Když byl syn maličký, četla jsem mu svoji knížku "pro dospělé", myšleno romány, jen aby slyšel můj hlas. Teď mu bude za chvilku 10 měsíců a už dost vnímá co říkám. Tak mě napadlo, jestli je vhodné mu pořád takhle předčítat nebo bych měla přejít jen na pohádky? Co si o tom myslíte?
Jinak ho knížky moc nezajímají, před spaním mu čtu takové ty krátké leporela. Normální knížku musí mít mimo dosah, jinak trhá stránky.
Taky jsem to tak dělala, ale brzo jsem přešla na dětské knížky. Už bych u vás taky začala. Po tom roce už bylo vidět, že si dcera pamatuje, co se kde děje, když jsem četla opakovaně to stejne. V roce a půl už si byla schopna vybrat, co chce číst, když jsem třeba u toho něco ukazovala rukama, tak mě napodobovala nebo připomínala, ať to udělám. Začít takový ten návyk, to máte tak akorát. Jinak dcera knížky miluje, syna taky moc neberou, ale u něj taky večerní čtení zachovával, chvíli ho něco zaujme a je to nás takový rituál a součástí budování vztahu ke knihám, i když to třeba nemá úplně dane.