Prosim Vas, upokojte ma. S muzom sme v rozvodovom konani, od prazdnin si delime deti, ja som ich mala 2 tyzdne u rodicov (kde boli neznesitelne, co povedali, moji rodicia), kde som s nimi samozrejme bola, plus dalsie 4 dni dni taham s nimi a je to neskutocny zazitok.
Zobudia sa 5.30 a drtia do 7. Nechcu cez den spat. Mensia si trochu pospi, starsi vobec. Maju 3 a 5. Su extremne blaznive, hlucne, nedaju sa zastavit, nie nepoznaju, atd. Ja iba kricim, podchvilou dam na zadok, ako fakt som s nervami v kybli, nebavi ma aka matka sa zo mna stala a mam toho dost. Stale cakam, ze ten okamih zlepsenia medzi nimi pride,vzhladom k veku, ze sa upokoja, ale bohuzial je to horsie a horsie.
V izbe nechcu spat, chcu spat so mnou, takze sa vobec nevyspim. Inak by ma budili v noci s placom kde som, alebo starsi, ze sa boji. Maju novu spolocnu izbu teraz, kde proste nechcu byt a bez poriadneho spanku ja nedokazem fungovat 😞
To znam, malej to dela posledniho ctvrt roku, bude mit pet a zacal dost neposlouchat a spi jedine se mnou, ale taky se vubec nevyspim. Taky doufam, ze to prejde a verim v to, taky casto jecim a obcas se musim uchylit k placnuti na zadek, ale jinak to nejde. Odpoledni spanek neznam uz od jeho roku a ctvrt
My jsme se též rozváděli,když klukům bylo 3 a 5. Starší má Adhd,takže to bylo fakt točo. Být a nimi 3 týdny v kuse na ozdravném pobytu bylo za trest. Dneska je jim 9 a 11, a je to o něco lepší, už nepotřebují hlídat a asistovat. Ve věku 3 a 5 taky nespali ani jeden, vstávali brzy a spát rozhodně nešli v 19h. Jo a spali se mnou v pokoji do 6 a 8 let. Pak teprve šli do společného pokoje.
Obávám se, že dost dělá i ten rozvod: děti ztratily svou životní jistotu a snaží se ji znovu najít (třeba tím, že vyžadují společné spaní). Zároveň jsou samy nevyspalé a rozhozené, tudíž neschopné se soustředit (a proto i vydržet u činnosti, poslechnout a pod...). K tomu tam může být nějaké ADHD nebo nějaká jiná hyperaktivita, ale vlastně ani nemusí - v tomhle věku jsou děti fakt hodně ulítané. Pokud máte možnost, udělejte si pár dní čas fakt jen na ně (žádné řešení domácnosti, práce, úřadů...) a buďte s nimi. Vlastně ideálně ani nevymýšlejte nějaký složitý program a prostě si s nimi hrajte, tulte, povídejte... Oni se tím trochu "zakotví" a tím snad uklidní.
@june22 on měl adhd s dysfazii,takže nepozorný, roztekany, hyperaktivní, neposlouchal, nevnímal, rozuměl a domluvil se jakž takž ( začal mluvit ve 4 letech). Právě v 5,5 nám učitelka v MŠ doporučila návštěvu psychologa,že tam nějaká porucha bude. Časem vymizela hyperaktivita a zůstala dominantní porucha pozornosti. Takže aby vnímal je kolikrát boj. Rychle se unaví, vyčerpá, o to víc je na zabití a je těžké ho zastavit, když je přes hranu a předvádí se, dělá víc věcí naráz, nevnímá..
Nedá se přidat postel do tvé ložnice? Tak, abyste sice spali v jedné místnosti, ale každý měl dost prostoru?
moje děti vstávaji po 6 a chodí spát po 8 a celý den jsou jak turbomyšky :D U nás pomáhá je přes den utahat tak, že hodinu před spaním si v klidu hrajou 🙂 Pravda, nejsem v rozvodovém řízení (což si myslím, že na tvé děti a jejich chování má jistě vliv) ale akční a občas neposlušné děti mám také. Není vyjimkou jim něco opakovat desetkrát než to skutečně udělají. Ohledně spaní, chce to pomaličku zvykat, že v pokojíku je bezpečno, případně že můžou kdykoli v noci přijít za tebou do ložnice když se budou bát. Bude to asi nějakou dobu trvat ale pokud budeš neústupná, nastavíš hranice tak to časem půjde 🙂
hele ale s tím spaním,kluci třeba nespali už ve dvou letech a nijak sem se nad tím nepodivila.co zkusit nějaké výlety ,oni jsou z rozvodu třeba taky špatní a takto to dávají na jevo