Ahoj maminky, dcerka měla před pár dny 2roky a mluví velmi málo. Spíš ukazuje, naznačuje než aby řekla co chce. Což nám ani tak nevadí ( do 3 let nebudeme řešit ), ale spíš jde o to, že má svůj vlastní slovník. Uvedu nějaké příklady: máma - říká bába, mimi - říká bíbí, kočárek - káká atd. Jinak zvířátka nebo táta či děda říká normálně.
Mělo to některé dítko také tak? Je to normální?
Děkuji všem
Můj syn ještě nedávno mluvil polojaponsko. Kutymy - těstoviny, kakylo - traktor, kyka - taky, aka - auto, laputa - lopatka. Ted už mluví úplně normálně ve větách, sklońuje, časuje,.... prostě mluví jako my.
Podle mého názoru je to ve 2 letech naprosto normální. Dcerka třebas ve dvou letech mluvila ve větách, ale říkala jen první slabiky všech slov. 😅
@jejule neres to ani po třech letech ...on si to postupně srovná..my doma dokonce používáme i slova a označení co naše děti měly dřív.....je to už nase mluva 🙂)) ojojoj - vzít na ruce, atd a smejeme se tomu a vím že na děti se má mluvit spisovne atd ale prostě my to nedělali porad a i tak se naučili význam slova a označení....
Je to normální, neboj 🙂. Oba naši kluci začli mluvit brzo. Mladší mluvil (mluví) hned "naší řečí". Zato starší měl svůj jazyk. Krom mě a manžela mu nikdo nerozuměl 😀. Do roka a půl jsem si celý jeho slovník zapisovala. Byla to slovíčka jako "mantenta" (motorka), "pantententa" (pampeliška), "hepí" (slepýš), pepem (motýl). Postupem času začal přejímat slovíčka naší řeči a pak začal mluvit úplně normálně. Takže opravdu neměj strach, ona se rozmluví "po našem" 🙂.
myslím, že každé dítě má svůj slovník Některé děti se pak rozpovídají až je nezastavíš 🙂
příklad našeho slovníku když jsem byli malé:
Afofuf > autobus
mamasíc > kapesník
koko > čokoláda
sestřenice je Zuzanka > já ji říkala Ka
hony > nohy
🙂
Mám doma to to samé-má čerstvě 2 roky a mluví ,,japonsky " 😀
Klasika jako máma nebo mamí,táta-tatí,baba,deda,stýc,tete,apod...to je v pohodě a dost mu rozumím...
Jinak Nellča je ČÁČA
kombajn je BAMBI
motorka je VRN VRRRRN
tatra je TATA
bagr je BÁÁÁ
atd...tomu taky ještě -teda spíš UŽ rozumíme.... 😉
Ale jak spůstí to svoje a jede jak kulomet,tak nám všem spadne čelist a nevíme čeho litr...
Janak si teda poradí po svém,vezme nás za ruku a říká a vede nás TAM nebo dooom-jako domů....
Když něco chce a nechce si to podat sám,tak nám někomu chytne ruku a táhne ji k té věci...
Tak oni si dětičky umí poradit...Ale mám pocit ,že už se začíná dost lepšit a konečně řekne i krátkou větu-sice po svém,ale řekne...
Mám ukecané dítě,ale máloco mu rozumíme !!! 😀
První dcera-ta mluvila od 14 měsíců jak když bičem mrská a do 3 let krásně ovládla všechno-i R A Ř... Taky ukecaná !!! Každý doma dětem předčítal a já spíš používala jen jedno slovo : ,,TICHOOO !!! 😀
Prckovi jsou teď čerstvě 3 a jeho slovník je - maso - macoc, zima - mimac, donedavna místo slova Velký říkal óóó, policie - policiac - všude strká C, písmeno K nahrazuje bud T, nebo neříká vůbec.. na tříleté prohlídce jsem se ptala na logopedku a prý mám půl roku ještě počkat, má prý dobře našlápnuto.. tak uvidíme..
Syn začal svůj vlastní slovník používat někdy v roce a půl. Dalo se celkem dobře vypozorovat, co daným slovem mluví (když jsme mu nerozuměli tak šel a na věc ukázal a použil pro pojmenování svoje slovo). Nijak jsme ho netlačili, že by měl místo toho říkat správné označení.
Např. klíče byly Di-Di. A tak třeba šel a říkal auto didi papa. A my mu odpověděli. Jasně, vezmeme klíče a pojedeme autem. Ale neopravovali jsme ho aby místo didi řekl klíče. Postupně na to přišel sám.
Dcera měla ve dvou letech taky jen malou aktivní slovní zásobu, a to ještě svých vlastních výrazů, napadá mě například tuta (tučňák). Pak se rozmluvila a začala v podstatě rovnou spojovat do vět, i složitější konstrukce než tři slova, jak to tak děti mívají kolem toho roka a půl. Dnes má tři pryč a mluví naprosto normálně (jasně, neumí vyslovit ještě všechny hlásky, gramatika a tvarosloví taky občas dostanou na zadek, ale to je normální), někdy ji lidi podle řeči tipují i na starší.