Jak "krotíte" živé dítě kolem 14. měsíců?

@andelka naprostý souhlas.. já myslím, že dítě v restauraci/kavárně na klíně je spíš vyjímečné, nebo ve filmu 🙂
nechodím, je to vopruz a to i se 4letou. .

Jee, nezatoulal se k tobe nas Vojta? 🙂 mame uplne to stejne "torpedo". Dnesni vecere v restauraci (jsme na dovolene) byl zazitek pro vsechny pritomne 🙂 je to pry k tomuto veku adekvatni, mame pry normalni a zvidave dite.. Tim se uklidnuji a doufam ze se s nim postupem casu bude dat vic domluvit 🙂

Jej napsala jsem to jako bychom chodili jen do kaváren a restaurací. To vůbec. Jen zrovna dneska jsem byla tak jsem z toho taková rozhozená. Právě má sestřenici o půl roku starší a ta vydrží sedět klidně půl hodiny na místě a hrát si. Malý právě vůbec. Říkám si pořád jestli nedělám něco špatně. Jestli malý není divoký proto, že má moc volné hranice. Bojím se ať mi nepřeroste přes hlavu, ale bít ho nechci a domluva zatím moc nepomáhá. Snažím se ho zabavit a odvézt pozornost, ale je dost svéráz. Začne vždy někam ukazovat a když mu nerozumím, tak se začne vztekat a nic s ním nehne.

Presne 🙂 vydrz, ja jsem zas na druhou stranu rada ze nemame zadnou babovku.... I kdyz obcas trocha klidu by se hodila 🙂 pevne doufam ze ho casem zaujme treba krtek nebo jina kreslena pohadka, treba aspon na 10 minut 🙂

@meck007 tak to je ta malá ta vyjimka

@hanka8013 Tak toho našeho zaujali na youtube.com Čiperkové a Fíha tralala. Na to by čučel furt :D Ale zase nechci ať u toho furt sedí. Raději chodit ven 🙂

@meck007 no myslím, že půl roku v tomhle věku je dost podstatný rozdíl. Myslím, že tvůj syn je naprosto normální a chová se přiměřeně věku. Ale taky jsou v tomto věku děti, které vydrží půl hodiny sedět a nevydají hlásku. Už jsem takové viděla, nejen v televizi 😉 ale u nás doma to teda nebylo... S malou se kavárnám/restauracím, které nejsou baby friendly, vyhýbám, ale teda ne vždycky to jde, právě třeba na dovolené, to jsme ale dva na jedno dítě.

@meck007 mám to 2x, jiné matky sedí a krafou, já neustále v pozoru, staršího napomínám, mladšího odejmu pryč, oba dva mají tendenci neustále něco sdělovat cizím lidem už hned, jak začali v 1,5 roce mluvit....někdy musíme odejít z hřiště, nebo odejde ten, kdo je součástí😲...zkrotit se mi je daří částečně, starší už si dá celkem říct, když na něj houknu. A když se spojí 2, je to masakr 😕 , většinou hučí do nějakého/kých dětí, usurpují si prostor pro sebe, jako jsou v kolektivu hodně dominantní, některé matky nechápou a myslí si o mě svoje. Někdy dojde i na výměnu názorů, většinou s maminkou jedináčka, který je tak trochu ňoumík.
to chození někam pryč máme v restauraci taky, nejlépe nakukovat do kuchyně anebo řešit něco s číšníkem, moc nechodíme,ale třeba do pizzerie jsme už parkrát šli....nejradši by lítali a honili se tam 😀, já to nedovolím, takže to omezuju na nezbytnou dobu a odcházíme....kdo to nemá, nepochopí to, ani v dětské herně.

@meck007 jo a jinak k tvému dotazu, krotím tak, že jdem pryč. O domluvu se pokouším, většinou ale bezvýsledně. Zrovna dneska mi v herničce vystřihla scénu s nočníkem, vysvětlovala jsem horem dolem až jsem nakonec přemýšlela, že jí zkrotím spláchnutím do záchodu.

Půl roku a navíc kluk a holka. Srovnávas věci které srovnání moc nesnesou. Já už to vzdala,mam draky dva. Ale starší se mnou občas do kavárny jde,chova se slušně,ma z toho zážitek. Jinak že by krom jídla sedeli u stolu..na takovou situaci si nepamatuji. Nezažila jsem že bych si sedla na lavičku a dítě si hralo. Buď je musím rovnat nebo mě zatahují do hry.
Občas bych byla ráda za milou klidnou holčičku..no nic no.

Bezmozecek na nozkach nezkrotis. 😀

Dneska jsem zrovna jedné babičce v herně vysvětlovala, jak mám asi dítěti 2 a 8 měsíců vysvětlit, aby tolerovalo zhruba 1,5 ročnímu dítěti, že mu leze do baráku a vyndává z něj věci, který si tam synátor nanosil...prostě katastrofa, samozřejmě mu vysvětluju, že musí být na miminko hodný a nechat ho tam lézt, ale prostě to nemám šanci, aby tohle on ve svým věku zpracoval a ustoupil...babička kroutila hlavou, co to mám za kluka, že netoleruje ostatní děti...no co pro to můžu víc udělat, než vysvětlovat do zblbnutí 😠 😠 ...a pak vrchol byl, kdy oba dva začali z ničeho nic nahlas jen říkat TY VOLE 😀 😀 (teď se směju, ale tam jsem lezla kanálama, protože se z pléna ozvaly matky: Jak to ty děti mluví??) 😀 😀 😀 😝

16m krotím jídlem, to chvilku vydrží. Pak dětský koutek, a když přestane bavit, začne prozkoumávat terén (a vzteká se, protože ji to nedovolím), jdeme pryč. Když tam jsme s manželem a se známými, tak se s manželem střídáme v hlídání, klidně i na procházky. Když jsem sama, tak to taky zabalíme, ještě se mi nestalo, že by courání po procházce nějaké kamarádce vadilo. Já to nesnesu, aby mi dítko v restauraci otravovalo lidi, lezlo po židlích, vztekalo se (mou vinou, že jsem zvolila nevhodný terén 😉, atd. Proto raději odejdu. Napomínání dítko v 14m nepochopí, to je jak hučení do sudu, trest je zbytečný, o nic nejde, nic ,,špatného", co by mu nebo jinému ublížilo nedělá. Jinak 3,5 letá si restaurace už i užívá a je docela hodná, když mají hrací koutek a něco dobrého na zub 🙂 Taky byla a je dost živá.

😀 vtipná diskuze. Naše dítko (16m) není pohybově zdatné, ale můžu říct, že krotit prcka, který není pohybově zdatný - ale CHTĚL BY BÝT a v kočáře/nosítku se nudí, je občas taky mazec 😀.
Jinak, já blednu a rudnu jen při zřídkavých cestách MHD - posledně jsme jeli autobusem, dcerka žužlala kus v rohlíku ke svačině a do ztichlého a zšeřeného přítmí autobusu se ozývalo jen "ŇAM ŇAM ŇAM" o síle 150 Db...

@hanka8013 Tak to jsou asi všichni Vojtové stejní🙂. Ten náš bude mít 14 měsíců, sám se do chůze moc nepouští, ale s držením o cokoliv anebo fofrem po čtyřech se dostane úplně všude. Byli jsme na dovče a jídlo byl tedy děs. Všechny děti seděli ve stoličce a snažili se jíst. Náš dlabal 2 minuty a už skákal ze židličky, prolejzal jídelnou, pro jídlo si vždy přišel, nacpal pusu a frčel dál. Jedl báječně, ale my se v klidu nenajedli ani jednou🙂). Musíme počkat až z toho vyrostou a do té doby být trpělivý a vysvětlovat a vysvětlovat, nic jiného asi nejde. Teda jde, jak "radí" tchýně, zavřít v postýlce a nechat řvát, anebo při hysterickém záchvatu osprchovat studenou vodou. Tak se asi vychovávalo dřív. Naštěstí tu její výchovu muž přežil bez úhony🙂))

u syna jsem si mohla sednout zhruba do jeho 6 mes., takze od te doby jsme nebyli ani na pivu 🙂))) ted ma syn 4 a dcera 2 a konecne jsme si po tak dlouhe dobe sedli venku na pivo, detem objednali malinovku, u ktere vydrzeli zhruba to vypiti piva v klidu .-))) a jaky to byl pekny zazitek 🙂))

@tarien mám to stejne 🙂 dcera je hodna ale proste zvidava a živa a chápu že se v restauraci či kavárně nudi,protoze nic než sedět nesmí a taky nemůže :D takže se těchto lokálu vyvaruju a když musíme (rodinna oslava apod.) stridame se s partnerem nebo jdu proste ven,ale dítě nenechává somrovat u ostatnich,osobne to taky nemám ráda od cizích deti tak proc by to melo dělat moje? ;) a dle me jde i takto malému dítku vysvětlit ze se něco nesmi...

@urtica haha :D Muj 8,5 mesicni syn tuhle na celou tramvaj velice nahlas povidal ''VA VA VA VA VA VA VA VA VA DA DA DA DA DA''... nejvic me dostanou lidi, kteri se pak na tebe divaji uplne hrozne... ale co ma clovek delat? :D Kdyz je dite spokojeny tak na nej asi tezko zacnu kricet...

@meck007 moje mladší dcerka je hodně aktivní...
když začala chodit, tak jsem pochopila, proč pár maminek v mém okolí v určitém věku svých dětí nechodilo do restaurace 😅
u nás to tak od 1,5 roku do 2,5 roku opravdu moc nešlo...
to samé s návštěvami - syn byl zase "montér", byl schopný vyndat vše z kredence u kamarádky i rozmotovat šroubky a vytáhnout ty police 😀
jedné to nevadilo, ale u druhé známé byly obrovské schody a sbírka drahých vín.. tak tam jsme taky jednu dobu prostě nemohli

v tomhle věku děti potřebují objevovat... nedávno začali chodit a chtějí to využít naplno... učí se velmi rychle, chtějí všechno zkoumat...
je to únavné pro nás dospělé, ale korigovat se to v tomhle věku moc nedá, děti ještě moc nerozumí...

je potřeba tomu přizpůsobit aktivity a také nechat dítě vyběhat...
jinak na to lze také namíchat Bachovy esence na míru 🙂

Zrovna vcera moje tchyne prohlasila, ze s nasi cacorkou by v Rumunsku (manzel je rumun) mezi lidi nesla 😀 😀 bylo to receno se vsi laskou, jen tam jsou naroky na deti snad jeste vyssi nez v cechach a poletujici dite se bere jako tezce nevychovane.

Male jsou 2 roky a 4 mesice, v posledni dobe se to zlepsuje (hlavne ubyva zachvatu vzteku, takze sice lita jak torpedo, ale roztomily torpedo 🙂)
Nekdy si s manzelem rikame, ze by bylo fajn mit jedno z tech "nudnych" deti (jako ma vetsina nasich kamaradu/znamych) .. ale ti zase maji jine starosti. Nase devce se neboji, je to osobnost, pohybove uzasne zdatna, kdyz spadne, hodi jednu slzu a jede se dal.

jinak nam pomohlo doopravdy striktne dodrzovat hranice. V tomhle hresil hlavne muj manzel, museli jsme si to vyrikat, ale pomohlo to dost.

a pro restaurace - ja to sice nemam rada a nepodporuju, ale v pripade nejvyssi nouze pomaha tablet/telefon a pohadky.

Jít s maým dítětem do restaurace, nebo jinam mezi dospělé lidi je podle mne sebevražda 😀 , bud nechám doma, když to nejde, tak radši nikam nejdu ani já. 😉

Děkuji moc za názory a uklidnění, že je moje dítě normální 🙂 Jen asi jako každá matka potřebuji někdy ujistit, že musím brát dítě takové jaké je a že to není jen o mém selhání. Chodíme jen do kaváren co mají dětský koutek. Ale tam ho to většinou vůbec nebaví.

@buldrik ono se to věkem do určité míry usadí 😉
ono zase do života je živost a průbojnost dobrá... dříve jsme byli vychováváni v tom, že hlavní je, abychom někomu neublížili a bylo to hodně o potlačování sebe samých...
to ale není pro psychiku dobré 😔

hodně lidí potom trpí úzkostmi, depresí, nižším sebevědomím a nebo to "polykají" a pak to jde ven přes velký vztek až hysterii, někdy i násilí... a projevuje se to i fyzickými nemocemi (snížená imunita, potíže se srdcem, se žaludkem a mnoho dalších psychosomatických věcí)

určitě by tam měl být respekt k okolí.... ale na druhou stranu má každý člověk právo na nějaký prostor a sebevyjádření...
ono to kde to už vadí druhým se hodně liší...takže když se člověk jako rodič snaží vyhovět např. na poště, v autobusu atd., tak se nikdy nezavděčí všem 🙂

můj muž je zase Američan a tam se zdá, že jim nevadí nic... je zajímavé to pozorovat, prostě jiná kultura.... je pravda, že když tam děti byly, tak se vrátily a byly dost hlučné... ale zase plné života, sebevědomé, pořád se smály a něco navrhovaly, byly hodně aktivní... to se mi moc líbilo, bylo v tom hodně energie a užívání si života 🙂
(nemyslím tím rozmazlování dětí, ale spíš takový uvolněný postoj, asi jako na dovolené apod.)

@bachovy_esence_poradna. Mam dotaz. Ty namichane kapky na miru se davaji matce nebo diteti v tomto pripade?