Bojí se vlastního vylučování 😞 Co s tím?
Ahoj maminky, máme 17-měsíční holčičku, kterou se už trošku snažím učit na nočník. Nemyslím si, že nějak drasticky, spíš zkouším, ať si na něj sedne, ať zatllačí a tak. Nemusí na něm sedět, pokud nechce. Poslední dobou ji nechávám běhat vždy chvíli bez plínky a pak ji třeba posadím na nočník - už několikrát se povedlo, že se v tu chvíli sama vyčůrala. Problém je v tom, že když nemá tu plínku a začne se jí chtít čurat nebo kakat mimo nočník, začne hrozně řvát a bojí se toho, co z ní vychází...ani na nočník si v tu chvíli za nic na světě nechce sednout. Chtěla bych vědět, jestli nemáte některá podobnou zkušenost - nevím totiž, jestli to znamená, že malá potřebuje ještě nějaký čas na nočník "dozrát" nebo naopak je potřeba to zkoušet i tak a donutit ji na nočník sednout/držet ji nad ním, aby pochopila, že se nejedná o nic špatného a časem se to tak samo zlomí. Nerada bych, abych v ní špatným přístupem vypěstovala nějakou poruchu či tak něco...
Díky za vaše názory a zkušenosti.
Ahoj, tak my máme podobný problém. malá začala chodit na nočník asi tak před týdnem a půl. Sama, z ničeho nic, v pohodě a celkem suvereně, ale jen čůrat. Když jde o bobek, tak je to řev, hrůza. Běhá tam a zpátky, neví coby, až z ní nakonec ten bobek prostě vypadne a ona z toho má děsy, řve, jak pominutá, když "to" vidí. Nechtěla jsem jí stresovat, tak jsem jí nabízela plenku, at se vykaká do ní, což ale odmítla. Taky nevím, asi se to musí zlomit holt časem, no...
Ahoj! Pokud můžu doporučit, tak raději ještě nechte malé čas a plenku. Nejlepší věk na nočník je po roce a půl. Sama časem zjistí, že to není nic hrozného a že na záchod chodí všichni (to bych ji klidně zdůraznila, ukázala ji ho apod. ) Rozhodně bych nedoporučovala ji nutit a držet nad nočníkem s křikem. Přeju hodně sil! Hanka
Ahojky. Môj syn sa ešte ani raz nevycikal ani nevykakal do nočníka. Úspech pre mňa je, že na ňom aspoň chvíľku obsedí - či už oblečený alebo bez plienky. Už nejaký ten čas mi vždy hlási, keď urobí do plienky veľkú potrebu. Po vykonanom "akte" príde za mnou so slovami kaka a ukazuje na plienku. Keď ho ale prebaľujem, nemôže tú plienku ani vidieť. Musím ju hneď odniesť, pretože z pohľadu na zakakanú plienku je normálne v strese a začne hystericky kričať. Ak nie, tak aspoň nespokojne dudre a chce sa rozplakať. Neviem si to vysvetliť, tak čakám, ako sa situácia vyvinie ďalej... Zrejme ešte nenastal pre neho ten správny čas. 😖
no aby se toho nebál, když to vidí poprvé 🙂 Možná bych ho zkusila brát na záchod sebou, aby viděl že i ze mě to "leze" 🙂 snad to nezní moc divně. Taky by bylo dobré mu vysvětlit, říct např. "Ty jsi asi vylekaný, co to z tebe jde ven" a vysvětlit proces - "nejdřív se najíme, pak to polkneme a jde to do bříška, potom nám tam dobré bakterie jídlo přemění na energii, abychom se mohli hýbat a co ty bakterie nesnědí to pošlou z těla zas ven" něco na ten způsob. Myslím, že nucením se nikdy nic dobrého nenaučilo,dítě se časem sice zlomí, ale chceš ho lámat a mít zlomené, byt poslušné dítě?
Taky někdy pomáhá kakat venku na trávu,víš jak, vzít ho do náručí a kleknout si s ním pokrčit mu kolínka, nebo čurat do vany , do vody, zamířit a udělat z toho trochu zábavu.
ahoj 🙂 ,
já bych to ještě nechala být.ona je ještě dost maličká, na nočník má čas 😉 .
každopádně nenutit, nechceš čůrat do nočníku? nevadí, dáme plenku...a víc to nekomentovat.
později zkusíte znovu.pak bych dál nenutila, jen třeba nabídla nočník.u nás celkem zabral hrací...za vyčůrání písnička. 😉
malý ale pak brzy přišel na to, že hraje i s jinou tekutinou 😀 , ale efekt to splnilo 😉 .