Kousání jako způsob komunikace - jak ho to odnaučit?
Ahoj,
syn (1,5 roku) má už cca od roku zlozvyk, že kouše. Když mu něco schází - tj. má hlad, chce spát, nudí se, vzala jsem mu věc, kterou chtěl, tak jde a kousne mě nebo manžela. Do ruky nebo do stehna. Už mám od něj občas i modřiny. Zkoušíme ho to odnaučit, asi si za to můžu i trochu sama, protože jsem občas takhle poznala, že třeba má ten hlad, tak to jídlo dostal, tak to asi začal brát tak, že když kousne, tak dospělák udělá nějakou změnu, kterou potřebuje.
Myslím, že hlavní příčina je v tom, že nechce komunikovat. Ještě neumí ani ham, máma, prostě nic. Teď před týdnem řekl poprvé "mimi" ale bohužel se zatím nic nezměnilo. Takže když to neumí vyjádřit jinak, tak prostě kouše.
Dělaly vám to děti taky? Jak jste je to odnaučily?
@no_title Jo tak syn kouše, když si sednu třeba s mobilem na gauč a on by ho chtěl taky atd. Tak to většinou zařvu a snažím se mu s tou nohou uhejbat. Vtěšinou se ubráním :D A to mě zase tak neštve. Štve mě, když nemůže usnout (usíná u kojení), tak prostě najednou hryzne do bradavky a jde si hrát. A moc dobře ví, že nesmí.
Vyroste z toho.. zarvi au, odstrč ho, důrazně řekni NE, a ignoruj ho, třeba odejdi. Za chvilku k němu jdi a zkus se ho zeptat, jestli chce jidlo, pití, pomazlit...
Prostě ho nauč, že tvoji pozornost má i když nekouše, že kousnutím pozornost nezíská, spíš naopak
Matymu jsou 2 roky. Taky mi tohle delal, diky bohu to omezil jen na mne a manzela. Taky nemluvil. Vzdycky jsem durazne rekla ne. Kdyz to bolelo fakt hodne, tak jsem i postavila a odesla jinam. Nejak ho to preslo.
Jak odnaučit netuším, ale potkala jsem to v miniškolce - ty děti pak uměly kousnout tak, že děti chodily domů pokousané a stěžovaly si rodičům a my ani netušily, kdo to dělá, protože jsme si toho nevšimly (a to tam bylo do 10 dětí). Stalo se nám to přitom mnohokrát (u různých "kousačů"). Takže není to nic nenormálního, ale samozřejmě je vhodné to dítě nějak odnaučit 🙂.