Indiánská metoda odplenkování

mku: já myslím, že chápe, ona je dost vnímavá, ale nejde jí to a snad když nepolevím, to natrénuje. Vysazuji každou hodinu na nočník a zatím nic.

Minule som bola na prednáške jednej psychologičky, ktorá sa zaoberá deťmi a rodinou... Jedna mamička sa tam spýtala na to, či je naozaj nejaký prínos z lanových plienok, čo sa dieťa rýchlejšie naučí bez plienky atď. Tak sme sa dozvedeli, že výskumy, ktoré sa robili, nepreukázali žiadnu výhodu lanových plienok v tomto ohľade. Zrejme tvoja dcéra ešte nevyzrela. Môj syn sa v 21m pýtal na nočník, ale len doma, vonku sa zakaždým počúral. Potom prišlo obdobie, že sa prestal pýtať aj doma. Nechala som ho tak, nemôžeš po dieťati chcieť, aby rozumel, čomu proste ešte nerozumie. Skúšala som to znova, vždy po mesiaci. Teraz má 25 a konečne nemusí mať plienku ani na von. Vidím na ňom, že je mu to konečne jasné. Nikdy v živote som svojmu synovi nepovedala, že je hanbatý, nikdy som sa za neho nehanbila, aj keď sa mi počúral v obchode.. A čo.. Učil sa. Proste niektoré deti začnú skôr, iné neskôr. Vývojovo je popredu aj pohybovo aj mentálne. Rozumie mnohým veciam, spája si súvislosti, rozprávať začal pomaličky už pred prvým rokom, ale ten nočník prišiel neskôr. Ešte tam tá psychologička vravela, že je dobré byť dôsledný, ale keď sa po 3 max 4 dňoch nič nezmení, nemá cenu trápiť dieťa, odložiť to a skúsiť znova o mesiac. A keď už sa pýta doma na nočník (opäť 3-4 dni), začať chodiť bez plienky aj vonku, ale žiadne "pre istotu ti ju dám do tramvaje", ale dôsledne, nedať. Radšej nechodiť na návštevy, proste prechádzky po okolí, so sebou náhradné oblečenie. V zime je to samozrejme ťažsie, ale čo sa dá robiť... U vás to vidím podobne, ako sme to mali my. A nepomohlo nič, len počkať. Tak držím prsty.

*látkových, nie lánových 🙄

@marthamar - upřímně, na tohle vysazování, dodržování časů apod., bych se vykašlala...my jsme se synem zkoušeli nočník cca od roku a půl....odmítal si na něj i jenom sednout, na záchod nechtěl, venku na trávu taky ne....čas od času jsme nočník vytáhli, abychom zjistili, jestli změnil názor....a zase ho schovali.....no a pak, když jsme to zase jednou asi 2 měsíce před 3.narozeninami zkusili, tak se dopoledne párkrát počůral, ukázala jsem znovu nočník, vysvětlila a nechala být...odpoledne koukám a on sedí na nočníku 🙂. Od té doby si chodil sám, nemusela jsem vysazovat, upozorňovat, ptát se, nosit s sebou náhradní oblečení, nebo s ním být dokonce zavřená doma....neutírala jsem loužičky, neprala povlečení, nebo nečistila pohovku.....prostě k tomu dozrál sám a když přišel jeho čas, tak to bylo vyřešené za jeden den....možná si někdo řekne, že jsem líná matka, ale nehodlám trávit naprosto zbytečný čas tím, že se budu snažit donutit dítě dělat něco, na co ještě prostě není připravené....bylo to tak se vším - s odnaučováním dudlíku, flašky s mlíkem, i s ježděním na kole bez koleček....prostě v okamžiku, kdy na to byl připravený, tak to zvládnul hned a bez nějakého stresování všech stran 🙂

@marthamar Myslím, že každé dítě je jiné, chce to vyzkoušet. Dělala jsem to jako
@mku - posazovala ji často na nočník, hlavně hned po spaní, byla jsem nadšená, protože se pokaždé vyčůrala a měla z toho hroznou radost. Někdy kolem 18 měsíce ale začala nočník odmítat, na příčinu se mi nepodařilo přijít. V 21 měsících jsme zkusili bezplenkovku s tím, že na nočník jsem ji nenutila, ale rovnou jsem ji vysazovala na záchod, kde se jí líbilo. Nepomohlo to. Na záchod si sice sedla, občas se jí i něco povedlo, ale stejně se spíš vyčůrala na podlahu. Po dvou týdnech jsem to vzdala s tím, že nás nebudu trápit. Teď jsou jí dva roky a přemýšlím, že to znovu zkusíme. Posazuju ji na ten záchod, už se i párkrát stalo, že si sama řekla a dokonce se i vyčůrala. Moje rada je zkusit to, ale nelámat přes koleno. Když to nepůjde, nehrotit a zkusit za pár měsíců třeba znovu.

Dcerku jsem ze dne na den bez nehod odplenkovala ve 2letech. Uz se tenkrat vicemene nepocuravala do plenky v prubehu noci,takze to mi prislo jako dobry startovaci bod. Rekla jsem ji,ze uz je dost stara na plenky a ze odted se chodi na nocnik. Rovnou jsem plenky vzala a uz nikdy nedala.Samozrejme ze zacatku nejaka nehoda byla,ale pochopila to velice rychle a od zacatku byla temer bez nehod,v noci se nepocurala ani jednou.

@marthamar Indianska metoda odplenkovani spociva ale trochu na necem jinem. Jde o to, ze si dite musi uvedomovat, ze cura. Ztuhne a kouka dolu, teda aspon tak to delal muj maly a vedela jsem, ze byl pripraveny na odplenkovavani. Jiste ze se hodnekrat pocural, ale to k tomu patri nez si zvykne, ted hlasi hodne dopredu nez zacne curat i to chvilku vydrzi. Sedet na nocniku 5 minut bych nenechavala, aby z toho nemela trauma, ze tam musi sedet. Pokud si neuvedomuje, ze cura, tak na ni bude asi jeste brzy.

@robin92 Ono si to dítě musí uvědomovat nejen to, že čůrá, ale hlavně to, že se mu chce čůrat a taky to umět chvilku zadržet. Dcera taky ztuhne a kouká dolů, že čůrá, ale když jsme zkoušeli odplenkování, čůrala všude možně :( Kolikrát se na záchod nevyčůrá, ale pět minut poté, co ji sundám, už si čůrá vesele do plínky. Takže tohle úplně nemusí značit, že je dítě připravené (i když to může být takový první signál). Chce to vyzkoušet. Buď to půjde, nebo se ještě počká. Jinak souhlasím, že držet dítě dlouho na nočníku není dobrý nápad. Prostě posadit, chvilku počkat, třeba se i zeptat, jestli bude čůrat, nečůrá, tak sundat. Znám maminku, která to praktikuje tak, že dítě na nočníku i snídá. Prostě tam ráno sedí tak dlouho, dokud se nevyčůrá. Už mu byly dva a k odplenkování se stejně neblíží.

@hanih Ano to uvedomovani si ze cura je jeden ze znaku, ze dite zacina byt pripraveno. Hlavne si s nim i tom povykladat. Ja jsem s malym mluvila, ze ted sundame plenecku a budeme chodit churat do nocniku, rekl ze jo a sli jsme na to 🙂, jj to ze si uvedomi, ze se mu chce drive nez se pocura je hlavni. No nechat sedet dite tak dlouho na nocniku je podle me na palici, pokud to dite snida nebo si u toho hraje, tak je dost mozne, ze je zabrane do jine cinosti a proste si porad neuvedomuje, ze cura. PLenka nebo nocnik bude podle me v tomto pripade uplne jedno. Ty ji davas porad plenku? Ze se vycura do plenky? Mozna to bude tim, ze tu plenku porad ma, tak ceka az ji zase dostane, byla zvykla do ni curat do ted. 🙂

@robin92 Co se týká mluvení, tak to není problém. S dcerou si povídám pořád, jsem zvyklá jí všechno vysvětlovat, ale zároveň s ní mluvit jako se sobě rovnou (doufám, že se mi to daří), takže i u plínek a nočníku (záchodu) si vždycky povídáme. Plínku jsem sundala v jejích 21 měsících asi na dva týdny, kdy jsem jí vysvětlila, že už je velká a bude chodit jako já s tátou na záchod (nočník už delší dobu bojkotovala, jen zmínka o něm vyvolává řev, takže ten jsem rovnou vyloučila), ona mi to všechno odkývala, ale myslím, že připravená nebyla. Po těch dvou týdnech, kdy byla bez plíny, ale stále čůrala všude možně po bytě, jsem si řekla, že ještě plínu vrátím a zkusíme to o několik měsíců později. Asi bychom se trápily obě - rády jezdíme na výlety a bez plíny bychom nonstop řešily počůrané nejen oblečení a boty, ale i kočár... :-/ A být zavřené neustále doma nebo jen na zahradě bylo už po těch dvou týdnech na palici pro obě 🙂

Holky, tak dnes druhý den: přes nespočet louzicek po bytě se nám dvakrát podařilo curat do nocniku. Hračky jsem odstranila, už si uvědomuje, že cura. Sama si zatleskala když se ji to povedlo a měla radost. Malý úspěch, ale pro mě velký. Plenku jsem dala pouze na spaní.

@hanih Jasne, tak to si udelala dobre si myslim, pokud nebyla pripravena, tak dat znovu a za par mesicu zkusit znovu 🙂. jo pocurany kocar, to jsem resila tak, ze jsem po maleho dala tu jednorazovou podlozku kdyby nahodou. Kdyz jsme zacinali, tak jsme chodili na mensi prochazky a na hriste kolem baraku, prevleceni jsem mela vzdy nekolikate sebou a kdyz jsem dala posledni, tak jsme sli pomalu domu 🙂 To by bylo na palici.