Nechce usínat s nikým kromě mě, poradíte?
Ahoj maminky,chtěla bych se zeptat,jak naučím malou (skoro 8 měs) usínat třeba i s tátou?Spí s náma v posteli,když jí jdu uložit ,tak stačí pomazlit,dát dudu a jdu pryč.Během chvilky spí.Ale když jí jde uložit manžel,tak řev..Nemá šanci jí uložit,ani uspat nijak..A to ani ve dne,ani v noci...Přijdu tam já,položim jí,dudu,a spí do minuty...Je to docela problem,protože občas prostě potřebuju odejít.Když jsem byla pryč přes den,tak všechno v pohodě,jen prostě vůbec nespala....Chtělo se jí,ale prostě jí neuspal.Když jsem přijela musela jsem jí uložit já a už byla tak unavená že spala snad během 10 vteřin.Přitom až donedávna jí bylo uplně jedno s kým jde spát,dokonce bych i řekla že s manželem spala rychleji a ted tohle....Máte prosím nějakou radu?? 🙂
@ffiinnkkaa To máte super,když vám usníná sám 🙂 Já teda většinou taky jen uložim,před tim ji trochu pomazlím protože to chce a jdu,ale manžel prostě nemá šanci...Zkusím to jak říkáš,půjdem spolu a uvidíme no....Snad to brzo přejde protože já se jinak fakt nikam nehnu,ona spí dost často i přes den,chodí i 4 krát,což je dost na to,abych nemohla vytáhnout paty 😀
@caricia1 Jo, myslím, že jsme si tím prošli. Kolem toho osmého měsíce se ode mne nechtěla hnout. Když ji pochoval někdo jiný, třeba i táta, tak plakala. Už si moc nepamatulju, jak přesně dlouho to trvalo, ale zhruba ty 2, 3 měsíce. Uspávala jsem ji taky jen já, ale jen večer. Přes den spala v pohodě v kočárku.
Snaž se nikam neodcházet a uspávej jí. V tomhle věku dítěte se to stává a je to normální, má na to právo.
@leni78 Dnes se mnou šel uspávat i manžel,napřed koukala co tam jako dělá 😀 a nakonec teda usnula s náma oběma,tak jsem ráda že alespon tak,snad se to brzo nějak srovná 😉 Já moc nikam nechodím,ale přeci jen,občas to jinak nejde,když jdu třeba k doktoru tak jí sebou vláčet nechci mezi nemocný kde je plná čekárna a sedim tam i dvě hodiny.Než se dostanu domu další hodina.Tak snad to bude časem dobrý 😉
myslím, že všechno se vám zase hodí do normálu....měla jsem to s nejstarší ratolestí...přesně na osmi měsících 🙂 ale na deseti už to bylo zase v poho....ovšem druhý muj brouček...ten byl fixovaný jen na mě...do celých tří let 😀 a když náhodou nebyl ve školce a chodil spát doma...tak si vzpomínám, že jsem ho uspávala ješté ve čtyrech....ale vubec toho nelituju...je to sice takovej maminčin mazel...ale moc zlatej 🙂 hlavu vzhuru...určo se to brzy otočí 😉
Já si myslím, že ona na to není žádná přesná rada. Já si třeba s malým zažila už několik období. Jako miminko byl naprosto ukázkový, položili jsme ho do postýlky, pohladili, řekli pár slov a on usnul sám a vůbec neplakal. Pak bylo období, kdy jsme tam jeden z nás prostě museli být a bez toho to nešlo, pak se to zas ustálilo a usínal sám. Teď má období, kdy chce usínat jen se mnou (jsou mu dva roky) a nechce ani s manželem a nebo jen ve stavu nejvyšší nouze. Nevím, ono to podle mě všechno odezní, změní se. Však jednou nám bude chybět, že už ani neusínají doma, natož s mámou!
@caricia1 A co ze začátku chodit uspávat oba dva a pak zkusit už jen tatínka..ale když to předtím šlo a teď ne..bude to jen takové období, které přejde... u nás naopak nepotřeboval k usínání nikoho..pak najednou vyžadoval..tak jsme chodili uspávat..tedy spí ve své pokojíčku..a jen jsme si k němu lehli..a časem to už zase nevyžadoval...