepsala na webu, kde máš fotku.
@ruzova_pastelka
🙈 mě je úplně jedno jestli to byl pedofil nebo duševně nemocný člověk. Já jen poukazuji na to, ze takové riziko tu je a není to takové sci-fi, jak ty prezentuješ.
Ad tchyně - nikde neuvádí detailní informace, nepoužívá jména, místa, apod. 🙄 asi stejne, jako když ti hasiči budou vyprávět o zásahu…
Nevzala bych. Na vesnici, kde se treba zname od videni... klidne. Ale uplne cizi - reknu s diky, ze ma dietu a nemuze. Stejne toho cloveka uz nikdy neuvidim.
Jednou mi jedna hooodne stara cizi babicka chtela vzit syna za ruku a ze ho do tramvaje odvede... No asi jsem hodila hodne vrazedny pohled, utekla si sednout. Jsem uz tak asocial a jeste aby cizi lidi otravovali me a me deti 😅
@ninive211 Nedávno jsem četla krásné vyjádření jednoho policisty, že podobné historky (drogy v bonbonech) jsou primárně šířeny lidmi, kteří netuší, kolik podobné věci stojí 😃
Podle mě jsou v největším nebezpečí děti, které jsou vychovávané tak, aby poslechly dospělého místo toho, aby použily vlastní hlavu. Ono oběti jsou spíš ti introverti, kteří jsou tak nadšení, že si s nimi někdo povídá, že ignorují všechna varovná znamení (viz třeba V síti).
@magicaetezzz Tchýni řešit nebudeme, ale jestli jí máš ráda, tak ty historky od ní moc nešiř 😃 A ne, není to ani trochu podobné tomu, když hasič popisuje zásah.
Pointa je, že podobné chování není nebezpečné, ale ať si to každý nastaví dle sebe. Nebezpečí je jinde. Ale pokud někdo chce varovat děti před černou sanitkou, násilníky s bonbony anebo jehlami v sedačkách v mhd, ať tak klidně činí, ono je to stejně jedno.
Každopádně - odvést dítě na základě nabídnuté sladkosti zvládneš tak 100 metrů, pak se bude chtít vrátit. Takže ho buď uneseš (což je dost nepraktické), ale to už ho můžeš popadnout rovnou, na to ho nemusíš odlákávat anebo ti musí věřit, znát tě nebo ti důvěřovat z jiného důvodu. Ale to je pořád jen teorie, protože je to pro pachatele extrémně náročné a riskantní. Když budu chtít napadnout dítě, tak si najdu extrémně zranitelnou oběť, buď jí znám anebo použiju internet a pak získám její důvěru nebo závazek (pozitivní či negativní), aby mě při nejbližší příležitosti nepráskla. Opět viz V síti, tam je to krásně vidět.
@ruzova_pastelka
Nesouhlasím s tebou, ale tvůj názor respektuji. Já jsem rada, ze moje dite ví, co má a nemá delat
@ruzova_pastelka V tomto se úplně s tebou neshodnu, pokud je dítě opravdu povahou introvert, tak ho jen samotné oslovení od cizího člověka spíš natolik vyděsí, že bude chtít někam zdrhnout, rozhodně se s ním nedá do řeči, natož aby bylo "nadšené, že si s ním někdo povídá" (introverti nemají vůbec potřebu si povídat s cizíma, vystačí si sami se sebou a jsou neradi v centru pozornosti) 😀 Zatímco ti extroverti, co jsou s každým hned kamarádi, kolikrát vykecají cizímu člověku i jméno a adresu vč. čísla patra. Teď píšu teda o menších dětech, ne puberťáci.
To asi záleží hlavně na tobě jak to cítíš - já si vezmu jen zabalenou věc koupenou v obchodě, sním to pak sama.😅 (Synovi takhle dávají starší sousedky asi tak od půl roku věku).