Odkdy čtete dětem pohádky?

Úplně od začátku - s tím že kolem půl roku až roku měl období, kdy knížky spíš cumlal. Ale on je klidný a od začátku tenké listy netrhal - teď od 22 měsíců usíná z pohádky jen 🙂 (má dvě oblíbené knížky před spaním,jinak přes den si rád pořád "přečte" se mnou nějaké říkanky či rymovane pohádky - ty delší opravdu jen před spaním zatím)

@malinkaelinka to závidím, já knížky taky miluju a i malá jich má už teď hodne, jen je spíš okusuje no 😄 u nás to probíhá maximálně tak, že si vezme knížku, otočí dvě tři stránky, já ji k tomu povídám a ukazuju, po těch dvou třech stránkách ji zavře, zahodí a nebo ji chytne a okusuje... Někdy si rikam, jestli je normální 😄 to je samozřejmě vtip 😄 ale přemýšlím, že bychom ji právě před spaním aspoň zkusili číst a uvidíme 🤔

@jako_mala_holka já mu ale na začátku úplně nepopisovala co kde je, i když pozornost má fakt skvělou, ale šla jsem fakt na ty rymovacky a velké jednoduché obrázky, to ho myslím pak přivedlo k další "těžší" literatuře 😂 ale každé dítě je jiné, treba tvá cacorka začne s knizkami později 🙂

@jako_mala_holka od narození. Teď si je sám přinese a vydrží sedet třeba hodinu a prohlížet a poslouchat. Četla jsem od narození každý večer po koupani a kojeni.

Od 15 měsíců prohlížíme takový ty tvrdý knihy s obrazkama.
Od narození zhruba do 8 měsíců jsem četla nahlas takový ty knihy o rodičovství. Ale spis tak kvůli sobě, abych to víc vnimala a abych neměla pocit, že se mu nevenuju, když si čtu. 😁

Tak ja se priznam, ze jsem milovnik knih a snazim se to naucit i malyho, kolem roku uz jsem ztracela trpelivost, protoze tady na konikovi vsichni ctou od narozeni atd., a muj syn proste nezajem…tak sem prestala tlacit na pilu, prohlizeli jsme obrazky a zacina to nyst ovoce, syn ma skoro 2 roky a strasne rad si prohlizi knizky, nejvetsi radost mam, kdyz si nejakou sam donese…ale cteny text nevydrzi poslouchat, to ho proste porad jeste nezajima..takze vecer misto cteni si spolu proste prohlizime obrazky a komentujeme, co vidime..pro me i tohle je uspech 😁😁😁 predcitani pohadek zatim nehrozi, to fakt nevnima a neposloucha🤨

Čteme cca od půl roku. Třeba jen stránku-dvě, ale jen před poledním spaním. Večer to nemá smysl, to vždycky mimčo vytuhlo dřív než jsem stihla otevřít knížku.

Před prvními narozeninami jen taková ta kontrastní leporela, kde jsem popisovala obrázky, protože obyčejné čtení neměl rád a chtěl jen zpívat. A do cca 15 měsíců taky knížky strašně žral, tak dostával do rukou jen, co mi nebylo tak líto. Někde kolem 13 měsíců jsme začali číst víc, dost básničky, kraťoučké pohádky, má rád cokoliv rýmovaného, angličtinu radši než češtinu. Jo a ke knížce si musí tak trochu dojít, nemá rád nové příběhy, vždycky mu přečtu kousek, on mi to vytrhne, za dva dny už si ji vezme sám (sice trochu trhá stránky, ale už je nežere, sláva), prohlíží obrázky, tak zase přečtu kus a za další dva dny mi ji třeba sám donese, a už ji přečtu celou.

@jiss To je jako po útoku zuřivých křečků. 🐹😂

My jsme četli od 4 do 8 měsíců před denním spaním, pak ho začaly knížky zajímat na listování a okusování, tak jsme přestali 😀. Takže teď si je spíš prohlíží sám (okusování jsem zakazovala a teď už se o to ani tak nesnaží), občas mu zkusím kousek přečíst, ale většinou mě nenechá 🙂

Čtu od narození. Od narození dětské knihy, ale co zajímali mě. Pozdeji už víc pro ni. Měli jsme malé přestávky, když rychle usínala a měla jsem pocit, že ji tam spíš rusim. Teď ji budou na podzim tři roky a knihy miluje. Sama si vybírá a vydrží i fakt dlouhé a složité věci (kocoura Mikeše, pejska a kočičku, maxi psa říká, věci od lingrenove). Asi z toho chápe jen málo, ale i tak ji to baví. Taky měla období, kdy knihy spíš ničila, chtělo to hlídat a vydržet.

Před spaním necteme vůbec, děti si rády prohlížejí obrázky, různé to komentují nebo si vysvětlujeme, co co znamená, mají rády veselé příběhy, aby se zasmaly, já různe menim hlas podle postav, takže to nám na zklidnění moc nefunguje 🙂 Čteme v průběhu dne, jak je nálada. Někdy několikrát za den, jindy zase vůbec. Tak od roku a půl, roku a tři čtvrtě je zajímaly knížky s obrázky a la série Jaro, Léto...Nejstarsi je schopný souvislý text sledovat od 3 let, u mladšímu jsme četli spolu s bráchou, teď jsou mu tři a vnímá, ve 2 letech sice vydržel poslouchat, ale moc z toho nepochytil. Nejmladsimu je rok a půl a zatím jen soupe posunovacimi leporely od Svojtky, nečtu mu nic. Nepotřebuji číst jen pro to, abych cetla, když vidím, že to nemá smysl a dítě tomu nerozumi. Až to přijde, tak to přijde (teď už některé jejich knihy umím skoro nazpaměť, jak je čteme pořád dokola🙂 ).

A já jsem knihomol, děti mě vidí s knihou v ruce dost často🙂

@veru181 ano přesně tak, taky jsem ji četla AV ukazovala, povídala, ale prostě ten poslední měsíc hrůza, knížky jen hryze, nejdřív jsem myslela, že lezou zuby, ale zatím nic, tak nevím 😄 tak jsem si říkala, že bychom mohli zkusit před spaním, jestli by to bylo lepší... Kousani taky zakazuju, ale zatím to nebylo moc platné no
@felixfelicis jo, nejradši máme Minipedie od Svojtky jsou super, už jich máme několik, ty jsem zatím od jejich zubů uchránila 😄

@jiss no asi takhle no 😂

@jiss to znám 😂 jednu oblíbenou knihu jsem teď nedávno kupovala podruhé, protože ji celou zdevastoval

Fakt číst knížku (text pohádky) jsem začala až v pěti letech. Dřív to nemělo mysl: syn má vývojovou disfazii a 'tok slov' ho nezajímal. Ale prakticky od narození jsme si spolu prohlíželi obrázkové knížky (od leporel až po dětské eneciklopedie). Povídat si o obrázcích ho bavilo, ale musel u toho být aktivní (alespoň ukazovat do knížky,co mu mám komentovat). Nikdy jsem tak ale neuspavala. Na uspávání potřebuje tmu, takže večer pohádky vypravim.

Syn to samy, ze zacatku je chtel okusovat, u cteni nebo ukazovani me odstrkoval a az umel mluvit rikal at mlcim a zacpaval si usi :D ted ma 3 a pul a uz si necha neco kratkyho precist, ale k tomu je milion otazek nebo to moc nevnima. A to jsem naivne nakoupila spoustu krasnych knih s pohadkama :D

@jako_mala_holka 😀 U nás to kousání přešlo tak nějak samo, resp. občas to ještě zkusí, ale jinak už pochopil, že knížky ne 🙂. Ještě teda teď před spaním akorát vyprávím pohádky bez knížky 🙂. Ale taky se těším, až si někdy nechá normálně číst 😀

@svorly no právě, já nakupovala knizky ještě než se malá narodila 😄 snad to časem přijde, my s manželem máme knížky moc rádi a já byla vždycky v knihovně pečená vařená...

@veru181 taky se těším 🙂

mladší od roka, ale spíš říkadla než pohádky, hlavně ze začátku, mladšího jakékoli čtení nebralo minimálně do 3 let (ale když jsem četla starší, tak u toho usnul 🙂 )

Přes den "čteme" látkové knížky. Malá má jednu, která šustí a úplně ji miluje. Ležíme ukazuju obrázky a vymýšlím si pohádky nebo blbiny. Někdy melu co budeme celý den dělat, co musíme nakoupit,..Ona kouká a poslouchá. Večer uložím do postýlky, ležím tam s ní a abych neusnula povídám pohádky z paměti. Už se těším, až trochu povyroste a budeme číst z knížky.

Holky, tak úspěch, dnes jsme "četli" před denním spánkem a bez kousání knížky, poprvé po dlouhé době 😊 se musím pochlubit, mám fakt radost (jen ťukám, ať to nezakriknu 😁)

Hned jak jsem ji zacla davat na brisko. Ukazovala jsem ji obrazky a ona koukala. Vydrzela tak na brisku dyl. Pak prisly na radu tvrde, gumove a latkove knizky s obrazky, takze jsme si ukazovaly kravicku a pejska a tak. Ted uz mame i dve u kterych rikam pribeh, je ji 16 mesicu. A jo, obcas neco okouse a povedlo se ji roztrhnout skladaci leporelo. Ale zas ona si ty knizky prohlizi tak rada, ze se mi ji nechce je brat. Hlidam si ty opravdu drahe a ty ke kterym mam sama vztah. Kdyz se ji povede zlikvidovat knizecku za pade z levnych knih, tak si to vysvetlime, prelepim to izolepou a jedeme dal.

Mám dvouleťáka a tedy nechce číst pohádky - to ho nebaví, jak tomu nerozumí, ale stejně je miluje. Chce totiž ukazovat obrázky a vysvětlovat to jednodušeji. Takže si jen prohlizime obrázky a Ja mu vysvětluji, co tam vidí 🙂 vždy dvě před spaním