Jak se u vás otec věnuje synovi?
Ahoj holky, zajímá mě jak to chodí v jiných rodinách. Máme syna - teď mu bylo sedm. A jsem smutná z toho, že manžel, i když ho má rád, tak s ním neumí aktivně trávit volný čas. Co mu neřeknu já, to neudělá. Samotného ho nic nenapadne. Jsme z něj fakt už otrávená. Teď jsem mu dala nůž na krk, že letos rozhodně začne se synem bruslit, každý týden aspoň jednou, když už to kluziště máme pár metrů od domu. Tak jsem zvědavá. Zatím ho nic nenaučil. Na kole jsem ho učila já, plavat ho naučil děda, teď ho děda učí na běžky. Manželův ideálně strávený víkend je : dopoledne vzít děti ven na dvě hodiny (na mou žádost ne sám od sebe) po obědě spát do čtyř a po zbytek dne se povalovat u TV. Přes týden chodí domů pozdě, tak po šesté, spíš kolem půl sedmé. Radši se věnuje práci než aby přišel domů normálně a věnoval se rodině 😤😤
@rozitta Rozumím. Mám to doma podobně a štve mě to děsně už hodně dlouho. Sám nic nevymyslí, výjimečně párkrát do roka vezme syna "na vlaky", jsou na nádraží a koukají na vlaky a fotí . Občas si na chalupě se synem pár minut zakope do míče. Víc nic. Nebruslil s nimi několik let a teď dokonce přiznal, že už asi ani nebude, na lyžích děti taky stály asi před 4 lety, na kolách asi před 3 lety (já moc nemůžu, mě bolí koleno). Je tlustý, hodně, takže dost pohodlný. Furt jen TV, mobil, počítač. ☹ Přála bych dětem akčnějšího tátu, jako byl a je ten můj. Občas je někam vezme v létě. Ale děda není táta.
Když byl třeba Silvestr, proseděl většinu u počítače, ani si s námi enchtěl zahrát pantomimu. Nutíme ho, nechce. Výjimečně jde třeba na karty...
No, každý je jiný. Já bych z toho co píšeš nenaučila děti nic, protože to neumím a sama neprovozuju.
Můj muz je teda většinu dne v práci a děti mame 3, tak se jednomu individuálně věnuje dost těžko, ale snaží se. S nejstarším hrajou třeba hry nebo fotbal. Většinou si teda hraje se vsema detma najednou, třeba s vojackama, staví s nima lego, postaví si bunkry a pak po sobě střílí nerfkama :D takové věci co já jako ženská moc neumím :D když je čas cely den, třeba o víkendu, tak vypadneme radši někam na výlet.
@rozitta partner chodí domů okolo 5, ráno dává dceru do MŠ, odpoledne vyzvedává, já doma...
S jeho nevlastní dcerou si hraje non-stop jakmile přijde domů, někdy máme líný dny, kdy všichni ležíme u tv, ale většinou se dost aktivně věnuje, výlety vymýšlím já, on nemá problém vše splnit do posledního puntíku. Od novorozence se nikdy nestaral, prostě z ničeho nic dostal na starost 3 letou holčičku a automaticky se zapojil a bere ji jako vlastni. Ani jednou ho za tu dobu co jsme spolu nenapadlo, říct, že něco nechce atd... dcera k němu chodí, že chce od něho stavět z papíru a tak spolu lepí atd. Dceři už je 6 let.Takže to není tvoje chyba, že jsi ho od novorozence nezapojovala, prostě někteří chlapi na to jsou někteří ne. Teď rizikové těhotenství a on vše zastane. Teď čekáme syna, už nakoupil kočárek, oblečení, hračky a vše, plánuje co vše s ním bude dělat, kam s ním jezdít.atd... uvidíme jaká bude realita, ale jelikož vidím jak se stará o cizí, tak o vlastního se bude starat ještě lépe.
No prostě ty máš smůlu, že máš chlapa co asi moc ten vztah k dětem nemá. Hlavně do ničeho netlač akorát mu to zprotivis ještě víc. Musíš to brát tak, že někdo na ty děti je a někdo ne
A to si prozrela az ted v 7 letech ?
Ja nevim ja si vybrala i partnera podle toho jak se choval ke zviratum, k cizim detem , jake mel nazory co z neho citim...
Me by chlap co nevi co s deckem ani neimponoval tenkrat...
Takze od narozeni s nim dela vse a v podstate s nim travi az na par hodin tydne veskery volny cas...
Bud my vsichni nebo s nim nebo s obema detma ...
Jde klidne se 4 detma ( 2 pujcene ) na hriste ...na bazen...
Fotbal, bazen, lyze , hrani doma ...
Krom jidla a sprchy tak po praci je tatka uz vetsinou jen id deti 😀 uz na nej cekaji ...
Ja bych s takovym chlapem promluvila a vymyslela bych nam asi aktivity spolu ...
Jsou lidi co proste z detstvi vubec na tohle bejsou zvykli a treba to neumi ...
Ale jak rikam ... bud to nekdo chce a ma v sobe nebo ne ...
taky si říkám, že přece člověk ví, s kým si dělá dítě. Já mám třeba manžela co nijak nesportuje, rodiče ho k tomu nevedli a samotného ho to nebavilo, takže chodí jen běhat a jezdí na kole, ale teď už méně než před 10-20 lety. Neumí lyžovat, běžkovat jsem ho učila já, takže to umí jen tak, že se sklouzneme ve stopě, neumí bruslit na žádných bruslích, neumí dobře plavat. Takže tak. Ale vím to o něm. Má rád elektrotechniku, staví auta a stroje na dálkové ovládání, dělá různé modely, titěrné práce, je manuálně zručný, na domě a zahradě vyrobí cokoliv, dům postavil vlastníma rukama, všechno dělá doma, není líný a o tom to je. Já děti učim na bruslích, na kole, beru do bazenu, do sauny, dceru na lyže, oba už na běžky. Já kupuji a plánuji takovéto věci. Taky si kopu s míčem já, pinkám si s nima s pálkama a skáču přes švihadlo. Taky plánuji všechny dovolené a výlety, muž na to moc není a koordinaci času mám na starosti víceméně já. Prostě to tak máme odjakživa. Manžel se synem mají zálibu v autech na dálkové ovládání, ted třeba sestrojili velikou rolbu a jezdili po zahradě, a staví s ním lego, má na to trpělivost, mě to nebaví. Každopádně od roka a půl jsme se u syna střídali a do práce chodili oba, takže se o něj komplet staral. Televize se s dětmi pouští jen pohádky, že si sedneme a koukneme se u svačiny společně. Někdy se děti dívají sami, když něco děláme, jinak my dospělí nekoukáme. Jasně, někdy oba čumíme do mobilu, a děti na telku, ale tak všeho s mírou 🙂
Partner není moc na hraní doma, to mu nejde, na to sem doma já. On radši vezme děti ven. Je to horolezec, velký cyklista a vlastně vůbec obrovský sportovec. Bere děti na stěnu (boulder), na skálu (dcera leze už od 2 let a syn teď už pomalu taky začíná), ráno vyjedou se synem na kole (má sedátko, má 3 a sám ještě nejezdí) a vrátí se až večer. Sám si je bere na dopravní hřiště, hraje s nimi fotbal, chodí s nimi do lesa a dceru bere pravidelně na hory. Děti učí plavat, na kole atd. Můj táta byl taky takový jako tvůj muž, vlastně mě a bráchu všechno naučila máma. Jinak jsme z paneláku a právě proto trávíme spoustu času mimo byt a hlavně mimo město. I dovolenou máme aktivní, ještě jsme nikdy nebyly u moře, radši cestujeme camprvanem po Evropě. Já osobně jsem spíš válecí typ, takže jsem hrozně ráda, že mám takového chlapa.
Pro všechny chytrolínky, neudělala jsem si děti s lenochem, on se jím stal až postupem času 🤦♀️ Resp. v práci aspiruje na zaměstnance roku. Tam se může přetrhnout, šéf ho zbožňuje. Zato doma je jak oživlá mrtvola. To mě štve, mrzí kvůli synovi. Přijde domů, dám mu čas se najíst, zrelaxovat se ale ani pak sám od sebe nenabídne synovi společnou činnost. Syn chodí (a z mužova pohledu) otravuje, aby si s ním šel hrát ale ten ho pořád odhání s tím, ať se zabaví sám. Co, kromě stavění lega, by spolu mohli tak hodinu denně k večeru dělat?
Môj sa cez týždeň nevenuje je do večera v práci a väčšinou ani deti nestihne, ked je doma cez víkendy, dovolenku, sviatky cas sa snažíme tráviť spoločne ako rodina. Ako ked treba tak zoberie deti von aj sam alebo dohliadne na nich ale nie je to nič co by som od neho pravidelne chcela... Je to na každej rodine ako si to zariadi a odkomunikuje mne by viac vadilo keby si ich chcel brat sam pre seba 🤣 takto keď sme spolu ako rodina mi pride najlepšie aj pre náš vzťah vieme sa porozprávať a nemusíme čakať až na večer a aj pre deti, že majú obidvoch rodičov a nie stále len jedného.
Nemá cenu tady vypisovat, že se manžel našemu synovi (9) věnuje na 200%, to ti bude k ničemu. Spíš si s tvým manželem zkus promluvit, v klidu, bez zbytečných emocí. Nastínila bych mu fakt, že by ho mohlo později za pár let mrzet, že ta nejlepší synova léta proflákal na gauči u TV.
S manželem jsme se seznámila na třítýdením puťáku na východním Slovensku... Vždycky jsme docela dost chodili... Pak přišlo těhotenství a mě bylo tak, že fakt chodit nešlo. Pak se narodil první syn. Svět se zmenšil prakticky na cestu na hřiště a zpět.. Tři roky na to druhý syn... Po narození druhého syna jsem si vydupala, že potřebujeme auto, protože prostě chci s klukama mít možnost občas vypadnout z města (a sama se dvěma dětma to vlakem prostě nedám, zvlášť když straší je extremně snadno unavitelný.).
Mno... na kole jsem kluky učila sama, protože "v Praze se přece na kole nejezdí". Plavat jsme kluky učila sama, protože "studená voda". Na hřiště s nimi nepůjde, vzít míč a jít na zahradu ani náhodou, pokud je venku třeba něco udělat (sekání trávy, řezání stromů...), udělá to sám bez nich ... Jak napadne sníh, nebo přijde mráz, tak ho ven nedostanu, takže lyže, boby, teď brusle... prakticky vždycky já. ... Jo, taky mě to štve.
Jenže ono to neznamená, že se klukům nevěnuje. Přijde z práce, mláďata se na něj pověsí a já jsi jdu na tři hodiny zalízt někam do klidu, zatímco on si s nima hraje (ok, většinou to je hraní her na počítači - ale hraje to on s nima! Samozřejmě, že by pro něj bylo tisíckrát jednodužší vypnout a jít čumět do emailu nebo tak). Vymýšlí rodinné dovolené, výlety a pod, kde se jim fakt věnuje (zatímco já kolikrát vypínám a 'zdrhám někam stranou'), povídá si s nimi o všem možném, učí je počítat, vypráví jim o zvířatech, o zeměpisných zajímavostech... vlastně mám kolikrát pocit, že s nimi mluví mnohem víc, než já. ... ale třeba na úkoly do školy nesáhne. Prostě "to má jinak".
A je skvělej táta i partner 🙂
@veronicka89
@petrasipkova1 No berte v potaz taky to, že každý se chová jinak svobodný, bez větších závazků a únavy a pak po X letech zátěže v práci, kolem bydlení, zajišťování rodiny atp. Takže i z aktivního sportovce se může stát gaučák a i z atraktivní blondýny mamYnka s 20 kily navíc... My jsme s manželem oba za svobodna dělali X akcí pro děti,pořád něco vymysleli, podnikali a vlastní děti nás tak semlely, že nemáme ani setinu té energie co dřív. A to se oba snažíme a věnujeme se jim. Ale ne vždy je to tak sluníčkové, jak by si člověk naplánoval. 🤷♀️
@prejeta_zaba Tak určitě, to tak má většina lidí, si myslím, ale snažíte se co vám síly stačí a to je důležitý.
@prejeta_zaba to jsem ja ta mamynka 🤣...
No , je neco jineho videt ze to cloveka bavi...mimochodem ono jde vymyslet aktivity s detma i s malo energii , pani ale nahore pise ze o nej nejevi zajem... v podstate vubec
U nás to bude asi podobné. My jsme s manželem prohození, numeroložka mi řekla, že já jsem zacyklená v mužské energii a manžel v ženské. :D
Každopádně manžel se o syna stará tak, že když je nemocný, tak ho obskakuje, dává léky, je s ním doma. Uspává ho, čte mu, vstával k němu když byl miminko. Ale sportovně mu nic nedá. Syna beru na 90% výletů sama, jsem s ním i celý dny venku, ale prostě sama. Manžel na nás doma čeká s večeří.
Muj je to same. Co nadelame? ☹ uz jsem mu i rekla ze kdybych vedela, tak si s nim zadne dite neudelam. Do 4 let na neho sral uplne, postupne se to zlepsuje. Proste chlap workoholik taky neni zadna vyhra.
Můj můj je skvělej táta, děti ho miluju, dělá s nimi blobosti, vymýšlí výlety, hry....se synem chodí na ryby. Ale zas nemá vůbec čas na mě 😅, jako partner bych řekla velký blbý, pak třeba po sobě vůbec neuklízí, je děsnej bordelář, takže má obrovské plusy co se děti týče, ale taky minusy v ostatních oblastech 😬😁 Brala bych aby to bylo v rovnováze, ale nemůžu chtít všechno.
Ten vztah k dětem si dělá teď, práce mu neuteče, děti vyrostou. Musí si to uvědomit. Bude mu to pak líto. Chápu, že matka na mateřský co skládá 50 krát dokola jedny puzzle už by si fakt ráda na chvíli sedla před televizí. Ale chlap je celý den pryč, tak by na to měl mít náladu. Je jasný že potřebuje i čas pro sebe, chvíli si jen tak nic nedělat, když hodně pracuje, ale děti jsou přece taky radost, obzvlášť když je to jen jednou za čas.
Můj manžel má hodně náročnou práci, vrací se v 7 i později, kolikrat ještě něco dodělává po večerech nebo o víkendu. Ale na 6 letého syna si čas najde. O víkendu ho bere ven, na kolo, do knihovny, na hřiště. Často spolu něco opravují nebo vyrábějí v dílně. A hodně hrajou společenské hry a čtou si encyklopedie a obecně knížky. Manžel je s ním hodně trpělivý. A každý druhý den ho uspává, střídáme se každý u jednoho dítěte.
Výhoda je, že můj chlap nemá chytrej telefon, nechce ho, že je to žrout času. A taky nemáme televizi.
@rozitta Necetla jsem si vsechny komentare,ale az budu mit chvilku,tak si prectu,protože tema se me dotyka. Manzel sam taky nevymysli aktivity,docela mi to nekdy vadi,ale kazdy vecer pokud je doma mame pravidlo, ze jde se synem do pokoje a cca pul hodiny pred spanim spolu neco dělají. Bud syn cte komiks nebo manzel nejakou knizku nebo si jen povídají,případně si zahraji nejakou hru. Jsou i rychle hry na pul hodiny...dobble, ubongo, rychlý jako rys..koukni. syn ma 9 a tyto hry hrajeme uz delsi dobu. Ted jsem zavedla (se souhlasem manzela
a syna 🙂) ctvrtek jako den deskovych her,tzn.vecer jdou do pokoje uz po sedme a hraji nejakou delsi hru (karak,labyrinth). Jinak ja jsem vecer zase s dcerkou. Ja bych ti teda doporučila ty deskove hry 🙂 No a v létě jezdi manzel rad se synem na kole nebo si jdou na hřiště zakopat s balónem. Casto chodime jako rodina na prochazky,vylety jsou samozrejmosti.
@rozitta Přesně . Děsím se, že budou taky tak pohodlní peciválové. Protože v tom vyrostly. Já jezdila s tátou na sjezdovky, na běžky, bruslit, běhat... Doma jsme hodně hráli deskové hry. No, teď je to furt mobil, mobil, TV. O víkendu chalupa, kde manžel maká a děti někde běhají.
Já (my) s nima jdu max. na výlet, procházku , ale lyže a běžky, brusle už dnes bohužel ne, mám osteoporozu, tak se bojím, abych neupadla. Jdu s nimi sem tam max. do bazénu. To manžel většinou taky zas moc nechce. Výjimečně.
Chce to furt zkoušet, nedat se... I když je pravda, že z toho neustálého navrhování aktivit, vymýšlení, když ta druhá strana s ničím nepřijde, je docela únavné.
@rozitta ten můj taky na sport není hraje tenis, ale dceru (7) i když sama projevila zájem, nemá snahu to naučit prej až se naučí trefovat do míčku, tak sama asi ne že...zkus něco jiného, mého manžela třeba baví s dětmi něco vyrábět a vysvětlovat jim věci. já s nimi jezdím ráda na výlety, do muzeí atd. No a sport jim platíme instruktory a kroužky, protože nemáme dědečky babičky ani nikoho.... Jo a občas se jim to musí trochu nátlakem nacpat. Třeba teď jsem donutila manžela, že dceři každý večer ččte knížku před spaním, trénuje s ní logopedii a občas s ní jde na bazén. ale sám od sebe taky ne, musím nejlíp odjet a nechat instrukce pod výhružkou, protože jinak by jí klidně nechal čumět na televizi celý den...
@rozitta u nás ještě o něco horší, syn má 5 a má jen mě, táta ho vzal ven tak 4krát všehovšudy za celý život, v práci bývá dlouho do večera od brzkého rána a když má náhodou volno o víkendu, většinou si dělá něco na svém autě nebo pomáhá svým rodičům a my máme smůlu, opravdu může být ještě hůř, taky nevím, co s tím dělat, asi už jsem to vzdala, prostě mám děti jen sama se sebou🤷🏼♀️
@rozitta Máme šestiletého a osmiletého a manžel s nimi dělá všechno, věnuje se jim tak nějak normálně... Teď jsem byla tři dny na konferenci a krom vaření (jídelna, mrazák a pizza to jistí 😉 to zvládli úplně v pohodě včetně absolvování kroužků a boje s nachlazením. Co se volného času týče, nejsou naše děti úplně sportovní, takže výlety absolvují jen pěšky (třeba se popovezou něm vlakem a vrátí se domů). Jinak hrají deskovky, makají v dílně a kolem domu, věnují se 3D tisku, prostě tak nějak sdílejí všechno, co je baví.