Jak odnaučit dítě venku utíkat?

My tohle období již máme za sebou, situace podobná, loni v dubnu se nám narodila dcera a malý 3roky - úžasný, chytrý, divoký a nezkrotný. Malá měla 2měsíce, venku pěkné počasí, malý jel na odrážedle, já ve snaze vrátit se na původní váze jsem klusala za malý. Jenže malá začala brečet, já zastavila, volám na malého, at zastaví u přechodu. A malý stál u přechodu a z ničeho nic se rozjel a zničeho nic se řítí audi k přechodu, nebrzdí a minuly se pikosekundu. Ten pohled bych nepřála ani svému největšímu nepříteli!!!!!! Dojela jsem ho dostal přes pusu, až mě ruka bolela - to bylo poprve, co ode dostal. Vymyslela jsem pohádku na tohle téma a celé dva týdny jsem mu ji vyprávěla před spaním. Od té doby už to neudělal. Bylo to hrozné!

@iulia proboha to muselo byt hrozné :((( díky bohu ze se nic nestalo :(

No hele starší je schopný to udělat i teď. Sice běží po chodníku, do silnice neběhá, ale je to vždy jak kdyby ho trefilo a běží. Ke všemu "je hluchej" tak kolikrát řvu jak pitomá "zastav, zastav!" 😀
Ale možná tě potěší, že když se narodil mladší, tak starší chodil způsobně u kočárku a před přechodem automaticky ruka nebo kočáru se chytil. Teď už zase občas práskne do zaječích...
Zkus mu to pořád opakovat, že se bude muset držet, ve 3 letech už má dost rozumu, aby chápal, co po něm chceš. Případně ho nech aspoň chvíli vozit kočárek, to ti neuteče 🙂

Zkusila bych dočasně minimalizovat situace, aby musel jít za ruku. Nejlépe dojít třeba ba hřiště, do lesa nebo parku, kde nejezdi auta a tam ho nechat volně vyběhat, aby věděl, že teď musí za ruku, je to nezbytné a až to půjde, může si volně pobíhat.

Nám na vysvětlení hodně pomohla pohádka o krtečkovi, kde ho přejede auto (myslím, že je to krtek a žába). Dívali jsme se několikrát na pohádku, vysvětlovali, chodili přes silnici jako v krtečkovi za ruku (když pak byli děti tři, tak jsme dělali "hada"). Myslím, že děti tak nějak víc poslechnou, že je potřeba zastavit, když ví, že auto je nebezpečné. Od té doby se mi stane fakt výjimečně, aby nepočkali. Občas teď zlobí nejstarší, prvňák, který ale chce už být samostatný a umí se správně rozhlédnout, jen já mám problém začít mu věřit.

Taky bych to zkusila domluvou a i vysvětlila, proč, že se o nej bojíš a co se může stát. Syn chodí za ruku jen přes silnici, ale on je na sebe docela opatrný,tak nevim jestli to na temperamentní dítě platí taky.

@maretavan U nás rozhodně platí. Dokonce se mi podařilo děti tak naučit, že se i sami hned klidí ze silnice na stranu, jakmile zaslechnou zvuk auta v okolí. Až mě to někdy štve, protože kolikrát je auto daleko, ani nakonec nejede naším směrem, ale děti hned zastavují a jdou ze silnice. Postupně to všichni zvládali zhruba od těch tří let. Občas se stane, že v zápalu hry utíkají rychle k přechodu, tak raději zakřičím, kde se má zastavit. U nás jsou totiž děti tři, tak obvykle nechodíme všichni za ruku, protože jsme pak moc širocí, takže se děti tak nějak ochomýtají okolo mě, případně jdou napřed a pak čekají u přechodů.

Tak dneska mi utekl hned před barakem neměla jsem psa tak sem za nim ležela a dala mu pres ruce ale tak ze to cítil a držel se me celou dobu . :D
Jinak furt vysvětluju a teda nic moc zajimaho všechno jen ne to co říkám :D
Chce furt sam chodit sam se oblikat sam chodit na WC taková samostatná jednotka . ale snad to brzo pochopí jinak holky děkuji za rady a názory

Mám sice teprve dvouměsíční miminko, takže vlastní zkušenost žádnou, ale napadlo mě, jestli by nepomohlo se s ním domluvit, že doběhne k támhle tomu sloupu/ stromu.., a pak na vás počká/ doběhne zpátky k vám a pak mu dát další cíl.

Jednou jsem tu cetla zkusenost jedne maminky, kdy zjistila, ze mala ji utika, protoze si vlastne s mamou chce hrat na honenou a ty uteky byly jedinou prilezitosti, kdy se s ni mama honila. Tak zavedla, ze si v parku hraly na honenou a po chodniku pak mala chodila uz sporadane, protoze si tu honenou uzila jinde. Tak jestli by to nezabralo i u vas.

@mary.jane děkuji to zní uzasne zkusime to 🙂

@maki600 šla bych cestou nejmenšího odporu a jednoduchosti pro mne a poridila bych na syna ksiry (dětské vodítko). Proč na nej řvát a bít ho, když to evidentně nemá žádný efekt. Pokud by se vztekal, ze má mít na sobě něco takového a omezuje mu to pohyb, tak bych mu s ledovým klidem vysvětlila, ze si ale zato muže sám, ze jsem mu už několikrát vysvětlovala, ze utíkat nemůže, ale protože neposloucha, tak holt bude chodit takto, tečka.

@bbn tak přesně toto sem viděla před pár lety u nás v parku. Babička měla vnoučka chyceného na vodítku za poutko u bundy a vlčák vesele běhal okolo.
Ta hra na honěnou zní taky dobře

Ja nevím me by se ty vodítka ještě se psím asi pletly:D on je jinak zlatej kluk takže ho jen minimálně bacam :D
Ale zase když opravdu zlobí tak mu chlap da na prdel ale za chvily o tom nevi

@horsiee jako mne se to taky úplně nelíbí, aby bylo dítě uvazané jako pes, ale pokud opravdu utíká bez poslechnuti i do silnice a domluva není zjevně platná, tak pro svůj klid a bezpečí dítěte bych to poridila. Proč se každý den několikrát nervovat? U nás takhle chodila paní se dvojčaty a myslím, ze ji tím dost nervů ubylo.

@bbn Jistě, lepší je dítě na provázku než na silnici. Je to trochu drsnější řešení, ale když všechno ostatní selže. Ale určitě pomůže i jiná varianta. Třeba se fakt potřebuje jen proběhnout, ty nejvetší problémy mají většiinou ty nejjednoduší řešení.

@maki600 Hele, nám taky takové normální vysvětlování nepomohlo, až právě pohádka o krtečkovi a žábě. Na ní pochopili, že auto je nebezpečné, že můžeš být i hodně zraněný. Ono to, že dítěti auto ublíží může být pro něj hodně nekonkrétní. V té pohádce je vidět, jak krtkovi vběhne do cesty žába a krtek se kvůli ní vybourá a je dlouho nemocný. Tak jim to po několika shlédnutích secvaklo a získali zdravý strach z aut. Ale taky to nebylo tak, že by jednou pohádku viděli a bylo vše OK. Spíš jsme jim to opakovali i venku, před přechodem říkali, že půjdeme za ruku, jako když učil krtek po uzdravení žábu správně přecházet. Jednu dobu se dvojčata trochu cukala a nechtěla chodit za ruku, tak se jim pak líbilo, když jsem říkala, že budeme dělat hada a šli jsme za ruku ve čtyřech. A ze začátku jsem před každým přechodem upozorňovala, že je přechod, ať na mě počkají, pokud byl někdo napřed. Nebylo to hned, ale poměrně rychle se to upravilo. Pak se několikrát po čase stalo, že neposlechli, tak dostali vynadáno, znovu se vysvětlilo, že auto je může přejet a zase byl dlouho klid.

Já myslím, že někdy jen naplácání nepomůže, když dítě necítí to nebezpečí z auta. Takhle jsem viděla dvouleté batole jedné známé. Šli pro staršího do školky, batole jí ujelo na odrážedle a vrhlo se bez rozhlédnutí přes přechod. Známá byla daleko, nestíhala ho doběhnout a my zrovna stáli na druhé straně přechodu. Tak jsem batole zadržela a počkala, až ho známá dohoní. Ta mu vynadala, že jí uteklo, že šlo samo přes přechod, plácla ho přes zadek. Pustila batole na odrážedlo a to jí okamžitě ujelo a na dalším přechodu zase nezastavilo. Moje stejně stará dvojčata v té době na mě před přechodem normálně čekala a neutíkala. A myslím, že k tomu přispělo i to, že jsme vždy zdůrazňovali, že čekání na přechodu není žádná zlovůle, ale nechceme, aby nás přejelo auto, kdežto ta známá tu část o autu vynechala. A to mé děti jsou spíš temperamentní a ne vždy poslechnou na slovo.

Ještě mě napadlo, třeba by ho mohlo bavit se s maminkou u přechodů rozhlížet a kontrolovat, jestli se rozhlédla správně. Ale nevím, jaký je u vás provoz. U nás jezdí aut málo, tak můžeme čekat, až vůbec nic nejede, což ve větších městech úplně nejde.

no a jeste my mame klíčová slova na která musi poslechnout napr. křižovatka = stůj a cekej, přechod = to samé, doma pak chemie = na vse iklizeci apod a to pak ví ze nesmí sahat ze to je nebezpečné. krtecek je vazne supr, tam to hodne pochopí... u nas taky pomohla rozjezdena lahev nebo plechovka, pochopil jakou ma auto sílu...

@maki600 Ale musím Tě uklidnit, až bude mít malej 4r, tak bude uplně vyměněný. Stane se z něj malý dospělák, který přesně ví, co se dělá a proč🙂

Dcera to dělala taky, řekla jsem 'utečeš, jdem domu' a šli jsme! Jednou, dvakrát, třikrát, po čtvrtý stačilo říct 'jdem domu' a stála jak solnej sloup 😀 Jasně že mě štvalo oblíkat do zimy dvě děti na 5min pobytu venku, ale s ní to nešlo.. Ale pořád ty zdrhací choutky má.. Posledně jsem jí řekla, že bude sedět v autě místo solný jeskyně jestli mi zdrhne, zdrhla a vyválela se v blátě, tak jsem jí nechala v autě 10min, pak tam byla zima tak jsem jí vzala na milost, ale ona musí vědět, že svoje slovo dodržim..Domluvit se s ní nedá, dělá naschvály a vysmívá se, na zadek mě dřív bolí ruka než jí to vadí, jediný co docela funguje, když má její chování negativní následek pro ní samotnou

@barbara04 tak to já jsem hard core matka, jsem jí ukázala přejetou kočku, nebo lišku nebo co to bylo, a řekla jsem jí, že tak bude vypadat když jí přejede auto, taky si to asi vzala k srdci, od tý doby když řeknu že tu jezdí auta, zastaví se nebo aspoň běží od silnice pryč

@martinka_33 😂😂😂u nas zádný zviratka nebyly no🙂 ale ta plechovka asi stačila

@martinka_33 Ty jo, jako bys mluvila o mé dceři. Když chce, dojde daleko předaleko ale jak se zasekne, to je peklo. Mám bobky co budu dělat pže v květnu rodím a nemůžu ji honit po chodníkách s kočárkem. Má něco přes dva roky ale už je děsně rychlá. Včera jsem s ní právě cestovala přes město, pěšky a myslela jsem že ji snad přerazím. Schválně behala přesně na opačnou stranu než jsme měly jít, vysmátá, má mě na háku. Já jsem jí už s pupkem a kabelou nemohla dohnat a ona z toho měla děsnou prču. Ječela jsem na ni pže nám ujel kvůli tomu autobus před nosem, pak běhala do silnice, řidiči zastavovali, málem ji přejel cyklista když vletěla na cyklopruh na chodníku (nekecám, vysmekla se mi a bylo to o chlup) a když jsem ji vzala za ruku a někam táhla, tak se prostě pověsila a řvala. A já ji už nemůžu a ani nechci nosit. I na zadek jsem jí nakonec plácla, ale to moc necítí a hlavně to nepomáhá, domluva samozřejmě žádná. Lidi se po nás ohlíželi, já už ochraptělá hysterická rozcuchaná matka s nevycválaným děckem. Já si s ní opravdu nevím rady, asi zavedu ty kšíry jak tu někdo psal.