Děti neustále kontaktují cizí lidi. Co s tím?

@sarkasv80 To oni takhle teda neodchazeji. Ja je mam taky na ocich, ale ani to nezkousely. Ale porad se na nekoho lepi a vymrzuji nejruznejsimi dotazy... Zakazane to maji, bavime se o tom taky odmala 🤷🏻‍♀️

Nejstarší je druzny a nevadí mi to, dle mého to nepřekračuje únosnou mez a když to někomu vadilo, vzdycky si s tim diplomaticky poradil. Samy děti nikam ještě nechodí a o bezpečnosti se bavíme. Beru to podle sebe, jako dítě jsem byla extrémně stydliva, tak jsem rada, ze děti jsou komunikativni. Loudeni jidla už by mi vadilo, ale já se třeba s cizími dětmi na hřišti rozdelim, když toho máme víc, a nemám s tim problém (kdyz to nejsou nějací vytrznici 🙂 ). Tak asi záleží, jak moc v tom jsou vehementni 🙂 Každopádně tu konverzaci s cizími lidmi neřeším.

@felixfelicis Mně to vadí dost, nechci, aby vykládali cizím lidem, že měl brácha klíště na zadku, vyptávali se, jestli měl taky klíště na zadku, vymrzovali, ať jim jde udělat bábovičku, když řekne, že ne, tak se ptali proč, a kdy bude moct, a tak. Je mi to fakt trapný...

Napadlo mě jenom, že bychs nima teda jako "za trest" odešla, ale to bude trest tak akorát pro mně, protože budu řešit kam teda s nima, doma je držet nechci, no a když to tam začne nanova, tak nevim co 😵

A je to problém ? Chodím na hřiště a už se mi stalo, že si mě všimlo nějaké druznejsi dítě a povídali jsme si. A mě to teda fakt vážně vůbec ani trochu nevadilo. ☺️

Dcera, 4 roky, je taková. Ale příliš to neřeším, bydlíme na vesnici. Ve městě pak působí trochu jako mimozemšťan, zatím vysvětluji, že to nemusí být všem příjemné, ale víc to neřeším. ☺️

@slunickonanebi S čistým svědomím můžu říct, že dělám svoje naprosté maximum, a to i ve srovnání s okolím. Tzn. že pokud potřebují víc, tak já už nemám, kde přidat, a v okolí vidím, že se rodiče dětem věnují mnohem méně, a tohle nedělají (ty děti). Každop. povídám si s nimi, vyrábím s nimi, hraju s nimi hry, starší chodí do skauta, jinak do školy, školky, mám paní na hlídání, aby to nebylo jen na mně, i manžel večer, nečumíme do mobilů, nevedeme televizi, chodíme na výlety, sportujeme, čteme... Mluvíme o tom, vysvětlujeme. Když je tam nebudu brát, nebudou mít možnost kontaktu s vrstevníky mimo škol(k)u a kroužky...

Moje děti si s cizími dospělými také povídají. A nejen s dospělými, umí mluvit s mladšími i staršími dětmi. Nemám s tím problém. Se mnou si taky chodí povídat cizí děti a nevadí mi to.

No podle mě je to proto, že ti to vadí.
Nejsi s ostatními moc kontaktní, tak se snaží oni. Tobě to vadí, oni to určitě ví, stejně to dál dělají, to znamená, že by chtěly, abys byla víc kontaktní ty.
Hřiště je prostě takový záludný prostor, jak pro děti, tak pro jejich doprovod, z největší části jsou to rodiče.

Trvala bych na dodržování hranic, tzn. jsou věci, o kterých není vhodné si s cizími lidmi povidat, protože to může být nebezpecne/nemusí jim to být příjemné atd. A co kdyby se na rovinu ptaly jestli si můžou povídat přímo těch lidí?

A nejsou proste jen kontaktnejsi nez vy dva s manzelem? Jakoze introvertni rodice a hodne extrovertni deti? Ja sama casto na hristi oslovim cizi dospele poku jsou mi sympaticti.

Já bych je v tom ještě podpořila...něco jim chybí a tímto si to kompenzují - potřebují se bavit s někým o vážných věcech - pro tebe ne - ale pro ně ano. Možná si tím říkají o stejnou komunikaci s vámi? (tím neříkám, že se s nimi nebavíte, to ne). Ale asi jim to chybí...mám dojem, že dělají jen to, co je pro ně v tom věku přirozené - hledají kontakt.
Doporučuji to nepotlačovat, nejít proti tomu - ale korigovat to - přidat se do debat a vysvětlovat, co je fajn - co méně. Nech je projít tím obdobím - ono to přejde.

Já jsem se jako malá taky vybavovala s cizíma.Ve frontě v obchodě, na ulici, na poště.... Ale neboj, přešlo mě to🙂 Teď jako dospělá k cizím lidem družná nejsem, ale protože karma je zdarma, tak teď pro změnu mě hodně často kontaktují lidé, co si chtějí popovídat - starší lidi na ulici, děti na hřišti... Nevadí mi to, když mám čas, tak jim rada těch pár vět věnuju🙂 Když mi cizí děti nahlásí jména a data narození všech členů rodiny, adresu a zvou mě na návštěvu, tak je brzdim, že tyhle věci se cizím lidem nerikaji, ale neobtěžuje mě to. Dětem bych vysvětlila, co říct smí a co ne, a čekala bych, až to přejde🙂

A proc ti vadi,ze rekne nekomu,ze mel bracha kliste na zadku?Vzdyt na tom nic neni.Ti ostatni rodice na tom hristi taky maji deti.Ja bych se tomu akorat zasmala.