Ano X ne, chci X nechci
Nevím, jak řešit... Mám 2,5 letého syna a přijde mi, že neumí rozlišovat ano X ne a chci X nechci... Aktuální situace - celý den mluví o tom, že chce za babi.. Od rána mu říkám - ano, pojedeme za babi, hned po tom, co uděláme to to a to... V klidu to přijme... Nastane čas, že máme vše hotové a je čas jet za babi... Přijedeme tam, sám mě ještě vyhání, ať jedu pryč.. Říkam dobře, jedu domů a ty přijedeš tedy domů s babi... V momentě pláč, babi ne.. Tak říkám - chceš tedy jet se mnou domů? Jo... Tak jedeme domů... Další pláč - domů neee... Za babi... Nevím, co dělat, ale chci, aby věděl, že když řekl, že s babi nepřijede, tak to znamená, že jedeme domů... Je to jeden příklad z mnoha, ale tohle je story stará cca 5 minut... Co s tím? Jak to řešit? Co zkouší?
tak vás chce asi obě, nepřijde mi na tom nic tak divného, u nás je to docela běžná situace, nikdy jsem se nad tím nepozastavovala. U nás je třeba i běžné, že chce ráno chleba se sýrem a marmeládu, napřed si sní sýr a pak si ten chlebík ještě nechá namazat, prostě to mnohdy není buď a nebo, ale třeba obojí. Zkuste pochopit, co po vás chce...
V tomto veku je to jeste normalni. Vybavuju si, ze dcera v tomto veku snad jeste ani neumela otocit hlavou jakoze ne a pokyvat jakoze ano.
To je normální, chce být u babičky. S maminkou. 🙂 U nás řešíme tak, že když potřebujeme pryč, vykrademe se, aby nás syn neviděl odcházet.
Chce za babi, ale s Tebou, nechce sam, to je docela pochopitelne
Malé děti ještě nemají takové chápání kauzality.
Třeba když mu řekneš že pokud jídlo nesní hnedka tak zůstane o hladu, a on potom má za hodinu hlad tak mu nedochází že je to proto že nesnědl celý oběd, a je jedno kolikrát mu to řekneš slovně.
Popravdě ani mě není jasné proč to že nepřijede s babi znamená že má hnedka jet domů tak se nedivím že to nechápe on.
Taky myslím, ze zrovna v tomhle případě chce za babičkou, ale nechce, aby odtud maminka odešla a zůstal tam sám....
Přesně jak Vám píší ostatní. Tuhle konkrétní situaci můžete zkusit řešit, že si pro něj babi přijede. U nás je ok, když děti odejdou s babi. Kdybychom je odvezli, a pak chtěli odejít, tak bude zle. "Pojedeš na výlet k babičce, a pak se za mnou vrátíš."
Deti v tom veku chapou jen ted a tady a idealne jeste opacne - takze pochopeni, priznat, kdyz je smutny, kdyz je rozladeny, a ver, ze on dela jen to, co chce v tu danou chvili - nerozumi potom, za hodinu. To, ze chce opak, je prirozene a vyvojove spravne, vymezuje si svuj nazor.
A taky je potřeba brát ohled na to, že děti nemají tak vyspělé abstraktní myšlení. Když se zeptáte, jestli chce jogurt nebo chleba, on chce jogurt, vy ho výtahnete a on dostane záchvat vzteku, protože si představil úplně jiný jogurt, a to co dostal, přece vůbec nechtěl!
Prostě to dítě mělo nějakou představu, dosti konkrétní, a realita se od ní liší.
I dospělí to dělají. Představte si, že chcete na Vánoce kávovar a dostanete kávovar...ten nejpitomějsí, jaký snad existuje🙂 protože vaše představa ideálního kávovaru se hodně liší od představy člověka, který ho vybral s největší láskou a pěčí. V dospělosti to ustojíte s grácií, ale tříleté dítě nemá tolik lingvistických schopností a sociálních zkušenosti, tak prostě protestuje, jak umí.
Chce k babi ale i s tebou..nechce tam zůstat sám. Není na tom nic divného.
Takže když chce za babi tak ho odvezete/odvedete a jděte pryc? Nedáte si s mamkou/tchýni kafe? Jestli to je takhle že je tam sám tak třeba fakt chce obě
Mám vnučku podobného věku /duben 2016/ a tohle na nás zkouší pořád. A jednou třeba musí zavázat boty jen mamka a druhý den zase jen babička, zkrátka nás pořád nějak testuje. 😀 Celkem dost vydržíme, ale já - babi trochu víc než mamka. 🙂
Tohle jw uplne normalni. Chce babi, ale nwdochaziu,ze bude bwz mamky..chces.po nem.neco.cemu jeete nemuze rozumet