Dámy prosímvás, od kdy vaše děti zvládají relativně v klidu sedět u stolu? Mám dceru, které bude 20 měsíců a hrozně teďka bojujeme s krmením. Momentálně teda bojkotuje jídelní židli a většinu času jí u mě na klíně, což by nebyl problém, kdyby na tom klíně seděla. Jenže ono to spíš vypadá, že chce na klín proto, aby mohla dělat blbiny a pořád po mě někam lézt, ne proto, že by vyžadovala moji blízkost i u jídla. V jídelní židli taky dělá blbiny, snaží se odpoutávat a připoutávat, staví se na ní, leze na stůl, dává nohy na stůl, odsouvá se, slejzá načež se vzteká, že chce zpátky nahoru. Partner je z tohohle fakt na nervy. Nic mu jinak nevadí, ale to, že malá vůbec není schopná sedět u stolu mu úplně drásá nervy, takže se jí snaží přimět, aby seděla, načež malá chytá hysterák a vřeští jako pavián a já pak nevím s kým se mám hádat, jestli s malou, aby seděla u stolu nebo s ním , aby ji nechal být. Moje máma tvrdí, že je prostě hrozně malá na to, aby chápala, že má sedět u stolu. Přitom ona velice dobře chápe a rozumí, co se po ní chce. Vážně je ještě malá nebo je pravda na straně přítele a měla by už zvládat se najíst u stolu? Pořád se snažím najít nějaký kompromis mezi oběma, ale už jsem z toho taky docela na nervy, že každé jídlo je takový souboj. 😒
Kromě jídla vydrží při činnostech jak dlouho dávat pozor? Můj prcek u jídla nemá problém, od začátku ho vedeme, že u jídla se jí, není nic puszenrho a jak doji, může si jít vedle hrát. Ale vím, že i když má teď 22 měsíců, tak už od miminka vydržel fakt dlouho s pozornosti, nemění často činnosti atd.. Je klidne, flegmaticke povahy. Je holčička jinak hodně aktivní?
Holka, nikdo nema pravo kecat jinemu do zivota. Tak to ode me ber s rezervou. Ale tohle je ja uz ani nevimkolikata diskuse o problemech, resp. rozporech s pritelem - kvuli diteti, kvuli vychove. Mam 2 letou, druhorozenou, takze velmi sikovna, spoustu toho odkouka. Ale u stolu nesedi nikdy, ji jenom kdyz chce ona a jak chce ona, atd. Ta tva uz ve 20m to sice uz neni kojenec, ale nelze na nej mit prehnane naroky. Jestli ji pritel chce drilovat od mala, jestli nemate shodu ve vychove, nemuze to dlouhodobe byt pro to dite zdrave. Ja uz ti to psala. Chapu, ze zenska s deckem si noveho muze uplne lehce nehleda, ale ohrozit stesti vlastniho ditete, to je vysoka cena.
@cherie24 Kdyby takhle buzeroval můj manžel naše dítě, tak bych ho hnala. Ještě je malá na to aby způsobně seděla. Mojí malé je čerstvý rok, zatím papá ve své židličce, ale poslední dny to je zázrak když se nají v klidu. Pořád se vyvlíká, vstává, chce ze židličky vyskakovat...no a máme jí za to nadávat?
@klokanka31 presne! Minule psala, ze na malou krici a mala pak poslechne. Je mi te male lito.
@cherie24 ja te neodsuzuji, vim, neni to lehke. Ale to, ze dite rozumi, co po nem chces, neznamena, ze to umi udelat. Ja ti muzu rict, at pro mne namalujes obraz jako Picasso. Rozumis, co po Tobe chci, to jiste ano. Ale umis to udelat? Chapej, rozumet a umet udelat jsou 2 ruzne veci. Jestli to tvuj pritel nechape, tak mu to prosim vysvetli. Krikem a stresem nikdo stastneho decka jeste nedosahl.
Mala ma 15 mesicu, zatim bez sance. V zidlicce chvilku vydrzi, ale beda ji pripoutat. Sni ctyri lzicky, poda mi talir a sleze pres pultik dolu. Pak beha okolo a obcas pribehne pro nejaky kus jidla. Zatim se to snazim moc nehrotit, ale od zari bych chtela, aby chodila na 2 dopoledne v tydnu do jesli a to teda nevim, jak bude vypadat. Ale kamaradka rika, ze tam jsou sikovne a chodne pani a ze si nejak poradi. Tak treba jo. :D
@janedv on na ní opravdu nekřičí. Do výchovy mi moc nezasahuje. Nedovolil by si na ní vztáhnout ruku nebo po ní nějak řvát. To ví, že by byl rychlý proces. Zas nedělejte z komára velblouda, že je moje dítě chudák, co trpí, aby matka nebyla sama 😉 Váš manžel třeba na děti nikdy nehoukne nebo co? Ani u stolu na ní nekřičí, ale třeba ji přidrží židli pod stolem, aby se nemohla odsunout, načež malá začne řvát, jak když ji na nože berou. Mě třeba taky nijak zvlášť nebaví, že pořád dělá takové blbiny. Kolikrát shodí hrnek, talíř, příbory a jídlo je rozmetáné 4 metry od stolu a je to právě tím, že vymýšlí, co by ještě vyváděla. Taky bych byla ráda, kdyby aspoň u jídla 5 minut seděla.
@klokanka31 já nepotřebuji aby způsobně seděla, ale aby se aspoň trošku zklidnila. Přeci jen ta židlička je dost vysoko. Přes den ani takové koniny nedělá a vydrží i chvilku sedět, ale u toho jídla, je to masakr. Já nad dost věcma hodně přivírám oči a všichni v okolí včetně mojí rodiny mi pořád tvrdí, že jsem na ní až moc hodná a mám být přísnější. On se v tom pak člověk dost ztrácí, jestli je to ještě v normě, protože je jen malá nebo jestli už je to prostě jen vyčůranost a dělá to, protože nemám sílu jí pořád usměrňovat.
A ji sama nebo ji krmis? U nás přesně naopak, dcera se u jídla sama zabavi na fakt dlouho, Takže než ona doji, tak já jsem najezena, umyju nádobí atd. Ale jedeme BLW metodu, od malička se krmí sama a díky tomu jí to trvá, zabavi se a baví ji to. Když začne dělat kraviny ,tak konec jídla.
Ahoj, myslim, že hodně záleží na dítěti i na tom, jaký má vztah k jídlu. My máme nejedlíka, malá byla dlouho kojená (skoro 28 měsíců), samozřejmě od asi 6 měsíců byla na prikrmech a postupně jsme přecházeli na normální stravu, ale u ní jsme byli rádi, že vůbec pozře něco jiného než mateřské mléko, takže jsme u toho stolování nasekali spousty chyb, typu jídlo u televize, honění dítěte s lžičkou apod. V podstatě ještě ve 2 letech a 9 mesicich nebyla schopná chvilku posedět a bez televize ani ránu. Teď od začátku května jsme řekli televizi rázné "ne" a dbáme na to, aby jsme jedli všichni společně, stejné jídlo a nikdo nevstaval od stolu, dokud vsichni nedojí a je vidět velké zlepšení. Nejsem schopná říct, zda je každé dítko vašeho věku schopno spořádaně sedět a jíst, ale každopádně důslednost se v tomto směru vyplatí.
17 mesicu a taky dělá blbiny. Ne sice takhle extrémně (vydrží u mě na klíně, i kdyz se u toho různé otaci, houpe apod.). Předchozí dva kousky jsem mohla v klidu nechat sedet v zidlicce a třeba i odejít z místnosti a oni dal seděli a zvykali, takže razim teorii, že je to o dítěti🙂
@malinkaelinka jí sama, ale my jí občas do pusy taky dáváme, ona zas někdy krmí nás, to jí to taky baví, takže se tak různě krmíme navzájem 😀 já jsem jí teda taky nechávala se krmit rukama už prakticky od začátku. Sice to byl vždycky neskutečný bordel, ale najedla se a zabavila. Teď je bordel stejný, ale kolikrát se nenají. Když už je fakt rozjetá hodně a zatrhnu jí to, šprajcne se, začne se vztekat a je po jídle.
@felixfelicis ona právě ani na tom klíně nesedí. Leze po mě, stoupá si, staví se na operadlo, přelézá že židličky ke mě a pak zase zpátky do židličky, na jiné volné židle, sedá si na stůl (to ji ukázala babička). Já fakt nevím, už jsem z toho fakt chvílema zoufalá. Jakože nechci, aby každé jídlo bylo takové utrpení a musela jsem na ni pokaždé ječet jak saň a jíst u jejího vztekání, do toho to ještě pořád řešit s partnerem, že ji taky musí ustoupit a slevit na nároky, ale tohle už je prostě moc, co u toho vyvádí. 🙈
@cherie24 u nás velmi aktivní dcerka 4 roky a doteď nesedí v klidu u jídla. Někdy je to lepší, jindy horší, s nejstarší jsme to nezažili, jedla v klidu a poslechla. Nejmladší (19 m) jde ve šlépějích prostřední, jen co utiší největší hlad, sezení ji nebaví a chce někde odbíhat, přitom jíst by dál chtěla, ale má problém vydržet a jen sedět. Myslím že Tvá maličká je ještě zkrátka malá na to, aby to dokázala splnit. To chce klid, až bude velká, bude jíst jako Vy doma - Vy jí totiž jdete tím největším příkladem Vaším chováním a tím, co je u Vás doma standardem.
@cherie24 ne, na rok a pul stare dite ja ani muj muz nekricime. Ja tady porad jenom ctu Ja chci aby sedela, JA chci aby jedla, JA chci aby to a ono. Jasne, dokonale matky typu ee.liska maji dite vycvicene jako na dratkach, ale to neni normalni fungovani. Kdyz tvoje mala dela u jidla takovy bugr, asi jist nechce nebo ji nevyhovuje zpusob, ktery ji ty nutis. Kazdopadne neco je nekde spatne. A myslim, ze to dite za to nemuze.
@cherie24 zrovna před chvílí jsme doma vedli rozhovor, jak přimět naši nejmenší, aby nevylézala na stůl. Nemyslím při jídle, ale během dne. Otočím se a je na jídelním stole. Xkrát za den. Nechápe, proč to nemá dělat a proč jí zakazujeme tak super zábavu a rozhled, kdy vidí ten svět ze stejné výšky jako velké ségry a jako bonus může škubat kytky z vázy. Proč to píšu.. že s těmi dětmi je třeba určitá období zkrátka přežít a vytrvat, neboj, ono se to časem změní, až k tomu dozraje.
@tali85 já právě, co jsem se tak ptala okolo, tak nikomu děti takový koniny u jídla nedělají. 🤷 až na jednu, která krmí tak, že si sedne na zem a kluk si k ní přiběhne vždycky do pusy (což bych asi nechtěla až takhle to nechat volně), tak všem děti sedí a normálně jedí. Proto si občas říkám, jestli je to prostě taková čipera a nevydrží nebo jestli bych fakt neměla zavelet, že přes to nejede vlak a bude se sedět. A zajímalo mě jestli někomu děti sedí u stolu 🙂
@cherie24 Mě také dělala malá koniny během jídla, podobně jako tobě. Zlepšení nastalo až teď 2 roky a 10 měsíců, pokud bychom byli duslednejsi, možná by to bylo i dřív, ale co jsme tak zkoušeli ve 2 a půl letech, tak tam skoro žádná pozitivní odezva na naše snahy nebyla. Přesně ve dvou letech malé jsme byli na dovolené a snídaně v penzionove restauraci byly ocistec, naštěstí skoro nikdo nechodil ve stejnou dobu jako my, pak jsme byli na dovolené ve 2 letech a 3 mesicich a tam to jidlo uz bylo lepsi, ale doma fakt az ve 2 letech a 10 mesicich, ted uz zvlada i svacinky ve školce.
@cherie24 Aj, tak to soucitim, to by bylo i na me náročný. My vlastně jediný, co jsme se snažili eliminovat, bylo lezení na stůl. Myslím, že k tomu taky moc neprispiva ta dnešní divná doba. Starsi dva s námi chodili od mala do restaurací, chodili na krouzky, kde svacili, byli často u babičky, kde jsem je taky nenechala běhat s chlebem v ruce. Takže jsem doma byla sice celkem benevolentní, ale věděli, že v určitým prostředí platí jiny pravidla. Nejmladsi během corony vyrůstá úplně mimo civilizaci, ten to nezažil🙂 Tezko rict, co s tim. Lezení sem tam by mi taky vadilo, dočasně bych to eliminovala zrušením volnych míst k sezení (My už jsme jídelní židličku prodali a na zbylých židlích někdo sedí, tak nemá kam lozit a musí být u mě). Odbihani by mi asi vadilo min, ale taky. Starším opakujeme, ze dokud se jí, tak se sedí. A že začínáme jíst, až když u stolu sedíme vsichni. Snaha je i o to, aby vydrželi, dokud vsichni nedojedi, ale tam ještě nejsme 🙂 Určitě bych na takhle male dítě nekricela, ale zároveň si nemyslím, že nemá cenu snazit se s tim neco delat. Má vůbec hlad, když takhle tajtrlikuje?
@felixfelicis já si popravdě trošku myslím, že nám tohle dost zhoršili návštěvy a obědy u babiček. Oni nás ze všech stran docela často zvali na jídlo, oběd a tak a babičky nemají jídelní židličky, takže tam to krmení probíhalo dost alternativně a v těhle chvílích právě malá objevila kouzlo lezení po židlích. Nebo jí třeba babička honila s jídlem po zahradě, po obýváku u hraní, krmila tak, že malá seděla na stole čelem k ní a takové srandy. Pak se jí samozřejmě doma už ta židlička nepozdávala, když se může krmit i za běhu žejo a nějak to postupně a pomalu vygradovalo až v takovou situaci. 🙄 Tak asi se jí budu snažit trošku zklidnit, ale holt se asi smířím se situací a budu doufat, že pak s námi normálně vydrží sedět až bude starší. 🙏
@janedv já teda úplně nevím, co si představujete, že se u nás děje, ale jestli nikdy na dítě nezvýšíte hlas, tak to jste nejspíš svatá žena. Já teda na malou někdy dost rázně houknu, když se třeba rozběhne s kladívkem proti televizi, věší se za hranu akvária, leze na jidelní stůl, tak na ni opravdu nevolám jemným hláskem miláčku prosím nedělej to. To než bych k ní s klidem došla, tak jedeme na šití a rybičky jsou po celým baráku. Ale to opravdu neznamená, že na ní hulákáme od rána do večera a že je to chudák dítě, které je politování hodné. Nikdo na ni nekřičí ani u toho jídla na ni neřveme. A jestli to teda dělá, protože je to moje chyba a dělám to špatně, tak si ráda poslechnu jak to napravit, protože já to opravdu nevím a sklouznout ke krmení dítěte zahleděného do televize, aby se pak bez telky ani nenajedla nebo že budu honit dítě po baráku, k tomu teda sklouznout nechci.
@cherie24 Tak to jo. Běhání s jídlem za detmi je zlo ☹. Já mám hodně babyfriendly domácnost (nic nebezpečného nebo znicitelneho, snadno udrzovatelne povrchy), kdežto u babičky jsou koberce, lapace prachu a různé nástrahy a už si tam odvykli od dětských matlancu a drobku🙂, takže jsem ve všem musela být přísnější než doma.
@cherie24 No moj ma 3.5 roka a stale je pri jedle nekludny. Ked je velmi hladny, tak ani nie, vtedy nahadzuje jedlo do ust. Ale ked az taky hladny nie je, alebo ked odide najvacsi hlad, tak vymysla. Nie je velky jedak a ak nie je ten velky hlad, tak jedlo nie je na vrchole zaujmu. Manzel bol v detstve rovnaky, jemu rodicia aj pripevnili k stolu nejake pohyblive kocky, aby sa tam mal s cim hrat 🙂 Ten bol este slabsi jedak ako nas maly.
Na druhej strane ja jedak som a vzdy som bola a musim povedat, ze tiez ma nebavi len sediet a jest. Bud sa s niekym pri tom rozpravam, alebo si nieco citam alebo pozeram video (ked som sama). Takze az tak to u maleho neriesim, lebo bolo by to "vodu kaze a vino pije", zasahujem len ked vymyslanie zachadza moc daleko - ked uz sa zhadzuju veci, poskodzuje stol a podobne. Vtedy proste ide od stola.
@marianarem jee, tak takhle diskuze mě pobavila, už si ani nepamatuju, že jsem něco takového zakládala 😁 Jinak na to, že malá za pár dní oslaví 4.narozeniny, tak u stolu nevydrží sedět doteď. 😀 Už to moc neřeším, zasahuju jen, když už jak píšeš, je riziko, že zničí stůl nebo talíř, houpe se na židli nebo vymýšlí až moc velké skopičiny. Mladší rok a půl, sedí u stolu úplně normálně, bez kravin a nijak se to učit nemusela. Chyba zřejmě nebude ve věku dítěte. 🙂
Každé dítě je jiné, některé mají problém vydržet tak dlouho v klidu, ale čím jsou starší, tím jim to potom jde lépe. My máme děti milující společné jídlo a vcelku dobře se soustředící i na jiné činnosti, takže s námi jí prakticky od prvních příkrmů (jeli jsme BLW), pokud je jídlo přestane zajímat a dělají blbiny, nenutíme je sedět, ale jdou od stolu si hrát (bohužel ta menší zatím nechápe, že když ona dojedla, tak rodiče ještě jedí a tahá nás si hrát s ní, tak na tom ještě pracujeme). Podle mě je pro děti v některých obdobích, kdy mají velkou potřebu pohybu, nemožné se tak dlouho ovládat a tuto potřebu potlačovat. Je prostě malinká a časem se to poddá.