Ahoj. Mám dvouletou holčičku (26 měsíců) a od začátku zimy zažívám pořád dokola stejné potíže s oblékáním. Základní denní oblečení si umí krásně obléct sama, s mírným pohlídáním "kde je předek a kde zadek". V momentě, kdy máme jít ven, nastává "peklíčko". Říkám ji třeba: "pojedeme na výlet autíčkem za babičkou, chceš?", odpověď "jo, jo jo". Vytáhnu plínku (doma bez plíny, ale na spaní a na ven v té zimně ještě má), zimní overaly a chci jít oblékat. Rázem ven vůbec nechce, žádná motivace (výlet, procházka, babička, zvířátka, prostě nic,..) nepomáhá a utíká přede mnou. Posledních pár týdnů to korunuje tím, že utíká a ještě se mi u toho směje. Když ji chytnu, začne krčit nohy, smát se a dělat gumovou. Prostě strašná sranda. Nedělá to jen doma, ale i když odněkud odjíždíme. Jinak si myslím, že je to fakt hodné dítě, ale tímto mě vytáčí k nepříčetnosti. Obvyklý scénář z mé strany je, že dostane jednu na zadek abych vůbec mohla dát plínu a pak ještě minimálně jednou, aby postála při zapínání overalu na nohách a nehrála si na gumu. Venku pak už je ráda, v autě je hodná, výlety MHD miluje, kolikrát ji pak zas musím přemlouvat, abychom šly vůbec domů.
Vím, není to správně, dostane denně minimálně 2× na zadek úplně zbytečně. Kritiku beru, ale prosím i s nějakou konstruktivní radou, jak situaci řešit. To, že je projev mojí slabosti, že jí dám na zadek - v podstatě zbytečně -, protože neumím něco řešit vím i bez diskuzního fóra a jsem si vědoma, že se jedná pravděpodobně jen a jen o mé selhání. Jen prostě už nevím, jak to udělat jinak/lépe.
@usvitka ahoj, máme úplně stejný problém, malé je 28 měsíců a oblékání je horor. Nejen, že to na ni nemůžu dostat a honim ji vždy hodinu po bytě, ale kdyz už ji obléknu a ona zjistí, co to má vlastně na sobě, tak začne řev "to necí!", rve to ze sebe a nakonec ani nikam nejdeme, protože prostě bez bot, čepice a bundy to prostě v zimě nejde 😧. Je šílená a plácnutí přes zadek nepomáhá, dostane třeba i pětkrát a nic si z toho nedělá😧. Celkem už si nevím rady, je fakt, že se to malinko zlepšilo, ale problém s plinkou máme pořád a velký. Z nočníku má panickou hrůzu a tak pořád přebalujem, ale ona by byla schopna v té jedné plince vydržet třeba celý den, jen aby se nemusela převlíkat😥. Mám obavy, že ji za chvíli zabiju!😂 Co s tím nevím, neporadím, ale jsem ráda, že v tom nejsem sama a doufám, že je to brzy přejde!
no, plácnutí chapu... a co proste silou podržet a oblict? ja nenahanim. nanosim si obleceni, chytnu a drzim a oblikam - ma 3,5 a občasný proste nechce a udrzim ho. venku uz je pak ok.
pripadne ( pokud neni -10) at jde ven v triku a backorach, jak dlouho asi vydrzi? a treba si to priste rozmysli. podle me je jidlo a oblékání idealni pro vzdorovani, protoze ty deti ví, ze nam na tom zalezi 🙂 tak toho využiji a seknou se ....
@bruckner Tak to máte ještě horší, než my. Dcera, jak už jí do toho oblečení dostanu, tak už je v klidu, už si to na sobě nechá. U ní jde jen o ten moment oblíkání. V létě to bylo mnohém lepší. Já si myslím, že jim vadí ty vrstvy v zimě, není to pro ně pohodlné. Dcerce začala na začátku zimy vadit nejvíc zimní bunda, to začala protestovat, že to nechce (do té doby jí bundy nijak zvlášť nevadily) a pak už jí začalo vadit všechno 🙂
syn taky zdrhá... jen tu plínu už dávat nemusim. (ne že bych si byla 100% jistá, že se nepočůrá, ale holt, když jo, tak to vydržíme domů na převlíknutí) co s tím, no nevim... občas, když to trvá fakt dlouho a jsem už nepříčetná, tak ho prostě nějak čapnu a "přeperu". ale nechápu, že když teda vyslechne, že dem ven, tak sám běží pro kalhoty atd. ale pak už si je oblíknout nenechá:D
v tomhle asi občas pomůže udělat z dítěte aktéra... co kdybys připravila to oblečení někam, kam ona dosáhne, zahlásit, jde se ven, a ona by měla za úkol to oblečení přinýst a oblíknout se? s tím, že jí pomůžeš samozřejmě. nevadí jí hlavně ta plína? zkusilas to bez ní, oblíkat jen oblečení?
nebo třeba...naučit ji, co je potřeba všecko v zimě oblíknout...at vyjmenovává a ty jí to můžeš pak dycky oblíknout... kalhoty, mikinu, bundu, šálu, rukavice, čepici....ÁÁÁ nesnášim zimu, kdy už to skončí? :D
@barbara04 taky se snažimi chytnout a oblíknout, ale jakmile pustim, abych chytla další kus oblečení, mrně už je ve vedlejší místnosti...:D
když je to blbý, tak po martýriích s oblíkáním kalhot atd, kdy nás čekaj ty poslední věci, stojíme v předsíni a zavřu dveře všude, aby nemoh zdrhat tak daleko:D
občas zabírá dělat si srandu.... ale zase je blbý ho v tý hře na honění podporovat, páč to pak jako hru bere a chce si hrát dycky...:D i když houno hrát, beztak je to vzdor.
Holky tak já jsem to řešila tak, že když se děcka nechtěly oblékat, tak jsem řekla fajn, že jdu ven sama a jednou jsem i za sebou zabouchla dveře a stála chvíli na chodbě. Začali křičet že půjdou taky a bylo po problému. Pak když začali vzdorovat, tak se stačilo jen zeptat jestli mám jít sama, tak se hned začali oblékat 🙂
Já jsem si s dětmi dávala závody, nebo děti závodili mezi sebou kdo bude dřív oblečený, to většinou zabralo, protože chtěli být první. Taky jsem dělala, že nevím jak se co oblíká - jakože jsem si dávala kalhoty na hlavu a ony se smáli a vysvětlovali a ukazovali mi jak - samozřejmě na sobě. Myslím, že si prostě chtějí s námi za každou cenu hrát a ten vzdor není pro ně úplně vzdorem, ale jakousi hrou - i když pěkně blbou, co si budem povídat. Ale je fakt, ne vždy to vyšlo, jen někdy. Když selhaly všechny varianty tak jak se píše výše, bez jakéhokoli nadávání a výčitek přeprat (v duchu pomalu počítat, abych se uklidnila a dítě nezabila), oblíct a co nejdříve vyšoupnot za dveře aby se nestihlo zase svlíknout🙂
Dcera 27m, úplně stejné, ona ale vzdoruje i v jiných situacích (chození na záchod, uklízení, aj.). Beru to tak, že to k tomuto věku prostě patří, dělá to podle mě většina dětí v tomto věku, prostě období vzdoru. Jen čekám, až to přejde a řeším intuitivně každou situaci ad hoc. Snažím se na něco nalákat, když to nezabere, tak ji prostě chytnu a nějak to na ni navleču. Ale je to mazec, ne že ne, taky mi tečou nervy a vysávají mi ty neustálé situace strašně energie.
Dvouletý syn taky dělal divadýlko při oblékání. Prostě sem si vše připravila třeba v ložnici. Vypravila sem se já a jeho pak vzala k jeho hromádce a trochu ,, násilím,, oblékla. Do dvou týdnů přestal. Trvalo to pár minut navíc, než když
se obleče dobrovolně, ale honit malé dítě hodinu? Nebydlíme na zámku, ale v bytě.
První dcerka to dělala taky, nevěděla jsem si rady, zkoušela všechno možné, nezabralo nic a nakonec jsem ji oblíkala s trochou "násilí" 🙂 Během pár týdnů jí to přešlo. Druhá dcerka s tím začíná teď, tak uvidíme kdy to přejde ji 😀
Moje mala je o neco mladsi a tyhle moresy ma ted taky. Ohledbe bundy jsme se dohodly na oblekani venku pred vchodem, doma ji v tom je vedro. Kdyz neni -10 jako minuly tyden, nenutim ji do oteplovacek, ma jen kalhoty ze zimnihi softshellu a pod tim puncochy/leginy. Z me zkusenosti nektere deti nesnesou pocit kosmonauta v obleku - hodne vrstev, ve kterych se neda poradne hybat, navic zimni boty pro ne taky asi nejsou vyhra (samozrejme pres zimni boty u nas nejede vlak). Snazim se ji u oblikani zabavit, rikame basnicky, domese si do predsine hracky,...
mě dycky fascinuje, když takhle někdo píše "jojo, tohle mi dělalo dítě taky, přešlo ho to po pár tejdnech..." moje dítě snad nikdy nic nepřešlo tak rychle. honí se se mnou snad celou zimu, no asi spíš od tý doby, co chodí:D, když jsem ještě přebalovala, neexistovalo, že by si jako zvyknul a nechal se přebalit..prostě děs, boj neustálej. hlavně můj se mnou - zmlátit-nezmlátit :D
to "vyhrožování", "tak já půjdu sama jo?" - nemám ráda tyhle věty,který nemyslim vážně, akorát to dítě bud vystresuje zbytečně, že ho tady fakt nechám samotnýho, nebo na to sere:D a závodění mi taky vadí. podpora k soutěživosti....:/ nojo, je blbý asi všecko tak řešit:D
@normalnimatka děkuji zkusím jí více zapojit, ale minule jsem mluvila s manželem, že za ním přijedeme a ona celou dobu hovoru pofňukávala, že nemá svetr a overalek, a jak jsem domluvila, rázem ven nechtěla a začala zdrhat, každopádně zkusím nedat tu plínu a nechat ji si to chystat, teď už snad nebudou takové mrazy, aby jí umrzla zadnice, kdyby byla nehoda 😀
@jitka0a to jsem zkoušela, nechat chvíli samotnou, ale chytla chudák strašný hysterák a vůbec to nepomohlo, jak jsem ji uklidnila, zdrhala zase.
@horsiee my jsme tedy rozlohou bydlení blíže k tomu zámku a momentálně máme dveře jen ve e2 místnostech, kvůli rekonstrukci, možná proto je i větší mé zoufalství, že ji tu naháním na 150 m2, protože v šatně a na záchodě fakt prostor k oblíkání nemám 😀
@normalnimatka Asi tak, nějak už si nepamatuju, kdy mi dítě nevzdorovalo, připadá mi to věčnost a prostě standard. 😂
Nechat dítě kde je, už jsem taky zkoušela a fakt jsme i tím výtahem jednou odjeli, když do něj nechtěla nastoupit. Byla úplně v pohodě, ani necekla, prostě tam stála (na tmavé chodbě v suterénu). Samozřejmě jsem se pro ni rychle vrátila, jen co jsme vyložili tašky před bytem, uvítala mě s úsměvem a do výtahu pořád nechtěla. Myslím, že tehdy jsem pochopila, že tohle na ni fakt nemá smysl zkoušet. 😆
Co mě napadá - udělat z toho nějakým způsobem srandu - buď se začít s dítětem honit, jakmile se trošku vyblbne, je schopné už trošku víc spolupracovat - a nebo vyloženě z toho udělat legraci, např. ponožky na uši, kalhoty na ruku, bunda kapucí na obličej... zeptat se dítěte, zda to děláte správně, nebo některé děti se začnou samy domáhat toho, jak to má být - když ne hned, tak po dvou minutách obvykle vyměknou, atp. Nebo můj prostřední má strašně rád letadla, tak jsme dělali s oblečením "nálety". Prostě přistupte na to, že to je hra, udělejte z toho hru, děti mají hry rády, takže se pak i mnohem raději obléknou.
Ale chápu, někdy není čas (chce to začít o fous dřív), někdy není ten správný nápad, někdy je ten starý už ohraný a je potřeba vymyslet něco nového... Držím palce, ať něco vymyslíte (něco jiného než násilí, i když někdy to prostě jinak nejde - třeba u nás, když nám ujede autobus a další jede za 2 hodiny, tak prostě nezbývá, než se ho snažit za každou cenu stihnout...).
Uplne to samy i u nas, s tim rozdilem, ze jeste musime jit podle spanku miminka, takze nemam cas na nejaky divadlo. Taky mame na ven do te zimy plinku a doma bez plinky (28mesicu). Delam to tak, ze ''Nechces se oblekat, tak bez do postele a spat''. Pak jeci, ze nejde spat, ze jde ven s nama. Tohle se zopakuje 3x a uz je obleceny. Srandicky u nas nefungujou, ponozky na usi by byl schopny delat cely den, akorat bych se tim zdrzovala a neoblekl by se vubec.
@karlajasmine Dala bych mu ponožky na uši a další na nohy, 10 si jich na uši určitě nenarve ;). Ale jak říkám, je potřeba zjistit, co funguje. Mám děti tři, takže vím, že ne vždy zabere stejný "trik" a že často je to s časem opravdu náročné... Ale v 95 % to fakt jde s trochou srandy vždycky (a když už to holt nejde, tak beze srandy, co už, to patří k životu).
Že 2 letech se umí oblékat je moc šikovná. Co se týče kombinézy do auta nedávat. V sedačce by nemeli mít děti bundy popruhy nedoléhají a při nehodě se můžou snast vyvlekl vyvléknout. Syna vždy davem v Milíně a překrýván. Jen mě doporučení co jsem četla. Když se směje tak nevím. Syn dělal scény také s kombinezou ale pak říkal au au. U krku / pusy mu vadí ten konec takže dám kolem sálu a nedopinam a už ok ( ve školce mu to teda asi zapínají že školky trochu scénu dělá. 1. Zkus oblékat dřív aby jste stíhali. Když syn blbne a já mám čas a náladu 🙂 tak oblékne něco a lira, zase něco a lita. Takže zkus čepici a nech ji, šálu a o chvíli kombinézu a třeba nezapinat. Jinak pokud komunikuje zkus se zeptat proč to dela.
@karlajasmine presne, mala navlecena a jeci jak ji je horko a ten tu běha a blbne. uz jsem ho nechala i doma 🙂 to byl pak rychly
@ladyhacek komunikuje krásně, ale na otázku ve které zazní slovo proč odpovídá zásadně: "Mamince řekni". Beru to tak, že sama ještě neumí vykouzlit nějaké důvody pro své chování a dělá to prostě z nudy, nebo nějakého vzdoru. Každopádně, kdyby brečela, nebo tak, tak to asi budu chápat více, než že si ze mě vyloženě (v mých očích) dělá srandu. Předpokládám, že v jejích očích je to spíše výzva k nějaké hře, kterou já prostě asi nechápu a zbytečně mě v posledních týdnech těhotenství stresuje, vyčerpává a dohání k zoufalství.
@usvitka pokud jsi těhotná tak to skutečně může být vzdor vyrovnava se situaci. Je na tobě jak se zachovas. Jsem ve 2trimestru a syn je také vzdorovité jsi. Já mám na s,ne většinou páku. Chvíli ji nechám blbnout a pak rázně dost už stačilo. Dřív to fungovalo teď už také ne vždy opravdu mi začíná dělat naschvály
Já teda zatím vlastní zkušenost nemám, ale třeba prostě nechce tu plínu. Už si třeba připadá jako velká slečna a chce být bez plíny. Zkusila bych to risknout, vysvětlit jí, že pojedete na výlet a protože jí věříš, že se nepočůrá, tak půjde bez plínky. Nějak bych ji motivovala a přenesla na ni kus zodpovědnosti. Třeba si pak bude připadat důležitě a půjde to hladce 🙂
@usvitka nj tak to se nedivim...člověk navlečenej, je muv edro už tak, natož nahánět dítě po bytě..mě po chvíli začne všecko štípat:D muž vydrží ještě daleko míň. a natož mít ještě pupek:D
jo, tenhel odkaz jsem přesně chtěla najít:D ale nic moc převratnýho teda podle mě.
@luckylee děkuji, četla jsem již několikrát, ale po otestování naprosto nefunkční. Myslím, že už jsem došla k tomu, že ji prostě buď vadí plína, nebo kosmonautí zimní overal ve kterém je moc obalená. Prostě odsouhlasí, že vše bude tak jak si domluvíme, ale v momentě, kdy započne realizace jsou všechny reakce :"Ne" a "nechci" a "Janičku nech"
@normalnimatka mi se ty články celkem i líbí, jsou vcelku inspirativní, když už je člověk zoufalý a přestane se snažit to dělat po dobrém. Ale co mě naprosto přivádí k šílenství je paní lektorka ve videích, tu fakt rozdýchat neumím 😀
@usvitka jo tak já nevýchovu taky jinak doporučuju. občas tam jsou fajn tipy, spíš ale se mi líbí celkově to pojetí komunikace atd...ale to je beztak vykrádačka jinejch autorů🙂 jojo, paní králová mi taky moc nesedí a celá marketingová stránka nevýchovy a zaměření těch videí na to...no to jeale už jiná kapitola🙂
Mám dceru 27 měsíců a cca od začátku zimy máme doma úplně to samé, akorát s tím rozdílem, že teda na zadek nedostane, ale než vyjdeme někam ven, tak je to tak na půl hodiny oblíkání. Taky si už nevím rady, nepomáhá nic, čekám, kdy mi rupnou nervy a taky jednu schytá. Nejhorší je, když někam spěcháme a já ji naháním po celém bytě s oteplovačkami apod. Zimní bundu vůbec nechce, tu oblíkáme až dole u výtahu, těsně před odchodem ven, to už akceptuje bez problémů- Jinak jak už je oblečená a čeká doma u dveří, než si vezmu já bundu, tak už je to taky v pohodě, i venku je ráda. Uvítám také každou radu.