Má se pětiměsíční dítě bát cizích lidí?

lusynkova
19. črc 2016

Zdravím, zajímalo by mě, jestli se Vaše děti kolem pěti měsíců bály cizích lidí. Náš Vašík se na všechny směje, nemá s nikým problém, dokonce usnul v šátku i u kamaráda. Všichni se ale strašně diví, že u cizích nebrečí, prý většina dětí brečí... Nějak se mi to nezdá... Jak to mají Vaše děti? Díky 🙂

gnozka
19. črc 2016

Nase mala je taky celkem v pohode a uz je ji 8 mes . Jeste ani nema separační období . Ted dokonce uz spala u babičky přes noc a v pohode 🙂 ale vize jak to je co neni muze přijít 🙂)

ampire
25. črc 2016

Prvni syn se taky nechal pochovat, separacka prisla az pozdeji. Zato druha dcera (ted 5,5 mesice) rve u vsech okolo, obcas vezme na milost manzela. Proste kazde dite je original. Uzivejte si to 🙂

lennus
25. črc 2016

@lusynkova Nebojte, to přijde. 😀 Náš byl velký smíšek, společenský, to je pořád, ale co je starší, už se i víc stydí a bojí. Nevěřila jsem, že přijde separační úzkost, on byl neuvěřitelný, až jsem se bála, aby každému nevěřil. 😉

yelowangel
25. črc 2016

u nás se separační úzkost prostě nekoná. Náš je věčně vysmátej, s každým spokojenej, sice si pořád hlídá aby máma nebo táta byli v dohledu ale spokojenej i u cizích lidí. Třeba se nám to vyhne úplně.

mialagia
25. črc 2016

@lusynkova aha to jde..naše 9 měsíční se nenechá pochovat a občas i když na ní někdo cizí jen promluví..řev a pláč..i u babiček třeba..tak aspoň nehrozí, že by nám jí někdo ukradl😁

lenkas1982
26. črc 2016

Naše dcera 8 měsíců je zatim taky hrozně společenská, na všechny se směje, i na cizi lidi. Občas mam pocit, ze kdybych nekojila, tak me ani nepotřebuje, vystačí si s kýmkoliv jiným, tátou, babičkou, dedou, strejdou. Tak čekám, kdy ji to přejde, prý to nastupuje, kdyz děti začnou chodit, nevim.

lennus
26. črc 2016

@yelowangel Verte, ze nevyhne, ja si to taky myslela, ale je to soucast vyvoje ditete.

lusynkova
autor
26. črc 2016

Tak uvidíme, no. Jednou jsem četla moc zajímavou knihu, ve které bylo tak nějak naznačeno, že pokud dítěti dopřejeme jistotu ve velmi raném věku (spaní v posteli, nošení místo kočáru, nenechávání dítěte samotné atd.), tak strachy a úzkostmi netrpí. Možná dnešní psychologové aj. mají za to, že je separační úzkost normální stádium vývoje dítěte, protože jí trpí většina dětí. Nevím, jestli tomu tak bylo i dříve, kdy děti spávaly s rodiči v posteli a žádné kočáry nebyly... Jen úvaha...

mialagia
26. črc 2016

@lusynkova mno nevím..takže podle chytré knihy my všichni co naše děti mají separační krizi jsme je nechávali o samotě a z toho trpí úzkostí? To mi přijde fakt mimo..naše malá tedy nikdy o samotě nebyla někde odložená..spíš bych řekla, že každé dítě je jiné, ale jinak je normální v tomto věku, že má úzký vztah jen s maminkou a tatínkem..pokud tedy třeba babičky atd.nebydlí hned vedle..naše vidí malou tak 1xza měsíc, takže si je prostě moc nepamatuje..😮

lusynkova
autor
26. črc 2016

@mialagia Pokud máš pro dítě postýlku a ono se v ní budí samo (nejsi pokaždé u toho), tak ho necháváš samotné...

olsett
26. črc 2016

hm, já s malou spím v posteli, jsme v podstatě pořád spolu (hodně nosím a furt kojím), a je to největší závislák - odejdu z místnosti, spustí řev a začne se za mnou zuřivě plazit🙂 Fakt si myslím, že každý dítě je jiný, no doufám, že jí to brzo přejde, chudák babička🙂 @lusynkova

mialagia
26. črc 2016

@lusynkova tak má postýlku hned vedle naší postele a bez bočnice, takže jsem hned vedle..a spinká celou noc úplně klidná..je to naprosto spokojené a vysmáté děťátko, jen chce teď prostě jen mě a muže.. nevidím na tom nic divného..

lusynkova
autor
26. črc 2016

@mialagia To je fajn, že to takhle máte... 🙂 Asi to tak bude, no. Možná to částečně ovlivnit lze, ale ne úplně.

lusynkova
autor
26. črc 2016

@olsett 😀 zuřivě se plazí... Tak přeji, ať ji to brzy přejde 😉

magdasan
26. črc 2016

Naše malá má 11měsíců a žádná separačka se zatím nekonala.Lidi prostě miluje, ať je zná nebo vidí prvně.A nikdy s náma nespala v posteli, nikdy se nenosila v žádném šátku.Odmalička usíná sama v postýlce, nestojí o společnost.Někdy je mi to až líto, já jsem vyloženě ňuchňací typ a ta malá dračice tedy o to moc nestojí... Je to o děťátku, každé je jiné a potřebuje něco jiného 🙂

gnozka
26. črc 2016

Separační úzkost je období dítěte kdy ma reálný strach ze kdyz mama odejde tak se nevrátí . Takže kdyz jdete na wc tak si ditko mysli ze jdete pryc . Proto se boji . Proto se doporučuje v tímto období i kdyz mate sebe vic přísnou výchovu mít dite hodne u sebe . A jak jsou starsi tak oni pochopí ze se vrátíte takže pak uz jste jim na salamu 🙂) lidové řečeno 🙂 nase mala spí teda sama v postýlce . A sama v pokojícku od 4 mes . Spí 12 hod v noci . I kdyz byla malinka nikdy u nas v posteli byt nechtěla . Porad plakala a fnukala a vztekala a kdyz jsem ji dala do postylky tak se uklidnila a usnula . Nekdy mi to bylo líto ale zase mi nekdo rika ze mam byt rada . Ale nedělám si iluze 🙂) deti se mění každy den . Maji sve nálady sve pocity takže ono to prijde 🙂 Ale je pravda ze u Dr si me teda hlídá 🙂 a kdyz se vzbudi tak to tak 10 min k nikomu nechce . To se tulime nez procitne . Ale pak slus a uz me nepotrebuje 🙂 ženská no 🙂

lenkas1982
26. črc 2016

@magdasan Přesně, taky myslím, mame to úplně stejně, jen je dceři teprve 8 měsíců. Vlastní postýlka, i kdyz hned vedle me, v šátku apod. nenosím, chovat se vydrží jen chvili, spí zpravidla celou noc. A je neskutečné společenská.

lenkas1982
26. črc 2016

@gnozka Tak je pravda, ze dcera občas spustí, kdyz u ni jsem a pak se zvednu a jdu třeba do kuchyně nebo na záchod. Hlavně kdyz je unavená. Ale neni to nijak vázané na me, je naprosto spokojena, kdyz je u ni někdo jiný koho zná (coz jsou třeba i mi rodiče, které vida tak 1x za měsíc). Mozna proni ale v tu chvili představuji spis rozptýlení.
Jen kdyz ma hlad/žízeň a ví, ze se chystám kojit a jen udělám dva kroky od ni pro neco, tak spustí křik, to je ale podle me spis nedockavost.

amazonka.k
26. črc 2016

Kuba šel taky z ruky do ruky, byl a je rád všude kde se k němu chovají pěkně, párkrát mi v roce zamával, když jsme odcházeli od kamarádky a hodlal tam zůstat 😀 Emilka je naprostý opak, každé dítě je jiné 🙂

lusynkova
autor
26. črc 2016

Děkuji všem za Vaše zkušenosti 🙂

gnozka
26. črc 2016

@lenkas1982 jj to Terka děl taky 🙂 jak jdu s miskou s jídlem tak cel záři šle jak se otočím a jdu jeste pro pití .... No tak to jsem si dovolila hodne 🙂 to je rev na cely kolo 🙂 ale to je jak říkáš nedockavost🙂) ale jinak dokáže byt hodne samostatná . I kdyz si s ni chci hrát tak nezájem jde si po svým 🙂 ale jo kdyz chce pochovat a ja treba varim . Doplazi se ke me a začne mi placat po nohou smudlinka 🙂

lusynkova
autor
28. črc 2016

To by člověk nevěřil, že už tak malá miminka jsou takové osobnosti... Člověk by řekl, že budou, jako každé mládě, chtít být co nejvíce s matkou a ono to tak být nemusí...

gnozka
28. črc 2016

@lusynkova ne ne každy je originál 🙂 ja jsem první mesic treba porad hledala důvody proc nespí proc nejí proc brečí a pak jsem si rekla . Vždyť jw to vlastne člověk jako ja , my taky nevstavame každy den s úsměvem , kolikrát nemůžeme zabrat a prevalujeme se v posteli , je nam smutno , mame driv hlad nebo nemame chut k jídlu . Chceme spolecnost , nebo byt sami . A stejne pocity maji i deti . Takže jsem to zacala brát ze je to proste clovicek plny pocitu a to ze treba cely den fňuka nemusí byt zuby ockovani prdy apod ale muze to byt treba jen to ze ma proste blbej den 🙂