3,5letá dcerka kaká jen do plínky, máte radu?
Naše dcerka (3,5 roku) odmítá kakat do nočníku nebo záchodě. Když kakat, tak jen do plínky.
Když plínku nedostane, tak je schopná to zadržovat i několik dnů. Pak musí dostat čípek aby to ze sebe dostala. Když plínku dostane, tak má vyprazdňování cca obden (i když i tak se jí moc nechce). Když jí byly 2 roky, tak to zadržovala tak dlouho, až jsme s tím skončili na pohotovosti, kde dostala nějaký speciální čípek.
Sliby, zákazy, úplatky, motivační knížka (ta o myšce)… nic nefunguje. Ten (mentální?) blok je silnější.
Rozhodně neprodělala žádné trauma spojené se záchodem/nočníkem. Ostatně čůrat na nočník chodí bez problémů. Sama si na něj dojde a nikoho k tomu nepotřebuje. Jen to kakání tam prostě odmítá udělat.
Nemáte nějakou radu nebo tip, jak to vyřešit?
A má na záchodě/nočníku soukromí (může tam být sama)? Dvě z dětí mi také nechtěly kakat jinam než do plínky a přitom čůrat chodily bez problémů (i když oni tedy zadržovali, až se z toho přikakávali, nebo se úplně pokakali do kalhot, žádné funkční zácpy naštěstí) a u obou se to zlomilo v cca 2,5 letech, kdy pochopili, že si mohou dát nočník někam do klidu a zavolat mě, až je "výtvor" na světě.
Kamarádka to měla s dcerou stejně. Dr. jí poradila návštěvu u psychložky. Tam jí pomohli.
@berenika39 No ona plínku má, ale odmítá si sednout na nočník/záchod. Má k tomu prostě nějaký odpor/blok, ... nevím. Pro nás je hlavní problém ji posadit na ten záchod.
@defik ale berenika myslela tu plínu položit na nočník..to taky nejde?
@pavlakow No asi to tak dopadne... Internetové diskuze jsou moje předposlední zastávka. My si o tom s malou doma zkušeli sami promluvit, ale ona ten hovor nemá ráda. Prostě řekne "táto já si o tom nechci povídat", "táto, neříkej to", "táto, já si chci povídat o něčem jiném". No a to je ta chvíle, kdy je lepší přestat, než abych jí nevytvářel nějaké psychické problémy.
@normalnimatka Nee, prostě kňourá, chce plínku nasadit a pak si zaleze někam do kouta a "koná". Aby neměla plínku, to je první "kámen úrazu", druhý pak je, že u kakání bude sedět na nočníku. :(
Zažili jsme se synem, nerada vzpomínám. Je to všechno tenký led.. To co zabere, musí být použito ve vhodný okamžik. do teď chodí syn (3.5R) na povel, a včera si Teda zašel sám, ale nedělám z.toho závěry 🙂)
Problémy začaly když se sundaly pleny (cca 20měsíců měl).
taky sem to zažila, pomohlo jen to, nechat ji prostě,, sama pak začla kakat na nočník, čurala i do plinky až do 3 let, nepomohlo vubec nic.. nejlepší je ji nechat, ona na to prijde, nebo se bojíš že bude kakat do plíny i ve škole? to snad ne... hlavne ji nedavej k psychologovi.. ti udělaj blázna i s děcka který je normální!!
Tohle jsem našla v knížce Moje dítě (anglická kniha, lehce zkráceno):
"Otázka: Můj syn bez problémů čůrá na nočníčku, ale když potřebuje kakat, trvá na tom, že to udělá do plenky. Je to normální? Odpověď: Toto je častý problém. děti vidí svou stolici jako součást sama sebe a nechtějí ji pustit. Zvlášť nerady kakají na záchodě, protože se jim zdá, že z nich něco padá, a nesnášejí následné šplouchnutí. Dobré ale, že má vyměšování pod kontrolou, když vás žádá o plenky. Výzkum Enuresis Research Campaign dospěl k závěru, že je nejlepší nechat dítě stát na záchodě a kakat do plenek. Další stádium je posadit ho na záchod (stále v plence). Plenku pak odstraňujte postupně, třeba do ní i vystřihněte díru, ale nesundávejte mu ji, dokud nebude připravený."
Tak třeba by to mohlo pomoci. Snad aspoň utěší, že v tom nejste sami, když o tom píší i v knize.
jo a taky pomohlo že sme koupili místo nočníku malý wc, který prostě kopíruje to naše a když viděla nás tak začla taky, na nočník nesedne. Většina dětí nechce nočník a chce už záchod ale ne zas ten náš velikej, ten jim přijde nebezpečnej.
hafika: Pěkné, díky za nějaké "oficiálnější" info. Opět další střípek do mozaiky, že máme čekat.
je to docela zajímavá teorie, ale zdá se mi divný, proč teda funguje téměř od narození bezplenkovka, a ani zvířata si nekálej do svýho hnízda? a proč teda většina dětí nemá problém vypustit stolici, i když je to jejich součást? jen tak polemizuju...
@radulka57 proč by psycholog dělal z někoho, zvlášť dítěte blázny? Je to odborník, co pomáhá s problémy..
Nemyslím, že by to bylo v tomto případě nutné, dcera se zbavila pliny na kakání v 37m, také jí to trvalo, nechtěla jinak, bála se - nakonec kombinací motivace, chválení, že to dokáže, musela jsem jí držet na nočníku za ruce, případně obejmout, až se to podařilo, už to šlo (třeba si o plinu řekla, já že už nemáme, je velká a dokáže to). Měsíc před školkou 🙂
@normalnimatka Ale je úplně něco jiného, když děláš svou potřebu v přírodě, než když to šplouchne do záchodu, toho se třeba moje děti dost bály. Jedno nesnášelo i ten zvuk, jak to spadne do nočníčku. A třeba takové malé štěňátko dělá také ze začátku potřebu, kde ho to napadne, až později se učí, že musí vydržet. Tak ono to nebude tak jednoduché.
A ni bezplenkovka není žádná záruka. Jsou i děti, které s ní fungují dobře od malinka a najednou třeba okolo dvou let začnou stávkovat a mají problémy. Třeba to nějak souvisí s lepším vědomím vlastního těla u větších dětí.
@defik bohužel, syn 4 roky zcela stejný problém ☹ dva neúspěšné pokusy o nedání plen dopadly katastrofálně, zadržoval spousty dní, potom průjem a zácpa dohromady, už byl byl tak vyřízený psychicky, že se nevykadil ani do té plíny....hrůza. Motivujeme kde čím.....absolutně nic nezabírá. Po dobrém, po zlém, nic. Musíme prostě jen čekat, až na to dojde sám, ale je to šílené....když mi rupnou nervy, tak bych ho tou podělanou plínou nejraději přetáhla....musím se neskutečně ovládat!!!
@koncita no jo, no. Ještě jí chvilku necháme a pak holt zkusíme prychologa. Mě osobně je to skoro jedno, jen je to omezení kvůli školce - tam ji s takovým "problémem" nevezmou. Dále pak je nepříjemný, že má chudinka nějaký problém, který ji jistě limituje a zhoršuje sebevědomí (ona přesně chápe, že všechny děti v okolí kakaj do nočníku, jen ona ne).
@defik moje dcera si začala sama způsobovat zácpu cca od 1 roku cca do téměř 4 let. Záchod, nočník i čůrání či na kytičky znamenal hysterák. Prošli jsme s ní vším - homeopatiky, kineziologie, dětské gastro, dětská psycholožka ...
Dětská psycholožka se snažila mluvit s dcerou, ale ta s ní nemluvila. Takže jsem to sní řešila více méně jen já. Čím byla starší, tím si svůj problém uvědomovala, ale neuměla to řešit. Rada od psycholožky byla - neřešit to, nemluvit o tom, časem k tomu dozraje sama 😔.
Starší dcera je hodně citlivá, takže si s ní docela užíváme. Naposledy se mi na 3 měsíce blokla a odmítala polykat. Brečela, kousala, vypila litry tekutin, ale ten 1 kousek masa o velikosti 0,5cm nespolkla. Takže jsem mixovala a čekala, až přepne zpět.
Vím, že je to těžké - ale s dcerou bych to neřešila - chceš kakat - chceš plínku - tady jí máš. Nenutit na WC, nočníky ... Jenom se to zhorší. Ostatním je po tom prd, takže to může být vaše tajemství, které nemusíme všude a všem hlásit.
@baris Pěkné, zajímavé čtení, díky za něj. No jo, no ... trošku se to ve mě pere. na jedné straně chci pomoct, ale bojím se, že čím víc to budeme rozmazávat (což je i případ toho psychologa) tím to jenom zhoršíme. Zatím jsem přesvědčen, že nejlepší je tomu ještě dát čas... Uvidíme, co dál.
@defik psycholog to nemusí zhoršit. Ale spíš než pro dítě, je to podpora pro rodiče - že jsme nic neudělali špatně, nejsme v tom sami a dala nám právě tu nejdůležitější radu - až tak moc to neřešit - časem k tomu dítě samo dozraje. Dala nám tipy na různé fígly, které třeba zabraly u jiných dětí ... Ale u nás zabral jen ten čas.
No tak v mezičase už holka jednou sedla na nočník s plínkou - takže krok správným směrem. Ono to půjde! 🙂
Vyřešila to až konzultace s dětskou psycholožkou
Stejný problém, kakání jen do plínky, jsme řešili u syna téměř do jeho 4 let. Čurat už chodil dávno sám a plínku nenosil už ani na noc. Ale když potřebovat kakat, přišel a vyžadoval plínku. Tlačil jedině vestoje. Když jsem mu ji nedala, křičel, vyváděl a kakat prostě nešel. To raději držel. Já to nikdy psychicky nevydržela déle, než tři dny a plínku mu nakonec dala. Sliby, odměny, pohádky o skřítcích a pod. neměly žádný efekt. Protože když si díky tomu na nočník sedl, stejně nezatlačil. Konzultovala jsem to se 2 dětskými doktorkami. Chtěla jsem vědět, jestli se mu po zdravotní stránce nemůže nic stát, když bude kakání zadržovat. Ale odpovědi byly vždy takové nejasné. Obě doktorky synovi předepsaly Forlax (Na změkčení stolice. U dětí na předpis). A druhá nás rovnou doporučila k dětské psycholožce. A tam jsem se dozvěděla přesně to, co jsem potřebovala vědět :D Závěr návštěvy byl - nedostatečný nácvik. a prý nic jiného, než důsledné a pravidelné nacvičování nepomůže. Je naučený kakat do plínky, teď se musí naučit jinak. Takže plínku na kakání už nedat (došly, zmizely…) a v klidu a pravidelně ho posazovat na nočník. Trénovali jsme 2-3× denně. Vždycky ráno po vypití teplého čaje, po obědě a k večeru (když asi mohl potřebovat). U toho třeba vypravovat pohádku, jak se vypouští rybník, otevírá stavidlo a pod…Celé to podpořit stravou a třeba i tím Forlaxem. hlavně u toho být v klidu ( abych já byla v klidu!). Máme ještě dvouletou dceru, takže jsem ji do toho zahrnula taky a říkali jsme tomu „kakání s pohádkou“. U dcery byl úspěch už asi po týdnu trénování. Ale se synem - hrůza! Nešel kakat třeba 6 dní. Až když jsem mu dala glycerinový čípek. Několikrát se pokakal, začal špinit na trenýrky…Byl protivný, zlobil, nic ho nezajímalo. Trpěla tím celá rodina. Trvalo to déle, než měsíc! opravdu to byl hrozný měsíc. A bez čípku se skoro nikdy nevykakal. Prostě to držel a držel. Nechtěla jsem čípky používat dlouhodobě a zadělat na další problém. Tak jsem mu ho zkusila dát „jenom jako“. Zatlačila jsem mu trochu na konečník a řekla, že jsem mu ho dala. Nikdy si čípek samozřejmě nenechal dát v klidu. Takže při tom křičení a kopání vůbec nepoznal, že v zadečku nic nemá. Okamžitě to jako obvykle utíkal vykakat, aby se čípku zbavil. Takhle se to podařilo několikrát a pak se to konečně nějak zlomilo a „kakání s pohádkou“ se začalo dařit i u syna. :potlesk: Pochopil, že na tom sednout a zatlačit nic není. Podle mojí zkušenosti se takovýto problém u tak velkého dítěte nedá vyřešit něčím jednoduchým a rychlým, ale opravdu to chce pravidelně trénovat. Placebo efekt domnělého čípku to v našem případě určitě podpořil, ale myslím, že bez předchozího nacvičování by to nestačilo. A pro mě osobně byla také zásadní konzultace s tou psycholožkou. Jednak jsem se rozhodla, že tentokrát s plínkami skoncujeme a kdybych si nebyla jistá, že tím co dělám synovi neubližuji, rozhodně bych to nedotáhla do konce. Ten měsíc, než se dostavily první pokroky byl totiž opravdu hrozný :,(
Ja ji rekla ze plynky jsou jen na noc dala ji nocnik a odesla ze se schovam a ono to slo👏
Švagrové malou jsme to odnaučili tak, že jsme jí na nočník pokládali plínku - jako že ji má a může do ní...postupně jí tu plínku dávali pryč. Zkus.