3letý syn. Jak dál?

Myslím, že potřebujete někoho, kdo bude nejan určovat diagnozu (klinický psycholog) (nic proti tomu - určitě tam jděte. ale počítejte, že je to o stanovení diagnozy tudíž opravdu o nalepení nálepky.), ale i s dítětem systematicky pracovat. Možná to zvládne ten klinický logoped, ale co vím, tak obvykle maká na "školních" dovednostech a poněkud ignoruje ostatní aspekty života jako je sebeobsluha, hra, socializace... Na to bývá lepší buď ranná péče (obvykle pod Diakonií, hledejte v okolí), nebo dobrý speciální pedagog.
Vřele doporučuji taky facebookovou skupinu "Rodiče dětí s vývojovou disfazií" ... i kdyby dítě nakonec mělo jinou diagnozu, momentálně nemluví, takže rady odtamtud mohou být velmi užitečné.

Já mám pocit že největší problém máš s tím, že tě někdo furt posuzuje a kritizuje... Vzdyť ty se i na zacatku tohohle prispevku obhajujes a branis a to ti muze byt fuk, co si o tobe banda anonymnich zenskejch mysli... Myslím že nejlíp by ti bylo přestat to s rodinou řešit, vůbec se nebavit a nic nerikat... Protože z toho co píšeš fungujes jako úplně normální máma a syn je prostě v něčem holt pomalejší a v něčem zase šikovnější 🙂 pustit dítěti pohádku nebo ho nechat s tátou pracovat na PC nepovažuji za žádné selhání ani problém... Bude to dobrý. Fakt. Netlač na pilu, nech ten nočník bejt... odpočiňte si 🙂 ono se to srovná...

Pracuj na svém sebevědomí a asertivitě. Ty jsi máma a nikdo jinej ve tvých botách nechodí... Většinou ten, kdo moralizuje nejvíc, má sám nejvíc kostlivcu ve skříni 🙂 a tak si na tobě jen honí ego...

P.s. PAS to klidně být může... A jestli bude, tak se ti neskutečně uleví 🙂 já se diagnózu dozvěděla až ve 12ti letech první dcery a neumíš si představit tu úlevu... 12 let jsem poslouchala jak jsem příšerná matka... jak je dcera hrozná a já ji neumím vychovat... a najednou jsem zjistila, že vše dělám dobře a problém je v tom, že se proste narodila jiná 🙂 uzasnej pocit... Všechno začalo najednou dávat smysl a já se díky tomu naučila s ní pracovat...

S plenama bych si tolik nelámala hlavu. Ano je to blbé a každý by chtěl mít roční dítě bez plen. (jak nám předhazují ty starší ročníky), ale stejně dokud dítě samo nedozraje moc s tím nezmůžete. Trénovat, zkoušet, motivovat a nechat to na něm. Bude léto, bude moci více lítat nahý.... A s tím druhým, pokud má dítě PAS, budete ho milovat méně, asi ne, že 🙂 maximálně zvolíte jinou cestu jak s ním pracovat. A né každý PAS je těžký případ..... spíš by to chtělo nějaký pravidelný oddych pro vas, at si vyčistíš hlavu a načerpáš trochu síly..

Přímo zkusenost nemám, ale mám kamarádku, co má podobného syna. Mluvit trochu začal cca v těch 3 letech, teď je mu 3,5 a pár slov mu rozumím (máma, teta, auto), a začíná teď prý spojovat 2 slova. Také je hoooodně živý, spí dost podobně jako u vás. Chodí na logopedie a byl na fonologii (teď nevím jestli jsem to napsala správně) a podle všech normální dítě. Je fakt, že plínky nemá od 2,5 roku, ze dne na den. Ale to zas třeba můj syn (2r a 9m) ještě plínky má, nehrotím, zkusím odplenkovat v létě 😊 ono každá dítě je fakt jiné. Můj syn perfektně mluví už od 2 let, ale zase motoricky je trošku pozadu oproti vrstevníkům, co vidím na hřišti. Já bych se na tvém místě nenervovala a počkala jak dopadnou vyšetření. Spíš zapracuj na svém sebevědomí a pošli příbuzné s blbými řečmi někam. Určitě si skvělá máma 😊

Mám syna skoro 12 let. Nějakou lehčí diagnózu PAS má, ale doktoři nevědí kam ho přesně zaškatulkovat. "Začinali" jsme s diagnózou atypicky autista , přes aspergrův syndrom, ADHD a teď si myslí , že ADD. Úplnou diagnózu se asi nedozvíme, už jsme vzdali chodit po všech různých vysetrenich. Daří se nám s nim pracovat a vychovávat ho jako " normální ditko" , i když s nějakými odchylkami. Náš se uplne odplenkoval až skoro na 4 letech. Naopak byl v jiných oblastech velice chytrý. Nejdůležitější je aby jsi to přijala v sobě, že je syn trochu " jiny" a pracovala s nim trochu jinak. Hlavně neposlouchej rodinu apod..ty vždycky vědí všechno nejlíp i když to tak není a hlavně vsechno odsuzuji . Jestli si chceš a potřebuješ si s někým pokecat klidně napiš do zprávy.

Můj syn nastoupil ve 3letech do školky, moc nemluvil, plínky měl ještě celý rok na noc, co si kdo myslel o něm, mi bylo tak nějak fuk 🤷‍♀️
Vzhledem k tomu, že starší dcera má vadu řeči, tak jsem chtěla, aby v SPC zkontrolovali i syna ať něco nezanedbam, ve školce jej limitovala řeč, tak se vztekal...
Aktuálně bude synovi 5let, už více než rok chodíme na logopedii a má opožděný vývoj řeči (tu "nálepku") jak píše @cilkat 😉 jinak já syna pres den odplenkovala během prázdnin, to máš ještě spoustu času a na noc jsem jej nechala až bude sám pripraveny a jinak ve školce jsou na případné pocurani děti zvyklí...

A doporučím ti, užívej si svého syna, dětství mu strašně rychle uteče a neporovnavej jej s ostatními dětmi 🍀 pro každou mámu je střed Vesmíru její dítě, byť bude mít nějaké "diagnozy" ❤️❤️❤️

Prosimtě, rodina ať si nechá blbý kecy. Jedním uchem tam, druhým ven. Moje první dítě už mi běhalo na 11 měsících, ve dvou letech mluvil věty, od roku a kousek byl bez plen. A teď? Mám dceru, 10m, absolutně netabulkova. Neplazí se, neleze, nesedí, oproti stejně starým dětem, které už obchází nábytek. Prostě každý dítko má svůj čas, užívej si mrňouse a neřeš okolí ❤️

@martt hezky napsáno... mám doma hodně podobný kousek, tzv. nezaškatulkovatelný od narození a mnohé vyřešilo moje přijetí... miluju ho takovýho jakej je a jestli má někdo potřebu to komentovat, je to jeho problém, né náš.. je důležitý se spolu naučit komunikovat a spolupracovat a na okolí prdět.. mně kluk domů v deseti nosí 4 z češtiny, ale už rok a půl jezdí s traktorem líp než řidiči z povolání.. 😀

@dashyyy Nás je zase chytrý ve škole ma pěkné známky i nad tim doktoři kývou hlavou ,jak je to mozny, ale sport a sociální kontakt mu dělají potíže a s tim se snazime pracovat jak nejlepe dovedeme. On i od malička chodí po špičkách do téhle doby nám nikdo nebyl schopný říci proč. Ted bychom měli mít výsledky genetických testů a pokud i ty dopadnou dobre tak uz ani ty špičky řešit nebudeme 🤣🤣. Mne přijde na téhle "detech" pěkne jak každé je individuální a "nezaškatulkovatelne" 🤣.

Nech to plynout, vzdycky se mi osvedcilo dat na intuici a ostatni at si….
Pokud mas nejake pochybnosti, zkus kontaktovat ranou peci, neudelaji diagnostiku, ale pomohou, nasmeruji, poradi pripadne na co se soustredit. Asi co nejrychleji, protoze je prp ne vetsinou limitni tem treti rok.

Vůbec nic neděláš špatně a rozhodně nejsi neschopná panebože! Co to je vůbec za myšlenky. Synovi se věnuješ, milujete ho a řešíš, když se ti něco nezdá 👍🏻. Buď je vše ok a prcek má svoje tempo, nebo vše zcela ok není a to pak odhalí logoped/psycholog/pediatr a řeknou ti, jak se synem pracovat. Plenky ve třech letech nejsou nic neobvyklého, holt musí dozrát. Na kecy ostatních se úplně vykašli ❤️.

Když o tom, jaká jsi máma, premyšlíš a hledaš co dělat ještě líp, tak to samo o sobě znamená, že jsi dobrá máma, že to děláš jak nejlíp umíš. ( špatné mámy totiž takhle nepřemýšlí). Jak už píší jiné, poznámky od rodiny si tak neber. Každý umí soudit, mít názor apod. to ale neznamená, že má pravdu. Mám taky trochu náročnějšího prvního syna, nejsi v tom sama.

Mě na kecy rodiny pomáhá představit si je na svém místě a vždycky (!) mi došlo, že by na mém místě úplně selhali, když já ještě jakž takž zvládám. Ale že jejich názory na to jak s tím dítětem jednat by v realitě úplně narazily a jsou to jen výplod jejich fantazie. Aneb problém nemáš Ty ani Tvůj syn (možná nějaký ano, ale jiný než se předhazuje), ale babičky a měly by si ho řešit. Po takových otázkách bych asi nevydržela a na otázku jestli mluví bych odpověděla že ano, že už mi předčítá Shakespeara v originále. Prostě na blbou otázku blbá odpověď.
Jinak s nemluvením zkušenost nemám, moje dcera začala mluvit hrozně brzy (a taky mluví furt a ne, není to lepší že jsou to věty a ne zvuky, je to úplně stejně na palici 😂😇)
A plenky? Téměř bez plenek začala být dcera na 2 letech, ale pak se něco zlomilo (byl tam i vliv babičky chytré jak rádio, takže na děsně chytré babičky co přesně ví co s tím dítětem mám docela alergii) a plenky měla až do nástupu do školky ve 3,5 letech, taky jsem se modlila aby mi ji tam vzali, ale přes léto se to trochu naučila (byla chvilku v soukromé školce kde plenky nevadil ale okoukala že je normální je nemít) a holt občas to nedobehla nebo se do něčeho zabrala, na to už jsou ve školkách zvyklí. A na spaní měla plenky ještě ve 4 letech, a sem tam se v noci počůrá i v 5 letech když usne hodně tvrdě. Taky jsem kvůli tomu nespala, občas jsem na ni i křičela že je jí to jedno, jak už jsem měla nervy v kyblu. Ale nakonec se to zvládlo až když jsem přijala, že to tak prostě je a že snad do dospělosti mít pleny nebude (a jestli jo tak její boj 😄). Taky mi hodně pomohlo, že kamarádky syn s vývojovou dysfazii, který se i v 8 letech pokakával se začal zlepšovat a v 9 letech už dobrý. Prostě to vědomí, že sice to trvalo fakt dlouho a byly to nervy pro všechny včetně toho kluka, stejně se to nakonec srovnalo.
Jinak u mé dcery mě nejvíc tehdy vzalo když hned vedle nočníku čůrala na koberec a koukala jak to pěkně teče. Takovou bezmoc a nejistotu člověk hned tk nezazije. (ale díky tomu jsme zjistili, že ta úžasně chytrá jezibaba nechávala dítě bez plen, tu pak když to nestihla to hrozně mrzelo a brečela, a ona jí říkala "to nevadí". No tak když to nevadí že se počůrá, tak co by někam chodila, že jo... A přitom plenky už v těch 2 letech měla pocurane tak 2 denně, jinak kapička a zbytek šel do zachoda. Ale prostě někdo má potřebu cpát svoji pseudovychovu všem a všude.)

@anetka1701 můžu se zeptat jaká dcera byla, co dělala? Jak se chovala?? Myslím i kolem těch 10 let apod.? Mamcine kolegyni teďka ve 12 letech taky u syna vyřkli diagnozu. Tak mě to zajímá, můj syn je taky vselijaky. Děkuji

Trochu mi to připomíná syna - atypický autista...každopádně ani to není důvod k odsuzování a nutnosti se obhajovat. Je zvláštní, že největší čočku dostávají rodiče jiných dětí právě od nejbližší rodiny, od lidí, od kterých by člověk čekal podporu. U nás to nebylo jiné.
Syn má 4 roky a plenku má pořád, jakýkoliv tlak je u něj kontraproduktivní a ani nám nebyl doporučen - zkrátka až to přijde, tak to přijde. Občas samozřejmě zkoušíme, ale nenutíme. U těchto dětí je příčinou často i odlišnost smyslového vnímání, může pro ně být těžké pocítit a prožít ten pocit, že potřebují na záchod. K tomu dozrávání potřebují tak delší čas.
Doporučila bych nesrovnávat, to je fakt cesta do deprese...i když Vás chápu a mně trvalo rok než jsem přestala brečet poté, když jsem syna viděla s vrstevníky.. Tím neříkám, že Váš syn je na spektru - on ten přístup k dětem , které se vyvíjejí trochu jinak se ale ve své podstatě moc neliší. Jak nejlepší metodu pro začátek bych volila son rise - je sice primárně určena pro autisty, ale funguje na všechny děti. Pokud byste si chtěla promluvit o PAS, napište SZ.

Já budu mluvit asi jinak, než ostatní. Protože jsem to měla u dítěte v tom věku podobné. Ve 3 letech téměř nemluvil. Zvládl (až po 3. Narozeninách) máma, táta, auto, papa a zvuky zvířat. Spíše zvučel a křičel než aby mluvil. Do 3 let neukazoval. Brečel, když jsme šli jinou cestou, než obvykle. Ignoroval cizí lidi, ani se na ně nepodíval, jakoby neexistovali (to má dodnes) Ale byl kontaktní, rád se se mnou mazlil, díval se mi do očí, rád se smál. Byl a stále je hodně fixovaný na mě. A stejně jako ten váš, je velmi živý, divoký, pořád běhá. Něco ve mě mi říkalo, že něco není ok. Okolí mě chlacholilo, že ve školce se rozmluví a když jsem zmínila, že by mohl být autista, tak si ze mě ještě dělali legraci, že jsem si zas přečetla nějakou blbost na internetu.
Žili jsme v domnění, že má ADHD, ale řeč pořád stagnovala. Vyvíjel se, ale mnohem pomaleji, než ostatní a čím byl starší, tím byl větší rozdíl mezi ním a vrstevníky. Často ho kvůli tomu děti šikanují, nebo se mu smějí...
Věci se začaly hýbat až když ve školce pracovala učitelka se zkušenostmi s autismem. Všimla si, že řadí věci, dělá echolálie, atd. Řekla nám o tom a až pak jsme se dostali k psychologovi, kde mi to bylo potvrzeno. Mrzí mě, že jsem to nevěděla dřív, kdyby chodil na logopedii a do logopedické školky dřív, byl by na tom mnohem lépe.
Podle mě byste se měla vymanit z fáze popírání, ale zároveň pozor na to, abyste nespadla do lítosti. Zkuste si vyplnit dacher test (je přístupný na internetu), jděte k psychologovi, kontaktujte rannou péči pro autisty ve vašem městě. Pokud PAS má, tak s ním je třeba začít pracovat čím dříve, tím lépe. A pokud nemá, tak ty techniky, které autisti používají, jako domluva přes komunikační kartičky, logopedie apod. Pomohou i standardnímu dítěti.
Za tu dobu, co o tom víme, jsem ale přišla na hodně věcí.
Za prvé, autismus opravdu nevzniká ze zanedbané výchovy. Ano, když se mu budete věnovat, tak se bude rozvíjet. Ta ranná péče umí dobře poradit, jak ho rozvíjet.
Nicméně, pokud dítě tráví xx hodin na tabletu a počítači, má to negativní vliv. To má ale i na standardní dítě. Občas od učitelek slýchám příběhy dětí, které přišly do MŠ a neuměly česky, přestože rodiče jsou Češi. Dítě se prostě celé hodiny dívá na anglická YouTube videa, aby měla máma klid. Ale nemyslím, že je to váš případ.
S těmi plenkami to můžete zvládnout, zkuste to teď v létě. Nejlepší je sebrat pleny ze dne na den a nechat běhat mrně nahaté. A velkou důslednost. Být s ním aspoň týden pořád. Kdykoliv začne čůrat, posadit na nočník a chválit, když se do něj aspoň něco dostane. My jsme syna odplenkovali ve 2 letech, přestože byl zcela neverbální.
Oni se zvládnou naučit hodně, ale je potřeba jiného přístupu, řekněme důslednějšího.

Starší syn chodí od tří let na logopedii co 2 až 3 týdny. Tedy už to bude rok a půl a teprve teď okolo Vánoc začal víc mluvit. Jedno a dvouslabičná slova už zvládá, ale delší zkracuje. Výslovnost nic moc, gramatika také tak. Naštěstí jsem všude okolo slyšela, že má čas, že není kam spěchat, ale i tak jsem o sobě pochybovala. Plenky zvládnul sice před druhými narozeninami i přes noc, ale ta mluva nejde. Za sebe doporučuji dávat rybí olej. Nevím zda je to souhra náhod, ale přijde mi, že mu to pomáhá více se rozmluvit.

Nejdulezitejsi je prijmout dite takove jake je.a nevnimat keci z okoli.vim ze je to tezky.chce to cas.

@no_title Já bych asi jen podotkla - k tomu nočníku, nebo možná ke všemu...že i každý autista je jiný a na každého platí něco jiného. U nás třeba syn na nočník nesedl ani za obří čokoládu a bublifuk, později ale začal zkoumat záchod a občas na něj sám vylézá. Pokud ale začnu zkoušet ho jakkoliv namotivovat (pozitivně) - stáhne se a pak už to nechce zkoušet vůbec. Jednou se sekl se na půl roku. On zkrátka i tu pozitivní vnější motivaci vnímá jako tlak. Trochu bych to tedy zevšeobecnila v tom smyslu, že u každého je potřeba hledat individuální cestu a postupovat opatrně, protože když se takové dítko sekne, může to být i na roky. Alespoň taková je moje zkušenost.
S tou Aj máte částečně pravdu, ale obecně ji děti s PAS rychle chytají, protože je jednodušší a pro ně - vzhledem k fungování jejich mozku - i pochopitelnější. Mám dvě děti a množství pořadů, které za dětství shlédli je podobné, angličtinu ale "válí" jen ten s PAS. V diskuzích o PAS se rodiče často zmiňují, jaké má dítě ve škole problémy, ale exceluje právě v Aj. Když jsme byli na diagnostice, tak psycholožka pozitivně kvitovala právě i Aj.
Jinak jo - hodně lidí má autistu zafixovaného jako někoho, kdo sedí uprostřed místnosti, točí talířem a nic nevnímá, takže se člověk často dočká zpochybňujících reakcí a nesmyslným obviněním, ale mateřský instinkt je spolehlivým ukazatelem.

@vanocni_stromecek to je na dyl... prostě je jiná 🙂 neumí to s lidma, blbě komunikuje, ale je chytrá a šikovná...

@anetka1701 u nás je to podobne jak píšeš, je chytrý, ve škole se neučí, jde mu to samo, odmalička byl takový, ale ta komunikace ne horší, má nějaké kamarády, ale on neumí různé věci správně podat, je jak slon v porcelánu...

Z toho co píšeš, ano, NĚCO tam ASI bude, ale to umí stanovit jen odporník, navíc v tomto nízkém věku to bude diagnóza ve stylu náznaky PAS, nerovnoměrný vývoj.... Jenže: tam odborník ti napíše papír s touto nic neříkající diagnózou, doporučí pro MŠ (na co se zaměřit) a doporučí asistenta!!! V ten moment nikdo nebude řešit, jestli má plenu, nebo kolik mluví. Má na to nárok!
A pokud je to jen hraniční, tak z toho vyroste, ale dostane na to potřebný čas a prostor.
Pokud je problém hlubší, tak s tím stejně nic lepšího neuděláte.
Nejdůležitější pro dítě je milující máma a pohodové prostředí.

Mám to samé, moji kluci měli plenky dlouho. Druhy dokonce do 4let…. Mladšímu jsou tři a má je ještě, do září to zvládneme odplenkovat. Jsem jedna z těch líných matek a nevadí mi to 😅 občas slyším ze bych měla něco dělat jinak …. Ale matka jsem já a já si dělám věci po svém. Názory jiných mě nezejimaji i když je to názor i mé matky, ta ty plínky komentuje velmi často ale tomu se už jen smeju 🤣🙈Nikomu tím neubližuji. Můj druhy syn má ještě k tomu VD a tím pádem porucha řeči a porozumění. Občas slyším super rady 🤣🤣🤣🤣🤣 Spis jde o tve sebevědomí …. Na tom bych zapracovala ❤️❤️

Každý je odborník na výchovu cizího dítěte 🙄 Manželovi asi rovnou řekni, že v září do práce nebudeš moct nejspíš nastoupit. Ale taky může syn do září udělat obrovský pokrok a bude bez plenek. Děti se často vyvíjí skokově. Ale ať je na to pro jistotu nachystaný a řešíte to už teď. Můj syn také ve 3 letech vůbec nemluvil, chodíme na logopedii už několik let. A ono je to spojené s tím nočníkem atd. Nervová soustava nebo co

bože tak to jsou malichernosti, to vůbec neřeš...teda chápu, že bys sama uvítala, kdyby se odplenkoval a mluvil, už kvůli školce, ale neboj, do září je ještě času dost.

přisuzuju to době jedový, že je dnes takovejch dětí spousta... jestli je to úplně normální, podle mě ne, ale nemění to nic na faktu, že v dnešní době s dnešníma okolnostma je to rozhodně dost běžný.

děláš nejlíp jak umíš, vykašli se na nevyžádaný rady. i kdyby jednou tu diagnózu opravdu měl, tak co jako... i tak to není tvoje vina.
ještě je brzo plašit🙂

Ahoj.Ani nevíte jak Vám rozumím.Na klinického psychologa jsem čekala čtyři měsíce přesně na den .Mám štěstí v kamarádce která má lehkého autistu.Byla mi velkou oporou.Jedine co mi poradila bylo se nenervovat . Vím lehko se řekne hůř udělá.Mam dceru 3,5 roku nic moc nemluví.Jen mamiko,tato sega (ségra)tady mlíko,pití , boty,triko .Od dvou let bez plen.Na odrážedle litá jako drak .Nijak se nebojí pohybu.Rada si hraje sama.Tu a tam k sobě připustí sestru k tělu která je o dva roky mladší . Někdy je to náročné obzvláště když marodí a není ve školce.Drzim palce.

Buď v klidu,také mě štvalo že třeba holčička s kterou jsme byli v porodnici mluví a krásně a můj že řekne pár slov na 3lete prohlídce jsem se taky ptala na logopedii ale doktorka řekla že je brzo a teď je malému 3,5 a pusu nezavře ,vše komentuje opakuje a už si i popovídáme 😀 dej tomu čas a neposlouchej ostatní! Kamarádka má syna o 3mesice mladšího než je ten náš a taky nemluví akorát máma a ki to je autobus a vše,plinu má taky i přes den a i ve školce ,ale ty kalhotkové aby šli stáhnout .každý potřebuje více či méně času. Hlavně se neobviňuj a prd na ostatní.