Dceři je tři a půl a docela bojujeme s počítáním, ona je celkově šikovná, jde jí spousta věcí, ale co jí nejde, dělat nechce. Přijde mi, že počítání vůbec nepobírá a navíc odmítá spolupracovat, někdy mám u ní problém poznat, co opravdu nechápe a co bokotuje. Učím jí zatím jen počítat do pěti na prstech. Když jí to učím jako básničku, tak doplňuje čtyři pět, ale sama to celý neřekne. Když to říkáme postupně na prstech, tak po dlouhým přemlouvání zvládla do tří nebo do čtyř, ale fakt to byl boj. Nechci jí to zprotivit, ale ona prostě vůbec nespolupracuje a když to dělám jako hru, tak si z toho dělá srandu a říká blbosti, to pak není výsledek vůbec žádnej. Nevím, jestli se na to vykašlat, že to přijde samo anebo jestli jí trápit.
Ja si taky myslim, ze to je jeste brzo. A ve ctyrech letech budete delat derivace a integraly? 😅
@majucha ahoj, už je to diskuse, můžeš napsat víc. každopádně: v tomhle věku je fajn ukázat malé, co je jeden a co je dva. Ale to je tak akorát🙂.
S Petrem děláme takové jednoduché hříčky, třeba s korálky z mozaiky nebo s kostkami z dupla, prostě mu ukážu dvě - a má dát taky dvě. ukážu jednu, dá jednu. můžeš to spojit i barvami,aby dávala stejné - jednu modrou, jednu červenou. nebo můžete počitat poslední tři schody, nebo v obchodě počítáme rohlíky do sáčku - tři. Dá se to spojit s malováním, ty svůj papír, ona taky, uděláš jednu jahodu, ona jednu, uděláš tři jahody, ona taky, nebo mu nakreslím pod sebe různé počty koleček - do tří, a Petr vedle maluje stejné počty.
Ale jakékoliv počítání na sílu, učení, navíc větší počty, než si dítě umí představit, to je spíš na škodu. sama píšeš, že jí to nejde, že jí to nebaví, zasekne se, bála bych se, že jí tyhle aktivity znepříjemníš a pak, až na to bude správný čas, nebude chtít spolupracovat. Roli hraje i věk - vzdor - ona na truc nebude spolupracovat, i když by třeba řešení věděla.
Jsou děti hodně chytré, které tohle vyžadují, samy se ptají, potřebují pomáhat s bádáním, pak jo, ale pokud je to iniciativa z tvojí strany, je to brzo, zbytečně, nech brouka žít🙂)).
U počítání je bezpodmínečná představivost - musí to "vidět", výborně na tohle fungují pomůcky z plánu montessori, můžeš kouknout na nějaké stránky, pracuje se s tyčemi, které mají jeden, dva, více barevných částí, porovnávají se, poměřují, aby dítě vidělo, že dva je víc než tři atd. Matematika je složitá, důležitá do života, tak jí to nepokaž dřív, než jí to začne bavit.
A omlouvám se za ten včerejší možná hrrr příspěvek, jsem psala rychle, při práci, mohla jsem psát trochu klidněji, uznávám🙂)).
moje nervy.dieta sa hodnotí podla toho,či vie počítat,alebo nie?naša vie do 5napočítat,ale nikto ju to neučil.Jej sestra vedela v 3,5roku počítat príklady lahké.ale nechápem potrebu rodičov aby učili deti niečo,čo ich nezaujíma.Takže za mna:ano,vykašlat sa,dieta sa učí samo-tým,že vidí a vníma svet,nepotrebuje aby sme nad ním stáli a ešte ani do školky nechodí a vštepovali mu nasilun to,čo si mylsíme,že je k jeho veku vhodné..absurdné...
@majucha Pridavam se k ostatnim. Deti maji v tomhle veku tzv. senzitivni obdobi pro urcite veci a znalosti - zajima je jedna nebo vice veci a rychle se je nauci - at uz jde o pocitani, pismena, Aj nebo cokoliv jineho. Kdyz se to obdobi prosvihne odmitanim typu: "Na to jsi jeste maly", tak to neni dobre, ale stejne tak neni dobre nutit detem do hlavy predcasne neco, na co jeste nejsou pripravene a vubec je to nezajima. Myslim, ze ve trech letech ma na pocitani opravdu jeste dost casu. Sama pises, ze je sikovna v jinych vecech, tak ji nech volne pole se rozvijet v tom, co ji bavi a prave ted zajima a k cislum se dostanete pozdeji.
Chapu potrebu nas maminek dorovnat takove to pomyslne score, ale vsechno ma svuj vyvoj...🙂
ok holky, tak i přes kritiku jste mě uklidnily. Nic nehrotím, zkusila jsem to několikrát, protože jsem z mého okolí získala dojem, že jsme v něčem zásadním pozadu, respektive, že už by to v tomhle věku měla umět... Začala to doktorka na tříletý prohlídce, kdy po ní chtěla právě počítat do pěti nebo aspoň do tří a rozhodila jí tak, že ani neřekla, kolik jí je. Občas teda z nějakýho důvodu odpovídá že jí je 7 nebo 8 a někdy to řekne správně... Po doktorce se přidalo pár mamin z okolí, co se jí třeba ptaly na nějaký číslo a podivily se, že neví, tak jsem získala dojem, že už by to umět mohla a že je to možná jen tím, že prostě nechce. Ptala jsem se i mamin trochu mladších dětí a většinou to už uměly. Ten, den, co jsem sem tu otázku vložila, tak mě právě jedna taková matka na procházce rozhodila, zpovídala Míšu, ta ochotně odpovídala, její tříletá holčička se nejdřív styděla, ale pak sečetla pět a jedna a mamina se hned pochlubila, jak uměj číst všechny čísla na domech a jak umí i všechny písmenka. No ne, že bych hned získala dojem, že tohle nutně potřebujeme taky, tak ujetá nejsem, je mi jasný, že tohle byl extrém... Jen jsem spíš začala přemýšlet, jak jí motivovat. U ní je právě problém, že ona by spoustu věcí uměla, kdyby to chtěla aspoň zkusit, ale ona se zapře jakoby z principu skoro u všeho, co jí člověk chce naučit, rovnou řekne, ne já teď musim to a to a odvede pozornost, pak si to občas chce třeba vyzkoušet sama, takže jsem jí třeba slyšela říkat na přeskáčku různý čísla, co někde slyšela, ale když jí chci opravit a zkusit to s ní, jak je to správně, tak je okamžitě na zadních.
Nechám to teda nějakou dobu úplně být, až si na to přijde sama, nutit jí do něčeho, na co ještě nemá rozhodně nehodlám, jen jsem nechtěla zanedbat něco, co by už mohla umět a jak píše @anatanka prošvihnout to tím, že budu říkat, že je na to ještě malá...
@majucha super🙂. to srovnávání je peklo. to bych zrušila 😀 . uvidíš, že malá sama od sebe začne projevovat zájem, otázkou Kolik....? , to období mají všechny děti, někdo dřív, někdo později, bude se ptát na čísla....přesně v tomhle čase to nasaje jako houba, zatímco před tím je to jen zbytečné trápení.
To, že nechce jakoby spolupracovat je úplně běžné, vzdor jak vyšitý, nemusí se projevovat jen vztekáním a válením se v obchodě kvůli sladkosti 😖 , ve třech a půl je to už mnohem sofistikovanější provedení 😅 😅 (vím, probíhá u nás...), takže prostě někde musí být v opozici🙂. Je fajn, že na to koukáš už s odstupem jinak, at vám to počítá 😉 😉 😉
@berenika39 jj srovnávání je peklo, obzvlášť pro mně, jsem trochu paranoidní, protože děti nebyly standardní... a tak je pozoruju asi víc než je zdrávo... oba jsou moc šikovní na to, čím si prošli, ale stejně je pořád pozoruju, jestli se něčím neodchylují, deformace no 😅 je zajímavý, co píšeš o tom vzdoru, že se to projevuje tím, že se nechce učit, co jí "nutíme", protože Míša moc vzdorovitá jinak není, nikdy se mi neválela po zemi, vzteklá teda občas je, to zas jo 🙂 i když, co je ve školce, tak se to vlastně ještě trochu znásobilo 🙂
@majucha to umím pochopit, sice asi v menším měřítku, ale mě se petr narodil dřív kvůli mě - úrazu,a do roka jsem si vyčítala, že se nepřekuluje jak má, neleze na den přesně, nesedí včas, chodil taky později ...a přitom zbytečně. Postupně to přešlo. Uvidíš, že svými pochybnostmi realitu stejně nezměníš, naopak.
S tím vzdorem - to je logické, první vlna někd ykolem roku a půl a dál je prostě o řevu, vzteku, mlácení atp., protože uvažují spontánně, nepřemýšlejí tolik, hlavně nemají jiné vyjadřovací schopnosti. další vlna kolem třetího roku je už mnohem vtipnější, nemusí se válet, ale něco vymyslí....a pak ti to nahlásí. můžu tě ubezpečit, že z petra momentálně rostu (v dobrém), jeho argumenty, opozice - je to jen vzdor, jak vyšitý. ale je to sranda.
@berenika39 mě to právě u Míši ještě úplně nepřešlo, i když už bych mohla dávno přestat počítat korigovanej věk, stejně jí furt dávám toleranci, teda ne že by to potřebovala 🙂 ona je celkově hodná a poslušná, takže když právě u ní je nějakej ten vzdor nebo odmlouvání, tak jsem z toho celá rozhozená, co se děje... Je pravda, že její myšlenkový pochody mě teď úplně dostávaj, většinou teda v dobrým i když jde o odmlouvání 😀
@alamo nevím jestli je to běžný, mám pocit, že se každá doktorka ptá trošku na něco jinýho. Míša na všechno před tím počítáním odpověděla suverénně a ještě to rozvedla, tak to možná zkusila jen tak pro zajímavost, nevím.. ale rozhodilo jí to a mně taky 😒 a máš pravdu no, každý dítě prostě něco umí líp než jiný a i když je někdo jako dítě ve všem hvězda, neznamená to, že bude raketovej inženýr, může to bejt i naopak... ale nahlodává to, stačí pár matek, co to řeší a i když by mě to jinak asi nenapadlo, začala jsem nad tím teď intenzivnějc přemýšlet 😒
Já bych to také zatim neřešila, zatim to nutne nepotrebuje..Mne treba Bořeček už umí napocitat do 20ti,umí barvy i zákl.geom.tvary.ALE!! Neučila jsem ho to násilím.On chtel sám.Když jsme např. šli ven, tak se me ptal"Mami, jaké autičko má tuhle barvu?Mami, kolik je tady auticek..A tak nejak to samo prislo, že se to naučil..Kdyby ho to nazajimalo, rozhodne bych ho zatim nemela tu potrebu ho to nejak vic ucit.Ano, trošku bych mu to začala treba formou fry nebo povidaní osvojovat, jakože pri kreslení bych rekla:Podej mi žlutou pasteslku.apod..ale zatim nic víc.
Dobry den. predem se omlouvam za psani . bez hacku a carek ale brousim po diskuzich .. kvuli me male dceri jsou ji 3,5 roku a pocita do deseti a kamaradky mala do dvaceti tak jsem si ted dostatecne oddychla. Jelikoz s tim zajmem o jine veci je to asi fakt.. musim brat v potaz ze mala je od roka a pul v rakousku a uci se dohromady tri jazyky a musi se je sama ucit rozpoznavat .. tak bych ji nerada jeste davala do hlavy do dvaceti pocitat.. prijde mi tak nebo tak uz moc sikovna ze si sama dokaze rozdelit nemcinu v rakousku a v cechach se snazi mluvit Cesky .. A pokud zvlada cesky a nemecky pocitat do deseti .. tak si myslim ze ji to postaci .. a necham ji tak stale jak ona chce.. Tak nebo tak s tim bude jeste 2,5 prichazet do styku ve skolce takuvidime .. ale spadl mi kamen ze srdce ze to tak je a nemusim to vazne porovnavat s ostatnimi detmi jako prave s tou kamaradky malou
Dcery je 2,5 a rozumi tomu co je jeden,dva,tri (jen jednu cokoladku ! , kolik chces parku ? Dva) ale to je asi tak vse,ma se to ucit postupne hrou a ne ji to drtit do hlavy "bojem"
🙂))) na to je dobře se podivat na deti co jim je 3,5, mají problém jaksi taksi mluvit a byt bez plin a trochu se uklidnit, nadechnout se a věnovat se vice sebevzdelavani a dite ponechat zdravému vyvoji formou zvedavosti a fantazie. Verte ze az pujde do skoly bude umet pocitat a mozna dost dobře bez vasi snahy. Ja nevim, nejak me desi jak se dnes ty deti honej jak nadmute kozy. Ja v te době oblikla tepláky a s nadsenim jsem litala venku a zajímalo mne tak mozna kolik mam kamaradu ci bonbonu tak moc az jsem si to umela sama spočítat a chtěla jsem se to naucit. Vyckejte, vyckejte. Ono dost dobře ikdyz byste ji to ted naučila, to za rok nebude umet.
Ahoj my cca od roka a půl chodily po schodech bydlime v baráčku v podkroví a vždycky jsem počítala schody. Mala se přidala a dnes ve dvou a půl letech umi počítat do 12ti. Nee ze bych ji nutila to určíte ne ale bavilo ji to 🙂 Každý dítko ji jiné a šikovného na něco jiného myslím že na počítání je ještě brzy 🙂
Ahoj. Já jsem dcerku učil od roka a půl. Teď je nám rok a třičtvrtě a umíme přiřazovat číslovky k počtu věcí 🙂 Nyní se snažíme abstrahovat číslice od předmětů. Počítat umíme do pěti, ale občas to popleteme 🙂
Těm kdo tu píší, že se díťe naučí počítat až ve škole, ano ono se to naučí, ale mohlo by být dál. Matematika vyžaduje několik stupňů abstrakce myšlení, čím dříve se dítě naučí abstrahovat číslice od předmětů, tím má větší šanci, že v dospělosti pochopí například hilbertův prostor a kvantovou mechaniku.
Každopádně zkusil jsem sepsat trochu delší článek na téma Jak a kdy naučit dítě počítat viz následující odkaz:
http://www.jiri-kratochvil.9e.cz/, je to hned první článek.
myslíš to vážně? k čemu je to dobré? proč řešíš počítání , ted´? buď jsem to nepochopila, nebo nevím, co odpovědět.
Ona to na něco teď potřebuje? ona už umí číst? bojuješ z jakého důvodu? mám syna úplně stejně starého.
škoda, že jsi založila otázku, nedá se doplnit nic navíc z tvojí strany ani dál diskutovat, reagovat.
Mě to přijde - můj názor - úplně mimo mísu bojovat s tříleťákem , aby dělal něco, co absolutně nechce, nezvládá, nemůže dávat a navíc nepotřebuje. Určitě jsou děti, které se do čísel zamilují brzo, znám takové, pak je na místě jim vyjít vstříc, ale to, co píšeš je tak absurdní.....uteče jí něco, když se to naučí někdy později? uf 😢
Ptáš se, jestli ji máš trápit? A proč jako????