Chtěla jsem se zeptat,jestli to mám nějak řešit…
Nikdy jsem ji nerikala že jestli bude třeba zlobit,že někdo přijde,neviděla bubáky v pohádkách ani jsem ji nijak nestrašila…tak se nemá čeho bát si říkám…ale poslední měsíc nechce sama do vedlejšího pokoje i když je denní světlo,nejde nikam sama,boji se, když jde kolem dveří v pokoji tak je zavře,má špatný pocit mi přijde stále…říká bojím,nevím jestli je to normální když jakoby nemá čeho…dokáže si dítě v hlavě utvořit někoho nebo neco koho by se bála?? Říkám ji že přece nemá čeho,že jsem tu s ní a že jsme sami…nevím,možná je to normální a moc to řeším.
Syn má 2,5 roku a teď má asi uz dva tři měsíce období, že se také dost boji. Jednou jsme koukali na pohádku, kde vlk kradl koblihy, o pár týdnů později slyšel manžela v noci v koupelně a že je to zloděj. Od té doby se často boji zlodějů, třeba večer když uspavam a vid lístečky za oknem.. a před měsícem se začal bát trochu i tmy. Také nechce být sám v pokoji, boji se přes den sám do koupelny (není tam okno, tak je tam tma). Asi je to období, řekla bych. Prostě už jim funguje predstavivost, mozek zase poskočil o další level 😃
Je to vyvojovym obdobim, mozek uz dokaze zpracovat nejake hypoteticke moznosti a zaroven se rozviji predstavivost. Takze si dokaze jakoby “vymyslet” neco, ceho by se mohl bat. Dite uz nevnima realitu pouze tak jak je, tady a ted, ale uci se pracovat s koncepty co bylo/bude/mohlo by byt… postupne se z toho vyvine abstraktni mysleni.
Tolik vyvojova psychologie, a jeste pridam moji zkusenost - mala aktualne 2r2m, nejcastejsi veta tisickrat za den: “co to bylo??” Taky jako by “vylekane” by se dalo rict. Na jakykoliv zvuk 🤷🏻♀️ Projede auto, houka sanitka, hlasy za dvermi, nekdo jde po chodbe, cokoli. Nekdy uz mi z toho hrabe, ja uz ty zvuky ani nevnimam, a ona si jich doted taky nikdy nevsimala. Ale najednou se neco zmenilo a vsechno to vnima a porad to chce “resit” 😀 mozek se proste uci zpracovavat ruzne podnety…
Děti v tomhle věku ještě nedokážou rozeznat realitu. Takže je dost možné, že tam někdo nebo něco je, co vy nevidíte. Kde bydlíte? V bytě? V domě? K čemu dřív sloužil tento pokoj? Stačí dohledat v minulosti, najít někoho, kdo by vám k tomu řekl více. U nás se dělo tenkrát to, že malý si takhle povídal s paní. Já jsem ji samozřejmě neviděla. Po krátkém bádání jsem zjistila, že tam před mnoha lety v tom pokoji zemřela paní, která tam měla ložnici. Umřela stářím. A povídala si se synem. Bylo to hezké. Časem jak rostl tuto schopnost ztratil, jako většina dětí 🙂
@dasipe Bohužel si myslím že by to mohla být i vaše varianta…ale z toho důvodu,že mám pocit už asi 1,5 roku…bydlíme tu dva a Ja už nějakou dobu mám pocit že tu někdo je…dokonce jsem zjistovala jestli se tu neco nestalo,ale nestalo. Bydlíme v bytovce 4patra na výšku a máme zahrádku dole v přízemí. Přes pole je hřbitov. Teď nějakou dobu je klid od kočky,kterou máme…ta třeba pul roku zpět furt mnoukala,zdráhala a úplně sílela. Myslím si,že oprabdu možná někoho vidí. Když byla o rok mladší dcera tak ukazovala třeba do rohu pokojů,nebo se na někoho smála a tak. Jenže z té představy Ja jsem úplně posraná z prominutím 😭🙈😂Proroze já se taky bojím a při představě že tu někdo je? Co mám dělat 😭
já bych zkusila s ní o tom mluvit, ať sama řekne čeho se bojí. Starší dcera mi říkala co vidí, občas fantazie, občas mě to taky vyděsilo. Ale šli jsme to spolu prozkoumat. Dostali jsme se i k tomu, že za ní oknem dokonce v noci chodí postava bez očí. Nakonec jsem jí poradila, že se má zeptat proč za ní chodí a poprosit jí aby postava odešla. Dcera mi pak říkala, že to byl nějakej kluk a řekl, že nemá chodit k rybníku a pak už nepřišel. Pak se zmínila, že za ní byla její babička a usmívala se na ní (mamka mi umřela když jsem byla v 7. měsíci). Pak to přestalo a bála se už jen tmy. Pomáhalo světýlko u postele, později dostala baterku a pak už si ke světlu došla sama. Mladší dcera když něco viděla říkala tomu bubák a občas se schovala za bráchu dvojče, ten tam přišel a říkal jdi pryč bubáku, tak to museli vidět oba a starší dcera už ne. Holky ještě občas potřebují za tmy baterku, syn se nebál vůbec. Těžko říct, co přesně děti něco v tomhle věku vidí, ale snažila jsem se jim to nějak úměrně věku vysvětlit a myslím, že to pomohlo. Kamarádka dokonce dávala dceři rozprašovač s vodou, že je to kouzelná voda a když ducha postříká, tak zmizí. Ale s tím opatrně. Naše děti pak než jsem dala prát další várku prádla v koupelně stihli lososovým olejem ve spreji pro psy postříkali oba psy, kočku, nábytek a dokonce i televizi v obýváku. Já si říkala, že je nějaké podezřelé ticho 🙂 Držím palce, třeba Ti o tom řekne co jí děsí. Můžou to být stíny, třeba od svíčky na vánoce co na zdi udělali něco čeho se bojí, nebo se hýbe kytka či záclony při větrání, divný zvuky pračky když ždíme, opožděná reakce na mikuláše s čertem, nebo obraz, tikání hodin ale to Ti musí říct sama, tak se drž, klidně napiš zprávu když to bude duch, ale hlavně se nesmíš bát Ty, to pak dítě nasaje strach rychle.
@adela1399 kdyz se boji maminka, boji se dcera, protoze citi, ze maminka je nervozni 😎 (ja vim, jsem odporny skeptik :D )
@klokanka31
ja se vseho bojim i jako dospela 😀
@adela1399 úplně v pohodě. Nebát se a přijmout to, jak to je. Když jsi doma sama, normálně si s "tím" zkus povídat, zapal svíčku, třeba je to jen někdo, kdo hledá někoho, kdo mu pomůže přestat bloudit tady na světě a chce se jen dostat nahoru 🙂 klidně napiš SZ, můžeš více do podrobna popsat situaci a třeba se k něčemu dopídíme 🙂
Mám 27 měsíční dcerku a taky je bázlivá. Ze tmy má vysloveně hrůzu, takže nepomáhá ani malé světýlko, ale musíme mít utlumené velké světlo (máme podhledy). Bojí se otevřených dveří, kdekoli (u babičky, u dědy,doma...), bojí se stínů atd...Je to asi období, kdy se vytváří fantazie a leccos si mozek přebere jinak než je ve skutečnosti. 🙂
Mám skoro šestiletou a nechce chodit sama na záchod. Radši se po**, než aby šla sama. Nevím co s ní. Asi nic a doufám že z toho vyroste
Někde jsem si přečetla, že pomáhá děti naučit zavolat archanděla Michaela, který si dušičky odvede.
Za sebe jsem se ptala a dcera říkala, že k ní ti duchové natahují ruce. Teď je to myslím lepší. Vnímala je jako zlé (a já vnímala jako "zlého" v tu chvíli partnera, který jí pojmy dobrý a zlý pletl hlavu a ještě měl pocit jak je to dobře 🤦♀️ dokonce jednou vyplodil i větu, že vosa je zlá. To pak ode mě docela schytal a já měla dceři co vysvětlovat 🙈 takže to bohužel mohl být i důsledek toho, že strach má velké oči a někdo ji strachu naučil)
A zavolat anděla (jakéhokoli) aby mi pomohl fungovalo i na mě, a když jsem u toho byla, tak i dceru to uklidnilo. Ale vždycky mi říkala, že sama to nedokáže. Dostala tedy lapač snů na noční můry a andelíčka nad postel a sama si v obchodě na velikonoce vybrala takový šílený kříž s Ježíšem, tak jsem řekla, že ji bude v noci chránit a koupila jí ho, když se bude bát, může si ho rozsvítit.
Taky jsem říkala, že ty dušičky jen potřebují pomoct najít cestu. A s tím že jim právě může pomoct archanděl Michael. (nebo prostě andílek)
Jinak tedy věřící nejsme 😁
Trvalo to asi do 4 let, teď má skoro 5 a už je to skoro dobré.
Přisednu si tady u vás, ať vím jak to v budoucnu řešit. Zatím dcera jen všude zavírá dveře a nechce být nikde sama, ale jak přijde s tím, že něco vidí tak se asi po💩.
@dasipe to bych nikdy nedokázala a tou spoustu let cítím že mi někdo stojí za zády a pozoruje mě
@adela1399 nech si vyčistit místnosti.. když jsem byla malá, strašně jsem se bála. Když jsem spala sama v pokoji, "něco" mi stahovalo peřinu z nohou. Já vyděšená utíkala za maminkou do ložnice, že se bojím. Tatínek na mě, že mám jít zpátky a do postele nepůjdu. Maminka mě ale nechala a ja se u ní cítila v bezpečí. A maminka to zažívala taky když jsme spolu ráno ležely v posteli, slyšely jsme, že někdo běží po schodech.. Naší bydlí v domě.. Každopádně po letech jsme zjistili, že místo domu kdysi daaavno, bylo pohřebiště vojáků.. atd.
Dům se vyčistil. Jen ložnice byla čistá. Ty duše se bály tatínka 🤣 takže tam prostě nesly..jinak všude.. Od té doby je klid. Takže ano, malá může vidět, cítit, slyšet. Archanděl Michaela pomáhá chránit.. Držte se
Nam zacala nase dvouleta rikat "bojim" ukazuje do prazdna a rika "pan". Starsi deti to nekdy desi. Ja ji rikam, ze tam nikdo neni, ze jediny pan doma je tatinek, tak se vzdy zacne smat 🤷♀️
A jak se nechávají pokoje vyčistit? Jako kouřidlem? Nebo jsou nějací specialisti na to? Teď máme třeba 10dni klid,že malá neříká,že někoho vidí,ale zavírá dvere sama a říká že se bojí stále…když jsem byla na předsíni tak jsem říkala at nás nechá být a jde pryc,ale tím se malá ještě víc lekla a ptala se co dělám…myslím,že by mi ale ještě nebyla schopna vysvětlit co po ní kdo chce a aby se jich zeptala…🤷🏽♀️
@adela1399 Buď něco vidí co my ne, nebo se prostě "jen" bojí. Taky jsem taková byla jako malá...