Chci toho moc po 3leté?

No s tím jídlem by mě to taky štvalo, to mi nedělají děti ani podstatně menší, možná tak mimino, které ještě nemá takovou koordinaci a s jídlem se seznamuje, ale tříletý by si nedovolil něco patlat po stole jen tak pro zábavu. Co se tyce scén venku, tak jak kdy no, když sme někde, kde ho to hodně baví a fakt se mu nechce, tak je taky schopný udělat divadlo a musím ho násilím odnášet, ale ve většině případů už se dá domluvit nebo na něco nalákat, třeba že jdeme na zmrzku, když nechce domu, tak lakam třeba na pohádku nebo nějakou hračku co na něj čeká apod. Nejstarší syn byl klidný a od dvou let byl celkem rozumně dítě a žádnou scénu sem nikdy nezažila, mladší syn je víc zabejcenej, ale už sem si našla způsob komunikace, který těm blbým situacím předchází. Hlavně nikam nechodím s unaveným dítětem, to je pak protivný a nehnu s ním.

Nepůjde od září do školky? Myslím, že by to mohlo hodně pomoci 🙂 Co se jídla týká, líbí se mi rada výše. Pokud budeš jíst s ní, budou možnosti zlobení omezené. Některé věci chtějí jen čas. Myslím, že tyto se určitě zlepší s věkem samy a nebude to dlouho trvat 😊

Nepopisujes meho syna?

Ja myslela, ze je to jediny trilety dite, ktery si hraje s jidlem…za par dni ma 3 roky a dela to samo, co popisujes. Strka ruce do jogurtu, matla to po stole, haze jidlo do sklinky. Nedavno jsem krmila mladsiho a kdyz jsem se po nejake chvilce podivala na starsiho, tak si vsude po rukach a po nohach rozmazal rybickovou pomazanku. Myslela sem, ze uz pro me pojedou, fakt.
Ten stejny den, vecere - Nabira cottage z kelimku rukou, jako ze je bagr. Uz me to fakt vysiluje.
Trik s tim, ze si to po sobe uklizi sam, nezabira taky. Je mu to jedno, uklidi to a priste zas. Tecou mi nervy z toho neustalyho bordela. 10 mesicni syn udela kolem sebe min bordela pri jidle, nez ten triletak.
Radu na to nemam, ale jsi teda prvni, s kym se setkavam, komu tohle dela takhle stary dite. Uz jsem si myslela, ze je ten nas blbec fakt nejakej mimon😁
A jime spolu pokazde. To neni, ze by sedel sam u stolu a nudil se. Jidla mame pokazde zaroven, max pri tom obcas uklizim nadobi, kdyz ji moc dlouho uz.

No a ty sceny jako to samo, nekdy je teda rozumnej a mam radost, ale nekdy se vzteka silene. A nepomahaji ani veci, co tu nekdo radil - pokazde uz od malicka nabizim takovy ten vyber, jakoze nervu ODCHAZIME, DELEJ …ale reknu treba “uz musime jit na obed, das si polivku s nudlema, nebo si do ni nasypes kulicky?” atp. Bez uspechu.
Ani nekonecna priprava na odchod nepomaha. Jeyte trikrat se sklouzned a jdeme. Nebo jeste si zaskakej, probehni a jdeme.
Nic.

Ten nas jeste k tomu sikanuje vsechny deti na hristi, odstrkuje z prolizacek, zhazuje, boura jim vse na pisku.

Takze tak. Ja se omlouvam, ze nemam zadnou radu. Ale aspon vis, ze v tom nejsi sama, mne strasne “potesilo”, ze neci dite taky v tomto veku matla to jidlo, fakt jsem si myslela, ze je jedinej😁

Když se občas bavím s tchyní o starší dceři (má 10, takže jídlo už nematlá, ale má tisíc jiných lahůdek), vytahuje historku o švagrovi. Ten byl už od mala osobnost s názorem, co bylo zakázané, to ho lákalo moc. I když věděl, že to ponese následky. Např. když se půjdeš vyválet do toho bláta, tak si pak ty tepláčky sám přepereš. Tak se šel vyválet do bláta a pak si šel přeprat tepláčky. Prostě mu to stálo za to. 😉

@alkena no, to je presne ono😁😁😁😁
Ja si rikam, ze se treba aspon v zivote ten muj pitomecek neztrati, ma proste svuj nazor a vsecko musi vyzkouset a proc by jako mel tupe poslouchat vse, co mu nekdo rekne😁

Me treba ta jeho chut vsechno zkouset, zloumat, pokouset, proste ta obri chut do zivota uplne fascinuje a je to vlastne uzasny, ale proste me jako dospelou to stoji strasne moc sil a energie😂

@evinahosta taky jsi mě potěšila 😄 já už zkoušela ji i dávat na zadek za to nebo jsem ji jídlo nekompromisně vzala, jakmile začala matlat, i když říkala, že bude ještě jíst, prostě matláš = nemáš jídlo. Pak teda uklízet si to po sobě. No, já mám pocit, že jí to snad baví o to víc, když si to pak po sobě utírá 🤦 Minule jsem jen šla do kuchyně pro pití (máme to spojené s obývákem) a vrátím se ke stolu a ona vyházela těstoviny na stůl a hrabala se v nich. Ptám se proč jsi to udělala? Ona nevím, protože. Z toho mě už taky tečou nervy, na vše odpovídá nevím, protože. To nevím, kde na takovou odpověď přišla. 😀 Já sama nemám ráda slepou poslušnost. Sama to nesnáším a ani jsem v tom nevyrostla, ale proboha, aspoň občas aby poslouchala. 🙏 Taky rady - připravovat na to dopředu, říkat ještě si zaplavej a pak půjdem, i kdybych jí to říkala půl hodiny předem - k ničemu, stejně odcházím se svíjejícím se dítětem v náručí. Netrvám na blbostech, tam si může rozhodovat sama, ale na důležitých věcech ano, tam nejede vlak. Uplácet zkoušíme vším možným, občas něco zabere a já se zaraduju, že třeba konečně jsem přišla, jak na ní. No, příště zas scéna, takže jsme tam, kde jsme byli. 🤦 Tak doufám, že teda bude svá a nepoddajná i v dospělosti. Jestli teďka mě to stojí tolik nervů a ona pak bude uťápnutá ve vztahu s nějakým pitomcem, no to asi začnu chlastat nebo si to hodím. 😄

@veronicka89 my spolu jíme, ale ona ví, že to dělat nemá, ale kolikrát třeba stačí jen někam odejít nebo krmím mladší, ale jsem hned u ní a ona jakmile se půl minuty nedívám, tak už se hrabe rukama v talíři. To bych fakt musela sedět a zírat na ní, dokud nedojí, pak by jídlo nematlala, protože ví, že se to nedělá a že bude trest. I tak je ten pud se v tom vymáchat silnější. Nevím, možná nějaká úchylka. 😄 A samozřejmě dopředu upozorňuji, snažím se lákat, dávat na výběr, to všechno už jsme zkoušeli, marně.

@lenkajan Ano, půjde do školky. Spolu jíme už od miminka. Máme i zavedený rituál jako celá rodina, to ona návyky na slušné stolování by mít měla, nevím, kde je chyba ...

V tom pripade bych ji na doma vymyslela vic matlacich aktivit...🙂 slizy pisek s vodou...prstove barvy...
Prelivani barev ..
Atd

Mam dve deti, jedno bylo mega klidas, druhy je cholerik.O tom prvnim psat nebudu, fakt to nebyla moje zasluha, ze mu stacilo rict veci jednou, z hriste odchazel v klidu a do vody vubec nechtel. Mladsi jde casto odkudkoli s velkym revem, ale jindy jde v klidu jak ukazkovy dite, a ja z toho mam cerny svedomi, a nejradsi bych maminkam vresticich deti rikala: nebojte muj taky nekdy vresti, to jen proste dneska mam stesti." 😁
Takze neboj, zdaleka ne vsechny deti, ktere vidis jak jednou poslechly, poslechnou vzdycky.
S tim jidlem - v urcite chvily to delaly obe moje deti. U nas fungovalo jim nekolik tydnu casto nabizet, nejakou aktivitu, pri ktere si ten pozitek z patlani, prehrabovani, prelevani, staveni veci na sebe atd. dosyta uzijou. Pak uz stacilo jen odkazat na to, ze se maluje s barvama, ne s omackou atp. Ale musi byt fakt nasycene toho patlani, barveni, zdobeni, aby byly ochotny to u jidla vynechat. Aspon to fungovalo u nas, na kazdeho to samozrejme zabrat nemusi. Ale teda bagr dela u jidla muj mladsi stale, nastesti chape, ze bagr ma lzici, tak on ma taky lzici.
A s temi detmi, co rady uklizi a perou atp. to je kolem tech trech let velmi obvykle, vetsine batolat a trochu vetsich deti to opravdu prinasi obrovskou radost, kdyz muzou chvili uklizet jako rodice. Takze jestli se u toho nevzteka, tak to mozna fakt vnima spis jako odmenu nez jako trest.

A jak s ní komunikuješ? Formou zákazů a příkazů nebo vysvětlováním, říkáním proč se nesmí toto a proč musí jít ven z vody? Zvyšuješ hlas často? Za mě je to hodně o komunikaci. Já mám dvouletého syna a od malička s ním jednám jako se sobě rovným, prostě ptám se ho, co potřebuje, co zrovna chce, vysvětluju mu vše, co děláme a proč to děláme (i několikrát denně), říkám věci, co budeme dělat dopředu,dávám na výběr. Pokud se moje představa a potřeby liší od jeho, tak mu to opět zkouším vysvětlit. Jako zatím jsme neměli ani jednu scénu, ťuk ťuk. Ale třeba je tvoje dítě jen prostě náročnější no 🤷🏻‍♀️

Jakmile si dítě začne s jídlem hrát, odchází od stolu, protože už evidentně nemá hlad. Ostatní scény neporadím, to jsme naštěstí nezažili.

@honatko092 ja takhle jela u syna uz od malicka - vsecko tisickrat vysvetlit jak kolovratek, nekricet, …ale proste jak kdybych mlela do dubu. On takovej byl tdda od mimina, ted, kdyz mam jeste 10 mesicniho, tak to najednou zpetne vidim…ze ten starsi byl od mimina extremne narocnej a je do ted. Mladsi? Zatim se jevi, ze bude ten typ, co poslechne hned 😁 neskutecnej klidas a flegmatik.

Jakoze bezdetna jsem si dycky rikala, ze rvouci deti jsou spratci a proc jim to ten rodic nevysvetli a tak..a ted vidim, ze proste opravdu strasne moc zalezi na povaze ditete. Nekdo ma dite klidny, ktery rado poslechne. Nekdo ma vzpuonyho zvidavyho vzteklouna.

Kdysi jsem videla krasnej citat (akorat u nas je to naopak):
Moje prvni dite mi dalo sebevedomi, ze jako matka to delam spravne.
Moje druhe dite me naucilo nesoudit ostatni matky 😁

Akorat ze u nas me moje prvni dite naucilo nesoudit ostatni matky a ten mldsi usmevavej klidas mi ukazuje, ze to delam spravne 😂

Ahoj, s jídlem ti asi nic neporadím, ale taky máme doma skoro tříleťáka a nejhorší domluva s ním je, když je hodně unavený nebo přetažený, když má hlad nebo když nechápu, co vlastně chce. Když to z něj pak ale nějak dostanu a pochopím, co myslí, tak už se s ním dá domluvit. Jinak ale umí hodně řvát.

@veronicka89 to mě nenapadlo, nedávno jsme prstové barvy kupovali na otisky a je pravda, že jí to hodně baví a mluví o nich pořád. 🙂 Tak zkusíme zařadit více povolených aktivit, které by mohly uspokojovat její touhu po matlání a hrabání. ☺️

@evinahosta Já pro to mám pochopení, proto říkám, že může být náročnější, prostě že má takovou povahu. Nikoho určitě nesoudím, mám v okolí pár kamarádek, které jedou podobný styl výchovy, ale děti mají vlastní hlavu 🙂 Jen píšu své zkušenosti a zamýšlím se nad komunikací s dítětem 😊

@evinahosta u výchovy kdy se neboje a nekřičí se ale nevysvětluje 1000x jako kolovrátek...

Tam je to složitější... :/

@evinahosta taky to tak máme. Menší má zatím jen půl roku, ale i tak jsou mezi nimi obrovské rozdíly. Starší nikde moc nevydržela, všude jen chvíli a už se vztekala, uspávání a spánek katastrofa. Zdlouhavé uspávání, někdy i 2 hodinové, běžně hodinové a to trvá doteďka. Jakmile jsem ji položila, tak oči vytřeštěné a celá uspávací odysea od znova. 😣 Nestíhala jsem s ní vůbec nic a připadala si neschopně, že jiné matky zvládají i pracovat nebo studovat s dětmi, zatímco já nezvládnu ani uvařit oběd. Teďka máme od miminka úplného kliďase. Kde ji položím, tam se krásně zabaví, usíná si sama. To pro mě bylo naprosté scifi a nemohla jsem pochopit, že někdo položí dítě a ono usne! Jako jak?! Já ji teda vždycky chvíli houpám v náručí a mazlím, ale to jen proto, že jsem měla výčitky svědomí a připadala jsem si jako krkavčí matka, že odložím dítě a nechávám ho usínat osamocené. Jinak by usla i bez toho. 😄😄
Já jsem svůj postoj k ostatním matkám přehodnotila v tu chvíli, kdy jsem stála v obchodě a moje dítě leželo uprostřed uličky a ječelo na celý supermarket. V tu chvíli jsem vzpomínala na to, co jsem si o takových nevychovaných smradech myslela ještě i v době, kdy jsem si pyšně nosila miminko ve vajíčku a říkala si, že tohle moje děti nikdy dělat nebudou! A ejhle, dítě, které se dokázalo válet a ječet i víc jak půl hodiny v předsíni, jen kvůli tomu, že jsem ji sundala z houpačky. Jsem zvědavá, co má pro nás nachystané mladší za novinky ... 😆

Moje dcera je brutální cholerik s názorem. V roce uměla dohromady tak tři slova a jedno z nich bylo 'házim'!, protože vzteky švihala s věcma. To ji teda nepustilo, ale už to trochu korigujeme (hračky to totiž bolí a chodí si odpočinout na vysoké poličky, případně odchází k dětem, které na ně budou hodné).
No a na ty odchody odkudkoli - nenosím ji, jsem ve třetím trimestru, tak si nemůžu dovolit tahat násilím kopající dítě. Prostě když se domluvíme, že jdeme, a ona pořád nejde, tak odcházím sama. Do dvou minut je u mě :D nacvičeno u nás v domě, kde jsem ji prostě nechala v tom bytě s tím, že jdu do prádelny, a opravdu jsem odešla. Hlavně ví, že to myslím vážně ;)

@inssomnia no to u nás zabere taky jen občas. Někdy je hysterie, že odcházím bez ní a hned běží, někdy si jede dál svůj svět a je jí jedno, že jsem odešla. Pak si říkám, že vypadáme, jak když krademe děti. Přijdeme z poza rohu a odnášíme dítě, které ječí na celé kolo, že nechce. 🤦 Dokonce, se jednou vztekala při odchodu z koupaliště a nějaká paní si myslela, že nám jakože "pomůže". Říkala jí, že když nechce jet domů s rodičema, tak že si ji vezme domů ona a podala jí ruku a ta naše jí ruku podala a fakt a ní šla do auta. Paní byla asi překvapenější jak já. Říkala, že tohle teda nečekala, že si myslela, že jí to vystraší. Mě to bylo v tu chvíli tak líto, že moje dítě klidně radši odejde s úplně cizí ženskou než s vlastní matkou. Připadala jsem si fakt hrozně.

S jídlem neporadím, ale na odchody bez řevu nebo třeba pokyn obleče se apod. nám zabírá pravidlo tří. Prvně vždy dítě připravím na to, že třeba za půl hodiny půjdeme ven, bude potřeba se převléct. Takže má ještě možnost si dohrát hru. Potom za ním přijdu, donesu oblečení a vyzvu ho, že půjdeme ven a je čas se převléct. Někdy to zopakuji ještě cca 2x někdy poslechne hned. Pokud nechce poslechnout, tak začnu pomalu počítat - jedna - pak čekám - dva - opět čekám a pokud stále nevidím tendence se obléct, tak řeknu - tři - to dostane lehce přes zadek. To pravidlo tří stačilo udělat jen párkrát na začátku (takže na zadek dohromady obě dcery dostaly každá jednou, maximálně dvakrát a vždy šlo jen o lehké plácnutí). Od té doby stačí říct - jedna - a obě začnou makat. Nebo odchod z bazénu apod., vždy podobný postup. Pokud nezačnou dělat co chci, tak začínám počítat. Postupem času počítám čím dál méně. Nyní spíš jen v situacích, kdy jsou holky unavené nebo otrávené.

@evinahosta nase holka taky patla jidlo. Za chvili jsou jí 3. Hrozne ji to baví, hraje pri tom vzdycky nejaky divadlo, ze jsou to nejaky postavy, atd. Taky mi z toho tecou nervy, ale nijak to nehrotim. Jen ji vzdycky reknu, ze je cune, tomu se akorat tak zasmeje, prevlikne si tricko, utre to po sobe a jde si hrat 🤣