Dítě nemluví, nechodí na nočník - prosím o rady
Maminky mám syna 27 měsíců a jsem bezradná.
Nemluví - pravda je, že já se s ním dorozumím, dokáže odpovídat kýváním hlavy ano nebo ne, mě jako maminku oslovuje Ama, tatínka Aka, babičku Aba, vše ostatní jsou patvary které si musím domyslet pouze na základě toho, že na něco ukáže nebo donese - zpravidla na vše říká aki - motorka, koberec, židlička a pod. Všechna autíčka jsou brm brm, když chce napít - pak je to bumbu ale někdy nejde pořádně rozlišit, jestli chce auto nebo napít. Nedávno mi začal říkat Ami, protože jsem mu opakovala aby mi říkal "mami". Vím že má na mluvení čas, říká se do tří let bez problémů, že nemám srovnávat s ostatními, ale nevím jestli to u nás není fakt nějaký extrém, neřekne jediné slovo jak by měl, občas se mu podaří říci když jede s autem po koberci a já mu to řeknu jako první "tu tu".
S tím souvisí i druhý problém - nočník. Syna jsme zkoušela posazovat pravda dost brzo, snad od nějakého 10. měsíce, ale nic násilného, bylo to obvykle jen po odpoledním spaní aby si to zkusil. Postupně jsem zkoušela i ráno po spaní, někdy se vyčural, jindy už to bylo v plínce. Loni v létě kdy měl cca 18 měsíců běhal na zahradě nahatý nebo se slipama, když byl nahatý, tak jsem za ním běhala a uklízela bobky, takže úspěch se žádný nekonal. Od podzimu tj. asi od září dávám na nočník pravidelně ráno a po odpoledním spaní, průběžně se ho přes den zeptám jestli chce čůrat, nabízím mu hrnec, někdy si na něj dobrovolně sedl někdy scéna v tom smyslu že si hraje a nemá čas čůrat. V zápětí je však nálož v plínce a to i po té, co na tom hrnečku vydržel chvíli sedět. Manžel má narážky, že jsem neschopná, že neumí ještě na nočník, že se mu málo věnuji, apod.Naučila jsem ho vyslovovat "ee" aby uměl dát najevo svou potřebu, ze začátku to občas řekl, ale až když bylo pozdě, pak už vůbec. Zkoušela jsem i metodu jen slipy a tepláky, těch bylo během dne počůraných i deset - patnáct, mnohdy pročural i gauč nebo koberec, říkala jsem si, že když čůrá tak často, asi ještě neudrží dlouho čůrání, ale stejně to k ničemu nevedlo. K dnešnímu dni je situace taková, že ráno na hrneček zvládáme tak 50 na 50 s tím, že ho dávám já, sám si neřekne, v polovině případů nechce a počůrá se do plíny, po odpoledním spaní je to stejné. Během dne když prdí mi na otázku zda chce kadit řekne ne i opakovaně a v zápětí se pokadí, pokud mi to dovolí, dám ho na nočník. Zkouším během dne občas posadit, nenásilně pokud možno, když má v kalhotech, vysvětluju, že je to ble, jestli pak se nestydí - to si zakryje rukama oči a přesně ví, co provedl. Zeptám se ho, co mi řekne až bude chtít zase čůrat nebo kakat, řekne mi ee, ká ukáže na hrneček a to je tak vše. Když ho posadím, zpravidla se vyčůrá, ale sám si neřekne, když je pokaděný, mnohdy mu to vůbec nevadí a já na to přijdu buď po čichu nebo že to má rozmazané až na zádech.
Začínám být bezradná, zoufalá a ještě navíc mám za měsíc rodit, myslela jsem si, že než se druhé narodí, bude syn bez plenek, teď mám strach, že s novým miminem bude v záchvatu žárlivosti plínka ještě na dlouho, zvlášť když uvidí že ho má i mimi.
Dalším problémem je, že syn trpí hypospádií, nijak závažného rozsahu, ale měl jít teď na jaře na zákrok, ale vzhledem k tomu, že pořád nosí plíny a narodí se druhé mimi, bylo by to moc náročné a proto budeme odkládat.
Celkově je syn zcela v pořádku, nemá žádné vady typu hyperaktivita, myšlení mu funguje bez problému, je chytrý, zdravý, už má hodně dlouhou dobu v hlavně srovnané, co znamená že se počůrá nebo pokadí, ale na mě to působí tak, že je prostě líný - nemá potřebu mluvit ani chodit na nočník, vyhovuje mu to tak jak to je.
Prosím jestli máte někdo nějaké rady, zkušenosti, pište, budu moc ráda a omlouvám se za tuhle slohovku.
S tim nocnikem bych byla trpeliva, muze se to zmenit ze dne na den. Syn si zacal rikat prave v tomto veku 2 a ctvrt roku, predtim vubec. Zacal si rikat pote, co jsem koupila nalepku do nocniku, ktera je cerna a kdyz tam dite neco udela, objevi se zviratko. Taky jsem uplacela bonbonem za kazdy vytvor do nocniku. Byla jsem uz fakt zoufala 😅 S tou nalepkou to deti bavi, je to pro ne takova dobra motivace. Za me velmi dobre investovanych 150 Kc a funguje porad, ted zas pouziva dcera.
S tim mluvenim moc neporadim, ale taky bych jeste vydrzela. Hlavni je hodne komunikovat, cist pohadky, basnicky, pisnicky, ale to urcite delate. Kazde dite ma sve tempo. Kdyz je jinak v poradku, urcite se brzy rozmluvi.
@adede to zní bezvadně ta samolepka, prosím, kam na ni? dá se někde v dětském, nebo musím na netu?
Jmenuje se to My wee friend a kupovala jsem ji pres internet, ted koukam na heureku a dokonce ji i zlevnili - kolem 100 Kc. Jsou ruzna zviratka i nake auticko, hvezdicka...
@adede děkuji, už jsem našla, to ale vynález 🙂
S tím mluvením: nemá přirostlou podjazykovou uzdičku?
Jako byste psala o mojem synovi (vcetne hypospadie).akorát my mimco ted cerstve mame. Nehrotim to; nasilim to nepujde, jen trpělivostí.
Já mám holčičku a na nočník se naučila v 26 měsících... Takže bych se s nočníkem nezneklidňovala... Ono to přijde... Ale musím říct, ze my to dělali tak, ze když jsem já šla na záchod, tak jsem si pak vzala velmi obřadně lentilku... 🙂
radu nemam,ale jestli Te to trochu ukludni tak kamosky dcera zacala mluvit kolem 3 let a na nocnik chodila od 2 a pul roku.Drz se.
Ma ji zkracenou dedicne ale nyl uz dvakrat strihat
@ance_hajna s mluvením to opravdu bývá do 3 let....u chlapečků bývají více výkyvy - někteří do té doby opravdu skoro nemluví, jiní naopak velmi dobře
důležité je mluvit na dítě a to zřetelně, pravidelně číst, říkat říkanky, zpívat písničky...
pokud máte opravdu pochybnosti, pak bych se šla poradit s logopedem 😉
ad nočník: tam bych se rozhodně zneklidňovala méně... v Čechách se obecně na nočník vysazuje dost brzo, ale hodně dětí je připravených ve 2 a půl, 3 nebo i 4 letech... není to konec světa, jsou důležitější věci (např. komunikace, psychická pohoda dítěte i maminky atd.)...
pokud se má zanedlouho narodit sourozenec, pak často dochází k nehodám i u dětí, které už na nočník spolehlivě chodily.... na synka toho teď bude dost, nočník bych "nehrotila" 😉
po dvou dětech mohu opravdu potvrdit, že "když se za trávu tahá, tak rychleji neroste"
nenechte se nikým zneklidňovat nebo dokonce kritizovat.... každé dítě má svoje tempo vývoje, porovnávání s dítětem kamarádky nebo nějakou tabulkou je jen zdrojem stresu 😉
psychika je velmi křehká věc, dítě ke zdravému vývoji potřebuje hlavně důvěru, lásku a klid 😵
S mluvením neporadím, děti mi všechny začaly mluvit celkem brzy, ale ač jsou jinak v řadě věcí hodně napřed, tak nočník byl u všech problém. Nejstarší začal chodit čůrat a kakat na nočník až 2 a 3/4 letech (tam byl problém s kakáním, potřeboval soukromí, navíc se to celé potkalo s narozením dvojčat). Jedna holčička začala chodit čůrat sama ročník asi ve dvou letech, ale hrozně dlouho nechtěla kakat na nočníku, jen do plíny a začala, až když jsem jí a jejímu dvojčeti řekla v 2,5 letech, že plíny už prostě nejsou. Druhá dcera začala sama chodit čůrat na nočník až čtyři týdny potom, co byla bez plen (ale zase na nočník vyčůrala vždy, když to jen trochu šlo, pouze jsem ji musela hlídat), první dva dny odplenkování měla snad pět až šest nehod denně, pak se srovnala. Ale kakání na nočník je stále problém i po třech měsících bez plen. Nejspíš také jako syn potřebuje soukromí na kakání a zatím se mi jí nepodařilo vysvětlit, že když potřebuje, tak si má nočník odnést někam jinam. Včera to bylo krásně vidět, najednou mě posílala pryč a bylo vidět, že potřebuje, tak jsem jí přinesla nočník a odešla a výsledkem byla obrovská nadílka. Takže hodně sil a příliš netlačit na pilu, vede to spíš k ještě větším protestům. Někomu to prostě trvá déle a nemusí to příliš souviset s dalším psychomotorickým vývojem.
ja jsem necetla prispevky..ale je jeste maly..ale jestli vas to trapi, zkusila bych omezit psenici a zkusila detox, treba joalis..
Přečetla bych si toto:
http://www.mamanablogu.cz/2016/04/jak-se-zbavit...
Mám dceru 26m a taky toho moc nenakecá, spíš žvatlá blbosti 😀 Hlavu si z toho nedělám, jen mě štve okolí a nátla a srovnávání... Nikomu po tom nic není. Budu držet palce. Dcera nevydrží ani u knížek apod, tak to mám o to horší.
@ance_hajna jestli Ti rozumí, slyší a nemáš pocit, že jinak zaostává, tak bych byla trpělivá...
My máme holčičku - ta byla rychlá, v roce a půl komunikovala krásně ve větách, kolem dvaceti měsíců odložila plinky přes den a ve 22 i ty noční.
NO a pak se narodil syn a byl přesným důkazem, že každé dítě je jiné, nočník ignoroval skoro do 2,5 roku, sice se to občas povedlo, ale nebylo to na to, být bez plenky - no a najednou to ze dne na den šlo, aniž bych se nějak významně snažila - s mluvením to samé - do školky šel, když mu bylo 31 měsíců a mluvil o trošku líp, než ten váš, používal dvojslabičná slova, ale spousta z nich byla "jeho", přesně, jak ten váš.... káka byl třeba taťka, tóto bylo auto, někdy i brm, šiší vláček, uměl teda už myslím mami, babi.... a pak se rozmluvil, teď vypráví, jsou mu čtyři, sice tam občas jsou nesrozumitelnosti, neumí všechny hlásky atd, ale nic, co by nebylo řešitelné...
takže, pokud cítíte, že jinak je to v pořádku, někam se trošku posouvá, tak bych byla trpělivá...
nečetla jsem do konce...ale ....první syn mluvil od 28 měsíců...druhý od 24 měsíců....nočník: první byl od 26 měsíců bez plen i na noc...druhý od 20 měsíců....každý
prcek je jiný...a chápu, že každá matka to hlídá a srovnává.....ale myslím, že u vás je to O.K.
@ance_hajna Ahoj nevím, zda-li je to stále aktuální a jak válčíte, ale s nočníkem jsem měla s dcerou stejný problém. Pleny do 3 let - sama si nikdy na nočník nešla, neřekla si, na neustálé dotazy jestli nechce čůrat/kakat byla odpovéď vždy ne a vzápětí se počůrala.. V cca 27m začala na nočník chodit kakat, ale čůrání zaboha ne. Už jsem byla zoufalá, neustále vysvětlovala, prosila, někdy i vynadala.... Až mi ruply nervy. Kvůli neustálým "nehodám" nosila pleny skoro celý den.... stále jsem doufala že se do nich už nečůrá - nepochopila. No tak jsem jí jednoho dne sundala plenu, dala kalhotky a tepláky a byla připravena na neustálé praní počůraného oblečení. První den vůbec žádný úspěch, počůrané snad šestery tepláky, druhý den taktéž, třetí den jsem jí neustále posazovala na nočník (bez ptaní, zjistila jsem, že tím jak se jí pořád ptám je už jen na tu otázku alergická) a asi 2x se vyčůrala. Čtvrtý den zase patery počůrané tepláky. Už jsem nevěděla co a normálně jsem brečela a brečela (ano, přispívali k tomu neustálé otázky okolí: Tak co už chodí na nočník? A proč jí to nenaučíš? No jo, ono je to pohodlnejší....) a od cca 5 dne začala chodit na nočnik. Nejdřív to zvládla zadržet do té doby než jsem jí (cca co 1,5 hodiny) posazovala a pak si zašla už chodit sama. Od začátku jsem motivovala bombony za odměnu a veeekým chválením v případě úspěchu. Stále jsem si říkala že v tomhle věku už na to musí přijít sama a dávala jsem jí pořád čas, ale teď vidím že jsem to měla udělat dřív a ty pleny jí sebrat. Ono je to pro ty dítka pohodlný když je mají a nějak neřeší udělat to jinám, zvlášť když jsou jako u nás plenky jednorázové = suché.
@alyssa.anna syn uz je asi měsíc bez plen v květnu jak bylo teplo chodil nahaty a do týdne začal čurat do travicky a paj i na hrnec asi měsíc trvalo než se to naucil občas se stane ještě nehoda protože to nestihne ale nakonec 2,5 let a už má jen plenu na noc a ta je uz taky častěji suchá a vycura se až rano.do te doby nepomohly ani lentilky ani vychvalobani nebo nadávání. Ted si sám našel výraz pro curani a sam si zatleska.ale byly to nervy..
@ance_hajna Tak to jste šikuly, my to zvládly až v těch třech letech. Ale pak to právě také šlo během týdne, ale musela jsem to "zlomit", sama by do toho nešla asi nikdy. A nervy to byly taky, takže znám. Tak aspoň víš, že jste v tom nebyly samy (ono je dost demotivující slyšet jak "tys uměla na nočník v 10 měsících" a "ona neumí? No to můj Pepa umí od roka" a člověk má pak pocit že je jediný na světě a totálně neschopný
Slohovku jsem dočetla 🙂 Mám stejně starou dceru a s mluvením i nočníkem je na tom podobně, jen teda pokud ji nechám bez plínky, počurá se mi za den max 4x. Je to týden, co jsem se fakt naštvala - ušila froté vkladačky do kalhotek a nosí vkladačky v jednorázových natahovačkách ( oduvodnila jsem si to tak, že ji to studí a třeba i vadí ) , včera večer už je nechtěla a 2x se mi vyčurala sama na nočník. S mluvením jsme na tom úplně stejně jako vy... jen teda asi má ta naše trošku širší slovník rozšířený o zvuky snad všech zvířat, na co si člověk jen vzpomene, ale normální slovo jako např. rohlík, pes, auto aj. to nehrozí. Když jí řeknu: Natynko, řekni lipo. Ona mi řekne: neeeee a jde si po svém. Na manžela bych se vykašlala, můj to na mě několikrát taky zkoušel a a nejen on, poslala jsem je někde, není to o mamince. Je to v dítěti, a přesně jak píšete, jsou to naši leňoušci. Ted zkouším každou věc, co vidím říct pomalu a srozumitelně 2x po sobě. Jednou prej nestačí. Ať se daří 🙂