Jak naučit dítě jíst příborem a nepřijít při tom o rozum?

díky za odpověď 🙂 já jsem na něj velmi přísná, neustále ho vychovávám. Dokrmuju jen částečně - mám obavy, že pokud ho budu výlučně krmit, nenaučí se jíst příborem nikdy.

@yamdena Ahoj, můj to taky dělá - teď už míň teda, o dost. Nějak jsem mu v tom moc nebránila, prostě jsem mu vždycky řekla, že moc hezky papá, když mi na to řekl, že bude papat rukou, tak jsem mu to odsouhlasila, ale dodala jsem, že lepší by to bylo vidličkou / lžičkou. Když opravdu jedl vidličkou nebo lžičkou, tak jsem se snažila to vždycky okomentovat, jak krásně mu to už tou lžičkou / vidličkou jde, jak papá jako velkej 🙂 Prostě vždycky spíš pozitivně. Dneska už do toho hrabe rukou málokdy, spíš výjimečně, když dělá blbosti, jinak umí moc hezky tou vidličkou a lžičkou, i řidší věci (dřív jedl rukou i polívku, z toho mě mohlo trefit 😀 ). Spíše bere rukou kousky, co mu nejdou na vidličku napíchnout, že se rozdrobí (třeba vařené brambory).

To, že to prská po tobě, hází na zem atd. mi už připadá spíš jako vzdor proti tomu napomínání, znám to u Sama, ne sice zrovna s jídlem, ale se spoustou jiných věcí ano - přesně ten vyzývavý pohled přímo do očí, když dělá něco, o čem ví, že mě to naštve. Možná ze začátku si tou rukou jenom snažil jíst a když viděl, že tě to štve, tak začal schválně u toho blbnout. Na to mám jediný recept - hlavně klid, případně v klidu poznamenat, že se papá lžičkou nebo že jídlo musí zůstat v mističce, případně že se dává do pusy - podle situace, a jinak spíš ignorovat. Případně po jídle sdělit, že je na zemi (na stolečku, na zdi, na stropě... 😀 😀 😀 ) nepořádek a je potřeba, abychom to spolu uklidili.

A ještě mám jednu radu pro tvůj zdravý rozum - můžu doporučit bryndáčky z IKEA, takové s rukávkama, pak mi nevadilo, že se celej zmatlá a brala jsem to nějak v klidu 🙂

Ale jinak tě chápu, já mám zase "psychózu" z ukládání, když nechce ležet v klidu a dělá blbiny v posteli v době, kdy má už jít spát - někomu by to přišlo jako nic a já, nevím proč, z toho vidím úplně rudě, přitom to není objektivně vzato nic hrozného - takže ti věřím, že tě to dokáže pořádně vytočit! Nějakou zázračně fungující radu ale na to fakt nemám, opravdu co se mi nejvíce vyplácí je snažit se být maximálně v klidu, už předem si třeba říct - nebude mi to vadit, počítám s tím, že bude všude nepořádek, ale pojmu to jako nácvik úklidu po jídle pro malého, nebo tak něco. Prostě rada "hlavně klid" sice dokáže člověka občas naštvat, ale vyplatí se to. Sice ne za týden asi ani za měsíc, ale časem to uvidíš sama. Já když si zpětně čtu svoje nářky na to, že Sam dělá to nebo ono a mě to děsně štve, tak zpětně zjišťuju, že jakmile jsem se ohledně toho tak nějak víc uklidnila, tak to brzy odeznělo. Přeju pevný nervy.

Á, teď vidím, že než jsem dopsala, odpověděla @panenkamakova 🙂 To je určitě taky řešení, osobně si nemyslím, že by se dítě nenaučilo nikdy jíst samo, přece do dvaceti ho krmit nebudeš 😀 Ale já jsem tak nějak chtěla mít vždy chvíli "klidu" po dobu, kdy malý bude jíst - třeba na to, abych se sama najedla nebo si dala nohy hore, on byl od mala dost náročný na pozornost, tzn. stále si s ním hrát. Takže jakmile začal jevit zájem o to, jíst samostatně, tak jsem to uvítala i za cenu nějakého toho nepořádku. Ale krmit je určitě taky možnost, je ovšem otázka, jak to vezme, některé děti postupně začnou opravdu trvat na tom, že chtějí jíst samy a pak máš zase boj, i když z jiného důvodu 🙂

@yamdena já si myslím že na roce a půl je moc brzy aby způsobně jedl. V tomhle věku se asi budeš muset smířit s tím že jídlo všude když ho necháš aby se krmil sám. Já staršího krmila hodně dlouho protože jsem na to neměla nervy a nemyslím že by to něčemu vadilo, když šel do školky tak už uměl jíst sám😉

doporučuju nakoupit gumový bryndáčky, který mají i rukávky, takže schovají celé dítě, nejlépe plastovou židli postavit doprostřed místnosti daleko od zdí. Dát dítěti do ruky lžičku a nechat ho svému osudu, a sedět u něj a druhou lžičkou krmit. Já osobně když se v tom vrtá rukama tak ruku vyndávám a říkám nenenene. Někdy po takovémhle jídle chodíme i umývat vlasy 😀 No a po celé akci vzít mop, setřít podlahu, židličku při největší katastrofě strčit do sprchy a je 😉
A hlavně se nestresovat, že malý děcko nadělá bordel a špínu, to tak holt malý děti dělají 😉

Takhle brzo ho tohle učíš?
My tohle praktikujeme až teď a to má 2,5r. Zato je to bez nehody a jí krásně sám.
Přece dřív jak ve školce tohle nepotřebuje. A většinou i když to umí před vstupem do školky jenom z části, tak ve školce se chytne od ostatních

Obě holky dostaly lžičku/vidličku, když o něj projevily zájem, což bylo kolem 1,5 roku. Ale nečekala jsem, že se způsobně nají. Ze začátku to spíš rozlívaly a mezitím jsem krmila já, později trochu snědly a já je pak dokrmila. Nepořádek kolem byl, ale s tím jsem počítala. KOlem 2 let obě jedly/jí samy, trošku nepořádku je, ale minimálně. Na tvém místě bych ho buď nechala jíst, ale s nepořádkem počítala. Nejlepší je, když se budeš sama věnovat svému jídlu, nebo třeba uklízet v kuchyni, umývat nádobí a jeho si nevšímat. Nebo pokud ti nepořádek vadí, stále ho krmit a dát mu lžičku, až bude motoricky šikovnější. Takhle si akorát sama způsobuješ zbytečné nervy.

uplne ziram, proc se pripravujes o rozum'-) k cemu to je dobre, v roce a pul? motorika kde nic tu nic, nejvetsi zabava je nabirat na lzici a netrefit se. vazne, rekni si tri duvody ,proc ma mimino jist jako dospely? nenapada me ani jeden🙂. az mu bude skoro pet, ok, bych se i zamyslela, ale jinak jako se vsim - nech brouka zit. vyrabis problem🙂 vazne se ulevi tobe i prckovi, kdyz to odlozis🙂

Já bych rok a půl staré batole vůbec příborem jíst neučila, přijde mi to strašně brzo. Dcera se v tomto věku teprve učí jíst lžičkou 😀 Myslím, že na kulturní stolování má hromadu času 🙂

Já osobně jsem v tomto věku také jen pro lžičku a obrnit se, protože patlat prostě bude. Vidličku bych nechala až po té co se bude umět ohánět lžičkou a bude menší riziko, že si vypíchne oko 😉 Jinak bryndáky z Ikea jsou opravdu dobré.

u nás je to to samé, takže krmím prostě zatím já a jeho nechávám jíst jen jídla, která může dobře vidličkou napichovat (oblíbené jsou kousky masa s bramborem nebo těstovinou a kousky různé zeleniny) nebo brkaši s něčím, která dobře drží na lžíci. na polévku bych teda neměla nervy ani já ani on. by se vztekl, že na té lžíci nikdy nic nezbyde 😀 myslím si, že je zatím čas a nehodlám nás tím stresovat. občas to prostě zkoušíme, takže motoriku na tyto pohyby trénujeme, ale denně bych to prostě neunesla. dokonce jsem v nějakém dokumentu viděla, že je nutné nechat děti si hrát s jídlem, protože i tím se učí. takže teď v létě je ideál - dítko jen v plíně a buď na dlažbě nebo igelit na koberec a pak teprve židličku a hurá do toho. občas neuškodí si z toho udělat i srandu a prostě blbnout s prckem, ne? ne jako ve stylu s jídlem se plýtvá a háže se všude, ale ve stylu, prozkoumáme to z blízka a pak to slupnem 😉

tak tohle jsem vůbec neřešila 🙂 Protože jsem nechtěla trávit u jídla hodinu a pak ještě půl hodiny uklízet, tak jsem prostě krmila, dokud nebyly schopné se sami bez velkého nepořádku najíst, což je vlastně až někdy od 2,5 let a ještě teď občas chtějí krmit, ale to jen proto, že jsou to lenošky líné 😀 Umí jíst sami bez velkého nepořádku, jsou schopné sníst polévku bez pocintání, takže prostě k tomu dospěly sami a moje nervy byly ušetřeny 😀

Tak to záleží na dětech, některé k tomu dospějí dřív, některé později, jako ke všem věcem. U nás jsem po roce nabídla lžičku, vždycky snědly pár lžiček a pak jsem dokrmila. Teprve tak kolem roku a půl začaly jíst samy, kromě polévek, to jsem je lžičkou nakrmila jen tou vodou a děti pak vyjedli to husté. Kolem 2 roku jedly lžící dobře, tak jsem přidala na napichování vidličku a v pohodě. Ve dvou a čtvrt se mi nají lžičkou popřípadě vidličkou úplně v pohodě.
Jestli tohle tvůj prcek dělá, tak bych řekla, že k tomu prostě ještě nedospěl, aby jedl samostatně. Tak se zbytečně připravuješ o nervy... Prostě bych ho nakrmila a bylo by a zkusila bych to třeba za měsíc, za dva...

@yamdena jinak jenom ještě pro povzbuzení, nikdy jsem petra neučila jíst. opravdu vůbec. když to chtěl zkusit, zkusil. když ne, nakrmila jsem ho. kdykoliv, ani nevím do kolika roků, ale šlo to postupně, polívkou jsem ho krmila ještě ve třech letech, ale jogurt jedl sám brzo, ve dvou? nevím. nenapadlo mě si dělat starost s tím, že by měl umět jíst v nějakém věku tak nebo tak. je mu pět, jí úplně jako my 😅 , příborem, stravujeme se venku opravdu nahusto, ted v létě skoro pořád o víkendech a nestalo se, že by se někdo pozastavil nad tím, jak jí. hod to za hlavu a výsledek bude úplně stejný, jako když se ted pachtíš 🙂 🙂 🙂 a jeho stresuješ, protože on to má na háku.
p.s. v roce a půl je dítě naprosto přesně v nejnevhodnějším období pro pokusy ho naučit něco, na co není samo připravené, je v období vzdoru a reakce na to, že mu řekneš, že se něco nedělá bud na 100% taková, že to udělá. a ještě dodám, že dítě se nejlíp učí věci v okamžiku, kdy pochopí, že to, co dělá, má nějaký smysl, kdy bude vědět, proč je fajn jíst jako člověk. momentáně má jídlo jako hru, bez oheldu, co si myslíš ty, jemu je to šumák🙂)).

@yamdena tak já teda učila dceru jíst lžící už jak měla příkrmy v půl roce... vždy dostala do ruky malou lžičku .... a pak to po mě opakovala... sama se naučila... já ji od roku nekrmila... jedla sama... v roce a půl jedla s přehledem polévku a vše co měla v talíři... ale každé dítě je jiné... 🙂

@yamdena souhlasím s @helcenka , že je to o dětech (resp. s celým jejím názorem) - Mariana je druhý extrém, jedla sama vidličkou a lžičkou v roce a dvou měsících (což vím přesně, akorát šla do jeslí), s nožem zápasila tedy mnohem déle. Samozřejmě s polévkou to bylo trošku horší déle než do roka a kousek. Ovšm je to o tom, že ona chtěla sama, viděla jak se stravujeme my a napodobovala. Pokud na to nespěcháš, neřeš to. Pokud ale z nějakého důvodu ano (já jsem za to byla velmi ráda - hodně cestujeme, restaurace, často jezdíme na návštěvy...), klidně pokračuj a obrň se trpělivostí. S pliváním nepomohu, nezažila jsem. Snad jen domlouvat, domlouvat, domlouvat...Ale není to lehké, to ne. Hodně sil přeji!

Maminky děkuji všem za odpovědi! 🙂 a vlastně jenom zírám, šla jsem na to asi úplně špatně :( měla jsem za to (a ve svém okolí to i vidím), že dítě by mělo v tomto věku už umět něco samo lžičkou i sníst. Vůbec mi nevadí, že nejí způsobně, ale spíš to, že si s jídlem hraje (i když si dokážu představit, že rozmáčknout třeba kousek melounu musí být děsná sranda 🙂 na jednu stranu cítím, že si jídlo musí ohmatat a prozkoumat, na druhou stranu jsem se bála, že když to všechno budu tolerovat, bude to považovat za správný způsob, jak nakládat s jídlem a že později mu budu třeba těžko vysvětlovat, že jídlo se na zeď nehází.

Upřímně, musím na něj opatrně, jednou při jídle s plnou pusou kýchnul a samozřejmě pár kousků jídla mi letělo přímo do obličeje. V tu chvíli mi to přišlo vtipné, oba jsme se tomu zasmáli, ovšem od té doby to na mě zkoušel pravidelně :( na takovéhle skopičiny má ohromnou paměť 😀

A - taky podstatný fakt - za půl roku bude muset na pár hodin týdně do školky :(

😀 ale nemůžu mu upřít, že je vynalézavý, protože dneska náhodou plácnul lžičkou do polévky tak, že mě notně pocákal a pak to zkusil několikrát s ohromným smíchem znovu a znovu .. je u jídla drzý jak lázeňská veverka 🙂

@yamdena No tak u nás teda to nezvládáme ještě úplně skvěle ve 3 letech a to jde za měsíc do školky 😀 A polívky nevařím skoro vůbec, takže to se paní učitelky určitě pobaví 😀

@yamdena Já si nemyslím, že je to brzy, spíš záleží, jestli o to dítě jeví zájem. Syn jí sám lžičkou a chvíli na to i vidličkou od 12ti měsíců. U nás byl totiž problém, že se nechtěl nechat krmit a kroutil se v židličce tak dlouho, dokud jsem mu nedala lžičku do ruky. Nyní má 17 měsíců a umí jíst pěkně, jenže to by bylo moc jednoduché. Takže po chvilce, začne jídlo vysypávat, ňahňat se v tom druhou rukou apod. Nemůžu přijít na to, proč to dělá. Jí rád a všechno. No, ve školce už to snad dělat nebude🙂

@yamdena já bych ho teda nechala jíst, jak sám zvládá. Neopravovala ho, nenapomínala, třeba se na něho ani nedívala. On se nějak nají, pak ho můžeš pochválit, jak to dobře zvládl. Dále bych zařadila hry, kde si může s něčím patlat, třeba plastelína, prstové barvy. Aby si to mohl vyzkoušet na něčem jiném než na jídle. A taky bych mu dávala činnosti na zlepšení motoriky, např. dáš mu dvě misky, lžičku a do misky fazole, ořechy, kaštany, později třeba čočku, hrách. Můžeš vystřídat třeba velkou lžíci, malou lžíci, místo druhé misky mu dát třeba obal od vajíček, plech na muffiny, prostě měnit to, aby ho to stále bavilo. Vždycky mu na začátku ukaž, jak to má lžičkou přendávat do té druhé misky, na plech, ale pak ho už neopravuj, i když to nebude dělat podle tebe. Nech ho pohrát a třeba druhý den mu to ukaž na začátku znovu.

@jancip Taky zkus to hraní s plastelínou, prstovými barvami, bahnem, ať si vyzkouší to patlání.

Podle mně je hodně důležité jak se dítě "učí" jíst. Protože jestli dobrovolně drží lžičku nebo vidličku a snaží se cíleně sousta dopravit do pusy je jedno jestli má rok, dva, tři...a že u toho nadělá trochu nepořádku považuju za normální. Ovšem jestli jídlo bere jako hračku a snaží se vše prozkoumat natolik, že jídlo je všude kolem jen ne v puse, a nesnaží se tím pádem nasytit, ale jen pobavit 🙂 ještě asi nenastal ten správný čas aby se krmilo samo.
U nás se v roce a půl jí tak, že dcera má v ruce svoji lžičku (kterou občas jídlo nabere a dá si ho do pusy, někdy s ní jídlo jen míchá, ale nemá tendence ho cílene kydat mimo talíř) a já mám druhou lžičku se kterou ji krmím mezitím co je zaujatá mícháním 😀
A to si myslím že je šikovná, že se do té pusy lžičkou ve svém věku občas trefí 🙂 😀

@betelgeuzz To ani nemusíme zkoušet. Léto trávíme víceméně na zahradě a tam je pořád něco k patlání🙂 Miluje to. Proto to asi ani nejde odbourat od toho jídla. Já myslím, že to chápe, že ne, ale ta touha je prostě silnější.

ahoj, děkuji za příspěvky, beru si je k srdci 🙂 nechávám teď malému více volnosti a je to trochu lepší. Chce jíst sám, takže výlučné krmení nejde, čili má v ruce lžičku nebo vidličku (tu má raději) a zatím co se činí sám, snažím se do něj něco vpravit, protože jinak by se nenajedl.

Pokrok je v tom, že jsem si díky Vám všem uvědomila, že k "řádnému stolování" musí dospět sám až přijde jeho doba a že ho můžu zatím jen jemně usměrňovat (a trpělivě gruntovat 😀 ), ale víc ne.

@romcovaklarka strop zatím vynechal, ale čekám to každým dnem 😀 a bryndáčky z IKEA mají sice rukávky, ale nejsou nepromokavé, což je dost podstatný problém v našem případě 😅 a mantru "hlavně klid" si opakuju, ale ten vyzývavý pohled a letící ovoce ji nějak odblokovává 🙂 a co se týče spaní - nečetla jsi "Každé dítě může dobře spát"? Nám pomohla a moc, teď malý usíná perfektně, každý den mu půl hodiny čtu pohádku na dobrou noc a usíná sladce 😵

@berenika39 to jsem si všimla už u víc věcí, že je mu šumák, co si myslím 😀 Ty jsi Petra neučila vůbec? Já mám strach, že malý zůstane o hladu, musí ve dvou letech do školky na pár hodin..

@betelgeuzz super nápady, díky! vyzkoušeli jsem fazole a čočku a ohromně ho to bavilo 🙂 plastelínu má taky rád, teď jsem přikoupila ještě prstové barvy (no co, stejně jsem chtěla vymalovat..)

@yamdena Mně přijdou docela nepromokavé, maximálně byl pod nima trochu navlhlej 😕 Každé dítě... jsem četla a zavrhla, nějak jsem na to neměla. Jinak souhlasím s @tanak - Sam sice taky dost nadělal, ale skoro vždy to bylo o tom, že se opravdu snažil jíst.