Jak odnaučit dceru ničit věci?
Holka v první třídě neustále ničí věci-dneska zrovna zničila nové pero tím,že ho strouhala strouhátkem na tužky.Už jsem zkoušela,že si musí koupit nové za peníze z pokladničky a podobně.Domluvy ani vysvětlování nezabírá,Makarenko taky ne.Záložky do školy a podobné drobnosti jsou neustále pomačkané a podobně.Nějak pomalu nevím jak na ni.Poradí někdo?
Že v nových semiškách vleze do kaluže mě sice taky vytáčí,ale to je menší zlo,než ty školní věci.Něco je z nevědomosti,ale přece není tak hloupá,aby si záměrně ničila pomůcky do školy,když ví,že bude pak problém.
Chválit za každý úspěch, kdy něco bude v pořádku, mrknout jen tak večer na věci a ocenit, že jsou v pořádku. Pozitivně🙂.
Upomínání a napomínání a zákazy - jedním uchem sem, druhým tam. To je normální. Zkus na to po dobrém🙂
Taky me napada, ze se treba ve skole nudi a proto si hraje a nici veci.
po dobrém jsme to zkoušeli od začátku,kladná motivace taky je a stejně to udělá zase
Tak se ještě zeptat paní učitelky ve škole, jak se chová. Zda se nudí, je nesoustředěná, a tak dále...
Napadlo mě,jestli je ve škole vše v pořádku - šikana a nedělá to jako projev..
Ahoj, takové děti jsem taky učila. Otázkou je, jestli to dělá jen ve škole nebo i doma...Některé děti to nedělají záměrně. Buď se houpou, cucají tužky, venku okopávají patníky...pořád musí něco dělat. Je v nich neklid, který může mít různou příčinu. Narození sourozence, nějaká změna v rodině, nástup do školy,...možností je mnoho. Pokud to dělá až teď a nezabírá domlouvání, pozoruj ji, mluv s ní, sleduj změny, záměrně se jí ptej...jak se jí spí, jestli jí něco netrápí, jestli nechce více času strávený s rodiči apod.
Některé děti to mají od narození a to se nedá dělat nic jiného než se s tím smířit. Ony se snaží, celou hodinu se soustředí na to, že nesmí okousávat tužky, pak jsou vyčerpané a nešťastné, když maminka prohlíží pouzdro a zase najde něco negativního. Ze zkušenosti vím, že negativní reakce, křik, scény, výhružky apod. nikdy nepomáhají, dítě se cítí nepochopeno a samo.
Je potřeba pozitivně motivovat. Udělat si rituál. Každý večer sama donese pomůcky a ukáže, jak si je strouhá, že má vše v pořádku - pochvala, pomazlení...
Určitě i promluv s učitelkou. Jak je dcera soustředěná, jak reaguje, jestli není nějaký problém.
Zeptala bych se i manžela, babiček, kamarádů...jestli se něco nestalo.
od malička je divoch.Takový typ,co nejraději leze po stromech a jezdí na kole-samozřejmě nejlépe z kopce dolů a bez držení.ve škole do vánoc byly problémy-boj o pozice mezi novými dětmi.Nenechá si od stejně starých poroučet,tak to bylo divoké.Ale ted ˇuž se to usadilo,známky až na výjimky jsou jedničky.Před půl rokem jsme kvůli škole byli i v pedagogické poradně,je vše v pořádku,jen je prý živější a narazili jsme na učitelku,co nechápe,že se nový kolektiv musí sám sžít.To tvrdil psycholog.Takže to asi bude jen hyperaktivita,chvíli v klidu nevydrží.i doma by nejraději každou chvíli dělala něco jiného.No asi bude po tatínkovi.Zřejmě se jí bude muset říkat vše do detailu přesně.Jako když musím říct tatínkovi,že prosím vynést koš ,protože nestačí říct,že je plný.Asi ji taky budu muset říkat,že pera se nestrouhají,v žákovské známky neobtahují,kousá se jenom jídlo a podobně 🙂
Mozna touzi po pozornosti - z nedostatku te pozitivni pozornosti od rodicu bere zavdekem i te negativni, kdy neco provede a nasledne dostane vynadano...