Krátkodobá paměť u dítěte. Zkušenosti?
Hezký večer, mám možná trošku zvláštní dotaz. Syn má necelé 4 roky a je odmalička dost živý a roztržitý. Poslední dobou si ale všímám, že mi není schopný říct, co jsme dělali ten den. Ležíme třeba večer v posteli a ptám se ho, co se mu ten den líbilo, a on řekne, že návštěva u babičky (kde jsme byli před 5 dny). A třeba až když ho nutím dýl přemýšlet, na něco si vzpomene...
Tak se chci zeptat, jestli někdo nezažil něco podobného... přijde mi, že má trošku ještě zmatek v časovém určení (co je včera a tak) a jak jsem psala, je takový zmatkář(čili dovedu si i představit, že plácne první, co ho napadne, jen aby něco řek 🙂. Každopádně kdybyste někdo měl nějakou zkušenost, budu ráda 🙂
Ve čtyřech letech to podle mě opravdu bude nevnimanim času - prostě rozlišit, co bylo ten den a co kdysi před tím je ještě příliš složité. Na to má ještě čas. (Syn teda má vývojovou disfazii, takže má některý věci zpožděný... Ale myslím, že rozlišování "včera -dnes-zitra" je standardní až kolem pátého roku.)
Syn (skoro 4) to taky ještě úplně nepobírá. Myslím,že je to ještě brzo. Vždy ho jen opravím a vysvětlím jak to teda je.
V tom věku je to ok, až kolem školy si začne uvědomovat čas - včera, dnes a zítra. Vnímá dobré zážitky, ale neví, kdy byly....je to v pořádku.
My měli na ledničce týdenní rozvrh- po-ne, dopo x odpo a tam obrazky typu školka, trenink, babička atd a myslím, že to na uvědomění dnů dost pomohlo.
Já mám dva kluky jeden 10 let a druhý 5 let. Oba dva měli problém s časovým určením včera-zítra a tak. Pětileťák si to plete ještě obcas i teď. Chce říct třeba zítra jedeme k babičce a místo toho řekne včera jedeme k babičce. Tak ho vždy opravím, že zítra, a včera už bylo. Jinak tu krátkodobou paměť s nim můžeš trénovat. My ji trénujeme třeba tak, ze když mu čtu pohádku tak se vždy po nějaké části zeptám o čem to bylo. On tím trénuje jak tu krátkodobou paměť tak i "pochopeni" mluveného slova.
Je ještě malý. Ale základ je, netestuj to večer. Zkoušej se ptát a trénovat přes den. Večer, když leží v posteli, je po celém dnu už utahaný a mozek pomalu vypíná. Moje dcera si večer ani nepamatuje detaily pohádky, co čteme, je vidět, že ten mozek je prostě už k.o. Takže to není úplně objektivní hodnocení řešit tohle večer.
A pak platí to, že dětem v tomhle věku ulpívá na povrchu paměti silný emocionální zážitek. Takže pokud se ten den nic neděje, je normální, že ti odpoví na návštěvu babičky, protože to pro něj bylo hodně emocionální.
📌