Dobrý den. Prosím někdo mě uklidněte nebo se zblázním 🤦🏼♀️
Dcera narozená 34+6, nyní 10,5 měsíce bio. Vůbec nežvatlá, ještě jsem z jejich úst nezaslechla žádné písmenko, jednoslabičné slova ( ba, ga, tu). Buď mlčí a nebo řve, jediné co "vysloví " je táhlé Á. Začínám z toho být kapku nervózní. Sice vím že je dříve narozená ale prostě to žvatlání dělají i mnohem mladší děti. Snažím se na ni stále mluvit, ukazuji, říkám jednoduché říkanky, baf baf (máme psa) řeknu milionkrát za den, máma to stejné... Na slova reaguje úsměvem ale to je vše. S hračkama jenom bouchá, o jemné motorice se nedá mluvit, přitom jídlo si vezme pinzetovým úchopem. Jinak po fyzické stránce mi přijde v pořádku. Už více než měsíc sama sedí, z toho si za pár dnů stoupla takže zdatně vše obchází.
Ale prostě to žvatlání mě znervózňuje, nevím co dělat více než už dělám 🤦🏼♀️ Měla jste to některá u dítěte podobně s tím že se pak rozmluvilo?
Díky za poznatky 😉🍀
@cilkat Sluch má v pořádku 😉 To už zjišťovala i dr. na neurologii. Jinak když někde páchá nějakou neplechu zády ke mě 🤭 a okřiknu ji tak se otočí a i mi přijde že tomu ne, rozumí. Jinak teda neopakuje ani paci paci, nezamává... Jen se na danou činnost či slova usměje nebo zasměje nahlas.
@dianawonder Pak bych fakt řekla, že je maličká a má holt hendikep do začátku. Je dost možné, že prostě "ladí" něco, co, má donošené dítě "zadarmo" (čekala bych nějaké záležitosti na úrovni vnímání kůže a povrchu těla. Možná celkově polohy těla, které prostě "v postýlce" dozrávají fakt jinak než v prostředí dělohy. ... jde o celý komplex propirorecepe, která vnímá dotek, chlad, bolest, tlak, pozici kloubů, napětí šlach a svalů a podobné těžko uchopitelné a sdílitelné srandy.) Velmi pravděpdoobně si to prostě brzy odladí sama a nebude třeba to nijak odborně korigovat. ... Když si vezmete, že zdravé dítě má začínat žvatlat slabiky někdy mezi šestým a osmým měsícem a jí je vlastně korigovaně nějakých devět měsíců, tak tam fakt není velké zpoždění. Navíc z toho, co píšete, tak je pohybově naopak napřed a možná prostě jen "investuje" do toho a mluvení jí nezajímá. Důležité je, že slyší, na zvuk reaguje a sdílí vaši snahu o interakci. Víc bych fakt neřešila. Za pár týdnů může být úplně jinde.
@dianawonder dobry den, muzu se zeptat, jak to u vas dopadlo?
Předpokládám, že otoakustické emise máte vyšetřené z porodnice? (taková ta sondička do ucha, ideálně spícího miminka, protože když je dítě potichu, je změřeno asi za 15 vteřin.) Reaguje obecně nějak na zvuky? (když vám něco spadne, když pustíte vysavač, televizi a pod... je tam nějaká reakce, i když u toho nemá třeba vizuální kontrolu, že se něco děje? Má třeba tendenci se vrtět do rytmu hudby? ... nebo doktor tohle testuje takovým tím cinkáním zvonečkem za zády, jestli se na něj otočí, když zároveň na něj nevidí, že...). Prostě: slyší?
Protože úsměv v reakci na slova může být i prostě úsměv na interakci, nikoliv na zvuk.