Jak vy jste na tom s nočníkem?

Já jsem to u syna zkoušela od cca roku a půl, ale měla jsem pocit, že to udělal jen abych měla radost, ale jak si postavil hlavu, tak s ním nic nebylo. Průběžně jsem to sem tam zkoušela. Ale byl hodně tvrdohlavej a měl teorii, na co se zdržovat nočníkem nebo záchodem, když je to do plínek pohodlnější. Je hodně inteligentní, ale na nočník jsem ho stále "zlomit" nedokázala. Jendou dokonce udělal takovou scénu, že jsem měla strach, že mu tím způsobím nějaké celoživotní následky. A tak měl plíny do tří let, kdy už jsme měli tříměsíční dceru a já celé dny jen přebalovala jednoho nebo druhého a kojila 😀 😀 😀 . V den jeho třetích narozenin jsem mu řekla, že už velké plíny došly a že už máme jen malé plinečky pro naše miminko. A od toho dne byl bez plínek přes den i na noc. Sem tam byla někdy nějaká nehoda, ale vcelku jsme to utnuli ze dne na den 🙂

Já myslím, že je to velmi subjektivní. Dcera do dvou a půl byla s plenkama nic jsem ji nenutila, ukazovala jsem ji kam chodime my atd. A během dvou týdnů se to naučila sama až když byla připravena. Bez stresu pro nás a bez pocurane podlahy...

S dcerou to byla pak úplná pohoda, v roce a půl chodila na nočník bez větších problémů, jednak se chtěla vyrovnat staršímu bráškovi a jednak je to holka 😀 😀 😀

@partyzanka91 U obou dětí byl ten přechod ze dne na den, starší v cca 2,5 letech, mladší na roce a třičtvrtě. Na nočník jsem posazovala (když se nechaly), ale nic nenutila, ze dne na den se mi holky odplenkovaly (zůstávala plínka na spaní). Teď mladší už chodí bez plenky i ven, dávám jen na spaní (u toho odpoledního někdy už zůstane v suchu, v noci ani náhodou). Je to dost individuální a nemá smysl tlačit na pilu, oni si na to přijdou 🙂.

@somalicats: no přiznám se že mě příjde trošku divné aby to ze dne na den pochopily aniž bychom to nějak trénovali. Příjde mi že když nebudu dcerku nechávat bez plenky tak si ani neuvědomí že čůrá a já to taky nepoznám. Ale když vidím že u vás to fungovalo tak to taky nebudu tak lámat. Asi mají na všechno svůj čas. To stejný je trochu s mluvením, stále prohlížíme knížky, obrázky, pojmenovávám jí věci a Míša prostě ne a ne opakovat, furt si mele svojí hatmatilku a nedávno se naučila říkat auto tak to často používá. Jinak řeči dobře rozumí věci správně přinese, ukáže podle toho co říkám ale sama je prostě nepojmenovává

@partyzanka91 Já jsem na nočník začala posazovat, když dcera začala samostatně sedět, tedy v cca 10 měsících. Většinou byl úspěch, ale stejně měla mokré i pleny, byl to vlastně jen takový doplněk. Teprve někdy po druhém roce přestala do plen kakat, ale stále mokré, takže pořád každé přebalování nočník + suchá plena. Cca ve dvou a čtvrt letech chtěla začít nosit kalhotky. Zkusily jsme, ale i přes moje opakované ptaní se na potřebu měla v krátké chvíli několik nehod. Takže jsem se rozhodla, že raději budu dál prát plíny (jojo, látkové, jako za našich maminek) než každý den řešit, že už nemám tepláky, a pořád dokola čistit a sušit koberec. Pak si řekla znovu zhruba ve dvou a půl letech, pěkně na zimu, a to už to zvládla s jednou jedinou nehodou. Takže za mě, vyplatilo se počkat a dát jí čas.

@partyzanka91 nas syn(26m) se taky odplenkoval ze dne na den🙂 tyden pred silvestrem jeste nechtel o nocniku slyset .presne 1.1. uz plenu ale nechtel.tak jsem mu ji nedala a najednou chodil curat na nocnik/wc . po tydnu mel suchou plenku pres odpoledni spani a ted po 4 tydnech nema ani plenu na noc...proste dite si musi prijit samo nato ze nocnik je v pohode...🙂

Syn se to naučil ve 22 měsících. Šlo to najednou úplně samo. Vůbec jsem ho do toho nenutila. Jen jsme měli nočník postavený v chodbě, aby ho viděl a on si na něj najednou sám od sebe sedl a vyčůral se. Tak jsem mu zatleskala a hodně ho pochválila a od té chodil na nočník. Zpočátku tedy používal nočník, když byl nahatý. Jakmile měl plenku nebo byl třeba oblečený v teplákách, tak se počůral. Ale postupně se to naučil.
Před tím jsem ho na nočník párkrát posadila, ale nenutila jsem ho do toho.

@partyzanka91 Syn má přesně jako Tvoje holčička 20 měsíců a taky to ještě neumí. Zkoušela jsem ho posazovat ještě než měl rok, ale jen občas, nikdy nevydržel ani sedět. Pak jsem to zkusila po delší době když měl asi 13 měsíců (dávala jsem mu nočník do ohrádky, kde si hrál) a kupodivu se to hned několikrát za sebou povedlo, tak jsem se radovala, ale bohužel předčasně - jakmile začal běhat a dala se pryč ohrádka, zajímalo ho všechno kolem, jen ne nočník. Teď jsme na tom tak, že občas vyzkoušíme, ale nenutím ho. Ví, na co nočník je - pořád ho nosí a křičí lulí, chce si na něho sednout, ale pak ho to nebaví a za chvilku vstane aniž by se někdy vyčůral. Chodí za náma na WC a komentuje to - vždycky řekne lulí nebo aa, ale když jsem ho zkoušela na WC posadit, tak křičel. Přitom na jiné věci je strašně šikovnej, ale nočník ne a ne vzít na milost. Měla jsem jít v červnu do práce, tak jsem se stresovala, aby se to do té doby naučil, ale teď už jsem klidnější, protože nakonec nastupuju až od ledna, takže na to máme ještě času dost a nemusím ho do ničeho tlačit.

no doma mala cura do nocniku i kaka. Ale na noc pro jistotu davam plenku a ven taky -.. nechci ji v te zime venku odhalovat 😒 tak doufam ze v lete dame i to ,,venku,, 🙂 curani má doma do nocniku no minimalne od dvou let kakani jeste dva mesice pozdeji

U nás jak kdy, někdy se povede, někdy bojkotuje nočník úplně. Včera se povedl první bobek do nočníku, to bylo radosti 😀 Zkoušíme, zkoušíme, ale nenutíme ji. Však každý dítě do nočníku "doroste" až bude zralý. Asi budeme mít v květnu obě dcery na plínách ještě, ale nevidím v tom zase tak velký problém.

Syn má 22 měsíců. Přiznám se, že jsem dost velký odpůrce učení pomocí vytváření podmíněného reflexu, jak se to dělá u malých dětí. Chtěla jsem, aby syn nejdříve chápal, co je to nočník a k čemu slouží a teprve potom pozvolna odplenkovávat. Takže jsem začala asi v 18 m a jen vysvětlovala - brala si ho s sebou na WC, a pokud se počůral při přebalování, říkala jsem mu, že čůrá a že se to dělá na nočník, to samé s bobkem. Prakticky hned si začal říkat, že dělá "bob", ale ještě při tom nechtěl sedět na nočníku - nenutila jsem ho. Na 21m už si začal říkat i na čůrání, ale zatím ne vždy. Když si řekne, že chce na záchod (nočník jsme prakticky přeskočili), posadím ho tam a vždy se vyčůrá. Za odměnu mu stříhám kartičky autíček z pexesa. Když si neřekne, tak nic, nedriluju a neposazuju tam např. každou hodinu nebo po každém spaní. Rozhodně umí vědomě čůrat a tlačit a ví, kde se to dělá. Teď už jde jen o to, aby se naučil říct si pokaždé, ale myslím si, že jsme na dobré cestě. Matka a tchýně samozřejmě neuvěřitelně stresují a kritizují, tehdy to bylo všechno úplně jinak.