Dcera chce být kluk. Máte prosím někdo zkušenost?
Dobrý den, máte prosím někdo zkušenost s dítětem, které toužilo po jiném pohlaví? Jak to nakonec dopadlo? Dcera má téměř 5 let. Asi od 2 let odmítá veškeré dívčí oblečení a ríká, že by chtěla být kluk. Vypadá jako kluk, všichni si ji pletou. Moc ráda kreslí - dinosaury a chlapečky s pindíky, sebe kreslí vždy oblečenou, stydí se vlastní nahoty. Někdy je vyloženě nešťastná, že není kluk. Sama si stříhá vlasy, asi je nechce mít dlouhé, i když někdy mi přišlo, že by je chťela dlouhé. Ve školce si hraje téměř většinou s klukama. Hračky ale volí neutrální, někdy spíš holčičí - lego friends, nebo l.o.l. a chováním bych řekla, že je spíš holka. Normálně tomu nevěnuji pozornost a beru to tak jak to je. Ale teď mě trochu přepadla panika. Nechci aby byla nešťastná. Děkuji za vaše názory.
@sjussii Nemám s tím zkušenost, ale lidi, kteří se nakonec nechali v dospělosti preoperovat říkají, že to citili už od raného dětství. Vem ji k psychologovi a uvidíš. Pokud by se citila opravdu jako chlapecek a chceš, aby byla šťastná, tak ji v tom podpor a společně s odborníkem se v rodině naučte, jak ji bránit před společností, která to nemusí vůbec chápat. Není nkc horšího než se cítit špatně ve vlastním těle. Super, že to vnímáš a ptáš se, řešte to.
Vezmi jí k psychologovi. Znám jednu takovou (ale ne tolik detailů na sdílení), taky se podobně projevovala od malá. Teď jí je 15 a už je ve fázi transformace, je to velký proces, u holky se musí začít dřív, než začnou rašit druhotné pohlavní znaky, aby s přeměnou nebylo tolik práce. Hlavně si to nejdřív srovnejte v hlavě vy jako rodiče. Tady u té holčiny/kluka byl velký problém tatínek, skončilo to nakonec u konzultace u Fifkové s Weissem, aby tatínkovi pomohli s přijetím.
Určitě návštěva psychologa, cetla jsem ale od tech co se narodili v jinem tele, ze to citili uz od detstvi
Muze to prejit, ale nemusi a od vas od rodiny by mela citit plnou podporu.
Tezko rict, muze to dopadnout ruzne. Znam taky jednu takovou, cele detstvi kluk a pak se najednou kolem 13 roku veku zacala "menit" v holku. A je naprosto spokojena jako ted uz zena. A naopak druha uz je premenena v kluka, ale tu jsem neznala od mala takze nevim, jak se projevovala jako mala. Proste tomu nechte volny prubeh a budte pro ni oporou, ono obecne holka chovajici se jako kluk je okolim prijimana v pohode, takze v tomhle ohledu by problem mi nemela.
@sjussii Ja jsem jako malá cca do 12 let chtěla být kluk . Hrala jsem si s autickama ,s klukama na vojáky, fotbal apod. Kdyz mě mamka chtěla navliknout do šatů nebo něčeho růžového, tak to bylo pro mne utrpení nesnášela jsem to. Vím, ze mamka ze mne byla nešťastná a všem říkala "z ty holky roste kluk". Ale pak se to nějak zlomilo . Začala jsem více vnímat svoje tělo. Je pravda ,že šaty a sukně nenosím vůbec to uz musí být abych si je na sebe oblékla a růžovou také nesnáším. Zkus tomu dat čas. Návštěva psychologa je dobry nápad, ale myslím si ,ze je ještě brzy . Muze se to ještě různě vyvinout.
@sjussii Já bych ji za to netrestala ani bych z toho nedělala vědu, i když by to pro mě bylo těžké, prostě bych to brala jako fakt a milovala ji takovou jaká je. Buď to jednou přejde nebo vás čeká kolečko transformace, ale už jsem viděla na netu i příspěvek, kdy si holčina prošla přeměnou a pak z toho byla nešťastná a tom se moc nemluví. Takže na jednu stranu i pozor, aby tím, že si bude 5 let hrát na kluka, jí okolí nezačalo nevědomky podsouvat transformaci, jako její životní úděl.
Narazila jsem na jeden rozhovor s učitelkou mateřské školky, která se začala setkávat s dětmi, které jí vyprávěly o svých minulých životech a na tohle téma psala diplomku. Pak jsem v jedný esoterický knížce četla, že naše duše zažila minulé životy a jak se převtěluje, tak mezi převtělováním je v určitý "čekárně" a než se převtělí do nového života, tak se "mažou" vzpomínky na předchozí životy a když se vzpomínka na minulý život nevymaže dokonale, tak pak se cítíme jako někdo jiný. Tohle je asi pro většinu tady dost ezoterika a naše myšlení, které je formováno křesťansko-antickou tradicí s tímto konceptem nepracuje a bere ho jako výstřední v lepší případě nebo jako hovadinu v horším, ale mě to smysl dává, proč se někdo cítí jako muž, když má teď ženské tělo.
@sjussii ja jsem taky chtela bejt kluk. Lidi si me pletli s klukem. Nesnasela jsem divci obleceni. Hrala jsem si s brachama na vojaky. Jeste ze, kdyz jsem byla dite, jsem nezila v tyhle prasteny dobe, jinak bych si asi myslela ze mam problem, kterej ve skutecnosti problem vubec nebyl. vyrostla jsem, a jsem kurna rada, ze jsem zenska. Proste je to hledani vlastni identity, naprosto normalni, jenom se ted z toho dela transgender halo. Pokud by mela ten samej problem porad jeste i po puberte a jako dospela, tak by to asi chtelo resit (pro jeji vlastni zivotni spokojenost), ale jejda, v peti letech, ani v deseti, ani v patnacti nelze delat zadny zavery v tomto smeru.
@levandule_k vzpomenes na nazev knihy? Zajimalo by me to samotnou🙂 dekuji
@ela_ellie O procesu převtělování duše jsem četla v knížce od Cindy Dale - Práce s jemnými energiemi, na konci je o tom kapitolka. Knížka není primárně zaměřená na minulé životy.
Tady je rozhovor s učitelkou, co jí děti vypráví o minulých životech, knížka se jmenuje Děti nového věku
Napíšu ti sz 🙂
To je otazka pro psychologa. V tomto veku chteji byt deti casto i pejsek a jsou schopny chodit po ctyrech s voditkem, i kdyz to, co popisujes uz jsou vcelku vyrazne projevy. Je mozne, ze bude chtit byt kluk navzdy, je mozne, ze se to zmeni. Nechala bych ji, at je, co je ji ted prijemne a respektovala to a zvazila konzultaci s odbornikem. Nejake vetsi zavery a pripadne zmeny bych ale stejne radsi nedelala pred pubertou. Rozhodne bych se tim netrapila. Ono se to nejak vyvine.