Maminky, už si nevím rady. Mám pocit, že syn (za měsíc 3 roky) zaostává za průměrem.
Mluví jen pár slov a to když se mu opravdu chce. Většinu času mrčí. Umí říct banán, pták, had, papá... Jinak nic moc. Byla jsem s ním na foniatrii, kde mi řekli, že sluch je v pořádku a ať počkáme do tříleté prohlídky, kterou máme za 3 týdny. Pozná barvy, které ukazuje, miluje knížky, umí složit lehčí puzzle, zvládá hlavolamy, hry. Umí namalovat kolečko a v něm oči a pusu, zvládne malovat lehčí obrázky, které mu třeba ukazuji.
V noci se mi stále budí, neustále chce jen moji přítomnost, když je s tatínkem, tak pláče a chodí za mnou. Už jsem opravdu unavená, spaní se nelepší, ráno vstávám úplně hotová, celý den se mu věnuji, ale pokroky nevidím. Bojím se té prohlídky, co mi doktorka řekne. V září by měl jít do školky, já do práce, ale absolutně nevím, co v té školce bude dělat a zda ho tam dávat. Nesetkala jste se některá s něčím podobným?
@efa1 děkuji za radu a Vaše dcera chodí normálně do státní školky? Jak to zvládala ten nástup?
Asi bych opravdu pockala na tu triletou prohlidku, nazor lekare, pripadne dalsi doporucena vysetreni. Kazde dite je jine a to, ze nemluvi a je fixovanej na mamu a vse co pises nahore, nemusi nutne nic znamenat.
podle toho co píšeš, mi přijde jako úplně normální tříleté dítě, v pohodě.
Synovy budou v srpnu tři roky. Umí všeho všudy 10 slov (máma, táta, bába...). Kreslí jen čmáranice, puzzle ho nebaví. Doma je to taky furt máma, máma, ale spí celou noc. K babičce na hlídání nechce, ale ve školce (státní) si ho chválí, jak je na svůj věk šikovný. Ale už se pomalu rozhlížíme po logopedovy, čekačky jsou prý dlouhé.
Jinak skoro pětiletá dcera se do teď budí několikrát za noc a chce jen mě. A je úplně v pořádku.
Normální dítě. To nemluvení je děs, taky jsme to řešili a já byla od dceřiných dvou let na nervy, protože rozuměla všemu, ale nechtěla prostě sama mluvit, jen svou řečí. Od toho mluvení se toho odvíjí hodně a člověk si říká, zda je to dítě "dostatečně chytré" nebo ne. Kamarádek synové jeden začal mluvit v roce a hned mi tím "přišel děsně chytrý", druhý se rozmluvit v 1,5r ve školce. Dceři byly pomalu 3 a nic, ale taky na to měly vliv dlouhé pobyty na chalupě v lesích, kde si moc s lidmi nepokecala.
Na nemluvení zkuste oromotoriku (rozcvičení pusy, jazyka, dělání čertíka, foukání, ťukání jazykem...), tím by se stejně u logopeda začalo, tak ať to děláte dřív 🙂 A co jemná motorika - korálky apod? To souvisí s jazykem.
Ano, normální městská státní školka. Nastoupila od dubna, takže zatím toho moc nenachodila, ale nebyly žádné scény, nepláče a vypadá spokojeně. Domů chodí po obědě, takže reálně tam je cca 3,5 hodiny. Bála jsem se hodně, je na mě hodně fixovaná.
Nepřipadá mi to jako opožděný vývoj až na to ze nemluví. Nam spoustu kamarádek co jim deti ve 3 letech nemluvili, ve školce se to prý zlepší🙂
Taky máme dítě, které v necelých třech, 2r a 9m přesně, nemluví (teď začíná říkat první slabiky) . A teda všichni vidí jen to nemluvení a stále mi hlásí, kdo taky nemluvil a kdy se rozmluvil. Naše nesloží puzzle, max dvou- či třídílné, nenakteslí nic, je 100% na plenách, barvy přiřadí k sobě správně, ale nepozná, když řeknu modrá. Rozumí tak ve dvou třetinách případů, nechápe pravidla i primitivních her, bojí se lidí i zvířat... Je v péči psychologa, neurologa, chodí na logopedii, spolupracujeme s Ranou péčí. Patrně tam bude mentální handicap (je tam i předpoklad, že nebude OK). To jen tak pro srovnání. Pokud máš obavy, nenech se odbýt a vyžadej si doporučení k odborníkům. Já se takhle nechala zviklat u staršího, taky do třech let nemluvil, a na logo jsme šli až po třetím roce. Tady chodíme už ode dvou. I když si dětská klepala na čelo...
Tak já to mám asi podobně s dvojčaty, tak si tu počtu. Budou mít v srpnu 3 roky, jeden se začíná rozmlouvat, ale druhý má svých 10 slov a konec. Rozumí všemu, umí třídit barvy, slyší dobře, puzzle skládá tak do 10 dílů. Už jsem byla nervózní, protože se mnou nic moc dělat nechtějí, doktorka řekla, že do těch 3 let s tím nic moc neudělá nikdo, že máme počkat. No teď jsem stáhla českou logopedickou aplikaci, abych zjistila, zda rozumí a umí přiřadit slova k obrázkům (se mnou se jim cvičit často nechtělo) a to je baví a fakt jsem zjistila, že většinu slov znají dobře (je tam kategoriie jídlo, zvířata, věci doma a dopravní prostředky, ty ještě neumí). Takže to mám, abych jim to zpestřila, ten, co už mluví opakuje i nová slova, co neznal a druhý to snad odposlouchá a začne taky. Je to sice mobil, ale když nechtějí ae mnou, tak lepší než to nechat bez cvičení slov.
Můj syn šel ve 3letech do školky, kdy se uměl akorát najíst, nepočůral se a s dopomocí se dokázal oblíct, nemluvil, začal se pomalinku rozkecávat cca po půl roce ve školce, což je teď 🙂 a jak to zvládá ve školce? kromě časté nemocnosti, tam má i kamarády a hlavně kolektiv dětí a různé aktivity k tomu, co jim vymýšlejí paní učitelky, co by se mnou asi nezažil...
A jinak mám 2 děti, obě jsou na mě fixované, podle mě naprosto normální, že jdou asi raději za mnou než za tatínkem...
Jediné, co mi přijde opožděné, je ta řeč. Jinak úplně normální... Požádala bych na té prohlídce o zadanku na logopedii a začala shánět dobrého, klinického logopeda. Ty tři roky jsou tak hranice, od kdy většina logopedu s dítětem začíná umět. Zároveň kdyby se objevil hlubší problém v řeči, je v těch třech letech ještě dost času s tím něco dělat. (Mám sestileteho syna s vývojovou disfazii a čerstvě tříletého syna bez diagnózy, ale rikajiciho asi 50 "slov"... už je u logopeda i mladší...).
Pokud dítě dobře rozumí, školky bych se nebála. Pokud je potíž s porozuměním (což mám u staršího), začněte už teď řešit se skolkou, jestli budete chtít shánět asistenta.
Setkala. Naše malá umí jen čáranice,puzzle ani moc nesloží, a slovo neříká skoro žádná, jen tak pokřikuje a snaží se občas něco říct, ale vždy z toho vyjde jen nějaký skřek . ☹ Jinak spí celou noc bez problému a moc fixovaná na mě neni. Už jsme byli u klinické logopedky. Ta nám v podstatě neřekla nic, jen že musíme na neurologii a foniatrii, což vim taky, takže to nás teprve čeká. Jinak malá chodí do školky, jen pár měsíců, ale opravdu hodně zřídka, protože bud byla školka zavřená nebo malá byla měsíc doma... atd. Takže školka nám v mluvě zatím moc nepomohla i když jsem v to doufala...... Jsem zvedavá jak dopadnou další vyšetření a jestli někdo něco najde. Pevně doufám, že ne a že se prostě jednoho dne prostě rozmluví. Učitelky na ní nic divného prý nepozorují, normálně si v kolektivu hraje, hraje si s jinými dětmi, je docela společenská, taková aktivní holčička řekla bych, ale ta mluva........ ☹ ach jo. Nerozumim, čím to muže být.
Mám dceru před měsícem 3 roky. Namaluje jen chuchvalec-klubicko. V noci se taky budí, jen tedy ji ještě kojim. Do školky chodí na dopoledne cca měsíc (ale byla mezitím 14 dní nemocná). A jde to, kupodivu nebyly scény, na ráda říkanky, tanečky, cvičení. Do práce jsem tedy ještě nenastoupila, ale máme staršího náročného syna nejspíš s Aspergerovým syndromem. Takže budu po večerech dělat brigády v kultuře.Dcera mluví, ale je jí špatně rozumět, dost hlásek neříká. To chci řešit a poradit se s učitelkami, až se zadaptuje, jestli už logopedii. Doktorka na tříleté prohlídce byla spokojená. Proč to píšu- podle Tvého popisu syna mi nepřipadá nijak zásadně pozadu. Asi už bych pomalu začala řešit tu řeč, pro jistotu, v okolí se včas neřešila nepoznaná vývojová dysfazie a není to dobré. Tím netvrdím samozřejmě, že jí syn má. Snad jsem to napsala srozumitelně.