Zakládám takový menší průzkum na téma - chodíte s dětmi do restaurací? 🤔
Jedná se mi hlavně o ty malé děti, neškolkové až školkové.
My chodíme poměrně často, já jsem na vše sama, peníze nijak zvlášť neřešíme, žijeme na vesnici, takže hodně času zabírá i dojíždění úplně všude a pro mě je to prostě obrovská pomoc a úleva, jak časová, tak fyzická, dokonce i psychická. Zajdu si jak sama s dětma, tak chodíme i jako rodina, někdy se třeba sejdeme s manželem někde na oběd, on pak pokračuje zpátky do práce a my někam na výlet. Děti máme živelné, nepatří mezi klidné děti, ale zas žádný extrém taky ne. Prostě děti, někdy jsou ukázkové a hodné, jindy odcházíme a ostudou. 🤷 Přijde mi, že i co se týče personálu, tak ti, kdo mají doma děti, nás nikdy neodsuzují, ani nekomentují "nevhodné dětské chování". Odporné pohledy zásadně hází ti bezdětní. 🧐 Ale už jsem se i setkala s názorem, že děti vůbec do kaváren ani do restaurací nepatří. Oběd si má každá ženská uvařit doma a děti patří na hřiště, ne do kavárny. Matka má být doma, když jsou děti malé a ne obtěžovat všechny, kdo si chtějí v klidu sníst jídlo nebo vypít kafe.... Docela drsný ortel pro všechny matky. 🙃
Máme 2 děti: 10 let a 15 měsíců. Chodíme i 6x týdně. Vůbec se zatím neomezujeme. Chodíme i na degustace, do divadla... Neštěstí děti jsou kliďasové, pokud bychom měli křiklouny, co by rušily okolí, nebo se ony samy necitily dobře, tak to asi omezíme. Hodně asi záleží na povaze dětí.
Nedávno jsem někde četla, že my jako společnost vyžadujeme po dětech precizní společenské chování, ale nedáváme jim příležitost se mu naučit. Děti se mají v restauraci chovat slušně - samozřejmě, ale proto tam musí od malička chodit a slušnému chování se učit. Někdy to jde lépe, někdy hůř. Stejně tak s divadlem,MHD, letadlem....
No jasně, ať je matka doma třeba do doby, než dite bude plnolete. Matka má bejt u plotny a hotovo. Děti by se ideálně neměly vůbec projevovat. Za tyhle názory bych uprimne nejradši dotyčného nakopala do prdele.
Rozhodne mi víc, než vesele dite v restauraci, vadi ozraly stamgast, kteří rve tak, ze přes nej není slyšet slovo.
Normálně s dětmi chodím do restaurace. S dětmi si u stolu povidame, smejeme se, pokud to někomu vadi, je to jeho problém.
Samozřejmě pokud dite křičí nebo pláče, vezmu ho ven, abych nerusila ostatní.
Ale odmítám se zavřít doma kvůli tomu, abych náhodou někomu nezkazila den. 🤷♀️
Ano, do restaurací chodíme. Když byly děti malé (miminka, batolata, předškoláci) chodili jsme často, pak za covidu jsme si odvykli, teď už jdeme jednou za čas. Na nevhodné chování si nikdy nikdo nestěžoval, protože jsem ho nikdy nedovolila. Ale nedivím se, že někomu děti v restauraci vadí, já taky někdy nestačím zírat, co rodiče dovolí dětem dělat.
@zrzinda naprostý souhlas. Jen proto, ze mam deti, mam byt odsunuta mimo spolecenske deni? Neustale cestujeme, a bohuzel nase spolecnost je v tomhle uplne suchoprdska. Spanelsko, Italie, Recko, Albanie... tam jsou deti vsude naprosto vítané a svete div se, i tam se presto ostatni bezdetni spolustravnici v restauraci v poklidu naji. Vse v symbioze funguje.
Zajímavé. Chodili jsme občas, na rodičáku jsme si moc vyskakovat nemohli, takže buď při nějaké příležitosti s širší rodinou jako sváteční událost, sem tam Ikea nebo pak na dovolené či na výletě. Každopádně jsem takovou událost vždy brala zároveň jako výchovnou pro děti, aby věděly, jak se na takovém místě chovat. Děti mám živé, ale v restauraci se uměly chovat, na dobu čekání jsme vždy měly připravené věci na zabavení, párkrát jsme dokonce narazili na to, že na tohle byli připravení už v té restauraci (pamatuju si prostírání s omalovánkami a pastelky k tomu), samozřejmostí byly dětské koutky. Nikdy bych nenechala děti, aby tam dělaly ostudu a jakkoliv obtěžovaly jiné hosty nebo personál. Pokud se děti chovat neumí a rodičům se nedaří je ukočírovat, je to velmi obtěžující. Teď už mám děti velké a ráda si od nich po práci odpočinu i přes to, že je miluju a věnuju jim vlastně celý svůj život, takže vítám, když si v restauraci či kavárně můžu užívat klid.
No jiste. A kdyz naplanuju celodenni program, tak budem hlady nebo tlacit sendvice z krabicky na lavicce na mrazu. To jsou nazory teda. Tak at do tech restauraci nechodi oni. Nemaj deti, maj spoustu casu varit. A ani nemusi mit strach, ze se jim pod nozem z niceho nic objevi maly ukazovacek.
Chodíme často, standardně alespoň jednou týdně, na dovolených denně. Chodíme od miminka a dcera je všechno jen ne klidné dítě. Někdy hrajeme domino, někdy pustím krtka na youtube, někdy si povídáme, někdy (v boxech) leze nahoru a doku po lavici. Ani jednou v životě jsem nezažila, aby nás někdo komentovat. Když jdu bez dítěte, tak mě mnohem víc než děti v restauraci obtěžují “ manažeři” s teplou vodou, kteří svá ekonomicko životní moudra vyřvávají na celý loká, opilci…
Je pravda, že děti jako regulérní návštěvníky s nějakými potřebami vnímají spíš v západní evropě, letos v pobaltí vyly pastelky a blok snad standardní vybavení každý restaurace
@kadla88 Proč odsunuta mimo společenské dění? Nikdy nám děti nikdo nehlídal, zvládli jsme se 3 jak restaurace a kavárny, tak muzea, prohlídky hradů, zámků, výstav a od malička i koncertů. Vybavili jsme se tak, abychom je dokázali potichu zabavit, abychom mohli v případě nutnosti odejít a vedli jsme je od malinka k tomu, kde se co smí a nesmí. Dokonce jsem s dvouletou absolvovala sama pohřeb kolegyně, jinak bych tam neměla jak jít... Vůbec to není o tom, že by měl můj život končit, je to o tom, že teď ho sdílím s dětma a vedu je k tomu, jak se kde chovat.
Chodíme jen když není zbytí. Jako na celodenním výletu hlady nebudem. Ale jedním dechem musím dodat, že to fakt nemám ráda a je mi to nepříjemné. Já si totiž pod pojmem "jít se najíst do restaurace" představuju, že si v klidu sednu, odpočinu, popovídám s prateli....a to s dětma fakt nejde (4 roky a skoro 3). Pro mě je to silenej stres, neustálý napomínání a ve finále ani nevím co jim, protože neustále něco řeším s dětma ...a samozřejmě bez telefonu bychom to nedali....nejsem totiž z těch, co by nechali lítat děti po restauraci, motat se pod nohama personálu, řvát.....
Takze za mě je to nutné zlo, které se snažím minimalizovat. Nicméně děti obecně mi vůbec v restauraci nevadí, pokud nedělají bordel ze. Proč by měly vadit?
My chodíme zřidkakdy a spíš se snažím vybírat restaurace s dětským koutkem. Tříletého syna normální restaurace a kavárny hrozně nudí a nechce tam chodit, tak spíš kvůli němu, než kvůli cizím lidem. Mě osobně se nikdy nestalo, že by mě někde děti obtěžovaly, i když někde divočely, tak jako bezdětné mi nedělalo problém si jich nevšímat a jako dětná soucítím s jejich rodiči 🙂. Ale zrovna zítra jsme pozvaní příbuznými do restaurace bez koutku, tak jsem zvědavá, jak to se synem a miminkem zvládneme...
Do restaurace sem chodila s dětmi normálně. Bohužel někteří rodiče dovolí dětem se chovat strašně a to se pak okolí nedivím že mají řeči.
Ano,i s detmi do restaurace chodime. Ale jsem soudna a tak bylo i obdobi,kdy bych tam nesla 😉 Jo a vybiram si,kam s detmi ano a kam ne. Nejradsi chodime na hotovky,protoze je to rychle. Nekdy i fastfood. V lete nejradsi na zahradku a treba i s detskym hristem. Na vylete samozrejme o hladu nebudeme. Dcera je moc hodna,s tou to bylo a je vzdy v pohode. Syn je zivel,u neho zalezi,jaky ma den. Takze kdyz mu bylo cca 2-3,5 roku,tak jsem s nim do restaurace fakt nelezla,protoze by ji zboril. Neposedel,furt bych hlidala,chodila za nim. Byl hlasity. A to nevim,kdy bych se vlastne najedla. A bylo by mi to vnitrne neprijemne,ze rusi. Protoze preci jen beru to,ze lide se sem chodi najist. Chteji mit relativne klid a ne poslouchat neposlusne decko. To by jinak mohli jit na detske hriste. Me osobne deti jako takove v restauraci nevadi. Ale pokud se fakt chovaji nevhodne,tak je mi to neprijemne. Myslim litani po restauraci (to mi prijde i nebezpecne),velmi hlasite rvani,kriceni,vztekani,bouchani. Jinak mi tam deti nevadi.
Děti bereme od mimin a chodíme celkem často. Všichni tři se umí v restauraci chovat od mala. A přiznán se, že děti v restauraci mi nevadí, když jsou v pohodě. Úplně nesnáším, když děti v restauraci křičí, létají po pláče, lezou po stolech, otravují ostatní hosty a pod.
Samozřejmě že s dětmi do restaurace chodím. Třeba o dovolené to ani nijak jinak nejde. A ano, je to dost o přístupu personálu. Je to opravdu teď trošku těžší, když mám sebou dva puberťáky a k tomu nejmladší necelé tři roky 🤣🤣😁😁 Ale dnešní svatomartinské hody zvládly chlapci na jedničku 👍👍👏👏
Tak existuje i donáška když clovek nechce vařit 😉 S batolaty do restaurace chodim zřídkakdy, nemám z toho dobrý zázitek 😀 Takze vlastne jedine na cestách, kdyz neni jina moznost.
Moje nervy by to zatím nedaly, takže do kavárny nebo restaurace bez syna (má skoro tři). Ale on ani jako mimčo nevydržel chvilku v klidu v kočárku, takže pro mě to byl další stres navíc. Na druhou stranu nechat si jídlo dovézt mi absolutně nevadí 🤭
Jinak obecně - ve většině restaurací a kaváren mi cizí děti nevadí, ale pokud je to menší prostor, zařízený "dospělácky", tak si vyloženě užívám, že tam děti nejsou (no jo, hlavně to moje 🙈😂). Nějak po novém roce bych chtěla syna postupně začít brát i právě do restaurací, zatím teda spíš typu fastfood, aby si zvykl. V 9 případech z 10 jí už od dvou let dost kultivovaně, chápe, že u jídla se sedí, atd., ale zatím nevydrží čekat, až jídlo objednáme, donesou, zaplatíme... My jezdili s rodičema na dovolené, když byla příležitost jako narozeniny, apod., vždycky mě brali do restaurace sebou, takže mi to přijde přirozené. Teď jen musím udělat krok ze svojí komfortní zóny a prostě to začít se synem taky dělat 😊
Nechodíme nijak pravidelně, ale zajdeme… na dovolené teda jsme po restauracích .. těch moc ještě nebylo 🤣 s malym miminem bych se teda vyhnula restauraci, velká šance ze z toho nic mít nebudu … jediný kde jsem byla trosku nervózní… s 2letou do cafe imperial 🤣kde je tak nějak zazitek jenom jít na jídlo … a nakonec perfektní … zvládla to na jedničku a super .. všichni jsme si to uzili … i oni byli připraveni na děti - nějaký omalovánky, pastelky … což dost pomůže 😎 kočárek “uklidili”.. detska zidlicka nachystana už před příchodem u stolu…me to nikdy nevadilo ani jako bezdětné …děti v restaruraci, kavárně … jediný kde me prudili wellnes zóna ve fitku - když po me skakali děti ve whirpoolce jak urvani z retazu… to me vadilo 🤣 chodila jsem tam na relax .. vypnout… ne čekat kdy na me někdo skočí a furt tam jeci a pisti… no tak jsem tam nechodila dopoledne až večer … a problém vyřešen (večer mají děti do 10 let omezen vstup)
S detmi do restauraci chodime, pokud vyjimecne byl velmi spatny den kdyz byly mensi, bud jsme si nechali jidlo zabalit a odchazeli nebo co nejrychleji dojedli.
Rada chodim do restauraci i sama a mam rada klid a chci si jidlo vychutnat, takze ocekavam ohleduplnost i od ostatnich rodicu a jsem jednou z tech co hazi xichty pokud si rodice nedokazi rozjivene deti usmernit a nemaji se k odchodu.
My hodně výletujeme a cestujeme takže by to bez restaurací prostě nešlo a ne oběd do krabičky dělat nebudu. Jak byla kauza , že děti do restarací nepatří přišlo mi to úsměvné. Jednou větou ti někdo ,že děti do restarace ne a na druhé straně se neustále pomlouvá že děti trčí doma u TV/PC ... Jinak my pohádky na mobilu hodně omezujeme , ale v restauraci tím syna většinou zabavíme .
My teda chodíme, ale já tam s dětmi chodím nerada. Máme 2 holky, 5 a 2 roky a jsou dost divoké, hlučné, pořád se rvou a křičí. Obě byly jako mimina dost uřvané.
Chodíme tam, kde je dětský koutek. Já na sebe nechci zbytečně strhavat pozornost. Nikdy se nestalo, že by nám někdo něco řekl nebo se někdo jen blbě díval. Jen jednou ráno, když jsme byli na snídani, tak obsluha nám přišla zavřít dveře. Byli jsme v části s dětským koutkem a dcera tak dost křičela při hraní a asi rušila hosty ne druhé části restaurace.
Jinak jak jsem psala, já s dětmi chodím nerada, nechci na sebe strhavat pozornost a taky se s holkama nechci mordovat a pořád je usmernovat.
Chodíme párkrát do měsíce, po celou dobu dosavadního synova dětství, teď má 2,5 roku. A taky s ním cestujeme. Na tom dítěti je to znát, umí se chovat, je ostřílený, nebojí se, navazuje kontakt s okolím... V batohu mám jinak vždy pár autíček, která si vybere, a při čekání na jídlo si s nimi třeba jezdí po stole a všichni jsou v klidu.
Nechodíme. Nenechá mě v klidu vypít ani kafe v kavárně, nevydrží dlouho v klidu sedět a taky není jedlík, takže ho ani neuplatím žádnou dobrotou. Zabaví se v dětském koutku, ale v našem městě je taková kavárna jen jedna a o restauraci ani nevím.
Ja mam dceru vychovanou, kdyz jdem do restaurace tak beru casopisy s ukoly, papiry na malovani a nebo vybiram restaurace s detskym koutkem. Sama dite mam, ale deti co se neumeji v restauraci chovat mi vadi. Jenze jsou jen obrazem svych rodicu. Kolikrat se mi stalo, ze jsme sli do restaurace s detskym koutkem a rodice bez mrknuti oka opusti restauraci bez toho, aby detem rekli at si po sobe uklidi tu pohromu co udelali v koutku.
@elinka90 Přesně. Ona si i spousta matek myslí že personál je tam od toho aby to uklidil případně snášel. Jenže ono je to i o bezpečnosti dětí a lidí kolem. Není moc příjemné když obsluha nese jídlo či nápoje a motá se jí pod nohama dítě. Může ho polít, opařit a pak většina takových matek co to dětem dovolí ještě křičí na obsluhu.
My jsme s malou byli v restauraci asi dvakrát když byla v kočárku, pak asi dvakrát když byla ve vajíčku, a jednou letos v létě (3 roky). A bez problému, seděla a byla v klidu. Kdyby ale nějak zlobila, nelíbilo by se mi to. Ale zatím poslouchá, když jsme třeba byli v obchodě a nějak hlasitěji mluvila, tak jsem jí řekla ať je tišší, že nejsme v obchodě sami. A zatím to funguje...😃