Jak odnaučit násilné projevy?

@mamora Taky jsme si tímhle obdobím prošli, dokonce několikrát 🙈 Pokud to šlo, tak jsem se snažila fyzicky mu v bouchnutí/kopnutí zabránit. Důrazné "ne" a chytit ruku. S čímkoli hodil, to jsem mu vzala (a krátce vysvětlila: "házíš s hračkou? Beru ti ji."). Když se snažil kousnout, strčila jsem mu před pusu jeho ruku. Nebudu lhát, taky jsem ho plácla, ale vždycky to byl důsledek toho, že já jsem to v tu chvíli neustála, třeba to opravdu hodně bolelo nebo už to bylo za ten den po stopadesáté. Ale jako výchovný to nebylo, protože syn prostě nechápal, proč já ho můžu plácnout, když se zlobím, a on ne. Důležitá je důslednost a opravdu těmhle situacím předcházet nebo fyzicky zabránit. A vždycky říct, proč ne. To že dítě nemluví, neznamená, že nerozumí. Jen to chce opravdu stručně a jasně, žádnou omáčku kolem. A obrnit se trpělivostí... Když vydržíš a budeš důsledná, jednou s tím přestane 🍀

@mamora mám podobný problém, souhlasím s @emillyhk . Taky se jí snažím v bouchání zabránit. Plácá mě i sebe nebo hází flaškou. Jednou nebo dvakrát jsem to po náročném dni neustála a dostala na prdel přes plinu a bylo to ještě horší. Vím, že takové období má ve vlnách. Když jsem ji říkala au au au to bolí, tak se tomu dokonce začala smát a začala ještě víc. Teď nereaguji vůbec , dělám že mě nebije , že me to nebolí, aby se tomu nesmala a maximálně ji chytnu ruku. Nebo hlavně úplně pohodovim hlasem řeknu že ne, to se nedělá. Ono to jednou přestane, u nás se osvědčilo u všeho že trpělivost růže přináší. Akorát né zrovna hezky to vypadá na veřejnosti, když jdeme třeba v obchodě a já ji zákazu vzít jí něco z regálu, chci ji vzít do náruče a ona mě začne takhle mydlit a já na to nereaguji, jenže reagovat na to au au a ona se tomu začít smát a mlátit mě ještě víc mi přijde ještě horší. A oplatit ji to tím že ji zbiju já, mi přijde, jak už psali holky nevychovne, když ona nemůže a já jo, to ona ještě nepochopí

Nebít. Vždyť když tuhle “techniku” používáte sama když se vám něco nelibi tak to dítě proste převezme a dělá to taky. Děti se učí nápodobou. Záchvaty vzteku jsou normální v tomhle věku ( a ještě nějakou dobu budou).

Nedělej dítěti to, co nechceš, aby dělalo tobě. Pokud na věci, které se ti nelíbí, reaguješ fyzickými tresty, logicky bude dítě na to, co se mu nelíbí, reagovat fyzickou agresí, protože se vše učí nápodobou. Doporučuji na fcb navštívit skupinu psychologa Milana Studničky k projektu "Dovychovat"

Myslím, že to má ještě druhou rovinu a to tu, že dítě to často považuje za hru - jemu se líbí ten silný vjem uderu a zároveň se mu líbí, že reagujete. Tady se přimlouvám za cestu "neodnaučovat, ale naučit jak a kdy". Byli jsme teď nedávno na dovolené s větší bandou kluků. Většina večerů končila tím, že se kluci "prali" - ale byl to prostě cílený souboj pro zábavu. často jsme jim u toho i asistovali nějaký rodič, který korigoval bezpečnost toho, co děti do hry přidávaly (mlátit polštářem ano, plastovou židlí ne. Strkat se ano, boxovat pěstí ne. Chytat se ano, podrážet nohy ne.). Myslím, že je velmi užitečné, aby si kluci prostě zkoušeli sílu i "bojové techniky", ale zároveň musí umět držet ta pravidla, jako "ten druhý musí se hrou souhlasit a musí o tobě vědět". takže bych se s ním klidně i mlátila - na k tomu určeném místě (žíněnka, koberec, madrace...) Chce mě k téhle hře vyzvat? Tak si domluvme gesto - třeba napřáhnutí k úderu a pak počkat, jestli ten druhý kývne, teprve pak ho dokončit. A rovnou to spojovat s tím konkrétním místem.

@mamora tak ja budu nemoderni a strasna. Videla si nekdy mladatka, treba kotat? Cim se bavej se sourozenci? Co zkousej na mamu? Rvou se a testuji, co si muzou dovolit. A co dela ta mama? Jako nejde do toho naplno, ma je rada, ale jasne urci hranice. Na tom, ze male dite kolem 15 m se chce rvat, neni nic divneho, nemusi to ani nikde videt, septa mu to matka priroda. Za me potrebuje zjistit, ze jsi silnejsi a pak mit v tobe vzor toho jak se silnejsi ma ke slabsim chovat. Vetsinou vubec nepotrebujes dite placnout, abys ukazala prevahu. Ale treba s tim psem uz bych mela nutkani mu napodminovat, ze tohle muze zkoncit velkou bolesti (kousnutim), ale ne jemnym poplacanim po pline, jehoz vyznamu to dite vubec nerozomi a muze mu pripadat i zabavny, ani vysvetlovanim, ktere to jeste dite nema sanci pobrat. U nas to byly auta a velke nasili na bratrovi, to jsem je opravdu placla tak, aby je to bolelo. Sice mozna efekt nevydrzi roky, ale to nepotrebujes, potrebujes jen, aby dite a vsichni okolo prezilo ve zdravi do doby nez bude schopno zapojit trochu vic mozek. Co se tyka napodoby, a toho, ze ode me deti "nasili" odkoukaji... nemam zadnou ambici, aby deti z meho chovani usoudili, ze kdyz te nekdo majzne nesmis mu to vratit, protoze ty jsi adept na svatost, co nikdy neodpovida na nasili nasilim. Jestli se pro tenhle pacifisticky postoj pozdeji rozhodnou, je to jejich vec, ale mam je prilis rada na to, abych je dokazala necemu takovemu cilene ucit.

Jinak na rvacky, o kterych pise @cilkat doporucuji velkeho plysoveho medveda. Ten nam v tomhle obdobi "cvicnych rvacek" zachranoval nervy. Chces se rvat? Rvi se s medvedem, pak jsme hrali, ze medved se pere, nekdy vyhralo dite, nekdy medved.
Jinak strasi syn 7 z toho vyrostl velmi rychle a rvat se uz nechtel s nikym min od 4 let, spis od 2. Dalo dost prace ho presvedcit, ze se vubec muze branit mladsimu (a nastavit nejaka rozumna pravidla, co je primerene). Mladsiho prat se bavi, ale jen s brachou, na cizi deti, zvlast na male je tak opatrny, ze vubec nevim, kde k tomu prisel.

@malytlustyhroch takže ho má v případě incidentu se psem flaknout, aby to bolelo jo ?!

@alice180 jo, protoze takhle male dite nepochopi, ze nekdy psa flakne a nema to za nasledek bolest, ale nekdy to za nasledek bolest mit MUZE. Takze jo, lepsi dite jednou, nebo treba trikrat prastit pres ruku, tak ze bude plakat, nez byt cely jeho zivot zodpovedna za to, ze bude mit kousanec v obliceji, nebo ze ho dokonce pes ohrozi na zivote. Nebo pokud chce byt clovek super vlidny a nekonfliktni a bez nasili, tak oddelit dite a psa.
Ale takove to "moje batole si samo rozhodne o tom, jestli bude riskovat, ze ho pes kousne, nebo ne. Vysvetlili jsme si to." povazuju za silene, absolutne nezodpovedne a velmi bezohledne k tomu diteti.

@alice180 ale jako jo, existuji batolata, ktera chteji byt poslusna, perfektne rozumi jazyku, jednou jim reknes "prosim nedelej to" a oni to nedelaji a ty je uplne zbytecne fyzicky trestat (mam jedno takove). Ale nejsou takova vsechna a ja svoje dite nenecham riskovat zivot (jeho ani ostatnich), abych mohla byt dokonala moderni mama, co dite nikdy neplacne.

@malytlustyhroch nemám batole, které poslechne na slovo. Mám i psa a nepotřebuju ho mlátit kvůli nastavování hranic. A nedělám to s cílem, abych byla tzv. moderní, ale protože na fyzické tresty jsou za mě k ničemu. Dělala jsem s dětmi a stačilo mi když jsem udělala prudčí pohyb u stolu, kde psaly úkoly a děti se kryly.

@alice180 tak to je super, ze ti to funguje. Tak muzes napsat autorce ty, jak bys resila, kdyby tvoje dite prastilo psa, zvlast v pripade, ze vis, ze je v kontaktu i se psem, co neni zrovna klidas. Pripadne, co bys delala, kdyby se to opakovalo. Treba rozsiris obzory vice lidem.
Jinak na tom, ze je velmi spatne dostat dite do stavu, kdy je bez prestani ve strehu odkud prijde rana, se shodnem. Popravde si nedokazu predstavit moc situaci, kdy by mi davalo smysl fyzicky trestat dite skolniho veku. Na tom co je fer a oduvodne vuci batolatum se zjevne velmi neshodnem.

@alice180 taky jsem videla na hristi...matka se pro neco rychle otocila do kabelky a dite vedle cuklo stranou a uplne se nakrcilo 🙈 bylo mi z toho uplne uzko 😔
ja nerikam, taky se mi parkrat v nervovym rozlozeni stalo 🤦🏼‍♀️ naposled me dcera naschval drapla do pusy az mi tekla krev, tak sem se po ni spis reflexivne ohnala a placla ji pres tu ruku. mela uplne vydeseny vyraz, protoze normalne se fakt nebijem 😔 nesnesla bych, kdyby se na me dite divalo s takovym strachem v ocich, at uz by udelalo cokoli 🙄

@malytlustyhroch Pes je prostě moje starost, já musím být u nich když jsou spolu. Prostě jsem ji od něj vzala za ruku. Následovalo, že zvířátum se neubližuje, že se pes hladí ne mlátí. Zastavuji i když hruběji hladí a učím ji ja je to správně. Ale tohle je těžký, když nevim, jak je pes vychovanej. Člověk (i děti) vnímají trest ne jako trest, ale jako ponížení. Kdo byl takto trestán, trestá tak dál v dětském kolektivu následně své vlastní děti.

@alice180 takze varianta oddelit psa a dite pokud nejses u toho. Diky.

@malytlustyhroch Psa a dítě nenechám bez dozoru samotné nikdy, na to jsem viděla až příliš pokousání. Nikdy nevíš, co se může stát. A ani já nebiju děti, pokud mají tendence ubližovat zvířatům, odmala je učím, že tohle ne, a zase - jsou-li pohromadě se zvířaty, jsem u toho a zasahuju. Bitím jen ukazuju, že je v pořádku třískat slabší.

@somalicats taky nenechavam psa a male dite samotne, mam to jednoduche, psa nemame, takze jde jen o navstevy. Neznam ale bohuzel nikoho, kdo ma psa a taky by to dodrzoval, fakt nikoho.
Jinak, jak uz jsem psala, ja chci detem ukazovat, ze pokud te slabsi kope, je v poradku se branit a ano i za cenu, ze se ten slabsi bude citit ponizene. A ano, vetsinou to u mych deti znamelo znehybnit, ne dat jim na zadek.

Děkuju všem za názory. Pomohlo mi to se zamyslet, že to musí jít i bez fyzických trestů. Věřte nebo ne, ale nám k nim dost odpor, protože otec nás řezal tak, až se s ním máma rozvedla. Ale dnes mi asi ujeli nervy, když syn praštil psa vařečkou fakt hodně. Dávám pozor, když pes kterému nevěřím, je v domě. Vždycky mám psa nebo syna na očích. Ale nejsem superžena a vím, že to nejde uhlídat. Klidně může praštit cizího psa na chodníku jen když kolem sebe projdou a on ho pokouše (kamarádka mi takovou historku vypravovala). Prostě jsem chtěla, aby si syn zapamatoval, že tohle nikdy nesmí.

Když chceš dítě odnaučit aby tebe nebo kohokoliv jiného bilo, tak ho nebij.

Jak tomu má jinak rozumět??🤷‍♀️

@mamora Neumí zpracovat nával emocí (pozitivních i negativních - proto to dělá i při smíchu i hře). Bitím to nevyřešíš, jen bude dělat nápodobu. Potřebuje být starší, aby uměl zpracovat emoce, pak to dělat přestane. Tvým úkolem je ho to učit, ne ho “za to” bít a vracet mu to. To je zase Tvůj nezpracovaný projev. Začni u sebe, zklidni se a uč ho v klidu, jak pracovat s emocemi.

@mamora
Nemuzes mu vysvetlovat,ze te nesmi bit tim,ze ty sama ho bijes.

To je pak začarovaný kruh, dítě podle mě nepochopí že tě nemá bít když mu sama plácneš. Máme to taky, když s něčím třískne, vysvětlím. Udělám to dvakrát a když to udělá po třetí, řeknu že jde dotyčná věc na vandr a seberu jí ji. Když mě bije, tahá za vlasy atd.zabráním tomu a jen jí v klidu řeknu že mě to bolí a dál neřeším. jí se totiž kolikrát líbila ta moje "au au" reakce a dělala to pak schválně. A řekla bych že to takto pomáhá.

Budu trochu proti proudu, jen trochu. Moje dcera se to odnaučila opravdu rychle, protože když nepomahalo vysvětlování, tak jsem jí udělala to stejné se slovy "takhle to bolí". Byla překvapená, v hlavičce šrotovalo úplně viditelně, ale příště už stačilo říct jen "bolí" a ona přestala. To dítě potřebuje názornost, neví co znamená bolí. Ukázat jak něco bolí mi za celou dobu stačilo jen dvakrát.
Jinak lehké placnuti nebo křičení z ujetých nervů máme za sebou taky a to to být nesmí. Musí to být pečlivě odměřené a v klidu. A s laskavým vysvětlením. Prostě "jsem tu s tebou, ale ukazuju ti svět". Tedy takhle to zní zas jako ťuťu, ňuňu, to taky ne. No prostě v klidu, no.