Jak naučit autistické dítě na nočník?
ahoj,
už jsem opravdu s rozumem v koncích. Dcera bude mít za 3 měsíce 4 roky, má diagnostikován dětský autismus (údajně lehký dle psycholožky!!). Už několik let ji učíme na nočník a pořád jsme na začátku. Nedávno se zdálo, že už to půjde, pak to zase nějak zapomněla nebo o to spíš ztratila zájem. Předesílám, že nějak těžce mentálně retardovaná zřejmě nebude (u psycholožky zvládá logické úkoly na své věkové úrovni). Tak jak je možné, že je jí jedno, že po sobě čurá, kadí? Co jsem slyšela, tak i autistické děti se chodit na nočník / záchod naučí v příslušném věku nebo jen třeba s malým zpožděním. Psycholožky neporadily nic (teď jsem našla novou, ale to bude zase čekání několik měsíců). Ona k tomu navíc vůbec nemluví, i když už asi začíná konečně trochu rozumět a začala trochu reagovat na své jméno. Měl někdo podobný problém a jak a kdy se to nakonec zlomilo? Ona na ni neplatí ani motivace - chvála, hračky, čokoláda. Proto ani nevím, jestli bude mít efekt ABA terapie, na kterou jsem ji taky přihlásila (čekací doba je přes půl roku). Neverbálně komunikuje docela dobře, určitě by byla schopná naznačit, že potřebuje na wc. Do školky chodí už rok, ale nechali ji zatím vzhledem k její úrovni s těmi nejmenšími dětmi, takže asi není ani moc motivovaná. Teď napsala SPC doporučení, aby měla asistenta a byla přeřazena do třídy ke starším dětem. To by ji mohlo trochu posunout, ale moc bych na to nesázela. Od podzimu bude muset do speciálky, očividně v klasické MŠ ji rozvinout po sociální stránce nezvládají (i když snaha na jejich straně je).
Jinak jestli má někdo nějakou happy story, jak autistické dítě bylo ještě ve čtyřech letech úplně mimo a nakonec z něj bylo fungující dítě / dospělý, tak sem s nimi. Fakt potřebuju povzbudit.
díky
Ahoj
Syn (8let) má nejspíš atypický autismus, k tomu adhd a mentální retardaci, i když ona je mentální retardace už to, že nemluví tak jak má. Do tří let měl plenky pořád. Do školky ho s plenkama nechtěli, tak jsme v létě začali zkoušet a během pár dní byl bez plen na den. V noci je měl až do 4, ale zase to bylo jen o tom, dát pod něj nepromokavé prostěradlo a taky se brzo naučil. Nakonec jsem si říkala, že to všechno byla jen moje pohodlnost a obavy z počůraného bytu. Na velkou chodil ještě před pár měsíci tak, že jsem u něj musela sedět na bobku a držet ho, aby měl oporu. To už je naštěstí taky odbourané, jen papír, aby se utřel, do ruky nevezme 😀
Taky skoro nemluvil, ale naučil se základy nebo aspoň citoslovce, abychom věděli, že se mu chce. Na komunikaci jsou dobré kartičky VOKS, jak dala @terka228
V klasické školce se začal malinko rozmlouvat, i tam spolupracoval, ale až ve speciální škole s ním udělali opravdu obrovské pokroky. Už řekne občas celou větu, básničku se tedy naučil už i v klasické školce, ale teď už zpívá i písničky, čte(pokud má zrovna náladu), počítá do deseti, píše tiskace a snaží se psace. Perfektně ovládá tablet, počítače a mluví hodně anglicky. Už i to sociální chování je lepší. Ale to všechno se takhle hodně zlepšilo až v první třídě, kdy šel do speciální školy. Do jaké speciální školy bude chodit? Klidně to napiš do zprávy.
Držím pěsti, aby se to všechno brzo zlepšilo 😘
@vegal Ahoj, díky za povzbuzení. My máme všechny speciální školky právě dost z ruky, asi jich při zápise obejdeme několik a uvidíme. Od podzimu zřejmě budeme mít státní MŠ přímo v místě bydliště, pár minut od domu, o to víc se nám nechce dceru vozit někam daleko a trčet v dopravních zácpách. Oba pracujeme na celý úvazek, babičky máme daleko, na vše jsme sami. Pokud je to ale jediná šance, jak ten rozvoj urychlit, tak se nedá nic dělat. Jen by takových školek (nebo speciálních tříd v rámci běžných MŠ) mělo být víc. Podpora rodin s dětmi s postižením tedy nic moc v tomto státě.
Neteř není autista a na nočník (nebo už rovnou malý záchod) se naučila až ve školce ve více jak 3,5 letech. Před tím bez plen chodila čůrat kamkoli, na záchod nikoli.
Já měla velký problém u syna při chození na velkou na záchod. ( Nočník jsme vlastně přeskočili, protože na něj vůbec nechtěl. A taky mu bylo určitě ve třech a půl jedno, že čůrá a kam čůrá. Hodně mi tenkrát pomohly ve školce. Učitelky ho vodily i co 5 minut na záchod čůrat. Jinak syn má taky dětský autismus, středně funkční a teď ve 12 letech střední ment. postižení. ….
To kakání jsme cca po měsíci intenzivnho nacvičování prolomili 🙂
Ale je fakt, že jsem našla tu nejlepší odměnu, kterou za nic jiného nikdy v žádném případě nedostal. Našla jsem, že má fakt moc rád bonbón Kinder schoko bons. Vyfotila jsem tenkrát hovínko v záchodě k tomu šipku a za ní ten bonbón. Vždy jsem ho vysadila a on strašně řval....pak se stejně vykakal někde na zem. Ale hovínko jsem bez pochvaly vzala, před Lukáškem hodila do záchoda, pak zatleskala a ukázala mu schéma na obrázcích, že se vykakal , a tak hned dostane ten svůj bonbón. Po měsíci šel na záchod na vyzvání ochotně....
Vím, že je těžké najít odměnu, ale třeba se opravdu nějaká najde....třeba hračka nebo nějaká činnost, kterou může dostat nebo ji dělat okamžitě. Musí to být ale opravdu něco, co bude silné a jen vždy po záchodě, nikdy jindy.
Dnes je mému synovi 12 let, sám i tu odměnu bonbónu časem opustil a nevyžadoval ji po kakaní. Pak jsme zase měli problém, protože se hodně ucpával. Zato ale začal milovat klobásy. A tak nám přibyla na záchodě kartička s klobásou. Teď kolikrát jde, ukáže mi klobásu v lednici, a pak se jde sám vykakat. Asi jako : Mami, dívej, jdu kakat, tak mi tu klobásu rovnou připrav :D .
Omlouvá se za román....