Ahojte maminy, mám dvouletého klučinu. Neporadíte, zda jde i ve dvou letech, když je zvyklý na uspávání(stačí, když ležim vedle něj), naučit kluka usínat samotného? Mě to uspávání extra nevadí, ale do roka bych chtěla otěhotnět a neumim si pak představit ten kolotoč s uspáváním staršího a do toho mimčo.. 😒 Koupila jsem mu i svítící želvičku, ale zatim nic, nepomáhá, ani po dobrym, ani po zlym...už jsem ho během večera i 7 x vrátila, že bude spinkat jako velký chlap, ne, zase se vrátil, furt dokola a řev...nemáte nějakou zkušenost?
@petruskaaa Kluk má velkou postel a umí si otevřít, tak nevim, jak nechat vyřvat, páč pokaždý vyleze s řevem z postele a běží do obýváku... ☹
@petruskaaa opravdu hrdinství 😝 , tebe někdo nechává vyřvat, když je ti smutno a potřebuješ někoho na pomoc?
@moncicak.as petr to má tak nějak střídavě, někdy je rád, když s ním někdo zůstane, někdy mu to nevadí...ale pokud u vás stačí jen u něj zůstat před usnutím, nebrala bych mu to, prostě to potřebuje asi, a sám časem přijde na to, že je velkej kluk🙂)). ještě máš čas, a až to bude akutní, třeba se to do té doby upraví. nelámala bych to přes koleno. dopřej mu tu jistotu, že jsi u něj🙂
@moncicak.as jinak my necháváme petrovi otevřené dveře, a funguje, když mu povím, že jestli nechce, nemusí spát, může si vzít nějakou hračku do pelíšku, ale jednoznačně ví, že je po koupání, jídle a je večer, postýlka a už žádné akce. tím, že ho nenutím, sám si rozhodne o tom, co bude dělat, a nakonec se zachumlá a spí.
@berenika39 myslíš, že mi pak nerupne, až bude druhý mímo? 😀 Mám z toho docela strach...on i spí s námi v ložnici, ale ve své velké posteli...nechávám mu i otevřené dveře, aby věděl, že tam není sám, že jsem hned vedle, ale nevim, nechce...zkusim ho víc utahat, ale mám pocit, že pak padnu dřív, jak on.. 😒 😀
@moncicak.as myslím, že se to do té doby vyřeší, fakt. a taky spoléhám na jaro, léto, až budem moct být víc venku...už vloni jsem to viděla, po celém dnu venku na hřišti, písku...padnul za vlast a nemuseli jsme nic řešit.. a nezkoušela jsi třeba pohádku na cd?
@berenika39 ne,to jsem nezkoušela, já mu pohádku čtu sama, ale zkusim to...🙂 on ráno vstává pozdě, až kolem 9, spát jde tak kolem 2 a kolem 3 - 4 se budí...večer ho honim do postele kolem 8 - 9.hodiny, většinou usne až kolem 22 - 23.hodiny, a to je šílený... a to je problém, páč neni grogy, i když lítáme po spaní venku. Odpolední spánek mu odpírat nechci...jediné, co mě napadá, nenápadně ho prostě budit, třeba na čůrání (už nemá plínky) třeba v 7, a tak by se mu to mohlo posunout a pak by únavou mohl usínat sám...ale nevim, zda je to reálný.. 😒 byl by to trénink i na školku...
@moncicak.as taky čtu pohádku sama, ale myslela jsem, jestli by si nepřiapadal důležitě, byl by sám v pelíšku, poslouchal , usnul....ale stejně bych mu tě dopřála....🙂))).
Nevím, neumím poradit, možná by to šlo, trochu to celé posunout, vstát dřív, dřív polední spánek, dřív večerní....to asi chce zkusit. Petr dlouho chodil spát v jednu poo. Ale spal třeba do půl čtvrté, pak jsme neměli nic z odpoledne, zvlášt v zimě, a večer se mu nectělo spát před osmou, půl devátou. Zkusila jsem ho dát spát o hodinu dřív, přesně v poledne, a usnul. (ráno vstává v půl osmé jak časovaná bomba). Spí ted od dvanácti do dvou, půl třetí a je to ok. Večer usíná v osm. ALe tohle je hodně indivindi, zkus, uvidíš.
Cokoliv zkusíš, je ok, jen ho nenech brečet, až z toho usne. Ta důvěra se už nedá vrátit..
@berenika39 Zkusila jsem to,ale nemám na to srdce, i když mám na něj vztek...stejně ho jdu pak uspat...no, snad ho nebudu uspávat ještě v 15ti 😀 Zkusim tu pohádku, třeba to zabere...díky za tip! Zítra má budíček o 7, uvidíme, co on na to...to bude zabijácký i pro mě 😒 😀 Snad ten posun času pomůže...
tak at vám to funguje🙂))). a ne moc změn najednou, lepší jednu - zkusit, počkat, pak další....držím palce🙂)))) dej vědět. zítra se tu dočteš určitě i jiné porady🙂
@moncicak.as no jo,aha,vy jste starší,my si ještě otevřít neumíme 🙂 tak to asi bohužel neporadím ☹ ...dcerka se to naučila vlastně sama už vpostýlce,když začala spát jen 1.denně a večer byla tak vyšťavená že si lehla a usnula,tak že pak ani s přechodem na velkou postel nebyl problém,jenže pak byla přes měsíc nemocná a uspávla jsem jí a spala jsem s ní v pokojíčku,samozřejně už si nato zvykla a nechtěla pak usínat sama,ale asi že už to měla zažité,tak si pár večerů pobrečela a bylo to zase v pohodě...pak měla ještě období,kdy se budila v noci a plakal,vždycky jsem u ní vysedávala dokud znovu neusnula,pak jsem jí začala povídat,že je noc a všichni ještě spinkaj a že si jdu lehnou k tátovi a budu vedle..a kupodivu to zabralo...tak to můžeš vyzkoušet...nebo třeba to chce jenom čas...a přijde na to sám,že už je velkej kluk a usínat bude chtít sám,jednou se to naučí,neboj a do té doby přeji pevné nervy 🙂
@berenika39 možná tě to překvapí,ale taky mě rodiče nechávali vyřvat a přežila jsem to bez úhony....taky je rozdíl,jestli děťátko pláče,protože je mu smutnu nebo ho něco trápí,nebo trénuje maminku,jestli přiběhne vždycky když si fňukne...ale tohle je věc názororu,tak že by jsme to tady mohly řešit do nekonečna 😉
@petruskaaa Díky moc, možná je to tim, jak jsem psala, že neni dostatčně unavený...on už odmala spal s námi v posteli a postýlku mi bojkotoval.. 😒 Ted spí ve své, ale uspávám, jak jsem psala, snad to do 15ti odezní 😀
@berenika39 Tak ráda vidím, když někdo argumentuje proti "nechat vyřvat"...
@moncicak.as Já bohužel neporadím, T usíná stále u kojení, když se to neprotáhne na 30 min jako dnes, je to ok, ale už bych taky ráda změnu. Také se třesu na jaro, až se bude moct utahat... Zatím jsem nikdy uměle do ničeho nezasahovala, stále se situace lepší a lepší (např. už jen 1 kojo kolem 2.h + noc bez plenek...). Neboj, taky se to u vás posune k lepšímu.
Dobrou noc.
@moncicak.as Počkej, jak budeš škemrat, aby si k Tobě tvůj milovanej chlapeček v 15ti lehnul!!!!
@jenovefa Myslíš? 😀
@jenovefa Táďa taky usínal u kojení, odstavila jsem v 19ti měsících, a odbourala to, ted jsem odbourala i ,,osahávání na prsou" při usínání, tak už mu stačí jen, když jsem vedle něj... 🙂 Ty jo, jste dobrý, v takovym věku bez plenek 😎 My jsme bez plenek i na noc cca. měsíc a půl.. 😎
@moncicak.as tak moje dcera už měla 3 roky a pořád ji večer uspáváme 😅 Takže špatná zpráva je ta, že není jistota, že je to časem přejde 😝 , ale dobrá zpráva je, že se to dá zvládnout i se dvěma dětma 😀
Nevím teda, jak to je u vás, ale můj manžel bývá 99% večerů doma, takže pak já mám na starost tu mladší a on tu starší. Celý den je v práci, tak si to aspoň večer vynahradí - vykoupe ji, čtou v posteli pohádku a pak s ní chvíli počká, než usne.
A když jsem sama doma, tak se to taky nějak udělá - třeba dám nejdřív spát tu mladší a až pak jdu s tou starší, nebo je dám najednou a ta staší si zatím hraje sama v postýlce a já za ní pak dojdu, když je hodně utahaná, tak usne i sama.
@moncicak.as Tak to je u nás aktuální téma. Dokud měla dudlík, tak usínla sama krásně, ale pak jsme se oddudlíkovaly, začali číst pohádku (jeto asi 3měsíce) a leželi jsme naproti postýlce na gauči než usnula. Nějakmi to nevadilo, usínala kolem 21.h....ale teď poslední dny začala šíleně vymýšlet. Nechce pohádku, máma hají - tak máma hají na gauč, jekot: peřinkůůůů, nejde - máma přikreje, máma hají-tak máma hají, kočičkůůů, přikrejt, nejdeeee, jekot...a takhle neúnavně furt dokola, to už nám tekly nervy, usnula až po 22.hodině, manžel ji držel za ruku, hladil....ale tohle fakt byl teror. Tak jsme si řekli dost.
Dnes jsem ji celý den připravovala na večer, že přečteme pohádku a řekneme dobrou noc a máma půjde vedle do pokoje. Byla pro, ale večer měla evidentně jiný názor.
Pohádku nechtěla jen číst, ale prohlížet, tak jsme prohlížely, pak jsem řekla dobrou noc a šílený histerák... Byli jsme na to připraveni. Samozřejmě okamžitě si slezla a otevřela dveře,takže jsme ji asi 20x vraceli zpátky do postýlky. Pěkně v klidu (bez nervů) jsme ji zase uložily, nejdřív jsme si vysvětlovali, povídali, říkali, že ji máme rádi a že jsme hned vedle...ale jakmile jsme řekli dobrou, tak zase šílený řev, ke dveřím....tak jsme zase vklidu vše opakovali. Vydržela to hodinu, najednou klid, slyšeli jsme kroky, ale nešla ke dveřím, ale přelezla si na gauč a tam vytuhla. Pak jsem ji přenesla do postele.
Nemám výčitky, že bych ji nechala vyřvat někde samotnou v postýlce (takhle jsme to dělali, i když jsme ji to učili poprvé, ale to bylo jednodušší tím, že měla ještě dětskou postýlku a nevylézala, to jsme k ní chodili první den třeba každou minutu, druhý den po 3min atd. Asi 5.den už usínala sama bez řevu a tak až do toho oddudlíkování).
Tak jsem zvědavá, co zítra. Dnes ani nespala přes den, poslední dobou ji po oběděuspávám skoro hodinu a pak spí tak 50min. Dnes měla šanci usnout v autě (to vytuhla vždycky), ale dnes ne, ani pak večer na cestě zpět domů, z čehož jsem měla strach. A večer byla úplně v poho, ani nebyla protivná.Takže asi zkusíme nedávat spát přes den.
Omlouvám se za román, ale sdílená starost, poloviční starost, tak sem zase zítra nahlásím náš stav.
Držím všem palce
ahoj, tak vlastní zkušenost zatím nemám, malýho uspáváme jeden z nás a to tak, že on leží ve své posteli a já nebo taťka v své a on za chvíli (někdy mu to taky trvá) usne. Ale kamoška má holčičku - budou jí v květnu 4 roky - začala sama usínat před pár měsíci - stačí když jí řekne ať si jde lehnout a spát a ona jde a během chvíle je tuhá. Jinak do té doby uspávali jako my a navíc ještě s nimi spala v posteli. Kamoška říká, že k tomu samostatnému usínání hodně pomohla školka - prý se tam malá naučila ležet v posteli, ikdyž nespala.
@moncicak.as ahojky meli jsme to stejne 🙂 dcerce je ted 2,5 roku a usíná sama... byla zvyklá, že jsme u ní leželi a ona měla pocit, že tam s ní někdo je... bylo to tedy většinou po tmě a my se pak po kolenou pomalu plížili pryč, aby si toho v polospánku nevšimla.. 😉 docela drama... a pak jsem ji jednou vysvětlila, že my jsme tam a že se nemusí bát, nechala jsem otevřené dveře a normálně jsme se tu pohybovali, aby věděla, že tam není sama... a světě div se pomohlo to...má tedy trochu světýlka v pokojíčku a poslední měsíce si listuje knížkama a prohlíží si dětské časopisy s hračkama až usne 🙂 měli jsme to podobné jako akras..malá měla do dvou let dudlíka a do té doby ji to bylo jedno.. a pak jsme ji prostě přesedlali na knížky dali jsme ji jednu jen její, v kt. si bude číst a četli jsme ji pohádky i my..ale chce to prostě odejít, ikdyž bude brečet..je to těžký, ale oni si prostě zvyknou...
@berenika39 když ono je někdy rozdíl brekot a brekot, asi každá máma pozná, kdy si fakt dítě vymýšlí a navíc každé to dítko je jiné a je hrozně těžké radit co a jak dělat, každý musí najít nějakou tu svoji fintu..ale já rozhodně nejsem pro, aby si dítko rozkazovalo kdy a jak bude spát a hlavně v kolik hodin.. ono jako do jisté míry už to dítko toho zneužívá v těchto letech... a brekot je nejlepší zbraň pro něj.. a jak rodiče podlehnou, tak si myslím, že to moc dobrý není 🙂 samozřejmě když byla dcera nemocná, tak jsem u ni byla a tím se vše nabouralo třeba na 14 dní a jelo se nanovo..důležitý je, ale rozlišit o co těm rodičům jde.. demokracie je hezká věc, ale ne vždy se vyplatí 🙂
@lisounek nezlob se, ale vůbec není nutné rozlišit, o co těm rodičům jde. je důležitý rozlišit, o co jde dětem 😉 .
Dítě si přece nerozkazuje, kdy chce spát, jen rodiče repektují jeho potřebu - kdy se mu chce spát. Demokracie se vždycky vyplatí, to je základní princip , který je nutný pro život - a je jedno, jestli v rodině nebo společnosti.
Nevadí, neberu ti tvůj názor, ale můj je prostě úplně opačný 😉
@moncicak.as - zkus prostudovat metodu postupného snižování vlivu --- je to o tom, že nejde najednou od dítěte odejít a zavřít dveře a nechat vyřvat...nesouhlasím s tím, ani pokud dítě "vymýšlí"...je to o tom, že namísto ležení s dítětem, si jen sedneš vedle postýlky, potom se posuneš dál od postele, pak ještě dál ...a tak vždy po nějakém období natáhneš vzdálenost, až se dostaneš za dveře...ale nevím, jestli to funguje na tak velké dítě...U nás to je tak, že máme rituál - dřepím u jeho postele - řeknu pohádku, pak písničku a pak se mazlíme...a pak jdu pryč stím, že mě může kdykoliv zavolat, že hned příjdu - první dny jsem tam chodila i 50x, odešla, hned volal a zase přišla...když mě potřeboval, tak jsem tam zůstala na utišení, na pomazlení, ale dávala jsem najevo, že ok, pomazlíme se, pak půjdu...Na tvém místě bych asi zkusila toto:
1. zůstala bych následující období /možná měsíc/ u něj u postýlky, ale už jen vedle postele a povídala mu, co mu tak vžy povídáš - nevím, pohádku, písničku, mazlení...a trvala bych na tom, že jen jednu pohádku, jednu písničku a pak už nepovídat a jen mazlit...nevím, jak to máte dohodnuto...už bych k němu nelehala...a zůstala až usne...
2. po tom měsíci nebo po nějaké době, jak si na to zvykne...bych se pokusila mu vysvětlit, že je potřeba aby usínal sám..že máš vedle nějakou práci a že jakmile tě zavolá, že hned příjdeš...můžeš už ten předcházející měsíc občas pod nějakou záminkou odběhnout, že jdeš na záchod, že se vrátíš...a tady bych se pomalu snažila, podle toho, jak to půjde, že jak tě zavolá zpátky a nebude tě chtít třeba pustit, tak zůstat u něj - ok, potřebuješ mě. Chceš se ještě pomazlit...ale současně pak i dodat, tak já na chvilku zůstatnu a pak půjdu...jaokby mít v hlavě, že ho chceš uklidnit, říct mu jak ho máš ráda, že jsi tu pro něj atd...jakoby ho zklidnit, ale současně vědět, že nezůstaneš až do usnutí...zkoušet to odejít...Podle mě to ale musí jít postupně, nelíbí se mi jakékoliv vyřvávání, dítě musí mít jistotu v tobě..náš si taky bere do postele hračky
@lisounek - je zvláštní,že když budu počítat s tím, že děti si vymýšlí a že dělají naschvály, tak takové děti fakt budou v našich očích..já jsem neměla snad ani jednou pocit u našeho, že dělá něco naschvál a že musím jeho chování korigovat jako vyšší moc...asi je to o tom, že skutečné dobro jde probudit jen dobrem...takže pokud dítě něchám vyřvat, aby si nezvykalo...tak asi toho dobra moc neprobudím, jen něco zničním...ale tohle není jen o spaní, mám stejný názor jako @berenika39
@blandik Ted poprvé začíná spát ve svém pokojíčku, líbí se mu tam, uspávám zatim furt, ale ne tak dlouho...zkusim to, jak píšeš, pomalu...snad to vyjde, chce to jen vytrvat 😉 My nemáme navyklý mazlení večer, vyčůrat, přečtu pohádku a pak chce, abych s nim ležela v té jeho postýlce a on usne...ted chci začít, že nebudu ležet v posteli, ale budu třeba sedět vedle postele, a jak píšeš, dál a dál... 🙂 Snad to vyjde, držte palce! 😎 😀
Teda holky, ze zvědavosti jsem přečetla toto téma a musím říci, že tohle vůbec neznám. Bývalo dříve, že jsme Honzíka vždy unosili ke spánku, trvalo to cca do jeho 1,5 roku a pak jsme přišli na to, že už nosit nechce, tak se uspával do dvou let mlíčkem a měl v té době i dudana. Pak dudana odložil, ale že by dělal scény? 😕 😕 Dostal ke druhým narozeninám novou postel a báli jsme se, jak vezme tu změnu, že nebude spát ve své staré postýlce a vzal to na výbornou. Večer chodí spát v 19. hodin, protože takto chodí spát tzv. od narození a žádné zdržování a vychylování se od stejné doby spánku, např. jeden den spát v 21. hodin a druhý až ve 23. hodin - to mi přijde extrémní 😝 😝 , jsme nezaváděli a já bych to ani netolerovala, jedeme prakticky ve stejném režimu od jeho narození, koukne na večerníčka, řekne dobrou noc strýčku Fido a usne sám do půl hodiny, ale v poslední době tak do pěti minut 😀 😀 . Ráno vstává jak kdy, ale tak to těch 6. hodin 😉 🙂
@moncicak.as - tak to podle mě chce hodně pomalu, aby si nejprve na ten pokojíček pořádně zvykl...a zapoměl na spaní s vámi...určitě to půjde...je dobré mít ten koncept založený na důvěře, na bezpečí (zavřít dveře, nějaké řvaní kolem spaní - to není podle mě vůbec dobré...aby člověk mohl usnout, musí být uvolněný, nějakými stresy kolem z té činnosti tak akorát uděláme strašáka pro dítě...navíc se kolem těch 2-3 let můžou přidat i nějaké noční můry...). My jsme se taky nemazlili dokud spal ve šprušlaté postýlce, ale u té velké postele se nám to zdálo jako moc dobrý nápad, takové zklidnění. dáme si pusinky, řeknu mu všechny ty krásné slova....a pomáhá to malému říct předem - třeba před odchodem do postýlky, jak to bude, že jedna pohádka...a pak máma počká až usneš...povídat si budem až ztíra...dneska jsme si už všechno řekli...Držím palce...
@anta - máme to podobné - chodí spát po večerníčku /jako mimo chodil o ho'dku dřív, už v šest/ a ráno vstává tak v 5:00-5:30..ale to se mění, bývaly doby ještě nedávno, že chrněl do šesti...Ale měli jsme vzdor - zrovna přes Vánoce - že chodil spát i o desáte večer...nechali jsme ho, přešlo to samo....
@moncicak.as tak my slavíme dnes úspěch. Přišla s řevem asi 3x (intervaly tak do půl minuty, co jsme odešli z pokoje). Celý den jsme chválili, říkali babičce, jaká je šikovná, že už hajá sama..... Když jsme potřetí ukládali, tak řekla, že chce hají na gauč (včera si tam sama po hodinovém opakovaném ukládání a řevu přelezla sama a usnula tam. Dnes jsem ji vyhověla, dala jí tam peřinku, plyšáky a za chvíli byla tuhá, za 15min jsem ji zase přenesla do postýlky a hajá. takže dnešní celkový čas asi 10-15min 😵 .
Jsem spokojená, nenecháváme ji vyřvávat samotnou v pokoji (to by ani nešlo, protože stejně do půl minuty přijde s řevem za námi), jakmile přijde, v klidu konejšíme, chválíme, mazlíme a pak zase dobrou noc a jdeme (a jede to nanovo)....
Ale důvod, proč jsme zase přešli k odnaučování uspávání byl fakt evidentní. Kdyby to bylo jako dřív, že tam ležíme než usne, tak bych klíďo brďo uspávala dál. Ale poslední dny si fakt vymýšlela, komandovala, ječela a vztekala: máma hají, po 10s, máma přikrejt, hají, máma nožičku přikrejt (ihned se zase celá odkopala) a zase přikrýt méďu, kočičků, máma hají....takže jsme jen vstávali a zase si lehali na gauč a plnili její "rozkazy" vysvětlovali...., ale nic, takhle kňourala a vztekala se třeba hodinu..dřív jsem tohle u ní taky nezažila..... takže to skončilo takhle....a jsem ráda. Myslím, že je nakonec klidnější po 10minutách chození za námi než po hodinovém vztekání.
takže huráááá, snad to tak půjde dál.
@anta Mě Táďa odmala neusíná sám, flašku s mlíkem nikdy neměl, takže jsem uspávala a dudlajze má ještě ted...Vstává až mezi 8 a 9, odpo už ani nespí, tak večer jde jakž takž spát kolem 8, ale zatim uspávám, ale ono se to zlepší 😎
@akras že bych taky pořídila gauč? 😀 😀 😀
Já to řešila asi na 18.měsících.Použila jsem metodu nechat vyřvat a u nás byla účinná - stačilo pár dní 😉