Holky, ted jsem se slozila. Mame s expritelem stridavou peci. Mame kratky/dlouhy tyden…. Me to prijde hrozne a na hlavu, ale je dobry otec, a nechci se tahat po soudech, kdyz bych asi stejne nemela moc sanci na uspech. Syn ho miluje. Budou mu ted 3. Kdyz si ho vezmu po jeho vikendu je to pro me psychicky moc narocne. Porad je smutny a rika, ze chce za tatinkem.. jako, zase to neni uplne tak hrozne. Smejem se spolu a hrajem si.. ale tohle me boli. Mela jsem tendence se ho porad ptat, co dela s tatinkem, a s kym chce byt.. odpoved byla vzdy s tatinkem a ze ma rad tatinka. Ted jsem ale pochopila, ze je to asi zbytecne, i kdybych se na hlavu postavila, bude vzdy tatinek lepsi, a to se fakt snazim😒zla na nej kvuli tomu nejsem. A ted jsem si uvedomila, ze je zbytecne se trapit a delat vse proto, aby to bylo naopak.
Ex mi tvrdi, ze se na me ani nezepta, a ze me vubec nechce, ja mela stejne tendence, ze mu to proste nereknu.. ted uz to kaslu. Byl smutny, ze chce tatinka, tak jsem mu rekla, ze mu klidne muze zavolat kdyz bude chtit. Exovi to samozrejme udelalo radost, a budu nejhorsi na celem svete, ze me vlastne nechce..ale uz se s tim dal trapit fakt nechci. Syna miluju, delam vse proto, aby jsme se jednou meli dobre, ale kdyz si vybere tatinka, asi s tim nic neudelam.. mate podobnou zkusenost?
To není soutěž, spíš je to tak , že maminky vyžadují nějaké povinnosti, chování, vychovávají a otcové jsou spíš na zábavu, a taky vzácnější.
My to tak měli v rodině, děti od dětství víc táhnou k tátovi, furt s nimi něco podnikal, je hodně akční, ale zase přísnější než máma. Máma se chtěla odstěhovat z města k novému příteli když dětem bylo 7 a 5 a děti jí řekli, ať jde, ale oni zůstanou u táty. Dopodalo to tak, že zůstala, děti mají střídavku stále.
Střídáme starší děti od 3 let věku mladší a bylo to u nás taky - když byly holky u mě, chtěly tatínka, když byly u něj, chtěly mne (ale ex mi to taky neříkal, to až když starší dostala mobil a začala mi sama volat - kolikrát zavolá, že se jí stýská). U nás pomohlo nastavit střídání v krátkých intervalech, takže doteď střídáme tak, že jsou holky 2 dny u mě, 2 dny u ex a 3 dny (pátek, sobotu a neděli) jsou na střídačku jednou u mě, jednou u ex. Tohle dost pomohlo, protože ty intervaly, kdy nevidí druhého rodiče, jsou dost krátké. Teď, jak jsou holky už větší, to necháváme stále podle původního nastavení, ale pokud se stane, že chtějí zůstat u jednoho z nás déle, tak zůstanou, pokud tomu nebrání nějaké závažné důvody (třeba nemožnost přehodit práci a podobně). My s ex ale normálně komunikujeme, takže nemáme problém se v tomhle domluvit.
Věřím, ze je to pro tebe těžké. A jsi naopak skvělá máma, že se snažíš to zvládnout, syna neockujes a dopravas mu tátu. Moje dcera je taky tatinkova holčička, kolikrát mi řekla, že má tatínka radši a hodně to zamrzí. A to jsme spolu normálně ve vztahu a nebylo to nikdy tak vyhrocené. Ja tohle fakt obrovsky oceňuju, protože moji rodiče se rozvedli, když jsem byla malá. A nenechali na sobě nit suchou, nenávidí se do teď (je to asi 30 let) a soudili se úplně o všechno cca deset let.
A není to prostě jen období?? Děti mají etapy kdy víc přilnou k mámě, vzhlíží k ní, identifikují se s ní...pak zase to samé mají s tátou...pak zase s mámou a střídá se to.
Je to součást zdravého vývoje tvého kloučka. Prostě se teď víc lepí na taťku, identifikuje se s ním. Je to etapa. Časem se to otočí.
Neber to osobně a nebuď vztahovačná. Je to prostě součást vývoje.
Načo sa to pýtaš dieťaťa aby sa rozhodlo s kým chce byť? To nie je normálne 🤦🏼♀️ jediný problém, ktory máš je v tvojej hlave dieťa zato nemôže, že už jeho otec je tvoj ex tak nerob z toho súťaž kto je lepší rodič.
"Me to prijde hrozne a na hlavu..." Co ti na tom přijde na hlavu? Dítě není tvůj majetek, dítě má vždy dva rodiče a má právo na oba a střídavka je pro dítě v tomto směru to nej, pokud ji psychicky zvládá, což váš syn podle všeho zvládá. Kdo ji ale nezvládá, jsi ty, ty máš problém, patrně pramenící z toho, že se neumíš přenést přes rozchod s EX. Místo vyslýchání syna a tlačení ho do správné odpovědi začni pracovat na sobě samé. Prospěješ tím nejen sobě, ale i synovi.
Já takovou zkušenost naštěstí nemám, ale myslím, že je to třeba věkem a v klidu se to může zase brzy otočit. Určitě bych ho proti taťkovi neočkovala, jako to kdysi dělal můj otec proti mé mamce. Nakonec se to stejně otočilo proti němu, děti nejsou hloupé. Klidně mu zavolejte, když jste spolu a užívejte si společné chvíle. Buď nad věcí, i když chápu, že tě to jako mámu trápí. Já mám malou holčičku a to je taky samej tatínek, až si kolikrát říkám, jak je to nefér. Já se věčně starám a pořád slyším, kdy přijede tatínek apod. 😃. Neboj, o syna tímhle nepřijdeš. Stejně tak syn může mluvit u táty, ale on ti to prostě neřekne. Hodně štěstí 🙂