Nezvládám 5letou dceru

No, každopádně bych jí četla pohádku, kdyby blbla, přestala bych, dala jí pusu, odešla a kdyby na mně křičela, že něco chce, nechala bych jí tam, aby si nezvykla, že běháte na každé zavolání. Já mám syna v noci na kameře, takže bych přesně věděla co na mně huláká a vyfiltrovala bych to 🙂 Kdyby chtěla něco opravdu důležitého, poznala byste to 🙂 Hlavně ze sebe nenechte udělat poskoka.

tezko radit vy svou dceru znate nejlepe, ono petilete dite uz je dost velke a zacina byt i vychatrale. mam petileteho doma, i kdyz si na neho nemuzu stezovat tak jsou chvile kdy at delam co delam sekne se a zlobi. deti muzou trapit ruzne veci o kterych nedovedou mluvit, samy ani nevedi proc se tak chovaji, vzdyt i my dospelaci se vzdy neprobudime v te nejlepsi nalade,nebo vecer jsme protivni po praci. deti to maji podobne, akorat je dulezite si to rikat, komentovat ty situace a rikat proc se tohle a tohle nedela,nevim zda to treba nedelate od mala, ja ano u obou deti, zacinat v peti letech s nejakou prisnejsi vychovou je pozde, nejlepsi co se mi osvedcilo v krizovych situacich je aby rodice tahli za jeden provaz a kdyz dite neposlechne jednoho druhy prijde a resi to spolu aby dite proste videlo ze neni jina cesta ze rodice jsou za jedno.
v kazdem pripade jeste na deti jako cerveny hadr na byka pusobi slovo "ne, nesmis", seknou se, lepe nez zakazovat je dobre rict jak ano.
kazdopadne bych se prichodu miminka nebala, je to jiz velka holka a kdyz ji vhodne zapojite jeste z ni budete mit skvelou pomocnici.
zarleni v tom uricte byt muze, navic ona urcite citi ze ji nezvladate treba i fyzicky protoze jste vice unavena tak vas proste zkousi.

@madre1 Ve školce, noo jak se to vezme... Ona je ve školce hodná, jen do nedávna se jí nechtelo oblékat, někdy když jsem pro ní šla do školky, tak sedela urvaná na židličce, ješte v pyžámku, že se nechce oblékat, ted je to dobrý, jenom je pomalejší a nekdy se jí nechce uklízet hračky....

Možná cítí, že se "něco" děje, jak se bavíte a připravujete na miminko, možná cítí, že ne všechna pozornost jí patří, tak to zkouší jinak.
Základ je být důsledný - dobře se říká, hůř dělá.
Prostě - budeme číst pohádku, ale budeš poslouchat a v klidu, jinak zavírám knížku a odcházím...
A dodržet. Druhý, třetí den se to vytříbí.

no v těhotenství se nedivím
- člověk je pod vlivem hormonů a kolikrát mu není dobře navíc ani fyzicky nebo má myšlenky jinde už
- dítě to vycítí (věřte mi, že i mnohem menší než v 5 letech) a ta nervozita / únava se na něj přenáší 😉

je to náročné, ale užijte si toho, že máte zatím jen jedno dítě 😉 a nemusíte dělit pozornost...
dejte malé najevo nějak, že ji máte ráda - naložte se s ní do vany, vezměte ji na zmrzlinu, namasírujte jí nožičky, upleťte jí náramek z gumiček nebo jí třeba upečte sušenky ve tvaru srdíček 😉

s trucovitou holčičkou mám taky zkušenost, naše vydala do 4 let za dvě děti 😝 je to o tom nastavit jednoduchá pravidla a využít taky přirozené důsledky chování - např. neuklízíš, já ti trochu pomůžu (třeba když už je večer fakt unavená a má toho vyndaného moc), ale už mi pak nezbyde čas udělat ti večeři teplou nebo se už nestihneš vykoupat, ale budeme muset sprchovat....

ale v 5 letech si nemyslím, že je to o vzdoru... pokud ve školce a tatínka poslechne vcelku, tak tohle je opravdu o té situaci mezi vámi a ní... viz začátek mého příspěvku 😉
přeju pevné nervy, holčičky umí být setsakra umanuté! (zajímalo by mě kdo vymyslel sousloví "hodná holčička" 😀 😀 )

jo a určitě nechat maximálně vyběhat! třeba kupte domů trampolínu pokud je toho na vás už fyzicky moc a malá je hodně akční... nebo ji vezměte plavat, cokoli, děti je dobré utahat.... my třeba v pátek chodíme plavat a o víkendu 1 den vždy na celý den někam ven, nechám je hodně volně běhat, postupem času se doma atmosféra díky tomu hodně uklidnila....
děti nepotřebují moc hraček ale potřebují čas a klid a taky přírodu 😉 pohyb v přírodě je pro ně základní potřeba....

@chroustinka Ano, tahat za jeden konec když neposlechne jednoho tak príjde druhý, ale manžel si zase myslí že když neposloucha mne , tak si to sní mám resit já a netahat do toho jeho, ( myslí to tak, že když se vzteká tak jí reknu, že zavolám tátu) Potom z toho vznikají hádky medzi námi, jak predevčírem ☹ V nečem má pravdu, protože když se nám narodí malá a manžel bude v práci , delá na smeny a nekdy chodí domu v noci, tak nemužu čekat na neho aby dal starší dceru spát on, aby se nevztekala, protože když jí ukaldá on, tak to nedelá.... Práve mám strach z toho že, zaspí mi miminko a starší dcerka jí hned svojimi výstupy vzbudí... snažila jsem se být od malička, tak nejak prísna a rázna, ale asi málo.. ☹

jinak opravdu příchod sourozence je stres pro dítě.... je potřeba toho staršího opakovaně ujišťovat (slovy, časem, který s ním tráví jeden z rodičů sám, bez toho miminka...), že mu na něm záleží, že je jedinečný atd...
je to pro ně opravdu náraz, na začátku miminko sebere hodně a dává sourozenci málo 😔 😉
až časem se to pak zlepší, když se miminko začne usmívat, začne žvatlat, podávat hračky atd...

ale i tak musí mít starší vždycky svůj prostor, který je jen jeho 😉 (velmi to pomáhá) např. někde výš... musí mít nějaká privilegia, která mu dávají pocítit, že je první, že tu není jen proto, aby mladšímu sourozenci ustupoval nebo kvůli němu čekal atd....
my tohle dodnes řešíme hodně, děti na sebe dost žárlí, jen je vyzvednu, už se na mě sesypou, oba chtějí na klín (2x 20 kg v současnosti 😝 ), oba chtějí něco - samozřejmě to většinou jde proti sobě 😀
dlouho jsme vysvětlovali, že teď tohle pro jednoho, pak tohle pro druhého...
ale to už jsou starší... u miminka je to složitější, nejlépe zajistit si pomoc babiček a tatínka, ale maminku stejně nikdo nahradit nemůže... miminko do šátku nebo do Erga třeba a se starší dělat něco co ji baví 😉

chápu, že vás teď vytáčí a vyčerpává, ale je to asi její způsob jak si vydobýt pozornost, o kterou cítí, že přichází nebo bude přicházet částečně....
u nás opravdu hodně pomohly ty koupele (super je třeba v Balneolu, v levanduli atp.), masáže 🙂
a taky Bachovy květové esence, to je balzám na nervy, dneska si o ně děti už říkají samy 🙂 😉

hodně podobné to mám se synem, jemu bude 5 v září. Nevím zda s tím věk až tak souvisí, prostě si testují hranice.
Dřív po uložení to bylo: ještě čůrat, přikrýt, ještě mám žízeň, přikrýt, čůrat, přikrýt. No jednou jsem řekla razantně dost a nepolevila. dneska je to u nás tak, že po všech večerních úkonech ulehají a z té postýlky už nevylezou. Ani nemusím ležet s nima a předstírat spánek, vlezu na orbitrek a cvičím nebo nechám otevřené dveře a nakukuju (i když tohle druhé ještě u nás není úplně na sto procent)

V oblékání to máme tak, že on to umí ale dělat nechce. většinou mu pomůžu, protože taky tam nechci strávit hodinu, ale už nepomáhám a když pochopil, že se mnou nehne, najednou to umí i docela rychle.

Nepoužívám nesmíš, nedělej, nekřič, neskákej. O to víc pak chtějí, křičí, skákají.

U nás se to výrazně s příchodem ségry zhoršilo, ale donutilo mě to se zamyslet. Ty zákazy, normy apod, to prostě na mé dítě nefunguje. Budeme číst pohádku ale budeš poslouchat a v klidu - to je jen hezky zaobalený příkaz. Třeba jí pohádky ani nebaví, jen se jí líbí že jste jí nablízku a věnujete jí pozornost a tím zlobením testuje, kam až může zajít než skutečně odejdete. Zkuste vymyslet vlastní pohádku spolu s ní, at doplňuje načaté věty, nebo vymyslí své vlastní postavy. třeba se jí pohádla líbí dle obrázku ale když pak čtete zjistí, že jí to vlastně anii nezajímá. Zkusila bych se ptát o čem by chtěla slyšet, koho chce v pohádce mít a i čtená pohádka se dá rychle zaměňovat za něco svého, společně vymyšleného.

není to vůbec lehké. třeba vám moje rada nepřijde k užitku, sama znáte svou holčičku nejlépe.

Dobře děláš, ze do sporu, nebo na pomoc nevolas tatu, to není řešení.
Holky řadí dobře, jen bych se ji neptala Proč to dělá? Proč zlobí? To ona neví, je male decko, chce se ji, oddaluje spánek, sijou s ni všichni čerti.. Proč je otazka, která vyvolává pocit vinny..
Kolem 5 a 7 let je "mala puberta" což dává dost zabrat..navíc těhotné..

@lu777 Ona je fakt hodne akční, s ní klidne mužeme jít na nějaku turu, my už budeme KO. a ona bude mít ješte energie za dva, nekdy nechápu, kde se to v ní bere a máme nekdy s manželem pocit, že ona pred spaním ze sebe musí dostat tu prebytečnou energii a až tak usne..... Pred rokem byla na prázdniny u babičky na Slovnsku ješte o rok mladším bratrancem, mají tam obrovský barák a postor na běhaní, byli venku od rána do večera a večer ten chlapeček zaspal rychle a ona ješte mela energie na rozdávani... 🙂

Ty děti cítí, že se blíží velká změna, ale neví, co se bude dít, jaké to bude. Jsou z toho nervozní, více „zlobí“. Taky ty jsi nervozní, unavená, můžeš reagovat přehnaně. A ještě tě okolí stresuje řečma, co budeš dělat, až se dítě narodí, že musíš nastavit pravidla už teď. Moje zkušenost je, že nemá smysl tyhle věci řešit dopředu. Ono to nakonec může být úplně jinak. Např. dítě před porodem vyžaduje na všechno maminku a okolí vyhrožuje, že co bude dělat po porodu, jak ho má zvykat i na jiné. Jenže po porodu často dítě samo od sebe začne preferovat tatínka, když vidí, že na něho maminka nemá čas. Nebo se tatínek víc zapojí do péče o miminko a maminka má čas na toho staršího.
To, že dělá scény hlavně tobě je přirozené, dítě se nejvíc projeví před člověkem, který je mu nejbližší, protože si je jisté jeho láskou (ve většině případů je to maminka). Prý to máme brát jako vyznání lásky 🙂 Vůbec to neber, jako tvoje selhání.

@lu777 Babičky bohužel máme daleko, ( na Slovensku) moje máma by si jí chtela vzít v léte na prázdniny, když se narodí malá, byla tam i minulý rok když jsem chodila do práce a nemela jsem jí kam dát.... Ale myslím si že to je blbost a nikam ted v léte nepujde, protože mám strach že by to bylo ješte horší a bude mít pocit, že jsme jí odstrčili, anebo nevím co, i když ona by k babičce šla ráda.... A šátek, anebo to nosítko, by jsem si chtela porídit potom , podle toho jak náročná bude malá, treba dcerka byla hodné miminko, že jsme ani nevedeli že jí máme, za to ted o ní vedí všichni... 🙂

@martinahost některé děti nemají takovou potřebu spánku. Co ji dávat spávat později? spí přes den? Starší vstává mezi 6 - 6.30 (od mala, ne že by byla naučena vstáváním do školky), po obědě nespí a v 8 nemůže usnout. Už jsem jí dovolila vzít si do postele baterku a prohlíží si tam knížku, aby starší nerušila. Když náhodou usne ve školce, tak je ještě v 9 vzhůru.

@martinahost Dobrý den,
moje malá dělá úplně to samé, jako přes kopírák, akorát má 3. U nás platí nepovolit a trvat na svém. když cítí slabost, hned toho využije a ještě přitvrdí. Manžel je měkota a tak mu skáče po hlavě, je to k zešílení........

@betelgeuzz Chodí spát kolem pul 9 až 9 a odpoledne nespí už asi od trech let, ale ve školce vetšinou usne,...

@martinahost pokud má hodně energie tak je tam jen jedna věc ke zvážení - zda není hyperaktivní... umí se zklidnit u nějaké aktivity?
pokud ano, pak je to prostě zdravé dítě... pro rodiče vyčerpávající někdy, ale do života je to dobré, že má hodně energie 🙂

v každém případě je ale určitě dobré vést ji k tomu, aby se naučila s tou energií zacházet... tedy jednak se vyžít, najít si aktivitu, která ji opravdu bude bavit (sport, domácí práce, ale třeba i dramaťáček apod.)....
a druhak aby se naučila se zklidnit, tzn. pravidelný čas na odpočinek... že odpoledne nespí je v jejím věku už běžné 😉 (naše malá taky nespí od 2.5 roku), ale měla by mít nějakou pauzu, i když třeba půl hodiny, kdy je klidnější část - např. kreslení, čtení pohádky nebo její sledování / poslouchání na CD, navlékání korálků, cokoli takového klidnějšího 🙂

jinak ad dávat spát později: nevím jestli to pomůže všude... u nás starší spí pěkně od miminka, chodí spát bez přemlouvání, jen vstává brzy, běžně ho v půl 6 vracím do postele i v jeho 7 letech... zkoušela jsem dávat spát později třeba týden dva, ale nepomohlo, naopak vstane ještě dřív někdy 😅 má to takhle prostě nastavené, vyspalý je dost a rád chodí dřív spát a dřív vstává....

@martinahost malou bych teď ty první prázdniny pryč raději neposílala... opravdu by si to mohla spojit s příchodem miminka.. spíš se budete potřebovat sžít 😉
něco jiného by to bylo kdyby u babičky bývala pravidelně a byla zvyklá a bylo by to blízko... ale to nevím z popisu jestli to tak je... pokud ne a babičku vidí jen občas, tak bych tohle velmi zvažovala ten první rok se sourozencem

@martinahost jinak vřele doporučuju knížku Respektovat a být respektován 😉 😉

a mimoto samozřejmě pravidelně si odfrknout, protože hodně nervozity na děti přenáší právě rodiče tím, že se moc honí a nemají čas na sebe a na svoje potřeby... 😉

nějaké zázračné řešení většinou neexistuje ale hodně je to o důslednosti ( a to v klidu - viz ta knížka Respektovat a být respektován) - o péči o sebe samou - o neustálém ukazování dítěti, že ho mám ráda a záleží mi na něm (já jsem už např. při vzdoru vyzkoušela trucující dítě jakoby mimoděk hladit když ho třeba držím za ruku při přecházení silnice... nebo zhluboka dýchat a usmát se na něj i když mi pije krev zrovna 😝 😅 - zatím to ve většině případů zabralo, najednou bylo ticho nebo udivený pohled a pak ta domluva mezi námi byla mnohem lehčí 🙂

jinak pokud je malé už 5 let a je šikovná a rychlá, tak bych toho využila a vymyslela jí nějaké dobré úkoly, aby se cítila užitečná 😉 moje Bella miluje se mnou vařit (váží, míchá, krájí ostrým nožem menším apod.) nebo mi ráda myje a češe vlasy, pomáhá sestavit seznam na nákup (pošlu ji do lednice a spočítej mi prosím kolik tam je jogurtů, máme ještě jablka? apod.)...
když jsem unavená tak jí dám třeba nějak zbyteček krému a nechám ji koupat panenku, ale celkově se ohromně zlepšila, je fakt, že ji mnohem víc mazlím (došlo mi jak to utíká a víc se jí snažít si užít, vidím jak samostatný je už ten 7-letý a je mi to trošku líto, je to nádherný věk!)...
někdy je dobré jen si tak sednout a to dítě pozorovat s láskou... čas nám utíká mezi prsty... za rok za dva budou ty děti už někde jinde a my taky... 😉 občas nás ty děti jako by trápí, ale vždycky to má nějaký důvod a taky nás to donutí dám jim víc pozornosti a zamyslet se nad tím co je možné udělat líp...

Hele, je úplně normální, že děti nerespektují mámu tolik, co tatínka. Chce to hlavně důslednost a nebát se občas dát pár na zadek, i když to většina mamin odsuzuje. Určitě bych nelítala, jak píská, prostě bych ji nechala v ložnici a máš smůlu holčičko. Asi to zní tvrdě, ale je dost velká na to, aby pochopila, co se po ní žádá a až se narodí malé, stejně nebudeš mít tolik času dělat jí poskoka. Přeji pevné nervy. 😉

@lu777 já tu knížku četla docela nedavno a něco jsem hned začala zavádět a kupodivu s dobrýma výsledkama. uvědomila jsem si, že jsem dělala spoustu věcí špatně. o to horší chování jsme doma vídali. ted se snažím dělat to dle zásad Respektovat a být respektován a vidím výsledky hned. někdy to nejde a je to hodně těžký, ale čím víc pokusů dělám, tím víc jsem v tom lepší a lepší a svědčí to doma všem. po večerech s manželem i trénujeme správné věty. asi to zní divně, ale můj mozek takhle není naučený a hrozně mi trvá než ze sebe něco vysoukám. působí to pak asi podivně, ale kupodivu jak se mozek zaměstná, mě už nezbývá prostor pro křik ani nic jiného. honzík mi na to dobře reaguje, když si může vybrat, je doma docela klid. nne úplně někdy taky ujedu, ale zjistila jsem, že je to hlavně když na mě padne únava a já si nestihnu dát kafe, nebo když mám hlad, že jsem si ještě nestihla dát svačinu, v takových chvílích jsem náchylnější k tomu začít řvát. ale i tak, spoustu věcí se u nás zlepšilo. a na spoustě budeme ještě pracovat. dát na prdel ... no dneska taky trochu dostal... ale spíš jsem to nezvládla já až mi to pak bylo líto. bít je nechci. to není řešení.

@martinahost i kdyz mam manzela jsem na deti prakticky od narozeni dcery sama, k tomu mame dva psy o ty se staram komplet taky ja a da se zvladnout vsechno chce to jen system. ono mimino zas tak lehce vzbuditelne neni a kdyz jo tak ona si to v te hlave casem prebere ze kdyz bude hodna bude vsechno rychlejsi a bude na ni vice casu.
ony ty prvni decka jsou nechtene vlastne mazanci vsichni pac je na ne proste cas, druhe a dalsi jsou "chudaci" 🙂 nikdy uz nemaji to co ti prvni maminku jen a jen pro sebe. dejte tomu cas. nejde o prisnost ale o stanoveni uricitych pravidel - par veci - a ditko si proste zvykne.

když jsem si to přečetla, je to chování naší dcery.. ale je to převážně před spaním, kdy už vím, že jsme ji přetáhli. Pokud je vykoupaná a v posteli do 19. hodiny (nebo do určité jiné hodiny), je s ní rozumná domluva, nevyvádí, neztrácí pozornost při pohádce, netrpí výbuchy smíchu, skákáním po posteli a vším jiným, když čtu pohádku. Když to ale přetáhneme, nikdo jiný než my rodiče, nepozná, že je unavená. Já to poznám tak, že když není po jejím, propuká v pláč, vzteká se, byla by schopná si vzteky sama ublížit (rozeběhne se a klidně by vletěla i do zdi).. Vy ji znáte nejlíp, určitě poznáš, kdy je ta hranice, kdy je unavená, a kdy ještě ne. Určitě bych se snažila zavést alespoň v tom uspáváním (striktně v určitý čas), určitou rutinu - tu už máte - čtení pohádek. Třeba o půl hodinky dřív, než to máte běžně.. Teď jsi v období, kdy i jinak hodné dítě začíná zlobit, cítí se být ohrožené novým sourozencem, který co nevidět ohrozí její výsadní právo být středem pozornosti.. Po porodu to bude (bohužel zcela určitě bude) horší, protože se bude muset srovnat s tím, že maminka neposkočí hned, jak si ona zamane, bude se muset naučit dělit. Proto bych začala nastavovat mantinely co nejdříve, než se mimčo narodí. Ne pokaždé se hned udělá, co si přeje, někdy to bude i jinak, než si sama zvolí.. Neboj, zvládnete to. Ale jakmile vycítí stres z tebe, bude zlobivější..

@martinahost a v kolik ráno vstává? jestli brzo, tak pak souhlasím @madulinka , že to naopak můžou být znaky únavy, i když to na první pohled vypadá, jako by měla spoustu energie.

@mandala Já mám takovou zkušenost, že bití neřeší absolutně nic, jen celou věc zhoršuje, je to potom jako začarovaný kruh. Tohle se spíš musí řešit určitou důsledností, pravidly ( děti vyžadují svůj zažitý rytmus - potom daleko lépe fungují ). Souhlasím s @madulinka, když se dítě přetáhne, zlobí tímhle způsobem nejčastěji. Takže to chce hodně odpočinku a stejný denní rytmus, to funguje opravdu dobře.

@lu777 Ne hyperaktívni není, pri hre se uklidnit umí a ráda mi pomáha v kuchyni, či když uklízim, žehlím a podobne....

@lu777 No babička je práve daleko a šlo by skoro o dva mesíce než by jsme za ní prišli, protože s malým miminkem určite hned cestovat nebudu, když byla mladší tak jsme tam jezdili často, ale spolu a byli jsme tam treba mesíc a minulý rok tam byla poprvé sama a jinak tam chodíme max, 2-krát do roka.... Né že by jsem jí tam nechtela dát, protože vím že o ní bude postaráno a líbi se jí tam, ale práve nechci kvuli tomu, že budeme mít miminko a chci aby byli spolu a aby si zvykla na to, že už nebude sama.... No tak či si tak myslím, že to bude ješte problém, prorotže naši si asi myslí že je to zamozrejmost a že tam bude chodit, každé léto....

@betelgeuzz Když chodí do školky, tak vstáva v 7 max 7:30, ale ve školce odpoledne spí a když je doma, tak vstáva medzi 8-9.. Právě kdyby šla spát večer traba v 8 anebo dríve, tak by dělala to samé, už to máme odzkoušené a ona když je unavená, tak si lehne i sama a zaspí...

@martinahost no tak malé dítě bych teda na 2 měsíce pryč neposlala a už vůbec ne, když se narodí miminko. Neříkám týden, dva, ale 2 měsíce mi příjde hodně. No tak to spí docela dost.

@amazonka.k Souhlasím, chce to režim, důslednost a když neposlechnou na poněkolikáté, dostanou. Nemluvím o bití, ale o plácnutí přes zadek. Já bych řekla, že u nás tedy řeší, příště si už dají pozor, jestli budou odmlouvat, nebo radši poslechnou. Metoda nekonečného vysvětlování opravdu nefunguje. 😉