Mluvení u skoro tříleťáka. Jsem jediná?
Zdravím všechny maminky.
Mám doma dva syny z toho staršímu budou koncem září 3 roky. Poslední půl rok od všech schytávám jen samé otázky na jeho mluvení a žalostné pohledy, když říkám, jak to syn má - skoro nemluví.
Nevíte někdo, jak tyhle lidi utlumit nějakou odpovědí a ne jen tou mojí : však jednou ještě budeme rádi, když tu pusu nachvilku zavře", která už absolutně nezabírá 😥
Martínek od roka a půl umí klasické slova jako "máma, táta, bába, dědě, ham, ble, ne". Od jeho dvou let se přidali další pravidelné slova jako "pa, haf, tam, čí (u čůraní)" a místo "máma a táta" začal říkat "mami a tati".
Aktuálně je na stejné slovní zásobě s tím, že se občas snaží opakovat (na bráchu se mnou volá "Bibí" místo Samí, když hledám po bytě kočku tak voláme spolu "čičí", už párkrát po mně zopakoval "kde je" když jsme něco hledali, atd. Snahu opakovat prostě má.
Ohledně porozumění je na tom skvěle. Když něco hledáme nebo chci něco podat, vždy ví, o čem je řeč. Snažím se na něj mluvit jednoduchými slovy a hlavně aby jim rozuměl. On se ale nejradši dorozumívá tak, že přijde, zahouká si a pak ukazuje co chce. V mluvení se ho snažím podpořit tak, že na to houkání dělám blbou (jako že nerozumím) a pak se snažím danou věc, kterou chce, pojmenovat tak, aby to mohl říkat. Umí i krásně ukázat, když se mu chce za jízdy v autě čůrat (pleny máme už jen na noc), ukáže si o pití, jídlo, záchod, hračku. Hrubá i jemná motorika je dle jeho věku odpovídající.
Celou dobu se ho snažím vychovávat s klidem a aby si na hodně věcí přišel sám - popřípadě se ho snažím jen tak popostrčit správným směrem (nové hračky, skládačky, pomoc s úklidem, vaření, malování) nebo se s nim domluvit (když jsme brali dudlíka nebo když dostal velkou postel na spaní).
Hodně lidí mě nutí, abych syna nutila mluvit - ignorovala jeho houkání, aby se více snažil rozmluvit, ovšem když jsem syna do něčeho více tlačila, tak se mi začal nehorázné vztekat a odmítal spolupracovat. Prostě nesnese, když tlačíme moc na pilu. Má svoje tempo a já to narozdíl od ostatních respektuju a ty pokroky tam vidím víc než babičky, které ho vidí jen 1-2x měsíčně.
Už to fakt nemůžu poslouchat a byla bych ráda, kdyby tu byla nějaká maminka, která to má podobně a vzájemně bychom se mohli podpořit 🍀
@te_reza k pediatře jdeme 8.9. A když jsem ji to říkala před 2 měsíci na kontrole mladšího syna, tak mi říkala, ze do 3,5 let se na rozmluvení dává čas. Kluci jsou prý línější na tu mluvu a hlavně stydlivější. Do školky nejde, když jsem doma s mladším synem. Ani by se nedostal skrz trvalé bydliště, které kluci mají v jiném kraji po mně. Budeme ho měnit teď koncem září.
Zažila jsem to u jednoho synka, začal více mluvit až ve 2,5 letech, ale má o rok staršího bratrance, který od roka a půl jel i básničky, takže ten rozdíl byl vidět a občas jsem to poslouchala také, ale v těch 2,5 letech začal a je v pohodě. Jen jak začal později, trvalo nám natrénovat výslovnost některých hlásek. Od 4 let jsme chodili na logopedii, teď je mu 6,5, jde do školy a mluví bez chyb, na logo už půl roku nechodí. Byla jsme v těch 2,5 v klidu, protože jsme měli v okolí dva stejně staré chlapecky, co na tom byli podobně. Jeden začal mluvit ve stejném věku, dokonce neměl ani s výslovností problém, a jeden se "rozjel" dokonce až ve 3,5, s nástupem do školky. Tam už jsem trochu pochybovala, jestli bude vše o.k., ale chlapeček překvapil a také v 6,5 letech teď nastupuje do školy a mluví krásně. Pokud je s tím dětská doktorka v pohodě, případně ses třeba i poradila na logopedii, byla bych zatím asi v klidu a stála si za svým. Důležité je hlavně to porozumění, jak sama píšeš.
@majaveja dětská s tím je v pohodě a říkala mi, že do 3,5 let máme čas. Potom by nám dala doporučení na logopedii, ale chci to s ní víc probrat příští týden, kdy jdeme na prohlídku. Snažím se stát si za svým názorem a synovi důvěřovat, ale kvůli ostatním mám v hlavě takový vykřičník, abych něco popřípadě nezanedbala.
Dcera měla do dvou let takový normální vývoj řeči (máma, táta, zvuky, bác, houpy...), ale mezi 2-3r měla období, kdy nechtěla nic opakovat nebo se učit nového,ale mluvila hodně a to jen svou řečí 😀 Ta měla dokonce i pravidla, vymyslela si prostě své slovo na naše jiné (např. "keka" bylo zapnout, rozsvítit, kliknout...). Rozuměla všemu perfektně. Až po 3r a 3m začala trochu opakovat, ale hrozně jí to nešlo přes pusu, prostě pusa nešikovná, to jsme začaly chodit na logopedii. Ani teď v 5 letech to není převratné, souvětí má sice dobrá i slovní zásobu, ale nejdou sykavky a R a Ř samozřejmě. Snaží se mluvit rychle a fláká i ostatní hlásky, co umí. Jinak jsem jí od malinka četla, pořád něco ukazovala a vyprávěla, zpívala, milion věcí. Školka pomohla (od 4r), ale nic převratného.
Syn je přesný opak. Věnuji se mu tak z 40% oproti dceři, ale on někde v dáli zaslechne nějaké slovo a rovnou ho řekne (jsou mu 2) a začne používat. Někde např. zaslechl anglické číslovky, tak ukazuje na čísla a rovnou říká six, eight, two... Do kolektivu skoro nechodí.
Doporučím trénovat oromotoriku a pusu celkově, třeba brčka, foukání, pusinky, nafukování tváří, olizování všude možně. Ony se ty svaly potřebují vytrénovat.
Radu, jak odpálkovat hloupé okolí bohužel nemám, kromě poslání "někam" ; ale buď v klidu, bratránek ještě ve třech letech vydával skoro jen skřeky a teď v dospělosti nás udivuje svojí šikovností a vypravěčským talentem a tak. 😉
Mám dvě děti s poruchou řeči. Stav řeči, který popisujete, už je na kontrolu u logopeda. Citlivého klinického logopeda (Klidnický logoped je zdravotník - nechtě si napsat žádanku od pediatra - pokud nemá v názvu "klinický", jde o pedagogického pracovníka a ti často ne moc umí s takle malými dětmi.)
A k čemu toho logopeda potřebujete? Především k tomu, abyste mohla všechny ostatní odpálkovat tím, že jim řeknete, že dítě je v péči odborníka, oni odborníci nejsou, tak ať si koukaj své blbé rady strčit za klobouk. Tlak na dítě v těhle věcech fakt bývá destruktivní, ale značná část těch skutečných odborníků už to ví. A když netrefíte na první pokus na takového, ketrý to ví, prostě ho vyměňte.
@te_reza jsme v kontaktu s dětmi každý den. Máme bytovku se zahradou a každý den tam máme odpoledne dvě sousedky. Jedna má vnuka na hlídání o půl roku mladšího, než je můj syn a pak holčička 5 let a alespoň 2x týdně chodíme na hřiště s kamarádkou a její stejně starou holkou. Pak jezdíme i na pravidelné sešlosti a vždy tam je skupinka dětí různého věku (rozmezí 2-8let). S kolektivem problém nemá a mezi dětmi se chová přátelsky a má zájem se zapojit do společné hry. Na školku by možná i připravený byl, ale stejně by mi ho nevzali skrz adresu a i podle mě skrz to mluvení.
@anet_98 Můj brácha prý začal mluvit až ve 3 letech, do té doby dělal jen "e" a ukázal, co chce. Synovi je 1,5roku, snaží se mluvit. Třeba ukazování není pro něj - on radši dojde k té dané věci 😁 Musí mít prostě náladu, aby natáhl ručičku. Den před 1.narozeninama začal chodit a za 3týdny už krásně chodil po bytě (nepadal) a za další 2-3týdny běhal. Strašně rád zkoumá věci a poznává okolí. Když se nás, před 2týdny, ptala pediatra, zda mluví dvouslovně, tak to nedělá. Jo, pusinka mu jede o 106, ale neřekne "táta pá" - v jeho řeči "káka pá" 🤣 Ale zase, když něco/někoho hledá, tak řekne "kde je". My nejedem moc na tabulky, protože vím, že každý má své tempo. Ale já bych z vašeho nemluvení měla už asi obavy a šla cestou odborné pomoci.
@daasqua děkuju za typ a určitě zkusíme nějaké doporučené cviky! On syn jak píšete se taky tak nějak zamrzl a prostě odmítal opakovat 😅 rozjel se v tom tak před měsícem. Taky ma takové svoje slova, které nevíme, co znamenají. S přítelem máme teorii, že syn po nás bude ADHD (sam přítel mel kvuli tomu opožděný vývoj řeči), takže pockame do tech 3,5 let a uvidíme. K logopedovi jsem chodila taky kvůli špatné výslovnosti ve školním věku.
@martulka88 můj syn taky cele dny nezavře pusu a furt si povídá tak pro sebe a když komunikuje s námi, tak to je "mamiiii...." a pak začne různě houkat a ukazovat 😅 kolikrát si říkám, že už se těším, jak bude mluvit, ze mi usnadní tu práci hádat, na co ukazuje. A kolikrát, když třeba kojim a nemám čas mu něco podat, tak přitáhne židli nebo stupínek a vezme si to sám.
Už si ani neříká o záchod nebo o to, že chce svacinu, prostě si to vezme - jogurt, lžička a jde 😅
Je fajn, že opakuje a ukazuje, to je na dobré cestě. Mluvíš na něj opravdu jednoduše a názorně? Na jednotlivé věci používáš stále stejný výraz? Zkus být co nejvíc prostě jak robot - ne "miláčku, prosímtě, podal bys mi balónek/míč/hopík" ale "přines balón" - schválně přehánět artikulaci, ukazovat vyloženě prstem - "tam je, tady je..." Knížky vydrží ukazovat? Třeba nějakou písničku, kam by doplňoval slova (malé kotě - MŇAU, MŇAU)? Sice to jde pomaleji, ale jednou se to podaří, hodně trpělivosti a ono to půjde. 😉
@anet_98 Syn je trochu mladší (3 mu budou v lednu), ale s mluvením je to bídné. Sice v 11 měsících krásně říkal pár slov (máma, táta, baba,...), ale potom se začal učit chodit a nová slova moc nepřibyla. Cca ve dvou letech nahrazoval většinu podstatných jmen citoslovci (místo pes řekne bafbaf, místo auto brmbrm, atd.) a to se ho drží do teď, má 2,5 roku. Jako taky už jsem lehce nervózní, kolem máme o pár měsíců starší i mladší děti a víceméně mluví všechny krásně srozumitelně 🤷♀️ Syn se teda teď během posledních dvou týdnů docela rozmlouvá, rozšiřuje si slovní zásobu, ale rozumět mu moc není. Neříká "pryč", ale "píč", místo "kde je" řekne "ke e", místo "táta" říká "kaka". Prostě snaží se, ale jakoby polyká hlásky. Teď bude chodit do dětské skupiny, tak uvidíme. Pro nás třeba nemá aktuálně smysl řešit třeba logopedii, nespolupracoval by 🤷♀️ Ale je dost možné, že nějaký problém tam bude, takže do budoucna nás logopedie nemine.
Jo, a takové to že mu nedám co chce, pokud to neřekne, to u nás nabralo úplně blbý směr - záchvat vzteku a zasekl se a odmítl mluvit úplně.
V rodině máme (dnes už dospělé), kteří mluvili srozumitelně ve větách před druhými narozeninami, i ty, kteří ve třech letech teprve mluvit začali 😉
@prejeta_zaba mluvím na něj pořád stejně i když jsme doma, venku nebo na nákupu a návštěvě, tak se s nim pořád bavím. Snažím sem u popisovat každou činnost a věc porad stejně a jednoduše, aby to zvládl říct. On moc dobře rozumí a když se ho zeptam, kde nějaká hráčka je, tak hned ví a přinese. Dokonce i u věcí - umí mi podat většinu nádobí a nebo potřeby na přebalovaní mladšího bráchy. Na artikulaci se snažím porad pracovat, protože s tim mam problém odjakživa 😅
Knížky si rad prohlíží sam a když mu chce zkusit číst, tak mi je bere. U písniček tancuje nebo hopká, ale nechce opakovat. Spis se snaží opakovat věci, které ho baví -auta, vlaky, zvířátka
My mame cerstveho dvouletaka a nerika vubec nic. Jen mama a ham. A vubec to neresim, kluci jsou proste na tohle lini. Neumi sice mluvit, ale ma jine prednosti, ktere deti v jeho veku nezvladaji 🙂
@emillyhk tak do 2,5 let to máme stejný až na to opakovani, pak se prostě zasekl (myslíme si, ze to bylo ze žárlivosti vůči brachovi) no a pak se zase k tomu vrátil a za měsíc udělal Opravdu pokrok a snaží se opakovat docela dost. Taky si myslim, ze nás logoped nemine a nespolupráce ted by byla určitě, protože spolupracuje jen se mnou a partnerem. K ostatním je takovej stydlivej.
@anet_98 mám nejstaršího s Adhd a ovr, prostřední je standard a nejmladší taky ovr. Sehnat logopedii byl masakr. Ve 3 letech Dr taky zatím v klidu, ale pak začala školka, kolem 3,5 se nerozkecal, byli jsme v SPC ve 4 letech a logopedii jsem sháněla už před rokem, sehnala v lednu a poprvé jdeme v září. Ve školce má AP.
@anet_98 Mně to přijde jako to měla naše malá, úplně přesně 😃 těsně před 3 narozeninami (asi měsíc) začala opakovat slova, tak jsme hrály hru že já pořád říkala různá slova a ona opakovala. Byl najednou obrovský pokrok až jsem nechápala, teď jí jsou 3 roky a 3 měsíce a mluví krásně, všechno jí rozumíme, mluví dlouhý věty a pusinku zavírá jen u jídla 😃 Takže žádný strach, jak má snahu opakovat tak jste na dobré cestě 😊 Hlavně netlačit na pilu, mě se takhle malá pak akorát sekala a nechtěla říkat ani to co už uměla.
Ja mam syna s vyvojovou dysfazii a vas synek mi pripomina naseho. Syn pred druhym rokem umel zvuky zvirat,mama,tata a do tri let pouzival v podstate sama citoslovce. Z tech ale i spojoval a mel svoji rec. Napr. Au au auto-sanitka, ee auto-popelari nebo policie, pri uceni se na nocnik rikal odmene čč papi (dostaval pistacie). Hodne si ukazoval,co chce. Kdyz jsem delala blbou,tak dostal amok a byl spis z toho flustrovany. Na trilete prohlidce jsem si vyzadala zadanku ke klinickemu logopedovi,vzali nas asi za 3 mesice. Pak jsme byli u psychologa a na foniatrii. Jeste se ma pry jit na neurologii,ale to jdeme az ted skoro v 7 letech syna. Normalni slova zacal pouzivat po 3,5 letech a ve vetach zacal mluvit ve 4 letech. Do skolky sel ve 3 letech a uz bych to neudelala. Byl nestastny. Neumel se na nic zeptat,co potreboval. Deti si s nim nechteli hrat. Ukazoval mi na jazyk,jako ze proto si s nim nechteji hrat...Byl i hodne zivy...Skolku jsme pak zmenili a tam uz to bylo super. Bylo to asi i pristupem ucitelek. To zpozdeni v reci tam ale stale oproti vrstevnikum stale vidim. Proste mu ten rok,rok a pul chybi...
Muj starsi syn to mel dost podobne vcetne toho huceni, u jinych deti jsem to nikdy nezaregistrovala
Ve 3 letech se pak rozmluvil, ale dost komolil slova. Pediatra to neresila a ja byla rada, ze se konecne rozmluvil. Jenze slova komolil porad, nektery slova nedokazal vyslovit, slovni zasoba oproti vrstevnikum slabsi, tak jsem pediatru pozadala o zadanku na logopedii a zpetne si rikam, ze jsem to mela udelat driv. Syn ma nakonec vyvojovou dysfazii.
@klokanka31 taky v tento zázračný převrat hodlám opakování využívá ve velkym 😅 nám to opakování zablokovalo narození druhého syna - prostě žárlivost a snaha na sebe upozornit no 😅 naštěstí už to vypadá, že je to na dobré cestě, tak snad to bude jako u vás a rychle to doženeme 😁
Mimo jiné bych zkusila rybí olej, u nás teda po měsíci fakt velký skok, asi konečně něco sepnulo.
@anet_98 máme to hodně podobně. Malá má 2,5. Za měsíc jdeme na foniatrii a logopedii. Rozumí úplně všemu, domluvim se s ní v pohodě, ale kloudnou větu z ní nedostanu 🤷🏻♀️
syn do 3 let mluvil asi jako Váš. Uměl cca 50 slov (mňau, máma, bů ...) , začali jsme chodit na logopedii, rozmluvil se ve 3,5 letech, kdy začal spojovat slova ve věty, Má opožděný vývoj reči. Je mu 8,5 let a stále docházíme na logopedii. To neznamená, že Váš syn to bdue mít podobně jako můj, jen říkám jak jsem to měli my, také říkali do tří let se to neřeší. syn stále nemá fixované sykovky a L , R Ř je daleká budoucnost.
Mladší syn mluvil ve vštách před 2 narozeninama, na logopedii budeme taky docházet, má to napsolichané od bráchy, tu špatnou výslovnost - a je už předškolák, ale mluví lépe než mluvil brácha.
U dcery jsem si před tříletou prohlídkou zapisovala slova co říká včetně jejich vlastních co něco znamenaly. Bylo to asi 100. Trochu jsem se bála, že nás někam doktorka požene, protože to všem to přišlo málo. Doktorka to moc neřešila a dcera se během půl roku rozmluvili ve větách. U mladší dcery chtěla pomalu jiná doktorka, aby v roce a půl umelá basnicku.
No, ve třech letech většina dětí mluví ve větách. Já si to moc neumím představit, to co popisujej mluvila holka na roce a půl. Pediatricka s tím je v klidu? Půjde teď do školky?