Kurz Nevýchova, máte zkušenost?

V nekterych vecech a nazorech se s Nevychovou ztotoznuji,libi se mi urcite myslenky.nicmene myslim,ze nejvic je to o tom,jak ma clovek-rodic nastaveny vse v hlave a jak se ztotoznuje sam se sebou,svymi predstavami a nazory a cemu sam veri (a jestli tomu opravdu veri).kdyz nekdo ma problem s vychovou (mae vsichni nekdy-myslim),logicky hleda jine vychodisko,cestu z problemu..treba se upne k Nevychove.nebo jinym metodam... Mam kluky 19m od sebe (dnes skoro 6let a 4roky) a take resim proc nekdy neco nefunguje... Ted lezim v porodnici s tretim.brzy pujdeme domu,urcite prijde doba,kdy budu resit proc veci nejdou tak jak maji... Ale zatim mam pocit,ze zvladame vse i bez Nevychovy... Verim sama sobe,sem tam mrknu na webinar zdarma k tematu ktere me zajima a nektere veci si z toho odnesu... Jako i v jinych kapitolach zivota 😉 tak hlavu vzhuru a veri sama v sebe,v sebe jako matky 🙂

Ahoj, zkus dohledat stejné téma tu bylo asi před měsícem dvěmi. Takže by tam pár aktuálních postřehů mělo být 😉

Ja jsem si kurz zaplatila, kdyz byl malej mimino, protoze lakali, ze to plati i na nemluvnata, nasledovala velka deziluze, vubec nic nefungovalo a jeste jsem si pripadala jako spatna matka, ze neco delam spatne, ze nam to nefunguje tak zazracne jako v marketingovych materialech Nevychovy... Ted s triletakem obcas neco pouziju, zkousim se s nim domluvit jako s partakem, duverovat mu, nekdy to funguje nekdy ne... ale myslim si, ze to by clovek delal i intuitivne bez rozvlacneho kurzu. Pokud jsi shledla nejake ty webinare, tak uz vis, jestli ti Katka sedi, mne byla ze zacatku sympaticka, ale pak jak o vsem mluvi na dlouho dokola a dokola, tak jsem si na ni vypestovala trochu averzi. Pokud do kurzu pujdes, tak urcite necekej, ze bude vsechno najednou dokonaly a trvale zality sluncem, jak by z inzeratu Nevychovy mohlo obcas vypadat 🌞

Naprosto souhlasím s ireniq. Katka mi po několika lekcích začala být dost protivná. Lekce zdarma jsou o dost výživnější, než potom placené lekce. Velká část z nich je vata. Co mi opravdu velmi vadilo je citové vydírání rodičů (ta cvičení jsou vyloženě na to, aby vyvolávala pocit viny) a pak taky zadní vrátka, které si Nevýchova nechává - pokud ti rady z kurzu nefungují, je to jen a jen proto, že tomu nevěříš. Takto to tam skutečně definují. Individualita dítěte se příliš neřeší, naopak mám někdy pocit, že všechny děti jsou snové a dokonalé, jen my rodiče je brzdíme. Na druhou stranu faktem je, že některým rodičům ty kurzy pomoci můžou. Pokud třeba dítě ponižují a nejsou si toho vědomi a podobně. Ale nezdá se mi, že by to byl váš případ.

Ahoj, všem díky za příspěvek 🙂 Po shlédnutí půlhodinového videa zdarma jsem nabyla pocitu, že to, co tam Katka vypráví, by skvěle šlo vecpat do necelých 10 min, což bych konkrétně já, jako matka dvou malých dětí max. ocenila. Dost mě štvalo věčné upozorňování na stahování poznámek pod videem a dopisování do nich, tohle si fakt stačí uvědomit. Já třeba nepotřebuji, abych věděla, jestli jsem typ rodiče policajt nebo partner, já bych ocenila radu pro případ ječícího dítěte na celý obchod, jak zareagovat? Vzala jsem malého pod paži jako pytel, on se zmítal a křičel, jako bych ho řezala pilou za živa, lidé se koukali, někteří říkali s úsměvem, že to je stejné jako jejich dítě či vnuk, jiní se tvářili, proč ho tak nesu? No protože jsem měla bolavá záda, byla jsem v 6 měsíci a celkově jsem měla všeho dost.
Jak píše jedna maminka - někdy stačí vysvětlit, i víckrát, dítě pochopí, jindy prostě ne.
Myslím, že kurzy jsou dělané obecně bez ohledu na povahu dítěte, a i trochu útočně na to, že my, rodiče vychováváme špatně. Moje matka se mnou nikdy nediskutovala, měla jsem dva starší sourozence, byli jsme hodně brzy po sobě, nebyl čas diskutovat. Prostě to šlo ráz na ráz. Když se dnes podívám, čeho jsem dostáhla, co jsem zvládla, tak nemůžu říct, že to byla vysloveně špatná výchova. Mohla být někdy mírnější, ale to je o povaze.
Hledala jsem na netu něco, jak postupovat se vzdorovitým dítětem, a našla jsem krom Nevýchovy i diskuze jiných maminek, a zjistila jsem, že ten náš andílek není zase tak špatný, že jsou horší, a že si v podstatě nemám na co stěžovat 🙂🙂 Zkušenosti jiných mi dost pomohly i mě pobavily, i když těm pisatelkám nezávidím. Takže za mě nevýchova ne, ale ještě jednou díky

@zizala7 souhlasím, mně se na té nevýchově nelíbí, ten marketing. Vyvolávání pocitu viny, nenápadné ukazují, že jen jejich cesta je správná. Dokonce i když máš hodné dítě jsi vlastně špatný rodič (to bylo právě tuším u toho dělení na učitele atd). A čím u mě skutečně klesli bylo, když nabídli těm, co se přihlásí do kurzu do půlnoci bonusová videa. Takže jasný marketing, kde o děti vůbec nejde (kdyby šlo, tak dají těm co si to zaplatí kurz k dispozici všechno). Vím že nejsou charita, ale... A pak ještě pojem nevychovný rodič mi zavání skoro jako sekta 😀.

Na druhou stranu ta základní myšlenka je dobrá a je fakt, že z těch volných materiálů jsem si určitě něco odnesla a nad některými věci se zamyslela.

Je spousta knih, kde se tzv. nevýchovné rady dají zjistit. Skvělá kniha je třeba Zkoušeli jsme všechno. K dispozici zdarma v knihovně.

Též se mi nelíbí ta propagace, hra na city atd. 🙂

@eviicka volné materiály jsou ty, které jsou volně ke stažení nebo nějaké, co dávají v kurzu?

@zizala7 jojo myslím to co chodí do mailu, webináře apod. zdarma. Placeného kurzu jsem se neúčastnila.

@zizala7 já bych do toho nešla... pardon za nevyžádanej názor, že jsem to teda neabsolvovala, tak nemůžu říct, jestli to za to stojí. ale já si tak nějak neumim představit, že tam bude něco fakt převratnýho navíc oproti neplacenejm věcem. podle mě je to hodně o tom přístupu a zvnitřnění toho vidění dítěte a tý respektující komunikaci atd. a když to tam je, pak už ti to nemůže dát nic extra navíc. beztak to vposledku záleží na tobě, jak to převedeš do praxe. občas tě to naťukne, třeba jakou větu použít místo jiný věty. ale prostě bych řekla, že kdyby sis pročetla ty webovky křížem krážem (a poslechla videa) + jiný bezva knihy (Aha rodičovství, Zkoušeli jsme všechno, Vychováváme děti a rosteme s nimi), ušetříš čas i prachy a bude ten výsledek stejnej.

asi bych d otoho nešla i z principu, jak tu už někdo psal...ty články to je furt... a znáte to, jak se něco takhle sere a vy jen pěníte, až dítě plácnete a pak si říkáte, co jsem to za matku? a blabla..to je prostě vydírání a manipulace a s tím ať jde paní katka laskavě doprdele. zbytečně to natahuje, aniž by řekla něco kloudnýho objevnýho, je to až příliš zaměřený na byznys a jak píšeš, všecko popisuje, jak je to děsně jednoduchý a dá ti ten dojem, že když ti to nepůjde, je stejně chyba v tobě.

já určitě souhlasim s respektující výchovou jako nějakým rámcem, v jakým duchu tak nějak žít a komunikovat s dětma. ale stejně je pak potřeba hledat konkrétní ceesty, JAK zacházet s pepíkem a jak s aničkou. aldortová by se mnou nesouhlasila a řekla, že chci vychovávat moc manipulačně, ale prostě takhle to v tom světě nefunguje. každej je jinej a vyžaduje jinej přístup a prostě na něj i "platí" něco jinýho.

tuhle jsem koukala na nějaký video o mentálních jazycích. nevim, co si o tom myslet, ale v podstatě bych si myslela, že to je jedna z vysvětlení, proč nevýchova na některý děti neplatí, resp. potřebujou trochu něco jinýho. každý dítě totiž přemejšlí a filtruje svět jinak. logický domlouvání nebude fungovat na všechny nikdy. bohužel. bylo by to krásný, žejo.

Podle mě je celá "nevýchova" jen byznys. Jako jo, každý se nějak živíme, nikomu to neberu. Ani neříkám, že je to celé blbě. Ale. Tak zaprvé souhlasím s příspěvky výše - je tam citové vydírání, vyvolávání pocitů viny, krytí se a tak... A zadruhé mi přijde, že jsou ten jen "vykradené" montessori principy a kniha Respektovat a být respektován. No, každopádně, z volně dostupných videí jsem si něco vzala, z Respektovat a být respektován jsem si něco vzala. Občas i tak lezu ze syna po zdi a vybouchnu a jindy mám pocit, že jdu tím správným směrem. Ale prostě ráj na zemi an základě obecných rad nikdy nebude. A s čím třeba nesouhlasím je rada nechválit. Že si dítě musí utvořit pocit spokojenosti samo. Ha! No, já to syna učím. Ale taky chválím. V práci jsem zažila spoustu dětí, které nikdy nikdo moc nechválil a víte co? Potřebují to. Ono totiž vypěstovat v dítěti schopnost uvědomovat si své hodnoty je super. Ale občas pochválit potřebuje každý. A taky říct, za co si těch prcků vážíme. Je mi skoro 30 a když mě někdo pochválí, nebo mi řekne, že si mě váží za to a za to, je to pro mě mnohdy taky impuls, proč dřít dál. A to si nemyslím, že jsem tvor bez schopnosti sebehodnocení a sebeocenění.

Ještě dodám, že je to myšleno, že se podle nich nemá říkat: "Ty jsi šikulka." To je podle fakt blbost největší...

Kurz jsem absolvovala před dvěma lety a byly to pro mě velmi dobře investované peníze. Dcerka je dost divoká a tvrdohlavá a než jsem šla do kurzu, pořád jsme spolu bojovaly, hodně se u nás křičelo a probíhaly šílené vztekací scény. Dokonce jsem jí párkrát vzala vařečkou. Po kurzu jsem zcela změnila přístup a postupně se u nás doma vše uklidnilo. Ano, nejedu 100% dle kurzu, ale o tom to také je, každé rodině vyhovuje něco jiného. Ty základní principy už mám pod kůží, takže se přirozeně chovám nevýchovně. S dcerkou, které je teď 4,5 máme hezký vztah, je to chytrá, veselá divoška, se kterou se ale dokážeme domluvit. Jedna z věcí, které beru jako největší přínos kurzu je to, že není žádné období v životě dítěte, které bychom jako rodiče museli pouze přežít, ale že každé období si lze s dětmi užívat. Pokud bys chtěla něco konkrétního, napiš.

Já jsem v kurzu již asi rok a půl. Nečekejte nějaké návody, pro mně to bylo spíš o zamyšlení se nad sebou, proč něco ve výchově dělám, co chci a co nechci a když občas propadnu pocitu, že to dělám blbě, protože syn moc neposlouchá, tak mně to nakopne v tom jít tou pozitivní cestou. Na druhou stranu myslím, že zázrak se s Nevýchovou nekoná. Četla jsem pak Respektovat a být respektován od kolektivu českých autorů a přišlo mi to stejné. Mám dvojčata, 4 roky, u syna nevidím "pokrok" po Nevýchově, takže vlastně spadám do kategorie těch, kterým se nedaří. Dcera je povahově jiná, skvěle jsme si rozumněly i bez kurzu, který mi pro ni dal to, že jsem se zamyslela nad některými aspekty výchovy obecně, jak je vníma dítě a jak rodiče-takže zasa je to mně. Zda do toho jít či ne vám nikdo neporadí, dejte na svůj pocit po shlédnutí částí zdarma. Jinak je to i s DPH 5 tisíc, cenu 4 tisíce uvádějí bez DPH😉

Ten čas využiješ lépe, věr mi 🙂

@dc2015

Tak já to taky neříkám - když mito někdo řekne, nevím, za co to je. Takže já synovi taky řeknu, "jsi hodný, že jsi hodil odpadky do koše" "hezky jsi to namaloval" "pěkně jsi pozdravil" - jsi šikulka je hodně obecné a dítě potřebuje přesně vědět, v čem je podporováno a chváleno.

Zkus se podívat na web Kouzelná Výchova. Vyšel i ebook jak porozumět komunikaci s dítětem. Také mám tříletého kluka a ještě berana takže období vzdoru je u nás fakt boj 🙂. Knížku jsem přečetla za dve odpoledne https://cestakpochopeni.cz/ebook-jak-komunikova...

kouzelnavychova.cz/jak-resit-detsky-vztek-a-jak-zvladnout-jiz-rozjetou-scenu

@ladyhacek KV je fajn, ale občas je hrozně vidět styl ala Nevychova, takové to hraní na city. Ale je to fajn na utvoření si představy. Jinak osobně si myslím, že na pochopení principů stačít projít web Nevýchovy, mrknout na youtube a kdyžtak si koupit nějakou knížku.

@astyna Já tenhle názor právě nesdílím. Když synovi řeknu: "Ty jsi šikulka, ty ses tak krásně vyčural do nočníčku." Tak ví přesně za co ta pochvala je. A teď už sám říká: "Šikulka, vyčural." A prostě jsem názoru, že děti nejsou hloupé a prostě ten kontext té situace cítí taky. Každopádně si myslím, že ta forma není až tak důležitá. Ale spíš autentičnost rodiče. Tedy neříkat naučené fráze, které tak necítím... A taky si nemyslím, že každá pochvala musí být zásluhová. Jako třeba říct dítěti, že mu to sluší, je podle mě taky někdy potřeba. Když se tak neděje, vyroste z toho slečna, která má v pubertě sebevědomí pod psa a dost to dokáže poničit kde co... Ale zas taky všeho s mírou, že... za mě prostě používat hlavu, ale i srdce. A umět se svým dětem omluvit a třeba jim i říct, že si jich vážíme.

@dc2015

To souhlasím. řekla jsi mu, za co je šikulka. Ale já se běžně setkávám s praxí, že dítě něco udělá na hřišti, příjde za matkou, ta ani neví, co udělal a automaticky řekne Jsi šikulka. To je podle mě naučená fráze. ty ji používáš jinak a to je dobře 🙂

@astyna No, jenže jak tak sleduji mámy kolem sebe, připadá mi, že to už snad není ani problém komunikace, ale spíš že nevnímají své děti. Dostávají mě matky, co sedí na lavičce, čučí do telefonu a popravdě ani nevědí, kde to dítě mají a co dělá... :/

@normalnimatka Naprostý souhlas se vším 🙂😉

@dc2015 Souhlas, je potřeba chválit. Mám odzkoušeno na malém, když ho pochválím, jak hezky snědl jídlo, jak hezky postavil věž, ... aby věděl, co se mu povedlo, svítí jako vánoční stromeček a je vidět, že má radost. Naopak, když jsem celý den za nic nepochválila, byl k večeru vzteklejší a protivnější, takže chválím už od rána, jak snědl snídani a snažím se pokračovat přes den. 🙂

@papalinka A co konkrétně ti pomohlo? Já jsem se ze stažených videí nedohrabala k odpovědi na otázku, jak vychovávat. Být policajt je špatně, být učitel také, ale co je dobré? Jdu s dítětem do obchodu, všechno v pořádku, pak vytáhnu peněženku, abych zaplatila, malý si lehne na zem, začne kopat nohama a šíleně řvát. Rychle zaplatím, vezmu zboží, malého do druhé ruky a valím pryč. Jak se správně zachovat dle nevýchovy?

@ladyhacek Díky moc, podívám se 🙂🙂🙂

@dc2015 Tak těch je v poslední době hodně. Beru malého na hřiště, na pískovišti jsem s ním seděla z matek sama a děla bábovičky. Ale kdy jindy to budu moct dělat, za 20 let, až vyroste? Teď to jde 🙂 Ostatní "matky" přišly, sedly na lavičku, vytáhly mobil, některé se vykecávaly s matkou nebo jinou kámoškou, jiné si psaly sms nebo co, ale děcku se nevěnovala žádná!!! Já se za to nestydím, jsem s malým, tak se mu věnuji 🙂 a uvědomuji si, že i tohle jednou skončí a pak budu vzpomínat. Takže je to i o těch "matkách", nemají na dítě čas... i takové jsou 😒

@zizala7 v první řadě zjisit důvod 🙂 třeba si chtěl něco koupit, nebo moc při vykládání. Naštěstí mě syn v obchodě scény nedělá za to doma to je mazec

Koupit si moc chtít nemohl, byl to malý krámek s povlečením do postele, byli jsme tam cca 2 min- objednala jsem, paní mi podala, vytáhla jsem peněženku a bylo zle. Jak to mám zjistit, byly mu dva roky.

z knihy Zkoušeli jsme všechno jsem si k záchvatům vzteku mimojiné, a konkrétně třeba k těm obchodům, vypsala:
- Někdy má záchvat vzteku příčinu zcela fyziologickou! Klesne cukr v mozku, žízeň, nevyspalost, horko, čůrání, příliš podnětů, nedostatek pohybu…to vše zaplavuje mozek hormonem stresu a pak to musí ven.
- Když už dítě má záchvat vzteku, plácáním akorát navyšujeme stres v něm. Dítě tak vlastně volá o pomoc. Když chce třeba ty blbý bonbony v obchodě, chce se upnout na něco známýho, co mu i fyzicky pomůže od stresu. Dítě v tu chvíli potřebuje uklidnit, pevně držet, aby se uchránilo před nervovou bouří a naučilo se časem ovládat. Záchvat je jen reakce těla dítěte – zbavuje se nahromaděnýho napětí. Je to vlastně způsob, jak se uklidnit. V obchodě (nebo jiným prostředí s příliš podnětama) se vyplatí preventivně dítě nějak zaúkolovat, aby mohlo zaměřit svou pozornost. (Např. dej mrkve do sáčku atd., vyber pomeranče..) Bude motivováno, uvolní se tak dopamin, kt. snižuje stres a vztek. Je potřeba úkol i opakovat. Před 4 roky dítě není schopný udržet v hlavě úkol víc jak 10 min. (z první kapitoly)