Moje dítě moc nepřichází do styku s jinýma dětma. Co si o tom myslíte?

Ja chodim s detmi na hriste taky cca od roku. Na pisek,na klouzacku. Nekdy mam chut si povidat s ostatnimi,nedela mi to problem. A vetsinou poznam,ze o to druha maminka nestoji,tak jsme proste ticho a venujeme se detem. Ja vzdy hodne mluvila smerem ke svemu diteti,delali jsme babovicky,houpala ho atd...kdyz tam bylo jine dite,tak treba zkouseli si menit babovicky. Vysvetlovala jsem,ze na druheho nemuze hazet pisek atd...Nebo ze pickame,az se holcicka/chlapecek dohoupaji a pak bude syn/dcera. Nevim,neprijde mi fer,aby dite porve prislo do kontaktu s ostatnimi az ve 3 letech. Mam hodne kamaradek s covidovymi detmi,kdy se nikam nesmelo atd...A ty deti nejsou zvykle jak na deti,tak na cizi dospele. Holcicka kamaradky se furt schovava za nohu...Muze to byt samozrejme i povahou,ale je to podle me i tou izolaci. Zkus se prekonat a myslim,ze se s nikym bavit nemusis. Malokdy treba ja oslovim maminku,kterou vidim piprve v zivote na hristi...Jsem tedy z Prahy,tady je celkove takova anonymita a nedruzeni se 😀 Jeste doporucuji vetsi hriste,kde si ty ukecane maminky najdou ke kecani nekoho jineho nez tebe 😀

Jinak bude skolka asi peknej sok. I tak je to pro deti tezke...

Podle mne dítě do dvou let vrstevníky naprosto nepotřebuje. Stačí mu maminka. Občas teda někam jít, já chodila s dcerkou na hřiště, ale většinou tehdy, když tam nikdo nebyl. Herničky to nebylo nic pro mne. Radši jsem si s ní hrála venku sama. Je teda fakt, že pak od 2,5 roku už furt koukala po dětech ze školky a strašně chtěla chodit do školy. Když tam nastoupila (ve 3 a 3/4 r. - dřív nebylo místo, jako netříletou by mi ji vůbec nevzali) tak hned na celý den a strašně ráda. Vstávala aby tam byla první a domů jsme chodily poslední.

Ja jsem introvert, mirne asocialni ve smyslu, ze nepotrebu moc lidi okolo sebe, s detmi chodim na hriste, ctu si knizky a deti si hraji, navstevuji krouzky, kamaradstvi navazuji ve skolce a skole. Nemam pocit ze by je to poznamenalo. Jsou po manzelovi spise extrovertni, maji radi lidi okolo sebe. To ze male dite bere hracku, predbiha atd neni nic divneho, ze zacatku je nutne deti usmernovat, kdyz si zvyknou a krapet povyrostou uz neni treba je na hristi moc hlidat a jak jsem psala vyse obvykle me nechaji si uzit trochu klidu a vyblbnou se s detmi na hristi bez ujmy na zdravi mych deti i tech ostatnich.

My jsme s manželem oba celkem asociálové, máme převážně bezdětné přátelé, do toho covid, takže jsme nechodili ani na žádné kroužky, do herniček apod. a dcera neměla moc příležitostí ke kontaktu s vrstevníky. Je ale velmi společenská, nástup do školky zvládla v necelých 3 letech levou zadní, má tam spoustu kamarádek, teď začala chodit na kroužek mezi cizí děti a opět žádný problém. Na hřišti se také dává s jinými dětmi hned do řeči, stejně jako když jsme teď byli na akci pro děti, kde nikoho neznala...takže ne, nijak ji to nepoznamenalo.

Mám to stejně, nemám ráda lidi 😎, představa kolektivních dětských aktivit je pro mne skoro děsivá. Nejstarší má 12,5 a další 11 a jsou úplně normální, absence hřišť, plavání a cvičení mimin je nepoznamenala. De facto do kolektivu přišli až ve školce, předtím to bylo jen výjimečně.

Já bych asi kvůli dítěti trochu vystoupila z komfortní zóny, na to hřiště bych šla. Takhle malému dítěti jsi stejně pořád za zadkem a řešila bych primárně dítě, broučku musíme počkat, teď se houpe holčička atd. Ostatní matky bych pozdravila dobrý den, to snad dáš a ono to jde poznat, že se někdo nechce bavit. Píšeš, že tě trochu mrzí, že nemáš kamarádky, ale ty nikdy nenajdeš, když budeš doma. To prostě musíš někam jít a jít se svou kůží na trh.

Jinak jsou lidi se kterými konverzace plyne sama a u kterých to drhne a nemáte se bavit o čem.

Já sama mám problém vést nezávaznou konverzaci s cizími lidmi. Ale na těch dětských hřištích mi to kupodivu nevadí. Ano, ty první rozhovory se točí kolem dětí, ale po čase už se najdou i jiná témata. Jinak já si třeba na hřišti většinou až tak nepopovídám - pronásleduju svoje dítě, aby mi nezdrhlo, nezranilo se nebo neublížilo jinému dítěti. Konflikty typu "bere cizí hračky", klouzačka, apod. řeším normálně - hračku vrátím a vysvětlím, proč ne, uhnu svoje dítě, aby se to druhé mohlo taky sklouznout a vysvětluju, že klouzačka je pro všechny a musí se střídat, atd. Samozřejmě to ještě úplně nechápe, nezvládá emoce, takže se vzteká. Zase vysvětluju, že chápu, že se zlobí, ale že to tak prostě je. A že když se bude vztekat, jdeme domů. Zatím se mi nestalo, že bych se já sama dostala s jinou maminkou do nějaké vyhrocené situace. Kolem sebe mám maminky, které si rády povídají, i ty, které ne, tak to respektuji, nechám děti, ať si hrají, jenom koriguju to svoje. Zažila jsem půl hodiny na hřišti, kdy jsme si s druhou maminkou neřekly kromě pozdravu ani slovo, přitom jsme většinu času strávily vedle sebe.
Já se teda syna snažím socializovat co nejvíc, máme podezření na PAS, takže čím víc interakce s lidmi, tím líp...

U nás bohužel se to projevilo po nástupu do školky. Covidove dítě bez zkušeností s větším kolektivem a nutností se přizpůsobit a dělat nějakou řízenou činnost. Vždycky když jsem se plánovala víc družit , něco do toho hodilo vidle. Do školky šel ve 3 a 7 měsících a moc to nezvládá. Do 3 let kojený ( neplánovala jsem to tak,ale stalo se), spí s námi, hlídá ho jen babička, větší počet dětí mu vadí, taky má trochu opožděný vývoj řeči,takže komunikace složitější. Šikovný je, samostatný taky, ale tahle RD byla úplně jiná,než první, se dvěma dětmi po sobě, bez omezení, bez sociálního distancu, s mnoha maminkami, kamarádkami v dosahu..

je smutný to číst,
ačkoliv ti rozumím, tak pro malýho se prostě překonám.
nebo, a to je taky dobrý, s ním na hřiště chodí tatínek, myslím synův 🙂
takže, co kdybys malýho vysílala s tatínkem, nebo třeba s babičkou, dědou, pokud by to pro tebe bylo vážně nepřekonatelná překážka,
ale, když vypíchnu - dítě jsem moc chtěla a syn je v kontaktu s jinýma dětma úplně šťastnej - za mě, není co řešit, prostě bych mu tu radost dopřála.
chybějící interakce může mít vliv a taky nemusí, ale riskneš to?...

@levandule_k já ale kamarádky mám a žádné nové nepotřebuji,píšu o kamarádkách s dětma ve stejném věku to mě možná tak mrzí vůči malýmu. Ani nepíšu nic o tom že bych se nedokázala překonat,úplně nechápu na co reaguješ

@xxx3d já s ním ale normálně ven chodím,i na hřiště i do koutku,kde s dětmi do styku přijde a ani vidím že je šťastnej, problém je v tom,že nemáme nikoho ve stejném nebo podobném věku malého a tam kde chodíme jsou většinou už starší děti 3+ , který bohužel takhle malý nechápavý dítě málokdy přijímají, většinou jen slyším že jim malý něco bere nebo že "teď sem tady já,já sem tu byl první.." takže samotný je mi potom líto že ho stejně od kolektivu tahám stranou protože nemají zatím nic moc společnýho,neumí si s nima hrát

Já jsem sice tak trochu introvert, ale opravdu mi nedělá problém se s někým na hřišti pozdravit nebo vylézt ven jestli jste to tak někdo pochopil.
Spíš mi šlo přesně o to co zmínil někdo výše,že se bohužel distancuju od věci jako dětský cvíčo, plavání aport. kde bych sice ano mohla malýmu dopřát ten stejně starý kolektiv,ale tohle jsou zase věci,u kterých už se úplně nepřekonam . Snad ale nejsem jediná kdo se tehle aktivit nezúčastňuje a nemusí bejt z dětí "takových"rodičů nutně outsideři

Sorry, ale když potkám matku jako ty, nevím, jestli se mám smát nebo jí jednu lisknout. 😄 Asi nikdo nestojí o kecy o plínečkách a dětičkách. Ale když třeba tvé dítě přiběhne k mému a něco mu sebere, klidně mu to půjčím, ale to by musela máma přijít a vysvětlit to jak dítěti, tak požádat nás, že jo. Roční dítě se to jaksi nemá jak naučit, když ho máma panicky odnese rychle pryč. Aby náhodou nemusela říct větu cizí mamince. Asi aby nechytala psotník, nebo nevím, co by se stalo - kdybys řekla "dobrý den, nezlobte se, může si syn půjčit lopatku"? 🤷‍♀️Myslíš, že se na tebe ta druhá máma hned vrhne a bude z tebe mít nejlepší kámošku? Ne, pravděpodobně je úplně stejná jako ty. A úplně ji nezajímaj cizí děti a cizí matky. Ale bavíme se tady o základech slušného chování. Které tvému synovi budou chybět, pokud o nich 3 roky neuslyší...Když na tebe promluví třeba prodavačka v obchodě taky zdrhneš jinam? Nebo proč bys nemohla normálně komunikovat, nerozumím tomu. Předáváš to hlavně i tomu dítěti.

Tak to jsem celou tvou zpravu pochopila blbe. Stejne jako vetsina...Nase generace taky nemela zadne hernicky,plavani a jine podobne akce pro deti a zijeme...Ale ono to fakt vyznelo,ze zijete ve sve bubline,jen nekde na zahrade a nejdete mezi deti.

Hm, tak to jsme to asi pochopily jinak, no. Jako já taky nechodím na cvičení, dokonce ani do herniček. Ale ty stejně staré děti potkáváme na hřišti, s pár maminkami si občas i domlouváme, že se tam sejdeme. To by pro tebe nebyla možnost?

@prejeta_zaba asi jsi to taky celý nepochopila. Lisknout můžeš doma starýmu 😉 mně nedělá problém základ slušného chování ani komunikace ,ale oslovení cizího člověka s tím,jestli si od něj můžu něco půjčit už ano. No očividně natrefuju na těch místech na přesně takové typy jako jsi ty 🥲 chápu že se do toho nedokáže vžít někdo kdo takovým problémem netrpí, ale tvoje slova jsou trochu moc

@kristyn86 asi jsem se nedokázala úplně vyjádřit ,každopádně takhle to fakt není. Naopak od doby co mám malého jsem dokonce ve společnosti a celkově venku o 100% víc, ale nejsme z velkoměsta no a moc míst tu není pro děti a to co je je plné starších dětí jak jsem psala..

Je to dost smutné, já se hecla a ven mezi lidi chodíme, aby malá měla hlavně styk s dětmi, myslím, že to prostě důležité je no. Školka pak může být šok

Proc nenavstevujes nějaký kroužek pro takhle malé děti? Výběr je dnes velký. Dcera si to užívala, byla v kontaktu s dětmi podobného věku a ja byla rada, že se rozvíjí.

Jsem taky introvert, takže ti úplně rozumím. Chodíme na cvičení, které pro takhle menší děti trvá 30 minut, to by nebyla cesta? 🙂 Syn si to tam hrozne užívá a zároveň se oťukávají stejným stylem, takže ho nikdo neodstrkavá a neofrňuje nad ním nos 🙂 Ani kontakt se staršími mi nepřijde špatný, na tom hřišti ale treba malému vysvětluji nebo ho nechám, ať si to vyřeší, a jen zasáhnu, když si neví rady. Kontakt s maminkami mi nevadí, nebývám iniciátor, ale když se někdo dá do řeči (spis to bývají provozní věci prave ohledně těch hracek).

Jestli se to tedy tyka jen toho,ze proste nechodis mezi stejne stare deti/batolata,tak to neres. Hlavne,ze je mezi lidmi a detmi. Moje druha dcera taky byla malo kdy mezi vrstevniky. Ma starsiho brachu a od mala je zvykla na jeho starsi kamose. Do hernicek,na plavani atd jsem s ni nechodila a poznamenana neni. Je hodne spolecenska,ve skolce je jako ryba ve vode 😀 Akorat zkus maleho pri konfliktu hned neodnaset.Zkus vysvetlit,ukazat nebo nabidnout neco jineho,ovest pozornost...V zivote jsem takhle nezdrhla z hriste 😀

@atei 😄 protože

hele, v dětské herničce, nebo na nějaké aktivitě pro batolata nejde o maminy, jde především o ty batolata spolu, to, že si tam s někým "padneš" do noty je přidaná hodnota, kvůli které tam ale ty maminy nechodí.
ty sice nemáš problém jít s malým ven na hřiště, kde jsou malé děti, ale ne stejně staré, takže jakmile vznikne "problém" jdeš pryč, abys nemusela řešit lopatku, houpačku atd.
a právě proto ti tady ostatní maminky píšou o dětských herničkách a spol
jasně, můžeš na to prdět a myslet si, že až bude tvoje dítě starší, zapadne mezi ostatní a možná fakt jo, ale spíš ne, protože jak se to naučí? když mu to neumožníš teď, když po tom volá
když bys měla stejně starý děti kolem dokola od svých kamarádek, bylo by to přirozenější jak pro syna, tak pro tebe, když to tak není, jsou alternativy, nejlevnější je ta na hřišti, kde jsou všechny děti spolu s těmi "konflikty" které učí
ber to tak, že to děláš pro něj, překonej se a zkus to.

Mám trochu starší dítě než ty, ale všude si chce hrát se staršími dětmi. Její vrstevníci jí moc nezajímají, děti 3+ úplně miluje. Oni si s ní nemusí hrát. Dcera za nimi běhá, napodobuje je a to jí stačí. Do žádného kroužku zatím nechodíme, protože nevychází časově. V herničkách jí nezajímají děti, ale hračky.
Nepodceňovala bych to a snažila se využívat situace ne k útěku, ale vysvětlování a výchově ( můžeme si to půjčit/ půjčíme to chlapečkovi/ musíš počkat až se pohoupe holčička,atd.)

Já z tvého příspěvku pochopila, že bys i nějakou kámošku uvítala.

Takhle malé dítě si hraje vedle jiného dítěte, ještě spolu nekooperují. Nicméně člověk se učí nápodobou a ty regulérně zdrháš než abys řekla, broučku, to je lopatička chlapečka, musíme zeptat, jestli ji půjčí. Učíš dítě, že nemá řikat, co chce, ale zdrhat pryč. Upřímně, tvoje reakce mi nepřijde normální. Nemusíš se s matkou, co jsi pravě potkala na hřišti začít kamarádit, podnikat výlety, chodit na kafe, vést řeči o smyslu života, ale ty se bojíš otevřit pusu a zeptat se a preventivně zdrháš. Některe matky jsou jistě namyšlené kravky, ale většina je normální.

Pochopila jsem tak, jak jsi to psala. Asi tys nepochopila, co vlastně chceš. Základ slušného chování ano, ale říct jednu větu už ne? A co je teda to chování, myslet si o ostatních maminkách, že mají v hlavě jenom mlíko a rychle zdrhnout pryč? Tak na ta hřiště nechoď no, syna to pak naučí učitelky ve školce, sice budete trošku za podivíny, ale co chceš jiného slyšet? 🤷‍♀️

Vůbec se tím netrap. Kamarádka má syna, narodil se před kovidem, ona s ním nikam nechodila, on tedy společenský a ve školce je teď šťastný. Pro dítě je nejdůležitější máma a hlavně sppkojená mama, proč se nutit do něčeho, co ti není přirpzené. Tak holt kolektiv přijde později. Dělej to, co je ti příjemné. Můj starší syn byl a je děsně společenský, od mala jsme hodně chodili do kolektivu, on se doma nudil. Dcera je sice taky společenská, ale zabaví se i dost sama a s ní jsem už neměla tolik potřebu chodit do společnosti.

@atei krouzky a hromadna cviceni pro predskolkove deti mi fakt nedavaji smysl. Rozhodne to neni nutnost s predskolkovym ditetem nekam chodit. Ono ani se skolkovym, spolecnost a jine deti ma ve skolce. Je plno maminek co maji deti doma az do predskolaku a co jsem vypozorovaka ty deti nijak nestradaji. Maji svou rodinu starsi i mladší sourozence...
Pro autorku.

@lennus
@konidana
Děkuji vám za pochopení a podporu ❤️