Mám dávat dceru do školky, i když tam pláče?

Já si myslím, že pláče většina dětí, jako pokud to pro tebe není nezbytně nutný a nemusíš ji v té školce mít, tak proč si ji doma nenechat že 🙂 ale zase samozřejmě děti by měli v kolektivu být, snažit se začlenit, zvykat si na to, dělit se o hračky s jinejma dětma atd. Já myslím, že to prcka časem přejde 🙂

I když je to těžké pro maminky, tak z psychologického hlediska bych ditku nedala na výběr, je to jen adaptační fáze ale jakmile získá dítko zkušenost, ze zaplacení a maminka se mu přizpůsobí, tak je to pak daleko horší...Klidné měsíc az dva pláče jsou normální i když obtížné proto maminku.

Tak já pokud bych nemusela, tak bych se školkou ještě počkala....každé dítě je jiné a ne každé je tak brzy na školku zralé - a ve 2,5 je ještě dost malá....nechala bych to na příští rok, pokud bych nutně nemusela do práce....rok je dlouhá doba a bude zralejší....můj syn byl například schopný zvládnout miniškolku teprve ve 3,5 letech....ještě tak pokud by plakala jen při loučení, tak bych to ještě zkusila, ale pokud tam propláče půlku času, tak si myslím, že na to moc zralá ještě není....jako samozřejmě, že je fajn děti začlenit a zvykat na kolektiv, ale myslím, že na to bude mít času ještě dost....já jsem třeba jako malá nechodila do školky vůbec a nemyslím, že by mě to nějak negativně poznamenalo, s dětmi ve škole jsem pak vycházela v pohodě....

Souhlasím s @krystalka. Ve 2,5 letech je to ještě mrňous, co potřebuje mámu. Já s tímhle začleňováním do kolektivu nesouhlasím - dítě se nejlépe naučí chovat k ostatním nápodobou dospělých, takže pokud to není nutné, vyslyšela bych své dítě a byla s ním doma.

@brouzdalka - přesně tak to cítím i já....navíc, pokud si ho nechám doma a nemusím nutně do práce, tak stejně přece to dítě nebude úplně izolované, s dětmi se přece chodí na hřiště, na procházky apod., tam potkají dětí dost, aby se naučily půjčovat si hračky, vystřídat se na houpačkách a vycházet s ostatními....

Ve dvou a půl letech je ještě malý na školku a pokud dřív nebýval bez vás, např. u babičky, tak to pro něj bude horší a přije mi že kluci si na tu školku zvykají hůř než holky. napíšu ti moji zkušenost s chlapečkem od nás ze školky, nastoupil když mu bylo 2 a 3/4r., zhruba do prosince plakal a to dlouho, vlastně napamatuji že bych ho viděla veselého, bohužel tam i spal, takže když chodili rodiče pro svoje dítka po obědě (i já), tak on byl uplakaný a bylo jasný že chce taky domů, bylo mně ho děsně líto a hned bych si vzala, po půl roce se to zlomilo ted je spokojený, nepamatuji že bych ho viděla brečet ale sama za sebe bych ho tam nedávala nebyl na takovou změnu připravený a navíc tam musel i spát, trávil tam min. 7hod. denně.

@terez27 já bych ji na to nezvykala, vidíš, že je to jen horší. za 2 měsíce může "dospět" a taky uvidí, že jdeš do práce. Teď jsi doma a ona to ví. Učitelka ve školce říkala, že děti matek, které jsou doma s mladším dítětem, se adaptují ve školce hůř, než ty, jejichž matka jde do práce.
Starší šla do školky měsíc před 3. rokem a jak píšeš, každým dnem to bylo horší. Plakala nejdřív při loučení, pak už i při odchodu z domu. Ale ve školce to bylo dobrý. Po týdnu plakat přestala a časem tam začla chodit ráda, našla si tam kamarády. Taky si myslím, že je lepší tam dát dítě od září, kdy nastoupí spousta dětí nových, než takhle v červnu do zajetého kolektivu.

taky souhlasím s @krystalka , ještě bych počkala, ale zase jak jednou řekneš, že tam má jít a nakonec si vyplače, že ses ní vrátíš domů, tak to bude horší. já začala malýho dávat do miniškolky až ve 3 a pár měsíchc a i když se mu tam líbí tak dělá hrozný scény, plače po mě, nechce mě pustit a tak, dle psycholožky jen zkouší co vydržím a v tomto případě už je pozdě polevit, protože dítě si vyplače svoje a pak to bude zkoušet dál a se vším. pokud chceš ještě počkat, bez větších komentářů už bych ji tam nedala, neříkat jí že je na to ještě malá, nebo že ti jí je líto tak už ji tam nedáš. pokud v tom chceš pokračovat tak zatnout zuby, nebude plakat věčně. já zastávám názor všeho s mírou, jsem slaboch a malýho bych si vzala dom hned, když plakal, ale učitelka mě řekla běžte to bude dobrý a bylo, zavřela jsem dveře a byl spokojenej po chvilce, když neměl koho trýznit svým srdceryvným pláčem 🙂

@miriska - právě - kdyby dítko plakalo jen ráno při předávání, tak bych to ještě taky zkoušela dál, ale pokud tam propláče půlku doby, co tam je, tak je asi něco špatně.... jinak syn třeba tu miniškolku zvládal od začátku úplně v pohodě, bez sebemenšího pláče apod., moc se mu tam líbilo a byly tam většinou jen tak 4 děti, takže pro něj ze začátku ideální 🙂, kolikrát nechtěl ani domů 🙂 ....chodil tam jednou týdně na celé dopoledne a nikdy třeba nebyl problém s tím, že ty ostatní dny nechodil, byl se mnou nebo s babičkou a ten jeden den bral v pohodě, nikdy nezkoušel, že se mu třeba nechce nebo tak něco... když pak začal chodit do "větší" školky, tak tam ze začátku nějakou dobu ráno slzičky v očích byly, ale jakmile za mnou zapadly dveře, tak ho to přešlo a byl pak už spokojený 🙂 . A taky občas ráno proběhlo tak, že už od probuzení pobrekával, že dneska do školky nechce...ale většinou stačilo odvést pozornost k něčemu jinému a jakmile jsme vyrazili na cestu, tak už to bylo v pohodě 🙂

@krystalka to malej taky, jen se vzbudí a ví že je čtvrtek a má jít do školky, tak volá z postele, že tam nechce a plače už od rána, celý ráno mě tím trýzní a jak odejdu tak učitelka říká, že je v pohodě a když pro něj přijdu tak ho vidím jak si hraje a hned mě nadšenej vypráví co dělal a ani se mu moc nechce dom. plače prostě jen aby mě potrápil a vyzkoušel co vydržím. kdyby plakal i tam tak bych ho tam asi taky nenechala kdyby to nebylo nějak nutný. jsem zvědavá na nástup v září do klasické školky, budu doma a bude vědět, že akutně tam nemusí a bude toho chtít zneužít, to je mě jasný 🙂 bude to náročný, ale snad si zvykne...

@miriska - já si ale nemyslím, že oni ráno ve školce pláčou proto, aby nás potrápili, ani proto, aby nás zkoušeli, ale myslím, že prostě nezvládají ten okamžik odloučení, nevědí si s těmi svými pocity rady....já jsem vždycky pak chvilku poslouchala za dveřmi, abych se ujistila, že pak už je fakt v klidu 😉 , jinak u nás ráno hodně pomohly "obrázky do kapsičky", nosila jsem s sebou v kabelce malý bloček papírků a tužku a vždycky ráno v šatně jsem mu podle jeho přání rychle namalovala jednoduchý obrázek - většinou něco na způsob - maminka s Jiříkem, okolo srdíčko, sluníčko apod., prostě co si řekl....a to si pak dal do kapsičky u tepláků, aby měl u sebe něco ode mne, kdyby se mu stýskalo....no a většinou to dopadlo tak, že hned jak vešel do třídy, tak začal lovit v kapse, aby paní učitelce ten obrázek ukázal, tím pádem mu to krásně odvedlo pozornost od toho rozloučení, já mu vlepila pusu a v klidu jsem odcházela 🙂 , zbytek dne měl obrázek v kapsičce a ani si na něj nevzpomněl....občas jsme ten samý přendavali z tepláků dokud se nezačal rozpadat, někdy chtěl namalovat jiný....fungovalo to skvěle, akorát mi chvilku trvalo, než jsem to vymyslela....tak třeba se to hodí někomu dalšímu 🙂

Byla jsem s dcerkou u zápisu ve vedlejší vesnici a sotva jsme dojely viděla jsem jak jdou dětičky s p. učitelkou na procházku. Už z dálky byl slyšet pláč na celou ulici. Nijak jsme se nad tím nepozastavovaly a šly do budovy. Proběhl zápis a my vyšly ven (byla s námi moje sestra). Už z dálky nás zdravila paní učitelka - byla to kdysi i naše p. uč. Pamatovala si nás, prohodily jsme pár slov. Za ruku se jí jako klíště držel klučina od nás z vesnice, ani nepozdravil dcerku, mlčel a koukal ublíženě do země. Paní učitelka si neodpustila poznámku že si dosud ve školce nezvykl a že je to těžké, když tam víc nechodí jak chodí. Klučinu znám, i jeho rodinu. Doneslo se ke mně že první týdny byly u něj hodně krušné tak ho nakonec maminka dala do školky až od ledna. Zápis byl koncem dubna. Kluk tam chodí nešťastný několik měsíců. Přitom maminku má doma s ani ne ročním bratříčkem. Bylo mi ho líto a zároveň jsem si položila otázku Proč tam musí chodit? Dcerka je o několik měsíců starší a nevzali ji pro nedostatek míst z důvodu velkého počtu místních dětí.

@evelle - tyhle případy taky nechápu....asi si holt maminka chtěla užít trochu klidu a mít jen jedno dítě, místo dvou....ale za takovouhle cenu? Jak musí asi tomu klučinovi být, když je tam evidentně nešťastný a jen to tam protrpí, zatímco bráška je s maminkou doma? ☹

Já jsem ani s jedním dítětem takovýhle problém neměla. Holka šla ve třech letech, klukovi byli 2 a 5měsíců a ten se do školky vyloženě těšil. neměli jsme ani žádné zvykací období, obě děti šli rovnou od rána do večera. My jsme měli spíš opačný problém - ještě než do školky začali chodit, tak tam hrozně chtěli. Měli jsme školku kousek od domu, takže kdykoliv jsme šli ven, a školkové děti byli na zahradě, moje děti se dobývali dovnitř, když potkali školku na procházce, přidali se k nim... Pokud do práce numusíš, ještě bych asi počkala. Některé děti můžou "dospět", ale zrovna tak může brečet ve školce i ve čtyřech.... S holkou chodila do školky holčička, kterou vyložene kam ji postavili, odtud se nehla, nikdo si sní nevěděl rady. Ale na druhou stranu to bylo dítě, kterého maminka od malinka izolovala od ostatních dětí. Nikdy s námi nechodila na hřiště, pískoviště, procházky....

Ja synovi (2,5 roku)rekla ze dospelaci musi do prace, deti do skoly a skolky, a ze do skolky dospeli nesmi protoze je jen pro male deti, ktere si tam chodi hrat. Kdyz jsem davala syna na hlidani a on vedel ze zustavam doma tak byly sceny, ted ho vodim do skolky a on vi ze musim do prace aby jsme meli penizky tak to tak bere ale 5 dni je nanej moc, tak tam chodi jen pondeli, utery, ctvtek, patek kdyz teda neni nemocny. Na ceste ze skolky kupujem dobrutku (susu, malej pytlik bobmbonku nebo zmzrku). Deti v tomhle veku jsou pry jeste hodne fixli na tu tetu co je hlida. O skolce musis mluvit vzdy pozitivne a ujistit ji ze ji nedavas pryc protoze ji nechces, ale protoze to tak je ze uz je velka holka a ze ty musis do prace aby jste meli penizky a za penizky mohli koupit co potrebujete. A opakuj ji porad ze se vzdycky vratis a ze ji milujes protoze je tak sikovna a velka holka. Syn se na prvni den moc tesil, druhy den me vyhodil a od tretiho asi tyden brecel a potom pochopil ze Pracuji kvuli penizkum a ze se pronej vzdy vratim, ze tam jsou hodne tety co se onej postaraji a deti s kterymi si muze hrat.

Ve 2 a půl letech ještě opravdu většinou děti zralé nejsou, takže pláč je na místě, časem jistě přejde, ale zase každé dítě je schopno se s tím porvat jinak. Na někom to žádné následky nezanechá a těchto dětí je většina, ale jsou i takové, které s tím bojují dlouhou dobu a některé i velou docházku do MŠ. Změna školky určitě nepomůže, to není školkou, ale tím, že je najednou sama někde bez maminky, jsou tam cizí děti, cizí dospělé ženské, nelze se věnovat pouze jí samotné atp. Za mě je to 2x týdně málo, ideální je dávat každý den na 2 hodiny a klidně tam buď s ní, jestli učitelky dovolí a tu dobu pak zkracuj. U tak malého dítka je to většinou na dlouhé lokte s tou adaptací, navíc neznáme povahu dítka - extrovert/introvert, komunikativní/nemluvná atp.

Tady jsou vsechny nazory proti skolce, ja zastavam opacny. Myslim, ze to delate spravne - zvykani 2 hodiny je akorat. Mne prijde pro ty deti horsi, kdyz je s nimi maminka do 3 let doma a pak je da na cely den do skolky, to musi byt hrozny sok. Ja jsem dala malou v roce a ctvrt na 1 hod ("pohrat si"), pak postupne na dve a pak na dopoledne bez obeda (mame navic bezlepkovou dietu, tak to bylo jednodussi), od dvou let ve skolce obedva a chodi domu "po spinkani". Skolku bere jako samozrejmost, tesi se tam, mluvi o kamaradech a zazitcich, ktere ja bych ji nemohla poskytnout. Urcite nestrada. U vas zavisi, jak se k tomu stavi pani ucitelky ve skolce a zda se snazi malou prave zabavit, pomazlit, venovat se ji a pomoci ji, aby si zvykla. Pokud ji ted vezmete pryc a v zari to zkusite znovu, tak si to podle me bude pamatovat a bude to o to horsi, bude vedet, ze se da maminka vybrecet. Je dulezite mit rezim, tim ona ziska jistotu, ze se pro ni vratite. Takhle jsme to delali my - davali ji tam ve stejnou dobu a ve stejnou dobu vyzvedavali. Ona se na to nastavi a bude mit ve vas duveru a pak si bude moci skolku v klidu uzit. Nase mala se tesi na hracky, na hriste, na to, ze ruzne vytvarnici, cvici atp. (a to mame uplne obyc skolku, nic extra). Je to hodne o pristupu ucitelek. Ale s nazorem, ze do tri let ma byt s detmi matka doma zasadne nesouhlasim, to by cela zapadni Evropa musela byt plna deprivovanych a frustrovanych jedincu 🙂

Souhlasím zcela s názorem @janaaanna Mám stejnou zkušenost. Postupné zvykání cca 2-3 hodiny je akorát i pro dvouleté dítě. Naše malá má 2 roky a teď v červnu začala takto chodit do soukromé školičky. Sice už před školkou natahuje a pak 5 minut po odchodu pláče, ale pak se uklidní, zapojuje se normálně do her a je v pohodě. Je v tomto jiná než byl starší syn, který si zvykal stejným způsobem a ve stejném věku tam i začal chodit. Syn plakal jen poprvé a pak tam vždy hned vbíhal a skoro se se mnou ani nestačil rozloučit. Je to dáno povahou, dcera je na mne více fixovaná, syn si s každým hned povídá a s každým je hned kamarád. Oboje má své výhody i nevýhody.
Jinak o dceři se i přes pláč paní ředitelka vyjádřila tak, že to určitě zvládne a počítá s ní. Chodí tam nejvíc děti mezi 2. a 3.rokem, takže ví, o čem mluví. Děti postupně zrají a kolektiv ostatních jim prospívá.
@terez27 Být vámi, vytrvám. Časem to přejde. A 2,5 roku již není tak málo, aby si nezvykla. Spíš mi přijde, že se snaží na vás vyvíjet nátlak. Děti to s rodiči někdy umí 🙂