Věc je prostá, absolutně nezvládám nastavit si nějaký režim fungování a dodržovat ho. Jsem vdaná, mám tři děti a jsem na RD. Dcera bude v září nastupovat do školy, syn do školky a s nejmladším jsem doma a já vůbec nevím, co dělám. Jiné maminky mají nastavený režim, třeba že ráno vstanou, obléknou děti, pak si dají společně snídani, pak pouklidí, potom jdou na hřiště nebo procházku, když se vrátí tak třeba dětem pustí pohádku nebo je dají ať si hrají a mezitím uvaří oběd atd. atd. a takhle fungují úplně běžně, ani na to nemusí myslet. Já nic takového nemám, i když se snažím, tak náš každodenní život je absolutní chaos. Ráno vstaneme všichni v jinou dobu, já připravím dceru do přípravky, mezitím se vzbudí nejmladší tak ho jdu přebalit a dám mu flašku s mlíkem aby neřval hlady dokud se nevrátím, pak jdu odvést dceru (přípravka je ani ne dvě minuty od domu, takže kluky nechávám na těch cca 5 minut doma). Když přijdu tak vyndám nejmladšího z postýlky/ohrádky ať si hraje, mezitím se vzbudí prostřední, ten chce snídani tak mu jí dám a jdu zkusit něco dělat. Pak si vzpomenu že mladší vlastně ještě neměl pořádné jídlo, tak ho jdu nakrmit, staršího pošlu ať se obleče, což umí, ale logicky dělá kraviny, takže to většinou skončí tak že po domě běhá ve slipech. Tak ho jdu obléct já, ale mladší mezitím nadělá doma paseku. Tak jdu uklízet, pak si vzpomenu, že jsem jim zapomněla po snídani vyčistit zuby. Jenže malej usne, tak vyčistím zuby se starším a s mladším až se vzbudí, ale na to pak zase zapomenu. Pořád se snažím něco dělat a přitom neudělám vůbec nic, a nebo se ani nesnažím, prostě rezignuju a sedím u počítače. S dětmi nějaké aktivity také nedělám, prostě mě v tu chvíli nenapadne že bych měla, až když je ukládám večer ke spánku tak mi dojde, že jsme vlastně zase nic nedělali, že si hráli sami a pak mě to hrozně mrzí.
Do toho mám těžkou nadváhu, spíš už obezitu a pořád si říkám, že se sebou začnu něco dělat, už kvůli sobě, hrozně mi to vadí, ale i kvůli dětem, protože jsou dny, kdy ani na nic nemám energii, ale pořád se opakuje ten samý scénář. Neumím si nastavit a udržet režim. Většinou celý den nic nejím protože na to prostě nemyslím nebo jsem líná se najíst, a nafutruju se večer, když přijde manžel z práce a sedneme si k filmu, takže o pravidelném jídle se v mém případě nemá moc cenu bavit. Se cvičením je to podobné, čas mám až večer, ale to není energie nebo chuť, tak to pořád odkládám.
Pokaždé, když si řeknu 'Už dost, stačilo, od zítra jedu režim', tak mi to vydrží maximálně 3 dny a pak to jde zase do háje. Mám nastavené budíky a připomínky na všechno možné a i tak je ignoruju protože v tu chvíli zrovna dělám něco jiného. Neumím si zorganizovat čas abych tohle všechno stíhala a nemám pevnou vůli si režim udržet.
Manžel je úžasný táta i manžel, manželství máme spokojené a řekla bych, že šťastné, ale on si jede vlastní "rutinu", je flegmatik, takže je mu tak nějak jedno že nemáme žádnou organizaci a navíc špatně snáší změny, takže když se do něčeho pustím, tak mě podpoří, slovně, ale že by třeba držel režim se mnou, to zase ne. Kamarádky žádné nemám, připadám si hrozně sama, nemám se kromě manžela komu vypovídat. Jsem pořád nervní a vzteklá, rozhodí mě každá kravina. přijde mi že se v životě hrozně plácám. Přemýšlela jsem, že bych začala chodit k psychologovi, ale nejsem si jistá, jestli mi pomůže zapracovat právě na režimu a jeho dodržování, to podle mě psychologové nedělají.
Nemáte nějakou radu, jak třeba začít a udržet se na té 'koleji'? Jinak děkuji všem co to dočetli až sem, vím že je to sloh, ale potřebovala jsem se i trochu vypovídat.
Skus zacat so vsetkym postupne kazdy den 1 vec ktoru by si chcela zmenit, rob to tyzden alebo pokym to nebude automaticke u teba a tak pridaj druhu. Je sialene si mysliet, ze ked zo zivota ktory je chaos si naolanujes cely den zo dna na den tak sa ti to podari,takto ludske telo ani mozog nefunguje bude vyzadovat to, naco je zvyknute.
U nás to bylo snadné, protože u nás si režim nastavily děti samy. Velmi brzo se ukázalo, že pokud nemají režim, jsou protivný jako vosina v zadku. Denní režim určoval spánek dětí a jídlo. Najely si to velmi brzo, takže pak to jelo nějak samospádem. A tedy sakra pravidelnost začala ve chvíli, kdy jsem se vrátila do práce. To ten režim musel být, bylo potřeba jet jako dobře namazaný stroj, jinak by se to celé zhroutilo.
Upřímně si myslím, že smysl pro režim a "pravidla" v sobě buď člověk má, nebo ne, takže u vás jsem maličko skeptická, jestli ti nějaké takové věci vydrží delší dobu. Osobně bych začala pravidelným vstáváním všech členů rodiny (i za cenu buzení dětí) a pravidelným večerním rituálem (koupání, děti do postele ve stále stejnou dobu). A ono to pak vyplyne postupně ty další věci.
Nevím, co bych ti poradila, ale já jsem od malinka hrozný chaotik. Rostly ze mě rodiče, roste ze mě i můj partner, který to taky nemůže pochopit. A s příchodem 2 děti se to samozřejmě k lepšímu neobrátilo. 😀 Taky jsem mnohdy vlastně sama ze sebe úplně vyčerpaná a naštvaná. Asi to fakt chce začít tou jednou věcí a postupně přidávat. Takhle to zkouším i u své dcery, která to bohužel zdědila po mě. Přitom mladší už teď chodí a uklízí věci na své místo, ví a trvá na tom, kam co patří, kdežto starší od mimina, kde ji co upadne, tam to zůstane a za minutu už neví, kde to odhodila. Teď už se jí třeba 5 měsíců snažím učit, že se má na chodbě svléct a uklidit to do botníku, na věšák a že když se převléká v pokojíčku, ať to dává na jedno místo, zatím marně 🤦🏼♀️Takže u nás je to vlastně dvojitý boj - já sama sebou a ještě se starší. Na psychiatrii a antidepresiva jsem kolikrát zralá taky. 🤯
Me vyhovuje nemit rezim, mam taky 3 deti, v zari pujdou vsichni jeste do skolky 😄 Je jim 5, 4 a nejmladsimu budou 2, tak pujde na 1 den s nimi. Ja i manzel pracujeme zcela nepravidelne, stridame se v praci, kazdy mesic ladime program. Deti maji rezim ve skolce, doma velmi zalezi ktery rodic je s nimi doma, zda je vikend nebo prazdniny, nebo jsme doma vsichni - to pak jedeme na vylety a navstevy a vsechny vecerky a jidla jdou do kopru, protoze se to vzdycky protahne. A ja to nehrotim, nema to cenu, jediny dusledek je muj stres a nasledne stres cele rodiny. Rezim je pro nas neprirozeny a neudrzitelny 🤷♀️ Ted jsme mesic na dovolene, takze je vsechno zase jinak 😄 Preju hodne stesti a pohody 😉
Když se objednáš na terapii, nic tím nezkazíš. Ono i ta ztráta motivace, neschopnost dodržovat nějakou rutinu, nadváha můžou vést k depresím nebo můžou být projevem (zatím mírné) deprese.
K tomu režimu - mám jen jedno dítě, takže ber mé rady s rezervou. Ale začala bych malými krůčky, žádné velké změny ve smyslu "od zítra dělám všechno jinak". To nikdy nevydržíš, protože je to opravdu náročné.
1. Jídlo - děti určitě taky jedí, proč si nesedneš a nenajíš se s nimi? To ti pomůže aspoň trochu nabrat energii během dne. Řešit zdravější jídelníček a večerní přejídání bych zatím odložila, minimálně do doby než si zvykneš jíst pravidelně.
2. Ranní rutina - udělej si seznam, napiš všechno, co je potřeba udělat a pro každé dítě zvlášť (čištění zubů, snídaně, převléknout, atd.), udělej si sloupečky a ke každé splněné činnosti si dělej čárky. Pomůže ti to udržet přehled, co jsi udělala, co tě ještě čeká...
3. Aktivity s dětmi - u nás se nějaká řízená činnost taky moc nevede. Dopoledne jdeme buď ven nebo si hraje sám a já jen tak jako nenápadně asistuju, když to vyžaduje. Hodně mi pomáhá u běžných domácích prací, vyndávání nádobí z myčky, pračka, sušička, vysávání, prach. Ne že by pomáhal nějak efektivně, ale je to čas, který trávíme spolu, povídám si s ním, atd.
4. Vařím většinou na dva dny, ten druhý den uvařím jen přílohu. Právě proto, abych měla víc času na další činnosti.
5. Úklid domácnosti dělám zónově, každý den jednu místnost. Taky jsem to měla ze začátku sepsané, pomáhalo mi to v tom, že jsem se nemusela rozhodovat, jestli mám jít dělat to nebo ono, prostě je pondělí, jdu umýt koupelny a uklidit zádveří, v úterý kuchyň, atd.. Nezdá se to, ale tím, že nemusíš vynakládat energii na přemýšlení, co teď dělat, tak tě to spíš donutí se zvednout a jít to opravdu udělat. A víceméně stejný systém můžeš aplikovat i na činnosti s dětmi. Např. pondělí - kreslení, úterý zpívání a pohybové aktivity, atd.
6. Čas na počítači - nic proti, taky trávím tady na Koni dost času, ale díky internetu v mobilu jsou to malé časové úseky. Např. míchám něco v hrnci a dítě mi nestojí za zadkem a nepomáhá? Mrknu sem. Piju kafe, mrknu sem. Jsme venku, dítě si pobíhá, hraje si v bezpečném prostoru a nestojí o moji pozornost? Mrknu sem. Ale jakmile za mnou přijde, telefon odkládám (tuhle zprávu taky píšu po kouskách 😉). V tvém případě, pokud víš, že se u počítače zasekneš na úkor dětí, tak jediná rada - nezapínat, maximálně třeba po obědě, když děti spí.
Jako bezdětná jsem taky víceméně neměla žádný pevný režim, ale syn je od miminka dítě s vlastním režimem, takže jsem se prostě přizpůsobila. Byl to proces, nepřišlo to ze dne na den. Na druhou stranu jsme stále celkem flexibilní, když přijede návštěva nebo mi třeba není dobře, tak ten denní program upravíme. Ale teď mě tak napadá - takhle jsi to měla vždycky nebo se něco změnilo, třeba s příchodem třetího dítěte? A ještě dodám, že ne všechny maminky mají režim, některé prostě tak jako plynou s proudem a taky to jim i dětem vyhovuje 😉
PS: Já sice zvládám režim, ale nějak nejsem schopná se dokopat k tomu, abych ranní rutinu zrychlila 🤦♀️ Syn jde na podzim do školky, já do práce, takže na tom budeme muset zapracovat. Ale mě ta naše ranní pohodička tááák vyhovuje 🙈😂😂
S tou obezitou se asi tezko celkove funguje, takze to pak je cele ruku v ruce a ty se z toho musis vymotat a mit silnou vuli.
Zkusila bych metodu budíčků.
Nastavit si v telefonu budíček na 6:30 - vstavame, cistime zuby. V 7:00 snidane (jogurty, chleba s kvalitni sulnou, vajicka..)
Nevim na kdy ma byt dcera ve skole.
Kluci muzou jit taky, po ceste domu hriste, park..
Dalsi budik v 9:00 - svacina - ovoce - to se da jist i na hristi v parku..
V 11:00 dalsi budicek - jdeme chystat obed.
Po obede chvilku pohadky na telce, odpocinek,
Dalsi budicek 13:30
nejake ovoce a jdeme ven, nasledne vyzvedneme dceru
Odpoledne nevim jak jsou deti zvykle spat atd, ale proste kdyz je pekne, jsme venku.
S sebou neustale vsude nosit lahve s vodou. Ne sirupy, ne sodovky, voda.
Dalsi budil 17:30 jdeme chystat veceri
V 18;45 vecernicek, zuby, sprcha..
Jinak na obezitu je nejhorsi se ťápat na noc. Proste to vydrz. Nekupuj kraviny. Muzu ti dat tip treba do zprav na rychle zdrave vareni pro celou rodinu.
Nekupuj chipsy, sladkosti, neni to potreba.
Za 1-2 mesice se ti vycisti chutove poharky a bude to lepsi. Proste vydrzet. Dat si cíle, male cíle.
Tento tyden pujdeme ven alespon 3x atp..
Ty nepij nic jinyho nez vodu. To je zaklad. A vypit klidne 2,5 litru vody za den. Nejlepsi je pit vodu po probuzeni, to nastartuje metabolismus.
Jestli s tim neco neudelas ted, kdyz si ten problem uvedomujes, do budoucna uz vubec ne. Ted je ten cas. Ted vem telefon, nastav budicky a jedem. Muzes zacit uz dnes.
Uvidis, ze kdyz udelas male pokroky, budes pysna sama na sebe a pujde to snáz.
Zakaz si pres den PC
A u nas doma skvele funguje Neděle bez technologií.
Ahoj,já si vážím toho ,že si napsala vše upřímně,i svoje negativa 👍 podle mě to chce opravdu vůli . První čím bych začala je tvoje obezita ( mám taky pár kilo nahoře,vím o čem mluvím ) .myslím si,že to je tvoje hlavní brzda,jak fyzická,tak psychická . Když se najís večer,tělo celou noc zpracovává jídlo a pak celý den trpí hladem. Začni pravidelně vařit 👍 když začneš pořádně jíst,nejen půjde váha dolů,ale budeš se i psychicky líp cítit.taky bude energie na děti 👍 já jsem zastánce pevného režimu . Takže klasika.mam tři děti ,kluci starší už jsou samostatní .holka rok a půl. Ráno vstává v šest,pustím ji pohádku a toužím ještě spát 😁jenže holka hned ham ham a čííí,tak vylejzam . Dám jí jídlo,obliknu atd .v sedm otvírá krám naproti ,tak utíkám pro čerstvé pečivo klukům ke svačině do školy (ano trošku rozmazlenost 😅) ,v půl osmé odchází a já vařím ,uklízím ,snídám hned ráno . V deset už je holka otravná a nepříčetná,jdeme ven . Ve 12 oběd,jde spát a já také 😅vstává 14,30,v půl 4 jdem ven.nejlepdi je úterý a pátek,to je od 16-18 hernicka ,takže my ženský sedíme a děti si hrají a učí se žít v kolektivu 😁doma jsme po šesté.jdu mrknout co hosani ,obvykle sedí u PC,ale ptz se dobře učí,nijak je nebuzeruju.v 19,30 koupené,mlíčko a jde spát.ve 20 spi. Po ní se koupou kluci,ti mají vecerku ve 21 h .teď už jsou starší ( 11 a 15),tak se cukáji,ale ve 22 nekompromisně do postele . Jak už jsem.mou potřetí ,tak jsem věděla,že já bez režimu žít nemůžu ♥️😅 někdy to dítě tak zlobí,že jsem ráda,že po obědě zavře oko a hlavně pusu 👍 odkud ses ?
Plánovací kalendář a odškrtávat splněné úkoly na každý den?