Hraje si o samotě...

@ekou Je to nutný? Mě mrzí, že na mě dítě skoro nereaguje, protože si celej den opakuje tři hry a nemám pocit, že by stálo o další společnost. “Čelíčko” místo pusinky mi dá výjimečně, nenatáhne ruce, že chce jen tak pomazlit. A neříkejte, že Vás by to nemrzelo. Není to o tom, že by jinak nepotřeboval “asistenci”

A reaguje na své jméno, udržuje oční kontakt? Je s vámi v interakci mimo hru nebo si jede pořád na sebe? Pokud se jedná jen o ty hry, tak bych to brala že to je prostě jeho styl a byla na jednu stranu ráda, že si dokáže vyhrát sám. Co by za zo ostatní daly... Ale jestli vůbec zadnou interakci nevyžaduje, nereaguje atd tak bych asi zkusila nějaké pracoviště, zda se nejedná o poruchu autistickeho spektra. Syn je starší, za nás to nebylo, ale nedělá se nejak v tomto věku ten screening? Jak vám dopadl?

Třeba dítě aktuálně nepotřebuje ke hře maminku. Osobně by mě to nemrzelo, ale co člověk to jiný úhel pohledu. Jenže je pravda, že nejsem ten typ, který prožívá vše, co není dle jeho představ v rámci rodičovství...
Mám doma tříleťáka a mělo období "potřebuju mamku na vše", "nechci se tulit ani dávat pusinky", "chci spát s tatínkem" a aktuálně nepůjde spát bez mamky. Co vývojové období, to chtělo něco jiného. Takže vše má svůj čas

Kazde dite je jine. Ja svoje dvojcata vedu vic k samostatnosti, nejsem helikoptera, takze to, co popisujes, nezni hrozne. Jedno dvojce je mazlici a pusinkovaci a druhe je spis nekontaktni a celkove spise odtazitejsi. Byt tebou, nestresovala bych se, ale sledovala bych, jestli se to nejak meni k lepsimu ci ne a treba za rok, jestli bys z toho byla stale spatna, mozna za nekym zasla a poptala se na to.

Mě přijde, že chceš po něj moc, hold teď nechce tvoji asistenci, třeba přijde doba, kdy tě bude držet za nohu jen abys neodesla...

@20190418 ještě screeningový dotazník nemá, teprve na něj půjde. Ono je to takový.. on třeba hodně povídá, ale pro sebe. Na jméno slyší, rozumí, když něco nemá, samozřejmě zkouší, ale třeba, že k nejakymu místu kam nemá jít dojde a pak se hned otočí. Když má hlad, tak buď pláče nebo mlaská. Umí říct bumbu i ňam, ale dělá to výjimečně. Hodně se ptá “co to je” ale když mu odpovídám, tak se nekouká, respektive sleduje tu věc. Hodně chce podávat různý věci. Ale když někam ukazuju, tak když to není přímo před nim, nepodívá se. Ale je to lepší, donedávna si hrál jen s autem. Ještě nechodí. Ale umí udělat ahoj, paci paci, stydí se, to bych řekla, že je dobrý..ale nic moc ukázat nechce, Jakoze.. společně. Takže neukáže kde má oko, všechny zvířátka jsou Bety jako náš pes, prostě ho to nezajímá, tak občas to zkousime a předpokládám, že to jednou přijde..

@ekou to beru, je mi jasný, že přijde pravděpodobně i to, že bude chtít furt asistenci a naopak beze mě si nebude chtít hrát. Já jsem ráda, že si zvládne hrát sám, mě prostě mrzí, že si s tím vystaci. Kdyby se aspoň chtěl občas pomazlit sám od sebe, ale i když to zkusím, tak nechce, odvrátí hlavu, nekoukne se do očí a tak. Nechci vůbec shazovat to, že si spousta maminek neodpočne a naopak by uvítaly to, že si dítě vyhraje i samo.. a beru, že je taková povaha syna pravděpodobně.. ale zamrzí to.

@evawest díky za názor. )

Citlivější maminku to asi zamrzí, ale je nutné pamatovat, že dítě není panenka na hraní.
Ono se to může ještě změnit a pak budete ráda za 5 min oddechu.

U lekarky jeho reakce i ,,ne reakce,,urcite povez. Muze to byt jen povahou, casem se to treba trosku zmeni,ale take nemusi. Vse ukaze cas.

Mám 16 měsíčního kluka. Moje pozornost se dělí mezi 4 děti, které s manželem máme. Když se tak zamyslím, náš kluk se sice rád pusinkuje, přitulí (protože vnímá konkurenci sourozenců), ale nějaké hry není schopen (stavět kostky, posílat auta), ještě celkem rád prohlíží knížky... nejradši kramaří v kuchyni nebo ve skříňce s pexesy, kartami a vysypává puzzle z krabic. Přijde mi, že máš velká očekávání. My ti stejně moc neporadíme, protože toho kluka reálně nevidíme, ale myslím, že je úplně v pohodě! Ať se vám daří!