Dítě moc nemusí ostatní děti. Máte zkušenost?

@zdenamol Pokrok mezi druhým a třetím rokem je v této oblasti dost raketový, takže bych se teď absolutně ničeho neobávala. Ve dvou letech to dítě opravdu nepotřebuje kolektiv dalších deseti dětí. Většinou si ty děti chtějí hrát samy, samy objvovat, zkoušet. Ve dvou se v tom lepším případě buď míjejí, v horším případě se o všechno budou rvát.
Rozdíl vidím u dvojčat, ta si hrajou už od svých snad 6 měsíců vyloženě spolu. Ve dvou letech tu lítají, hrajou si na schovku apod., ale v okamžiku, kdy se setkají s cizím podobně starým dítětem, tak klasický nezájem.
To, že má ráda starší děti je také naprosto v pořádku. Od nich se má co naučit - společensky, ve hře, ve všem... Stejně staré děti v jejím věku se budou v tomto ohledu chovat podobně neohrabaně, nemají se od sebe navzájem moc co naučit, všichni jsou plus mínus na stejné úrovni. To také vidím, když si jedno dvojče hraje se starším bráchou, když jsou v kontaktu se staršíma dětma.
Za mě máš doma naprosto normální dítě. Může hrát samozřejmě roli i povaha - někdo je společenský víc, někdo míň a obojí je v pořádku. Školka zároveň z introverta asi nikdy neudělá extroverta...

Olgo a Kačenko, moc děkuji za odpověď. Celkem jste mě uklidnili🙂

Dcera miluje deti, ale bud miminka, nebo vyrazne starsi (treba 6 a vys). Ve 2 letech si se stejne starymi detmi jeste neumi hrat, ale tak je to v poradku, v tomto veku muze probihat jeste samostatna, nebo pak paralelni hra, nikoliv jeste spolecna, na to je cas. Vydrz, prijde to, hlavne ji to neznechutit nejakym nucenim do cehokoliv.

Nenutim, jen jsem si právě říkala, jestli ji to nějak nebrzdí😁 chodíme ale od malička plavat a tam je mezi dětmi spíše pozorovatelka, ale má to tam ráda. Žádné scény, že děti vidí nemá, to spíš jen na hřišti někdy a nebo když se k někomu přijde a ona je nezná. Tak jen máme chování návštěvy 😁 ale beru ji prostě takovou. Příští rok v září bysme chtěli zkusit školku, to ji bude 3 roky a čtvrt. Ale budu ještě doma chvíli, tak uvidíme. Čas bude mít. Možná se jen bojím víc jak ona😂

@zdenamol Podívej, starší syn ještě ve třech letech šel na hřiště, jedině když tam nikdo jiný nebyl. Teď (zrovna teď bohužel ne, že) tady pobíhá s dětma po vesnici. Každopádně nestrachuj se tím, co bude za více než stávající polovinu života tvého dítěte. To je fakt strašně dlouhá doba. Prostě pohoda a klid. Ty děti ví nejlíp, co potřebují.

Tak vidím, že je to vážně normální🙂 super🙂

Takový je můj starší syn. Když k němu na hřišti nebo v herně přišlo jiné dítě, hned utíkal ke mně. Zkoušeli jme chodit na cvičení rodičů s dětmi. Odtáhl mě do kouta, kde jsme seděli a pozorovali, ale zapojit se za žádnou cenu nechtěl. Hodně pomohla školka. Pořád cizí děti nevyhledává (má o rok mladšího bráchu, takže parťák na hraní mu nechybí), ale už se jich nebojí a občas si dokáže i něco vykomunikovat. Ve školce je stále spíše pozorovatel, ale když ho paní učitelka popostrčí, rád se zapojí do hry s ostatními. Taky jinde než doma moc nemluví. Když se ho ve školce na něco zeptají, tak odpoví, pokud to není osobní otázka nebo odpověď nevyžaduje více než tři slova. V září nastupuje do školy, tak jsem zvědavá a mám trochu obavy, jak se s tím popasuje.

Tak je zajímavé že pomohla ta školka. Uvidíme co nás čeká. Ale mám to samé doma🙂

@zdenamol dcera 2r7m je úplně to samé. Miminka ano, starší jaks taks ale vrstevníky vůbec. Návštěvy probreci, jak se k ní nějaké dítě ns hristi přiblíží, tak okamžitě utíká. Říká jak se těší do školky a bude si hrát s dětma. Ale jako.... nevím, mám z toho obavy.

Já si vždycky říkala že je to prostě povahou a změní se, ale některé maminky mají pohledy jakože co, jste normální?😂 sama na hřišti je úplně veselé a spokojené dítě. Jakmile někdo dojde, bere roha a ještě okamžitě říká domů, domů, pryč 😂

@zdenamol Upřímně, většina dvouleťáků si hraje stylem, že se přetahují o hračky nebo se s nimi rovnou břinknou do hlavy. Ostatní maminky na mě koukaly jak na retarda, že na toto nejsme se synem zvědaví a držíme se v herničkách stranou. Však to je normální ne? 😅 Do 3 let je běžná paralelní hra, kdy si děti nehrají spolu, ale vedle sebe. Až kolem 3 roku hledají společnost. Musím říct, že syn mi toto potvrdil a nic divnýho na tom nevidím. ;)

Samé dobré zprávy. Ona si v herničce hraje moc ráda, ale jen se mnou. Na ostatní kašle. Ale většinou vypadám jak matka co se bojí pustit dítě mezi děti, ale přitom ono je to jinak. Ona se chytne za ruku a jdeme si hrát. Ale neřeším to právě už, prostě taková je a nutit ji nebo ji hodit někam kde by se cítila špatně, tak neudělám. Prostě budu s ní dokud bude potřeba😁

@zdenamol to je za mne dobrý přístup. Až se bude na to cítit, tak se ruky pustí. A do herničky jsem vždycky chodila, aby měl syn změnu, ne abych ho tam odložila a šla si na kafe. ;) Klidně v září (jestli to půjde) zkuste nějaký kroužek, dětskou skupinu pro maminky s dětmi s respektujím přístupem. Synek tam vyloženě rozkvetl, i když se mě pořád držel jako klíště. ;)

Můžeme zkusit. Zatím jsme měli pravidelně jen to plavání, ale tam je v pohodě s ostatníma. Nikdy tam neplakala jako třeba na hřišti. Sice si s nima po bazénku vyloženě nehraje, spíš pozoruje a sem tam se zapojí. Ale žádný velký kamarádství tam nevede😂

@zdenamol nebojte, velká kamarádství u nás taky nehrozí. 😂 Ale dobře ho to připravuje na školku + se tam naučil hezky zpívat a tak. Tuhle říkal, že by zvládl něco podobného i beze mne, tak doufám, že v září už otevřou. 🙂 Do školky ho nedám po tý izolaci, i když mu budou 3. Ale ráda bych ho alespoň na den, dva v týdnu dala do dětské skupiny. Je to ve stejném místě jako to, kam jsme chodili teď, takže to pro něj bude schůdnější. 🙂

Díky za rady Kačenko. Ono máme ještě čas a vše bude podle toho jaká vlastně za rok bude. Ale spíš jsem si říkala, jestli je to normální, když někdo tak blbě hledí a diví se 😂

@zdenamol není zač, taky na mě hleděli jak na debila a hyperprotektivní matku, když si nenechám bít dítě, jsem u něj, když mne potřebuje apod. Taky jsem se v synových 2 letech hodně bála, zda je to normální a jestli zvládne školku a nejlepší bylo to neřešit. ;) A teda ten rok času taky udělal hodně. Školku by asi po delší adaptaci zvládl, ale nevím za jakou cenu, takže když není nutnost, tak nepůjde. 🙂

To chápu. No já se chystám až příští rok v září, ale do konce roku budu doma, takže jen na chvilku, aby si zvykla a pak od toho nového roku pak naostro. Uvidíme jaká bude.

Dcera byla víceméně to samé. Neutíkala přímo kvůli přítomnosti jiných dětí, ale nepotřebovala je. A když, tak starší, kteří si s ní dovedly hrát jako já.
Jesličky to změnily. Chodila tento školní rok dvakrát týdně, zprvu si hodně hrála s tetou (kolektiv 4 dětí a 1 dospělý), poté začala toužit po dětech a nyní, v době epidemie, jí to vyloženě chybí. Oslavila před týdnem třetí narozeniny, po prázdninách už půjde do školky. Po dětech se jí stýská, teď jí prostě očividně nestačíme zase my, rodiče. 🙂
Za mě bych řekla normální vývoj, obzvlášť u prvorozených, kteří vyrůstají víc v dospělém světe, než mladší sourozenci.

Můj syn zase do roka a půl měl rád jen svou sestřenici, která je o 5 let starší 😄 jiné dítě se ho nemohlo ani dotknout. Ale teď ve dvou letech by si hrál s každým 🙂

Přidávám se, miůj syn 2,5 roku je stejný. Je na pískovišti a hraje si. řijde jiné dítě a uteče. Domeček na hřišti je plný dětí, které dovádí, on se na ně dívá jak si hrají a počká až všichni odejdou a jde dovnitř. Byli jsme se podívat v jedné školce, hnedNevím co s tím.

@matkacekatelka Je to vážně zajímavé, ale aspoň v tom nejste sama. My dnes byli taky na hřišti a sranda dokud nepřišel jeden chlapeček. Tentokrát teda neutekla, ale dělala že tam není 😁 uvidíme co čas ukáže a jestli se to změní. Ale miminka, ty jsou hned její. I malinko větší, s tím nemá žádný problém. Naopak, o ty se stará pečlivě😃

Ano, můj syn je podobný. S vrstevníky si ale pohraje, obecně si pohraje s jakýmkoliv dítětem, které zná. Spíš mi v tomto vadí tlak od rodiny...

@zdenamol Dcera úplně to same, zoufala jsem si, že z ní bude asocial 😊 Po 3. roce se to začalo lehce měnit, ale žádná sláva. S dětmi si začala najednou hrát prakticky ze dne na den asi dva měsíce před 4. narozeninami a dikybohu to pořád trvá. Na děti se těší a po prvotním oťukání pár minut si jdou hrát. Kamarádky dcera to samé, jen to přišlo v 3,5 roce (když jsme šly spolu na hřiště, každá holka v jiném rohu, hlavně ne spolu 😁). Jiné kámošky syn taky kolem čtvrtého roku, do té doby vyloženě zalezlý v koutě si sám něco kutil.
Vydržte, přijde to!

Vím, že hodně maminek různé chytré knihy o výchově neuznává. Já jich pár přečetla a zrovna v tomhle období a s tímhle problémem mi hodně pomohly. Píše se tam totiž, že pro předškoláky je většinou kooperace s vrstevníky psychicky vyčerpávající. Že mnohem lépe zvládají přítomnost mnohem mladších nebo mnohem starších dětí. A že to postupně přeje a začnou zvládat hry s vrstevníky. Takže klid 🙂

Tak moje dcera to ma naopak.. ta mladsi deti od roka nema rada. Vzdycky dostala prisernej histerak, kdyz nejaky mimino vydalo i jenom zvuk, natoz na ni sahlo. Ale starsi deti ma rada, chodi za nima a chce si hrat, coz zas nechtej oni 😁 ted ji je rok a pul a uz se to lepsi. Nebreci a toleruje je. Dokonce obcas i poda nejakou hracku 😁
Rekla bych, ze to chce cas, bude to jen obdobi, jako u vseho 🙂