Ahojte, jdu si pro povzbuzení a nebo naopak pro slova, že jsem hrozná matka🙈 Mám 3,5 dítě a měsíční miminko. Vzhledem k tomu jak je ten start náročný, jsem byla nucena, byť nerada, pouštět staršímu více pohádky než jsem kdy dělala. Pouštěli jsme TV občas na chvíli odpoledne, ale teď se sešlo tolik věcí a období, že mám pocit že tam sedí porsd a já nejsem schopna s tím teď nic udělat a šíleně mě to štve. Starsi si sám nikdy moc nevyhrál, takže vyžaduje pozornost, kterou mu ale teď nemůžu úplně doprat, jelikož musím miminko uspavat v satku v kuchyni, bohužel neusne za pochodu, jak jsem si naivně myslela, neusne nikde než v šátku. Takže po tu dobu cuci starší na pohádky 🤦♀️ Starsi přestal už před půl rokem spát přes den a do teď se to táhne a je to peklo. Vstává v 5 ráno a od odpoledne je mrsky unavený nix nechce, chce odpočívat jen u pohadky 🤦♀️do postele ho nedonutim, natož usnout, jede přes mrtvoly 🤦♀️ takže se kouká ráno zhruba 1-1,5h pak občas chvíli dopoledne max 30 minut. Odpoledne zase kolem té hodinky a k večeru než dám dokupy mimco. Během dne se mu ale na 1000% venuji. Tvoříme, chodíme ven, na výlety . Momentálně jsem ve fázi že asi vymyslím až moc jen aby se necítil odstrceny a já mi v nahradila vše a samozřejmě nějak vyvazila to cuceni na TV. Bojím se, až se to zlepší a mimco vydrží i chvíli koukat a být vzhůru, protože teď vydrží max 15 minut, už to bude těžké odbourat. Vždy jsem mu věnovala veškerý čas a TV jela opravdu jen zřídka. Jsem z toho nešťastná 🤦♀️ Jak to fungovalo u vás s příchodem mimca? Nezvládnu uspat mimco a zabavit staršího prostě 🤦♀️někdy usíná hned a někdy to trvá, pristihla jsem se, že už ho někdy nechávám schválně i déle koukat abych stihla ještě svoje věci 🤦♀️ Děkuji
Mám jen syna, taky 3,5 roku. Ale už měsíc jsem nemocná, strašně se to vleče a ve spoustě věcí nás to omezuje. Takže televize je momentálně nedílnou součástí našeho dne 🙈 Syn si umí pustit YouTube sám, takže jenom zkontroluju, na co se dívá. Čím líp mi je a čím víc jsem schopná se mu nějak smysluplně věnovat, tím míň u nás televize jede. Syn je schopný i televizi sám vypnout, že už ho to nebaví a chce si jít hrát. Takže v tomhle směru jsem klidná. Ale narovinu říkám, že on si opravdu od malička hraje hodně i sám, sám se zabaví.
U tebe mi přijde, že si na sebe pleteš bič, když mu nedáš prostor, aby se nudil, aby se opravdu musel zabavit sám. Neber to prosím jako kritiku, moje dítě je jiné, mám to v tomhle směru jednodušší. A taky mám jen jedno. Ty se budeš muset věnovat dvěma, ideálně nějak stejně, tak bych (až si sedne celá situace s novým miminkem) začala syna pomaličku zvykat, aby se zabavil sám.
U nás to bylo tak, že když jsem uspávala dceru, nebo kojila, nebo prostě jí měla v šátku a chodila s ní jak debil po místnosti :D, tak jsem u toho četla knížky dětské synovi, nebo nakoupila mraky tvořivých sešitů, lepíků, nebo dala nůžky, aby si stříhal, bylo mu dva roky a dva měsíce, když se narodila a taky zmetek přes den už nespal...tv u nás teda nikdy neběžela ani předtím vlastně, maximálně na vánoce a nebo při nemoci, ale to se pouští stahované pohádky, klasická tv nikdy, právě jakmile jsem to třeba pustila, tak pak byla scéna, že chce ještě, ale rychle ho to přešlo...u nás teda je nejlepší zábava albi knížky, u toho vydrží oba strašně dlouho, v září se narodí třetí a to už se jen zapojí do systému :D...podle mě je tv v daný okamžik dobrý sluha, ale cesta do pekel zároveň :D...zkus třeba jinou alternativu tv ze začátku - audio pohádky, nebo nějaký ty knížky albi..stejně za měsíc bude s tím miminem vše jinak, a pak zase a pak zase :D...ale nemá cenu si něco vyčítat, holt to teď jinak nejde a září se blíží - předpokládám, že bude ve školce :D...jo a zkus ho zapojit do všeho s miminem, nebo do toho co děláš (abys nemusela pouštět TV), sice budeš ze začástku na prášky, že je to spíš ke škodě a trvá to, ale taky si to sedne :D...držím pěsti 🙂
Jo a to je pravda, pak byla starší ve školce. Šla ve svých 3,5 roku, tedy cca 0,5 roku mladšího. A zase to bylo jinak, lepší a míň tv.
Ja bych to tak nehrotila, vsak u ty telky neni cely den. Starsi mi od 1.5r.nespala pres den, tak mela skoro denne hodinu poledni klid u pohadky. A pak kdyz chodila od 3.5r.do skolky tak zas byly pohadkovy vikendovy rana, protoze jsem odmitala vstavat v 6h rano. Tak holt deti rano 2h koukaly na pohadky, nez jsem se probrala. Kdyz to je vyvazeno jinymi cinnostmi a pohybem venku, tak je to podle mne v pohode.
Mám syna 3 roky a taky kouká na pohádky...V poledne max hodinku kdy já připravuju oběd a uklízím a pak třeba po večeři 30 minut...mám dítě sice jedno ale sem na něj sama takže některy den kouká víc a jiný zase min nebo vůbec...a co teprv když je nemocny on nebo já..to jsem naprosto ráda že vůbec pohádky existujou .
Co zkusit dát třeba Albi tužku (Kouzelné čtení). U nás je to v tomhle věku hodně oblíbené a určitě je to zdravější než koukat na televizi. Většinou u toho vydrží tak hodinu a přitom se dá už stihnou hodně věcí. Jinak když jsme nemocní, tak se televize nevyhne ani nám, to ani jinak nejde. Kor když lehneme všichni tři.
Dělej, co zvládáš, pokud nezvládáš, tak není TV špatně. A nejsi špatná matka, že dáš dítěti televizi, když jsi unavená z miminka. Zvláště pokud se mu zbytek času věnuješ. Užívej si dětí a nepřemýšlej, zda to děláš/neděláš špatně. Každou chvíli máme pochyby, zda to, jak to děláme, děláme dobře (i já). Ale prostě jsou nějaké síly, nějaká energie a když jí víc není? Je dobré si nějak pomoci.
Je to jen přechodne období, to si sedne, jak půjde do školky TV mít nebude, děláš co muzes, zažila jsem totéž. Ted jsou prázdniny tak syn 3,5 roku taky kouká vždy cca hodinu dopo a hodinu odpo než uspim malou a než se ona vyspi. Ještě syna zabavi ta Albi tužka, puzzle a osvědčily se ni i audio pohadky.
Když jsem tu měla podobný dotaz dostala jsem pěknou sodu😁
Jeden čas syn koukal taky dost. Co má člověk dělat, když nemá hlídání a dítě si neumí hrát samo. Myslím, že prostě některé děti to umí jiné ne. Syn začal si trošku hrát sám až po čtvrtým roce. A ta tv se taky mění. Teď kór přes léto kouká fakt minimálně.
Sledováním si taky pomáháme, i když ne tolik. Jediné, co mě napadá - nemohl by ti s tím “tvým” pomáhat, aby se to omezilo opravdu jen na uspávání? Syn mi třeba rád pomáhá vyklízet myčku, připravit a pouštět pračku apod.
Ahoj. Jako za mě je to hodně. A člověka láká ještě víc, je to snadné zabavení a pak prostor na svoje vlastní věci. Tak to chce tomu nepodlehnout. U nás to bylo tak, že v pohodě nějakou tu dobu s čerstvým miminkem, co spí kdy chce a kde chce (naštěstí to tak bylo). To se brzo začalo měnit a chtělo to nějaký klid a řád. Tak to dopolední spaní dcera čekala než uspím syna v pokojíčku. Pak jsem si s ní něco zahrála a pak koukala na tv než se probudil. Já byla vyřízená a byla ráda, že si v tu dobu taky můžu odpočnout a nebo něco udělat. Pak ještě mohla koukat chvíli večer. Jak syn přestal spát dvakrát denně, tak se tv tímto přirozeně omezila. U vás je to o to těžší, že odpoledne nespí. Za mě to chce nějaký řád. Buď se s tím smíříš a jak bude mladšímu přirozeně ubývat spánku, tak bude starší ubývat tv. Nebo se prostě hecnout a nepovolit, bude prostě odpočívat bez tv nebo částečně. U nás se opravdu vyplatí důslednost a nepovolit. Mladší už má 2,5 roku, samozřejmě začal dřív a víc s tv než starší, to tak bývá. Ale nijak radikálně je to snad nepoznamenalo. Teď to mají tak, že můžou koukat denně tak 20 minut před večeří, o víkendu cca hodinu denně, když není nějaká akce nebo jiný program. O nemoci část dopoledne.