Jak pomoci dceři, když přišla o kamaráda?
Ahoj, mám takový netradiční dotaz plný bolesti. Moje dobrá kamarádka, kterou jsem vidala téměř dva roky denně se mnou utnula ze dne na den kontakt. Bohužel nespravedlivě, ale o to tu nejde. Jak ale udělat to, aby tím trpěla co nejméně moje tříletá dcera? Doslova milovala jejího syna a on ji. Teď najednou nic. Je mi z toho zle a hrozně mě mrzí, že se na něj stále ptá a brečí, že ho nevídá. Jezdíme na výlety, hrajeme si, chodíme mezi jiné děti, přesto on je pro ni jednička. Dokáže zapomenout? Nečekala jsem, že si takový prcek dokáže vytvořit tak silné pouto.
@95newmommy2020 dekuju. Ničí mě, když se ta moje malá trápí. Vy jste to aspoň měly logicky a postupně, taky jsem čekala, že tohle jednou přijde s nástupem do práce. Ale tohle byl trochu šok na všechny strany.
To chápu, oni si fakt asi tvoří nějakou tu vazbu, ale psychologicky by měl stačit cca měsíc odloučení a zapomenou. 🙂
Tříletá? Za půlroku, za rok si nevzpomene a v dospělosti si ho vůbec nebude pamatovat, pokud uvidí fotku, bude se ptát, kdo to je? Takže bych se toho nebála. Jó kdyby to bylo dítko školou povinné, tam už by to bylo jiné, ale ve třech letech? Takových kamarádů ještě bude...
@ninive211
@95newmommy2020 díky holky, tohle mi pomáhá.
Trosku se pripichnu...nam se tedy kamarad jen odstehoval do dojezdove vzdalenosti,ale jsou to 2 mesice a neni skoro den,aby si dcera nevzpomnela...my jsme tedy s nimi byli nekolikrat v tydnu venku x hodin, vidali jsme se takto 2 roky, my maminky jsme si sedly jak prdel na hrnec a i decka, chybi nam takove to,jdeme kolem, zazvonime,jestli nejdou ven,nebo je hnusne,pojdte si hrat k nam...snazime se vidat i tak,ale je to tezke a ten kontakt s nimi nam hodne chybi
@dashyyy a vídate se ale dál, ne?
nevídáme, není bohužel absolutně kdy.. naposledy ho viděla tak před rokem a půl
@dashyyy aha 😞 to je hrůza.
přijde mi, že časem to jako otupělo, ale občas si prostě vzpomene, že nad Štěpánka prostě není
@dashyyy Ale tak to byla asi starší jak 3 roky, ne? Jde o to, že vzpomínky, které vznikly před 3.rokem věku, většinou časem prostě vymizí a nepamatujeme si je (pokud ano, tak je to spíš tzv. podmíněná vzpomínka spíš vytvořená na základě opakovaného vyprávění nějaké události v rodině, tak si vytvříme v hlavě nějakou ideu, jak se asi ta událost odehrála a vezmeme to za vlastní vzpomínku).
Syn ve třech letech chodil do jiné školky, když mu teď ukážu fotku z té školky, vůbec neví co je to za děti 😆🙈 a to se viděli denně i po školce na hřišti. Teď už třetí rok chodí jinam.
@rozitta děkuji za uklidnění. Je to čerstvé a pořád by mu chtěla i jen volat. To jsme dřív dělali, když se jim stýskalo. Snad to brzy přejde 🙏🙂
@ninive211 tak o to nejde, jestli si vzpomene v dospělosti nebo za půl roku, jde o to, že se teď trápí, ne?
@suzanna123 ano, přesně tak. Od rána dnes zase pro něj brečí 😭
To bude dobrý. Stalo se mi neco podobného. Měla jsem na RD kamosku ze sousedstvi, a víc jak rok jsme spolu byly téměř každý den . Naše děti si na sebe udělaly pouto. Naše cesty se začaly rozdělovat ve chvíli kdy já nastoupila předčasně do práce. Ona nechapala, ze se mi tam tolik chce, a já přestala chápat ji, když se rozhodla nepracovat. A od ty doby začal nás vztah vážnou, až sme se nějak odcizily. A když jdeme kolem jejího baráku, tak tam malej chce. Většinou říkám, ze to teď nejde, ze nejsou doma nebo tak. :D A zabira to postupně. Sice si občas vzpomene, ale už to není tak intenzivní.