Bilingvální domácnost - CZ/SK. Jak to bylo s “učením” řeči?

Ahoj, s dovolením se přidám, také by mě zajímaly zkušenosti jiných.
Můj manžel je Slovák. Na dceru mluvíme česky, sem tam nějaké slovenské slovo ale pochytí ať už od manžela, když se přeřekne nebo od jeho rodiny. Chci aby uměla slovensky, ale ty jazyky jsou si tak podobné, že mám strach, že se jí budou plést. Ale mám radost, že rozumí. Když na ní mluví slovensky manželova mamka, tak s ní běžně komunikuje a myslím, že si ani neuvědomuje, že mluví trochu jinak.
Jinak moje babička byla také Slovenka, děda Čech. A moje mamka mi říkala, že měla v první třídě docela problémy ve škole, když pletla češtinu a slovenštinu dohromady. Pak se to nějak srovnalo, ale babička mluvila česky jako kdyby se tu narodila. Jen když jela na Slovensko, tak přehodila do slovenštiny.
Osobně si myslím, že je jednodušší naučit se jazyk, který je kompletně odlišný od toho rodného, než podobný, kde se to pak plete. Ale jsem zvědavá, jak se k tomu dcery postaví.

My zijem ve Fr, přítel Francouz. Na malýho mluvím výhradně česky. Teď jako prcek slyší víc češtinu, ale postupně převáží ta francouzština, to je mi jasný. Spíš se bojím, že bude CJ bojkotovat. 😀 co tak slyším od zkušenějších, tak děti rozumí, ale nechtějí mluvit tím "vedlejším" jazykem. Ale těžko říct, jak je to v případě CJ a SJ, když jsou ty jazyky velmi podobné.

ČJ a SK je si tak podobné, že bych nějaké dvojjazyčné domácnosti v podstatě ani nemluvila.. pokud se však jedná o dva jazyky zcela odlišné, třeba Aj a Čj je velmi důležité, aby se striktně dodržovalo, že jeden rodič na dítě mluví jedním jazykem, tj maminka třeba česky a tatínek třeba anglicky.. dítě si pak lépe vše osvojí a spojí..

@me_druhe_ja Ahoj, já žila nějakou dobu v UK a měla jsem dost přátel ze “smíšených” rodin, tj Češka žijící s Angličanem apod. Jedna má kamarádka měla dceru, asi desetiletou, která česky neuměla skoro vůbec. Přišlo mi to zvláštní, ale vysvětlila mi, že na ni česky mluvila hlavně v prvním roce života, potom šla do práce, dcera do školky, doma mluvili anglicky, kamarádky také angličanky, celá škola v angličtině a na češtinu prostě nezbyl prostor. Uvědomila jsem si, že to prostě není samozřejmé a že pokud budeš chtít, aby děti mluvili i česky, tak se tomu budeš muset intenzivněji věnovat. Držím palce. Osobně si myslím, že každý další jazyk je ohromná výhoda pro člověka.

@lovemusicsun já to mám teoreticky načteno parádně. 😀 uvidíme, jaká bude praxe. Ale vzhledem k tomu, že moje fr má do excelentní daleko, ani na něj fr mluvit nechci, aby se to špatně nenaučil. Navíc s chlapem ještě mluvíme takovým mixem Aj-Fj, takže uvidím, jestli pochytne i něco z AJ...Na FB jsou fajn skupiny pro Bilingvni rodiny a tam jsou i čtyřjazyčný domácnosti a to je hukot. Nicméně ty děti si poradí se vším. Já teda obdivuju, když jsou lidi vícejazyčni. Myslím, že ti snad nemůže mít žádný negativa. Akorát těm dětem trvá dyl, než začnou mluvit. A taky ten rodič, jehož jazyk je minoritní, musí mít nervy z ocele a trvat na svém. 😀 a já opravdu moc chci, abychom spolu mluvili jednou česky. I kvůli prarodičům.

My mame. Ja cesky, manzel rusky, striktne se toho drzime. Pohadky v tv spise v rustine, jen obcas cesky, ctene tak 50/50.
Syn ma 3,5 a rozumi perfektne oba jazyky, ale na mluveni si vymyslel svuj vlastni, ktery je zvlastni kombinaci tech 2 + nesmyslu 🙈😅. Zitra nastupuje do skolky, tak jsem zvedava, jak se tam s tim popasuje.

@riavais my mame cz/sk - ja Ceska, manzel Slovak, zijeme v Cechach, ze Slovaku tu mame manzelovu sestru s rodinou a jedny pratele, co se vidame casteji. Jinak vsechno Cesi. Ja mluvim cesky, manzel slovensky.
Starsi syn zacal mluvit hodne brzy, hodne dobre, takze u nas neplatilo zpozdeni reci v dusledku bilingvalni vychovy. Syn mluvi cesky, ale slovensky rozumi, obcas pri rozhovoru s tatou pouziva slovenske vyrazy, po par dnech u prarodicu na Slovensku zacina prepinat vic do slovenstiny.
Mladsimu ted byl rok, takze tam zatim uvidime.
Cizi reci urcite pridame, ale az ve skole, nejsem zastance uceni jazyku od mimina/od skolky.

Žijeme v Itálii, máme dve děti, obě bilingvní. Já výhradně česky, manžel italsky. Děti přecházet z jazyka do jazyka, simultáně tlumočí babičkám i tatínkovi. Důležité je one person one language, děti si to přeberou a vytrvat. Znám tolik případů, kdo to nedodržel a děti nemluví...

Sestra má manžela Angličana, on na dítě mluví anglicky, ona česky, když jsou doma oba, mluví se anglicky. Rozumí všemu v obou jazycích a mluví, jak se jim hodí, krásně přechází z jednoho jazyka do druhého, podle toho, komu zrovna odpovídá

Pridam se taky k tematu, jelikoz me zajima a za chvili bude aktualni i u nas 🙂 Chci, aby nase dite mluvilo rusky (po mne), cesky (po priteli) a casem do toho zakomponovat anglictinu, protoze cim driv to pochyti, tim snadnejsi to potom bude mit. A taky by me prave zajimalo, jak na to, aby to dite v tom nemelo maglajs 😀 ...jinak v byvale praci kolegyne ma dve decka a maji ctyrjazycnou domacnost: ona Mexicanka, on Slovak, zijou tady v CR, decka mluvi spanelsky, cesky, anglicky a slovensky - vse plynule, prechazi z reci do reci, akorat pry musi chodit na doucovani cestiny, maji problem s pravopisem/diktaty, coz v takovych pripadech asi hrozi 🙂 ale myslim, ze za ty "komplikace" to stoji za to diteti nabidnout ten jazyk uz od mala, kdyz je moznost 🙂

@me_druhe_ja a mas nejake tipy na knizky, jak spravne pristupovat k reci v bilingvnich rodinach? 🙂

Mame 4 jazyka, od toho 3 slovanska - srbsky, polsky, cesky a anglicky. Syn ma 5 let,nektera slova plete, ale bez problemu mluvi a rozumi vsechno (i rozdil mezi jazykamy). Manzel a ja mluvi me kazdy svuj jazyk, ve školce cesky a anglicky. Zacal mluvit trochu pozdej.

@nattt Ty jo, knížky nevím, ale hodně jsem četla na jednom webu, ale už si nepamatuju adresu....Jinak chodím na FB na stránku Bilingvní rodiny a Mluvím taky česky. Já osobně nejraději čerpám ze zkušeností ostatních. 🙂 A u nás je i velká česká komunita tak okoukavam, jak to funguje jinde.

Já děti ještě bohužel nemám, ale až se někdy zadaří, tuto situaci budu taky řešit.

Jinak co jsem vypozorovala za mých mladých let jako au pair v česko/italské rodině, kde se mluvilo francouzsky, tak že rodiče bohužel mluvili doma jen francouzsky a nepředali svojí rodnou řeč dětem. Brali si vždy jen české au pair a chtěli, aby ony naučily děti mluvit česky. Ze tří dětí nemluví ani jedno česky! Děti neměly vůli se to naučit.... Sem tam nějaká slova rozumí, ale tím to tak končí. Když nevidí vzor u rodičů, tak to pak jde těžko...

Za mě tedy nepolevit a rozdělit si doma řeči, že maminka mluví jenom tak, tatínek zase onak a případně společně mezi sebou mluví ještě dalším jazykem.

Moje neteř - matka Češka, otec Slovák, žijí v Kanadě. Rodiče doma mluví každý svou rodnou řečí. Neteř používá ang, sk i cz (doma ang vůbec). Zpočátku to komolila, neuměla mezi rečmi přepínat. Teď má 8 let a v podstatě už mluví hezky. S angličtinou problém nemá. Nejvíce míchá cz a sk.

Znám 2 rodiny bilingvní, Češka s Australanem a Čech s Němkou. V prvním případě se starší dítě narodilo a žilo do cca 4 let v ČR. Potom rodina odešla do Austrálie a narodil se tam mladší. Jejich máma na ně mluvila česky pořád, ale ten starší to měl více zažité a česky i mluvil, mladší pouze rozuměl, ale nemluvil. Teď jsou zpět v ČR ten mladší měl víc problémů ve škole s češtinou, starší snad ani nemá anglický přízvuk.
V druhém případě žijí v Německu, otec na dítě mluví pouze česky, dítě rozumí, ale česky nemluví.
P.S. Z doslechu znám rodinu, kdy je otec Čech, matka Kazachstánka, rodina žije v Kanadě. Jejich děti mluví anglicky, francouzsky, česky a rusky.